Když jsou osoby podezřívány z terorismu, avšak neexistují dostatečné důkazy, aby mohly být postaveny před soud, britská vláda používá tzv. "mocenských příkazů", v jejichž rámci sleduje podezřelé osoby, které se zdržují v Británii. Tyto "mocenské příkazy" byly zavedeny v roce 2005 a jejich terčem se stalo v Británii deset mužů. Bylo jim zakázáno cestovat do zahraničí. Museli přespávat na adrese, známé policii, měli na sobě elektronické náramky a museli se kdykoliv podrobit prohlídce.

Dnešní případ se týká muže, známého pouze iniciálami AB. Britská vláda argumentuje, že se tento muž plánoval připojit k povstalcům v Iráku. Byl prý několikrát zatčen na různých letištích.

Avšak středeční rozhodnutí britského Nejvyššího soudu celou vládní strategii "mocenských příkazů" zpochybnilo. Soudce Sullivan konstatoval, že by soud selhal při plnění svých povinností, kdyby neřekl jasně, že procedura, kdy soud jen hodnotí procedury, jaké zavedl ministr, je otevřeně nespravedlivá.

Jak na to poukázala Shami Chakrabati, ředitelka organizace na ochranu lidských práv Liberty: "Není možné, aby ministři rozhodovali o osudech lidí, aniž by se k tomu neměly právo vyjádřit nezávislé soudy."

Soudce Sullivan se vyjádřil velmi ostře. V rozhodnutí hovořil o "tenkém nátěru legálnosti, který nemůže skrýt skutečnost, že zákon o 'mocenských příkazech' je neférový". Poukázal na to, že určité rysy tohoto zákona protiřečí Evropskému zákonu o lidských právech, který byl ratifikován britským parlamentem a je součástí britského práva.

Toto je už několikerý konflikt britského soudnictví s britskou vládou.

Konflikt mezi vládou a soudnictvím vyvolal původně britský ministr vnitra David Blunkett. Po útocích z 11. září 2001 Blunkett rychle prohnal parlamentem nový, uspěchaný Zákon proti terorismu. Ten umožnil, aby byli v Británii cizinci, považovaní za "bezpečnostní riziko", vězněni bez soudu!

Organizace na obranu lidských práv argumentovaly, že většina důkazů proti těmto osobám byly kriticky nezkoumané výzvědné materiály a že jsou zřejmě jeho součástí i informace, které prostřednictvím mučení získaly cizí vlády.

Třináct podezřelých osob bylo uvězněno na dobu neurčitou ve vězení Bellmarsh Prison v Londýně. Avšak v prosinci 2004 rozhodla britská Horní sněmovna, že je to neslučitelné s evropským zákonem o lidských právech. Horní sněmovna konstatovala, že je toto opatření přehnané a diskriminační, protože tento zákon se nepoužíval proti britským občanům, bez ohledu na to, jak silně podezřelí mohli být oni.

Loni na jaře se vláda pokusila věc vyřešit novelizací zákona proti terorismu jinak -- zavedla ony "mocenské příkazy". Jimi měli být podle dnešního ministra vnitra Charlese Clarka postiženy osoby, které ohrožují bezpečnost britského státu. "Mocenské příkazy" znamenaly, že podezřelé osoby nebudou vězněny, ale budou v podstatě v domácím vězení.

Avšak vlivné osoby v britském soudnictví byly i s těmito "mocenskými příkazy" silně nespokojeny, protože podezřelým nebylo nikdy sdělováno, proč jsou v domácím vězení a jaké jsou důkazy proti nim, anebo kdo je vlastně z čeho obvinil. To jsou všechno základní prohřešky proti právu na spravedlivý soud.

"Když nevíte, kdo vás obvinil, nemáte právo ho podrobit křížovému výslechu, znamená to, že jsou úřady proti vám jednostranně zaujaté," -- to konstatoval evropský komisař pro lidská práva z loňského léta.

Britský ministr vnitra oznámil, že se proti středečnímu rozhodnutí britského Nejvyššího soudu odvolá. V celé věci bude muset zřejmě nakonec rozhodovat zase britská Horní sněmovna jako poslední odvolací instance.