Pozoruji totiž příznaky zdrcujícího úpadku místní demokracie a nenápadný nástup dosud nedefinované a zvláštně se projevující totality. Zrovna minulý týden jsem, za všeobecného obveselení, svým studentům na TUFTS Universitě , kde učím předmět "umění a politika/druhá kultura českého undergoundu", představil nový termín, který mě napadl a který, dle mého mínění nejlépe vystihuje nový fenomén a paradox dnešní situace v americké společnosti. Je jím takzvaný "DEMOKRATISMUS".

Jakoby se společnost ve své totalitní tendenci začala schovávat za pluralitu a nenapadnutelnost demokratických principů a tím vytvářela zase další v sérii totalit vytvořených dějinami lidstva.

"Štít" demokracie nechybí v jediném politickém proslovu ani v obhajobě násilných akcí, podnikaných touto společnosti tady i ve světě. Je tisíckrát denně opakovaným mediálním závojem koncentrace vládní moci a občané se pod jeho opojným významem dobrovolně zbavují svého podílu na původním konceptu demokracie.

Najednou se i svobodné projevené názory stávají nebezpečné pro "naší demokracii" a musí se v zájmu všeobecného blaha "odchytit a zneškodnit ".

Co je ale na tom děsivého, je, že se podpora těchto snah rodí mezi "masami" průměrných Američanů a takzvaný patriotismus vystřídává onen mnou zmíněný demokratismus.

Zatímco TUFTS Universita je institucí, která, dle mé zkušenosti, ještě hlásá a praktikuje naprostou a neomezenou akademickou svobodu, New England Institute of Art, kde učím předmět video a televizní produkci, je vysokou školou, která už začíná odrážet tendence "demokratistických" masových nálad.

Většina studentů se taky rekrutuje z nižších společenských tříd a jsou produkty mediální propagandy zářného "amerického demokratismu na věčně časy".

Ale protože se nechci pouštět do nudných teoretických analýz, dovolte mi představit něco konkrétně děsivého.

Minulý semestr jsem měl veřejnou přednášku o filosofii českého undergroundu, kterého jsem byl sám členem, v jednom místním kinosálu "Coolidge Corner Theater". Jelikož jsem při tom probíral i princip nezávislých médií "druhé kultury", tak jsem pozval i svoji třídu videa a televizní produkce. Mezi jiným jsem tam mluvil i o naprosté autenticitě v chování a názorových projevech českého undergoundu a jeho pohrdání militarismem a vytváření morálních zásad bez přítomnosti Boží.

Pro nastínění celé atmosféry českého undergroundu jsem spekuloval, co by asi jeho členové dnes říkali o bushovském impériu "dobra".

Bylo mi jasné, že někteří moji studenti budou zřejmě pobouřeni.

Druhý den si mě zavolala ředitelka školy do své kanceláře a zeptala se mě: Je pravda, Milane, že jsi včera řekl na přednášce "Fuck God and American soldiers" (doprdele s bohem a americkými vojáky)? Odpověděl jsem, že nejspíše ano, ale jak o tom ví?

Její odpověď mě šokovala. Dva z mých studentů si dělali poznámky během mé přednášky a hned druhý den mě šli udat se seznamem mých výroků ředitelce školy. Samozřejmě, že se i ředitelka školy, rozumná starší paní, cítila v této situaci neuvěřitelně trapně, ale protože to byla stížnost studentů, tak ji musela projednat.

Mimochodem jsem jako "trest" přišel příští semestr o jednu hodinu. Samozřejmě, že oficiální vysvětlení pro neotevření mé hodiny byl nedostatečný počet studentů. Ale varovný prst šedé eminence "tržních" principů se samozřejmě zřetelně rýsoval proti obloze.

Studenti jsou totiž naši zákazníci a jejich "stížnosti" se berou vážně. Mohli by totiž utéct na jinou školu.

Když jsem kráčel domů, tak jsem přemýšlel o současné americké společnosti a sám sebe jsem se ptal: Jedna se o symptom, nebo jen o úchylku? Na odpověď si asi budu muset ještě počkat. Ale nerad bych zase žádal o politický azyl v další zemí.