středa 9.30: Irácké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že jedna z dvou iráckých vědkyň, které vězní Američané, bude propuštěna. Dodalo, že toto rozhodnutí nemá nic společného s požadavky únosců, kteří podle zpráv usmrtili dva Američany a hrozí, že zabijí i třetího muže, Brita.

Tajné dokumenty z britského ministerstva zahraničí, které minulý týden dostal k dispozici a zveřejnil britský konzervativní list Daily Telegraph, vypovídají o tom, že úřad Tonyho Blaira byl dávno před útokem na Irák varován, že poválečný chaos bude v Iráku trvat dlouho a že britský ministr zahraničí vyjádřil své obavy, že Západ není připraven na to situaci v Iráku stabilizovat.

Zejména britští Liberální demokraté, kteří pořádají tento týden svůj výroční sjezd, proto na Blaira ostře útočí a odsuzují i jeho podporu pro George Bushe. Britský komentátor a vojenský historik John Keegan však v Daily Telegraphu argumentuje, že svržení Saddáma Husajna bylo přesto legální a správné:

Co si Iráčané myslí o všech těch únosech cizinců, zeptal se v úterý večer rozhlas BBC Saada Jawada, profesora politologie na Bagdádské univerzitě. Jawad odpověděl:

"Všeobecně vzato Iráčané s hrůzou odmítají tento jev. Je to v irácké společnosti nový jev. Vznikl po okupaci. Poté, co Američané vstoupili do naší země. Zintenzivnil poté, co Iráčané viděli v televizi, jak docházelo k týrání jejich bratří ve vězeních jako Abu Ghraib a v Basře. Tato brutalita v irácké společnosti je něčím novým."

Málokdo potřebuje přesvědčovat, že existuje souvislost mezi americkými korporacemi, které si nyní přivlastňují někdejší irácké státní podniky a vojenskou mašinérií, která loni zaútočila na Irák. Není ale příliš známo, že obdobný proces nyní probíhá i v jiné zemi, kterou bombardéry B52 "osvobodily" před několika lety. Jde o Kosovo.

Spojené státy bombardovaly v roce 1999 Jugoslávii podle západní verze historie proto, že srbská delegace odmítla podepsat mírovou dohodu z Rambouillet. Je to asi tak přesvědčivá argumentace jako tvrzení, že Američané zaútočili na Irák, protože nespolupracoval se zbrojními inspektory OSN, napsal Neil Clark, odborník na balkánskou problematiku, v deníku Guardian.

NPD - Nationaldemokratische Partei Deutschlands uspěla ve volbách do zemského parlamentu v Sasku. Zopakovala tak kousek, který se jí povedl naposled v letech 1966-68, kdy se jí chytlavými národními hesly podařilo prorazit rovnou do sedmi zemských sněmů a o rok později nacionalistům jen těsně uniklo místo v Bundestagu. V následujícím volebním období už ale NDP nezískala žádný mandát a bylo tomu tak až do letošního 19. září.

Koalice aktivistů z Kanady, Mexika a Spojených států není podle reportéra Joe Paraskevase spokojena s výsledky, kterých všechny tři země dosahují, a žádá o revizi dohody North American Free Trade Agreement (NAFTA). Zvlášť palčivými problémy jsou neshody mezi Kanadou a Spojenými státy ohledně řeziva a obchodu s hovězím dobytkem a masem v souvislosti s tzv. nemocí šílených krav a mezi Mexikem a Spojenými státy ohledně ilegálních přistěhovalců. Kromě toho trpí Mexiko vysokou nezaměstnaností v zemědělství, kdežto Spojené státy ztrácejí pracovní místa v průmyslové výrobě.

Debata o snížení věkové hranice trestní odpovědnosti a i údajně související hranice pro začátek sexuálního života je v plném proudu a návrh ministra Pavla Němce byl už podroben nejedné kousavé výtce odborných kruhů. Není divu, kromě příliš okaté souvislosti s aktuálně medializovanými případy násilné trestné činnosti mladistvých je ve hře ještě skutečnost, že státem organizovanou represí delikventy v dospívajícím věku prakticky nelze ovlivnit pozitivně - výkon trestu ani ústavní a ochranná výchova nedokáží v českých podmínkách zatím účinně vyvážit sociální deprivaci a kontakt s podobně problémovou komunitou.

Služba potřebným a pomoc bližním není dána každému. Přesto jsou mnozí nepoučení přesvědčeni o své vyzrálosti a hrnou se bez rozmyslu do zdravotnických služeb. A tak stále můžeme vídat osoby v zařízeních poslední pomoci a výpomoci naprosto nevhodné, pletoucí si službu a pomoc s výdělečnou činností bezmála restaurační -- já dám, ty dáš, budeme se míti dobře.

Zelení mají našlápnuto na úspěch v příštích volbách do Sněmovny. Takové je vyznění většiny zpráv a komentářů ze sjezdu Strany zelených. Je to však pohled zjednodušený, založený často spíše na sympatiích autora.

S dějinami křesťanského dogmatu si zjevně popletly dějiny evropské integrace autorky příručky Euroenglish. Místo termínu "Niceská smlouva" používají totiž termín "Nicejská smlouva" -- po vzoru pojmů "nicejský koncil" a "nicejsko-cařihradské vyznání víry". Svatá ty prostoto! Niceská smlouva čili Smlouva z Nice je přece pojmenována po městě Nice v jižní Francii! odpovídající přídavné jméno musí tedy v češtině znít "niceská".

Reakce na článek "Češi, uvolněte se a zbavte se defenzivních předsudků"

Na poslední recenzi Jana Čulíka, v níž hodnotil snímek Jana Hřebejka Horem pádem, jsem zareagoval krátkým mailem reagujícím na některé věcné chyby (konkrétně šlo hlavně o opomenutí herce Marka Daniela). Současně jsem vyjádřil svůj názor, že Jan Čulík filmu nerozumí. Šéfredaktor Britských listů chyby opravil a pak mě požádal, abych svůj názor rozvedl, čehož si cením.

Pokusím-li se shrnout celkové východisko Čulíkovy recenze filmu Horem pádem, pak zní tak, že Jan Hřebejk nerozumí způsobu filmového vyprávění a "neumí dělat filmy". Můj závěr pro změnu zní, že tvrdí-li toto po zhlédnutí Hřebejkovy filmografie, je to pro mě důkazem, že Čulík nerozumí filmu a neumí psát recenze.

Ve včerejším vydání Práva (20.9.2004) jsem v rubrice Zpravodajství nalezl pod titulkem "Ježek proti poslanecké imunitě, Kohák ji hájí" vyjádření obou jmenovaných k dané problematice. Navazuje sdělení, že v prvním kole doplňovacích voleb do Senátu v Praze 4 jsou "Kohákovými a Ježkovými soupeři" novinář Jaromír Štětina za Stranu zelených, bývalý šéf zpravodajství TV Nova Jan Vávra za Unii pro Prahu 4 a dva zdejší zastupitelé František Příhoda za ODS a Karel Skoupil za KSČM. Autoři zprávy: ink, trj

Bohužel toto sdělení se nezakládá na pravdě a je zavádějící.

Zaprvé žádný p. Štětina na Praze 4 nekandiduje, údajně kandiduje na Praze 10, tedy v jinou dobu a v jiném obvodě. Zadruhé v Praze 4 kandiduje do Senátu 7 (sedm) osob, z nichž uvedeno správně bylo z nich pouze pět.

Mediální hladina se opět rozvlnila s poslední zprávou tiskových agentur oznamující, že se Šamil Basajev přihlásil jako organizátor masakru dětí v Beslanu i útoku na obě ruská letadla. Čečensko je vděčné téma, všichni o tom mluví, ale čím více se mluví, tím méně se ví. A spíše naopak: čím méně toho víme, tím více se mluví.

Uveďme proto nejprve alespoň některá fakta.

Fedor Gál, Břetislav Rychlík, Dana Němcová, Anna Grušová, John Bok, Petra Procházková, Jaromír Štětina, Jan Urban, Adam Černý, Petruška Šustrová, Rudolf Zeman, Jiří Stránský, Jan Keller, Jan Sokol, Jiřina Šiklová, Václav Malý, Jindřích Suchánek, Miro Švolík, Michal Spevak a další občané podepsali petici, požadující přítomnost mezinárodní mírové mise v Čečensku, Ingušsku a Osetii, avšak, jak na to poukazuje Milan Valach v článku "Čečensko: lidská práva jako sentimentální žvást" kupodivu nikdy někteří z těchto signatářů nepožadovali mezinárodní správu pro Irák.

Níže publikujeme tiskové prohlášení organizátorů této petice:

Nejnovější hádka mezi Vladimírem Železným a Janou Bobošíkovou je absolutní nesmysl, píše The Fleet Sheet, vycházející v Praze. Je ukázkou malosti českých médií. Podrobnosti jejich sporu nejsou důležité a už nejsou důležití ani Železný, ani Bobošíková, jenže česká média mají potřebu se neustále zabývat "slavnými" lidmi s malými problémy, namísto toho, aby vyvinula úsilí k odhalování velkých problémů malých lidí. Je to začarovaný kruh: v ČR se do médií dostane jen ten, kdo už je známý. List Fleet Sheet chválí Hospodářské noviny, které právem o nejnovější "mýdlové opeře" Železný-Bobošíková vůbec neinformovaly. List se zaříká, že ani Fleet Sheet nebude o Železném či Koženém nic psát, pokud skutečně neudělají něco, co bude zprávou.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V listopadu 2003 zatelefonoval devětatřicetileté Hudě Alazawi, bohaté bagdádské podnikatelce, jeden Iráčan. Pracoval pro Američany a měl jednoduchý požadavek: paní Huda mu vyplatí 10 000 dolarů, jinak napíše pro americkou armádu zprávu, že Huda pracuje pro hnutí iráckého odporu, a Huda Alazawi bude zatčena.

Alazawi se odmítla vydírání podrobit, protože věděla, že by pak následovaly další požadavky. Iráčan tedy Alazawi a její rodinu skutečně americké armádě udal. Ti vyslýchali jejího bratra a sestru a prováděli razie proti luxusním rezidencím její rodiny v Bagdádu. 23. prosince 2003 Američané uvěznili Alazawina druhého bratra. Alazawi se rozhodla je přímo konfrontovat. Odebrala se na americkou základnu. Po čtyřhodinovém čekání ji začal vyslýchat americký kapitán. Po 10 minutách jí oznámil, že ji zatýká. Hovořila nyní, skoro po roce, o svých zážitcích z vězení v Abu Ghaib s reportérem listu Guardian.

Když jsem včera otevřel Britské listy a přečetl si titulek, který dal šéfredaktor mému textu, a část mého článku, který zdůraznil v perexu, věděl jsem, že strávím den čtením mailů, které mě budou posílat zpět do džungle a budou se mě zuřivě ptát, proč jsem přišel do České republiky.

Když jsem mluvil s českými přáteli o obvinění, že cikánské ženy v České republice byly nuceně sterilizovány, povšiml jsem si, že vteřinu mlčeli, než vyjádřili nesouhlas s touto praxí.

Jediným způsobem jak získat v této věci celou pravdu, by bylo vyvolat v této věci diskusi s přítelem, který zásadně rád říká, co si opravdu myslí, bez ohledu na to, jak je to kontroverzní. Standa však chytře obrátil role a snažil se ze mě dostat, co si já myslím o Cikánech, na základě mých zkušeností s nimi v České republice.

Iniciativa za sociální fora a Společnost pro evropský dialog, ČMKOS, Sdružení nájemníků, Agrární komora, Křesťanský dialog a další instituce se podílejí na přípravě Českého sociálního fóra, které se uskuteční 25. -- 28. 9. 2004 v Praze-Vokovicích v budově Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy . Toto setkání je součástí celosvětové iniciativy evropského a světového sociálního fóra. Letošní Evropské sociální fórum se uskuteční v Londýně. V Praze vystoupí mimo jiné sociolog, profesor Jan Keller z Ostravské univerzity, místopředseda parlamentu Vojtěch Filip, místopředseda ČMKOS Zdeněk Málek, člen vedení Strany zelených Petr Štěpánek, anarchista Ondřej Slačálek, novinář Petr Uhl, bývalý ministr zahraničních věcí a předseda VS OSN , poslanec Jan Kavan či docent Jan Eichler z Ústavu pro mezinárodní vztahy. Na závěr fóra se 27. září uskuteční street party pod heslem "Jiný svět je možný!" - pochod od FTVS z Martího ulice po Evropské na Vítězné náměstí v Dejvicích.

V pondělním bloku "Demokracie a základní práva; proti rasismu, fašismu a diskriminaci" vystoupí i redaktor Britských listů Štěpán Kotrba na téma "Zachování veřejného mediálního prostoru jako předpoklad udržení práv občana na vyvážené informace - nové technologie pro demokracii" .

Další informace ZDE

Andrew Marr: My Trade - A Short History of British Journalism (Mé řemeslo: Stručná historie britské novinářské práce), Palgrave Macmillan, Londýn, ISBN 140500536X, 20 GBP

Novinářská práce je v současnosti natolik kontaminována subjektivní zaujatostí, aktivismem a všeobecným podváděním, že žádný čtenář nemůže doufat, že se z novin dozví, co se děje, pokud předem neví, kdo ty noviny vlastní, co jejich vydáváním vlastník sleduje a proč ty noviny vycházejí, píše známý britský novinář Andrew Marr, který v současnosti působí jako hlavní politický komentátor rozhlasu a televize BBC, ve své nové knize.

• Bernard-Henri Lévy: Sartrovo století, HOST - listopad 2003 , ISBN 80-7294-099-6, 472 stran, 389 Kč
• Walter van Rossum: Simone de Beauvoir a Jean-Paul Sartre, ISBN: 80-7207-425-3, Volvox Globator 2003, Překlad: Emilie Harantová, 96 stran, 159 Kč

Dvě knihy, které v nedávné době vyšly o Jeanu-Paulu Sartrovi, budí už svými názvy značnou nedůvěru. Sartrovo století -- to někdo chce zasvětit jedno celé století intelektuálovi, který jej celé neprožil a nereflektoval? A Jean-Paul Sartre a Simone de Beauvoir -- nejde o nějaké "drby o slavných", o knihu, která bude stupidně pitvat osobní život významného myslitele a významné myslitelky? Jenže pokud se do obou knih začteme hlouběji, zjistíme, že jde o něco trochu jiného. Že Sartrovo století je spíše popisem, jak vnímal svět ve svých intelektuálních souřadnicích jeden významný filosof -- a že kniha o něm a Simone de Beauvoir je citlivým zamyšlením nad vztahem lidí, kteří o něm mluvili naprosto otevřeně. A že obě dvě knihy po svém způsobu rehabilitují myšlenky i život člověka, který se stal v době, kdy žil i více než dvacet let po své smrti předmětem pomluv, útoků i přezírání.

Česká spořitelna přistoupila na výplatu slíbené prémie i těm studentům, kteří ukončili bakalářský stupeň vysokoškolského studia. Stalo se tak po více než roce, co na porušování veřejného příslibu upozornilo Sdružení obrany spotřebitelů České republiky. Česká legislativa zná dva druhy vysokoškolského studia -- magisterský a bakalářský stupeň. Vynikajícím absolventům vysokoškolského studia (s červeným diplomem) slíbila ČS před několika lety výplatu 10 000 Kč, pokud budou mít u tohoto peněžního ústavu vedený běžný účet v režimu Sporostudent.

Historik Martin Brown, občasný přispěvatel do Britských listů, se bude účastnit panelové diskuse o Slovenském národním povstání na Slovenském velvyslanectví v Londýně ve čtvrtek 30. září v 18 hodin. Dalšími účastníky panelu budou Káťa Kocourková a Tim Beasley-Murray, oba z Londýnské univerzity a Tim Haughton z Centra pro ruská a východoevropská studia na Birmingham University.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Čistý plamen lásky
Výbor z písní pobělohorských exulantů ze Slezska
23. 9. 2004 v 18:00 v antikvariátu Fiducia.

Součástí večera bude přednáška na FF OU 23. 9. ve 14:15 (učebna E 15) K ediční přípravě literárních textů raného novověku ve spolupráci s Literárněvědnou společností.

"Musíte si vybrat, jestli být člen strany, nebo novinář", pravil místopředseda ČSSD Škromach a já se v tu chvíli lekl, že se čas vrátil o patnáct let zpět a já sedím proti všemocnému soudruhu Jakešovi... Neklepal jsem se strachy tehdá, nepo...u se ani dnes. Nehodlám si vybrat.

Škromachova reakce na tiskové konferenci po skončení sobotního zasedání ÚVV ČSSD, která pobavila a udivila přítomné novináře, následovala po kontroverzi, kterou jsem vyvolal , když jsem si potvrdil pravost získaného dokumentu a ohradil jsem se proti porušení stanov, ke kterému v té souvislosti došlo ze strany předsedy ÚKK a předsednictva strany. Kontroverzi reflektoval Nedělní svět a deník Česká média. Celý spor však započal poté, co Britské listy informovaly s maximální možnou objektivitou o událostech, ke kterým v ČSSD došlo. Nedezinterpretovaly výsledky uzavřeného jednání na základě "nejmenovaných zdrojů", ale zveřejnily hlavní příspěvky v plném znění - jako zvuky. Někteří členové ÚKK ČSSD se domnívali, že médiím lze přikazovat, co zveřejní a co ne... Obsah jednání, které jsem s těmi pány vedl, jsem poté zveřejnil. Zatímco já předpokládal, že tímto to skončilo, předseda ÚKK byl jiného názoru a své soukromé hodnocení dal na papír a předložil předsednictvu strany.

Magda Váňová vydala román otitulovaný výzvou Zapomeň na minulost (vydalo naklad. Šulc a spol.), jehož smysl směřuje ke kritické a sebekritické rekapitulaci života dnes asi pětašedesátiletého muže, lékaře, jenž však může být (a také je) zástupcem kteréhokoliv svého vrstevníka. Už proto, že v zachycení jeho privátních osudů hraje významnou roli doba, do níž se asi kolem roku 1940 narodil, v níž studoval a vystudoval, habilitoval se a postupně třikrát oženil. Je to i román o času, jemuž chtě nechtě podléhal, svým způsobem s ním zápolil, on, člověk po výtce apolitický, se mu -- jako mnozí -- přizpůsoboval, aniž ztrácel lidskou důstojnost.

V srpnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 6350,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.