16. 4. 2003
Pesach 5763: |
V dávných dobách podstatnou část Evropy obývaly keltské kmeny. Připomeňme si tedy i to, jak jaro oslavovali Keltové. Jejich hlavní svátek byl o pár měsíců dříve - o zimním slunovratu. Když vypuklo jaro, slavili svátek nazývaný beltine, který připadal na den 1. května (tedy o trochu později než dnešní Velikonoce). V tento den se dobytek vyváděl z chléva a hnal se poprvé na pastviny. V předvečer se konaly oslavy, které znala celá Evropa ještě ve středověku. Zaháněla se zima, čas mrtvých, vítalo se slunce, teplo a život. V některých zemích se obdoba takových oslav dochovala dodnes. Právě tento svátek nazývá Goethe "Valpuržinou nocí", a dokonce i u nás patří tato noc výlučně čarodějnicím a strašidlům. Antický svět nebyl na rozdíl od světa Keltů do té míry řízen přírodními cykly, spíše božstvy a mytologií. Ovšem staří Řekové i Římané slavili rádi a poměrně často. Většina jejich svátků měla souvislost s některým z nesčetných bohů. Řekové nevítali jaro jako takové, ale na jaře slavili dva velké svátky. Nejprve na přelomu února a března to byly třídenní slavnosti anthersterií (v měsíci květů anthesterionu), kdy se konaly především závody v pití. O měsíc později pak přicházel druhý největší svátek (po panathénajích) na počest boha Dionýsa. Jedlo se, pilo se, hrály se tragédie. Když se rodilo křesťanství, přejalo z židovského kalendáře i mnohé svátky, mezi jinými také pesach. Ovšem nikoli beze změny. K tomuto svátku se přidalo i vzpomínání na život Ježíše Nazaretského. Zrodily se nové rituály: období půstu, Květná neděle, Velký pátek na připomínku ukřižování, a konečně oslava zmrtvýchvstání: Bílá sobota a veselá Velikonoční neděle. Toto pojetí se šířilo Evropou a spojovalo se s již tradičními pohanskými rituály. Zrodily se Velikonoce, tak jak je známe dnes. Pesach (odtud i latinské označení pascha) se jinak také nazývá chag ha-macot (svátek nekvašených chlebů). Z prastarého zemědělského svátku, který připomíná další název pro Pesach - chag ha-aviv (svátek jara), se postupem doby stal svátek připomínající vyvedení z Egypta. To, že se tyto dva aspekty svátku spojily, neznamená, že by se navzájem rušily, ale naopak se velmi dobře doplňují a navzájem se vysvětlují. Král Farao - dětská MIDI
Ke stěžejní skutečnosti vysvobození z Egypta se připojují i jiné skutečnosti z dějin spásy. (Noční hymnus palestinského targumu k Ex. 12, 42 (Codex Neofyti 1) vypovídá, že v noci Pesachu jsou obsaženy čtyři noci spásy: noc stvoření; noc, kdy se Bůh zjevil Abrahamovi a on byl ochoten obětovat svého syna Izáka; noc vysvobození z Egypta; noc, ve které přijde Mesiáš.) Vzpomínka na vysvobození z Egypta budila u Židů naději na budoucí vysvobození a život ve společné zemi. Jedno ráno - dětská MIDI
Osmidenní svátek začíná patnáctého dne měsíce nisanu. Prvé a poslední dny jsou svátky (jom tov), čtyři dny mezi nimi jsou polosvátky (chol ha-moed), během kterých je dovoleno vykonávat domácí práce. Hlavní náplní tohoto svátku je znovuprožívání toho, jak Bůh vyvedl svůj lid z Egypta. Židé si navzájem připomínají: Ano, jsme to my, které Bůh vyvádí z otroctví a zachraňuje před nepřáteli. Aktualizace události exodu je v rituálu Mišny vyjádřena takto: "V každé době je povinností vidět sebe sama jako toho, kdo vyšel z Egypta" (mPes 10, 5b) Při této slavnostní večeři si Židé připomínají dávný exodus z Egypta a modlí se za brzké vykoupení. Každý se má při sederové večeři cítit, jako by sám opouštěl Egypt. V Hagadě se mluví o praotcích Abrahamovi, Jicchakovi a Jakobovi, všichni jsou se svým národem v dobách exilu a poroby. Židy neopustí ani při deseti Božích ranách, kterými byl potrestán faraón, odejdou s nimi z Egypta a překročí Rudé moře. Stanou se svědky jeho zázračného rozdělení a zničení celého egyptského vojska. Před pesachem je potřeba odstranit z domovů všechen chamec ("kvašené"), tj. kynuté těsto, dále například zkvašené jídlo, pivo, whisky nebo jakékoli substance, které je zakázáno používat na pesach. Halachický příkaz prohledat a očistit dům od kvašeného je paralelou s potřebou očisty vlastního nitra. Chamec se nesmí konzumovat, ani vlastnit. Ha lachma Anja MIDI
Když jsou podle předpisů vyčištěny všechny místnosti, musí pán domu zkontrolovat v předvečer erev Pesach všechny kouty místnosti. Tento obřad (nazýva se bdikat chamec) se vykonává po soumraku při světle svíčky. Před prohlídkou se umyjí ruce a přednese se požehnání. Mimo místnosti třeba prohledat i kapsy oděvů. Hledání chamecu se nesmí prerušit a je zakázáno se i rozptyľovat jakoukoliv zábavou. Všechen chamec, který se do svátku nestihl zkonzumovat, se daruje, prodá anebo zničí - na erev Pesach do oběda se spálí. Chamec, kterého se nebylo celkem možné zbavit, bylo možné prodat na základě právní smlouvy ne-židovi. Žid podepsal smlouvu, zplnomocňující rabína nebo soud bejt din, aby v jeho jméně chamec prodali. Zplnomocněnec rabína dál uzavřel smluvu s ne-židem, který od komunity odkoupil všechno kvašené a složil u prodávajícího minimální částku. Patřilo k dohodě, že smlouva ztrácí platnost, když se kupující nevrátí s celým nedoplatkem do jedné hodiny po ukončení pesachu. Prodej se tak neuskutečnil, kupujíci dostal za námahu náhradu a prodávající měl též záruku zákona. Při podpisování smlouvy o převodu bylo zvykem nechat odměnu rabínovi a případně věnovat dobročinný dar. V'hi She'amda - chassidská lidová MIDI
V predvečer svátku se vyčistí všechny kovové předměty a košerují se v kotli na cihlové peci na dvoře nebo na ohništi. Na přípravu pesachových jídel se mohou použít pouze nádoby, které se dají vyhřát až do červena, například varné plotny. Většina rodin má pesachové nádobí, které nikdy nepřišlo do kontaktu s kvašeným. V některých domácnostech se kupuje nové nádobí a servis, který se potom prodá. Na erev Pesach hospodyně zabalínádobí používané během roku a vybere pesachové. Na erev Pesach se už nesmí jíst chamec, ale ještě se nesmí jíst maca, aby při slavnostním sederu měla "přitažlivost novoty". Proto sa jedí brambory, vajíčka. Mužští prvorození (starší věku bar micva - 13 let) drží půst, aby vyjádřili vděčnost za vysvobození. V synagoze probíhá kupodivu velmi stručná liturgie, zato doma následuje bohatá oslava, plná fantazie. První dva dny Pesachu (v Erec Jisra'el pouze první den) bývá slavnostní večeře - pesachový seder. Na slavnostně prostřeném stole nesmí chybět tři macesy, položené na sebe, navzájem oddělené přikrývkou. Někdy se umístňují na stojan se třemi poschodími, zhotovený speciálně pro tuto příležitost, a někde zase do trojdílné textilní tašky či pouzdra. Vrchní je Kohen, prostřední Lévi a spodní Isra'el. Každé jídlo má svoje místo i svůj význam. Na symbolická jídla slouží speciální talíř - keara, který má zvláštní prohlubně nebo misky opatřené odpovídajícími rytinami a nápisy, do ktorých se vkládají pokrmy, které předpisuje rituál. Složitější mísy obsahují zároveň tři přihrádky, do kterých jsou uložené ony tři obřadní macy. Micvot, které plníme při sederu:
Ani Maamim (Maimonides - 12 principů) MIDI
Rabínská tradice ustanovuje těchto čtrnáct podstatných částí sederu:
Kromě těchto symbolických pokrmů se během sederu podává večeře; tradičními jídly jsou: vývar s macesovými knedlíčky, jehněčí pečeně, kuře (někdy plněné macesovou nádivkou), plněná ryba; z moučníků to jsou: sladký nákyp zvaný macelokš, macesový dort a koblihy z macesové mouky. * * *Do této základní struktury jsou vloženy prvky, popsané v následujících odstavcích. Vzhledem k tomu, že tyto prvky jsou velmi různorodé a často vyžadují bližší objasnění, a také proto, že některé z nich jsou do sederu zařazeny jednorázově, zatímco jiné probíhají v delším časovém úseku, jsou tyto prvky popsány v blocích na základě vzájemných souvislostí. HagadaHagada, "vyprávění" o událostech, jež vedly k odchodu z Egypta, začíná tím, že nejmladší dítě položí čtyři tradiční otázky (hebr. arba kušjot) a jeho otec mu je zodpoví. Známější označení těchto otázek -- ma ništana -- se odvíjí od úvodních slov první otázky: "Proč je tato noc odlišná od ostatních nocí?" Každá odpověď má však čtyři verze, které jsou předepsané v hagadě, v závislosti od věku a chápavosti dítěte. Jádro sederu tvoří příkaz: "každý se má chovat tak, jakoby on sám odešel z Egypta". Jednotlivec tak prožívá jistým způsobem svůj vlastní mýtus počátku. Hagada pokračuje vyprávěním o rabínech Eliezerovi a Elazarovi, a dále o čtyřech synech, kterým je potřeba vysvětlovat význam Pesachu. První syn je moudrý, druhý je špatný syn, další je prosťáček a čtvrtý se nedovede tázat, tj. je na otázky příliš mladý. Následující midraš končí výčtem egyptských ran, při kterém účastníci večeře namáčejí prst do vína a při jmenování každé rány nechávají spadnout na zem kapku vína na vyjádření smutku nad zničením Egypťanů. Pesach není triumfalistickým svátkem. Je to svátek osvobození, při kterém nejsou zapomenuty oběti. Midraš říká: "Když andělé při zázraku přechodu mořem chtěli za Izrael zpívat vítěznou píseň, zabránil jim v tom Bůh slovy: 'Stvoření mých rukou se utopilo v moři a vy chcete zpívat píseň?'" Nato všichni zpívají děkovnou litanickou modlitbu Dajenu ("Bylo by nám to stačilo"). Následuje připomínka slov rabína Gamliela o tom, že kdo se nezmíní o "třech věcech" (tj. beránek, nekvašené chleby a hořké byliny), nesplnil svou povinnost. Nejrozsáhlejší část sederu je připomínkou vyvedení z Egypta, která je dramaticky ztvárněna tak, aby odpovídala textu Mišny: "Začínáme potupou a končíme chválou". Součástí sederu jsou rovněž berachot nad vínem a chlebem a při umývání rukou, modlitba po jídle, modlitba "On je milosrdný", zpěv halelových žalmů a závěrečná slavnostní beracha. Následuje zpěv nirca (přijetí), který ohlašuje závěr pesachového sederu, ve kterém účastníci prosí Boha, aby zůstal navždy osvoboditelem Izraele. Sederový večer je uzavřen přáním: "Le-šana ha-ba'a bi-Jrušalajim (ha-bnuja)" -- "V příštím roce v (obnoveném) Jeruzalémě". L'shana Haba'a
MIDI
Od středověku se stalo zvykem zakončit sederovou noc písněmi na vhodná témata. Oblíbené jsou zejména: akrostichová píseň Adir hu (On je mocný)
MIDI Echad mi jode'a (Kdo ví, co znamená jedna), vysvětlující symbolismus čísel 1-13; Echad mi jode'a
MIDI
a aramejská Chad gadja (Jediné kůzlátko) -- balada, vyjadřující, jak se ve světě projevuje Boží spravedlnost. MacaV průběhu obou sederových večeří se pojídají macesy - Maca šmura (hebr. maca, pl. macot, aram. lachma anja neboli "chléb nouze"), což jsou nekvašené chleby. Když se jí maca, je to připomínkou, že Židé opustili Egypt v takovém spěchu, že nepočkali ani až vykyne těsto (Ex. 12: 39). Na cestu do Israele se vydali pouze s nekynutým jídlem, spoléhajíce na Stvořitele, že celému národu zaopatří dostatek potravy při putování pouští. Proto maca symbolizuje víru v Boha. Na rozdíl od kynutých potravin není maca obohacena olejem, medem apod. Maca se dělá jen z mouky a vody, a není jí dopřán čas a možnost vykynout. Ingredience, z kterých se skládá víra v Boha, jsou skromnost a podřízení Bohu a není jim dána možnost změnit se v pýchu a aroganci. Nad macot se pronášejí dvě požehnání: jedno nad chlebem (ha moci) a druhé o splnění předpisu o nekvašeném chlebu (al achilat maca). Maca se jí při sederu celkem třikrát:
Maca se má v každém případě sníst během čtyř minut. Na macot sa používá hrubá mouka, najčasteji z pšenice. Po semletí nesmí múka přijít do kontaktu s vlhkosí, aby nezačala kvasit. Na smíchání mouky s vodou třeba svědomitě dohlédnout. Nepřidává se sůl ani jiné přísady a čas, který uplyne od zamíchání těsta do jeho upečení, nesmí překročit 18 minut. Domácnost sa důkladně uklidí, všechno se povynáší, nábytek sa poodtahuje, nikde nesmí být ani smítko. Při této příležitosti se byt také většinou i vymaluje. VínoBěhem večeře se postupně pijí čtyři poháry vína. Tento počet je odvozen ze čtverého vyjádření vykoupení z Egypta, jak je uvedeno v Ex. 6:6-7:
Text však pokračuje ještě pátou výpovědí: "A dovedu vás do země, kterou jsem přísežně slíbil dát Abrahámovi, Izákovi a Jákobovi." (Ex. 6:8). Tento příslib je při sederu vyjádřen pátým kalichem proroka Eliáše, mesiášova předchůdce. Kalich stojí naplněn na stole, nikdo však z něj nepije. Nejlepší je pít neředěné víno. Je-li to nutné, můžeme víno naředit hroznovou šťávou, nemůže-li někdo pít víno, může samozřejmě použít jen hroznový džus, musíme vypít aspoň 96 ml. Pohár vína se pije během Sederu čtyřikrát:
Je lepší vypít pokaždé celý pohár, stačí však vypít jen většinu poháru. Píseň písníDalším prvkem, který odlišuje bohoslužbu tohoto svátku od jiných dní, je čtení jednoho z pěti svitků - Šír ha-širim (Písně písní). Tento svitek se čte proto, že u kořenů krásy a lásky, o nichž pěje Velepíseň a které jsou univerzálním výrazem lidstva, je svoboda darovaná Bohem. Je to tatáž svoboda, kterou dal Bůh izraelskému národu při vyvedení z Egypta. Tím, že Bůh vysvobozuje člověka z otroctví, způsobuje, že je člověk schopen čisté lásky, jak se o ní píše v Písni písní. Rady rabína Moshe Finkelsteina k přípravě sederu - anglicky ZDE
|
Rituály - co židy, křesťany a muslimy rozděluje a co je spojuje | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
17. 4. 2003 | Velikonoce jsou výzvou pro všechny generace | Ivo V. Fencl | |
17. 4. 2003 | Pacem in terris - poznámky k encyklike storočia | Karol Dučák jr. | |
16. 4. 2003 | Pesach 5763: Stvoření mých rukou se utopilo v moři a vy chcete zpívat píseň? |
Štěpán Kotrba | |
10. 4. 2003 | Agresia v mene viery | Peter Greguš | |
28. 3. 2003 | Obávaný vahhábizmus | Viktor Kovaľov | |
18. 3. 2003 | Ex 20,13: Nezabiješ. | Stanislav Heczko | |
17. 3. 2003 | Hamanovi potomci: rasismus - intelektuální základna nacismu | Zeev Sternhell | |
14. 3. 2003 | Megilat Ester | ||
14. 3. 2003 | 5763: Purim mezi dobrem a zlem | Štěpán Kotrba | |
14. 3. 2003 | Hamán | Richard Feder | |
14. 3. 2003 | Izraelčania a Palestínčania: Kde sa stala chyba? | ||
10. 3. 2003 | DOKUMENT: Pacem in terris | ||
10. 3. 2003 | Výzva papeže Jana Pavla II. k zachování míru | ||
28. 2. 2003 | Bůh, pašovaný do paragrafů evropské Ústavy | Štěpán Kotrba | |
26. 2. 2003 | Komunizmus cirkevných Otcov | Karol Dučák jr. |
Velikonoce | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
17. 4. 2003 | Velikonoce jsou výzvou pro všechny generace | Ivo V. Fencl | |
16. 4. 2003 | Pesach 5763: Stvoření mých rukou se utopilo v moři a vy chcete zpívat píseň? |
Štěpán Kotrba | |
16. 4. 2003 | Velikonoční zajíčci z krmiva pro dobytek | Radek Mokrý |