21. 9. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Andrew Marr: My Trade - A Short History of British Journalism
21. 9. 2004

Dávejte si pozor na noviny

Velmi často není klíčový fakt v prvním odstavci článku, který bývá všeobecný a jeho účelem je připoutat čtenářovu pozornost. Hledejte tvrdá fakta v druhém odstavci. Pokud je druhý odstavec měkký a bez konkrétního obsahu, znamená to pravděpodobně, že jde o nezprávu. Zároveň vždy hledejte přímé citace. Pokud reportér skutečně udělal svou práci a hovořil s lidmi, kteří jsou informovaní, důkazy toho budou v článku. Kdo jsou zdroje článku? Hovoří samy? Jsou jmenovány? Všeobecné odkazy jako "jeden čelný poslanec" nebo "jeden analytik z tohoto průmyslového odvětví" (= můj kamarád na druhé straně psacího stolu) nebo "pozorovatelé" (= vůbec nikdo) by měly být přijímány velmi skepticky.

Andrew Marr: My Trade - A Short History of British Journalism (Mé řemeslo: Stručná historie britské novinářské práce), Palgrave Macmillan, Londýn, ISBN 140500536X, 20 GBP

Novinářská práce je v současnosti natolik kontaminována subjektivní zaujatostí, aktivismem a všeobecným podváděním, že žádný čtenář nemůže doufat, že se z novin dozví, co se děje, pokud předem neví, kdo ty noviny vlastní, co jejich vydáváním vlastník sleduje a proč ty noviny vycházejí, píše známý britský novinář Andrew Marr, který v současnosti působí jako hlavní politický komentátor rozhlasu a televize BBC, ve své nové knize.

Pokud narazíte na reportéra, který, jak se zdá, ví, o čem píše, zejména v oblasti, o které jste dobře informováni, sledujte ho, nespusťte ho z očí. Jeho jméno u článku je značkou kvality. Dobrých novinářů i v Británii pár existuje a lidé, pracující v profesi, většinou dobře vědí, kdo to jsou.

I když čtete tytéž noviny každý den, musíte si být vědomi, že reportérům v současnosti už není tolik trapné, když dávají najevo svou zaujatost. Málokdy je to vyloženě podpora pro nějakou politickou stranu, avšak často zjistíte, že určití komentátoři mají slabost pro určité politiky. To je všechno naprosto legitimní, avšak musíte si také uvědomit, že jestliže nějaký novinář píše vstřícně o nějakém politikovi, může to také signalizovat, kdo byl zdrojem jeho informací.

Čtěte druhý odstavec a hledejte uvozovky

Velmi často není klíčový fakt v prvním odstavci článku, který bývá všeobecný a jeho účelem je připoutat čtenářovu pozornost. Hledejte tvrdá fakta v druhém odstavci. Pokud je druhý odstavec měkký a bez konkrétního obsahu, znamená to pravděpodobně, že jde o nezprávu. Zároveň vždy hledejte přímé citace. Pokud reportér skutečně udělal svou práci a hovořil s lidmi, kteří jsou informovaní, důkazy toho budou v článku. Kdo jsou zdroje článku? Hovoří samy? Jsou jmenovány? Všeobecné odkazy jako "jeden čelný poslanec" nebo "jeden analytik z tohoto průmyslového odvětví" (= můj kamarád na druhé straně psacího stolu) nebo "pozorovatelé" (= vůbec nikdo) by měly být přijímány velmi skepticky. Pokud článek obsahuje dobře napsané anonymní výroky, je to podezřelé: zřejmě jsou to pokusy podpořit nepevně vyresearchovaná fakta.

Jestliže končí titulek otázkou, zkuste si odpovědět: "Ne."

Je toto skutečná tvář britských mladých lidí? (Rozumný čtenář: "Ne.") Byl nalezen lék proti AIDS? ("Ne." Kdyby byl nalezen, titulek by neobsahoval otazník.) Titulek s otazníkem na konci většinou znamená, že je článek tendenční anebo přehnaný. Často je to článek se snahou bezdůvodně čtenáře vyděsit, anebo je to pokus proměnit nějakou obyčejnou zprávu v celostátní kontroverzi a pokud možno v celonárodní paniku. Pro zaměstnaného novináře, který hledá v tisku autentické informace, znamená titulek s otazníkem "Tuhle zprávu nemusíte číst."

A pozor taky na uvozovky v titulku. Čtete-li "Marr 'ukradl' námět na knihu", pak ten článek vůbec nic takového netvrdí. Jestliže jsou uvozovky uprostřed článku známkou skutečné novinářské práce, pak v titulku jsou většinou signálem toho, že novinář selhal. V článku se zřejmě bude tvrdit, že si někdo myslí, že Marr ukradl námět na knihu, ale kdyby o tom daný list skutečně psal, v titulku by nebyly ty uvozovky. Stejně jako je tomu s otazníky, uvozovky v titulku většinou znamenají: následuje tendenční, přehnaný článek.

Všímejte si malých zpráv

To, že noviny o něčem informují jen v jediném odstavci, v žádném případě neznamená, že to není důležité. Přepracovaní redaktoři, postižení vlastní slepotou a nereflektovanými předsudky a zápolící s nedostatkem místa, často zkracují ty nejdůležitější zprávy jen na několik řádek. A právě proto je často v novinách nejvýznamnějším zdrojem informací strana 2. Tam se tisknou pečlivě vyresearchované články a důležité informace, které na poslední chvíli odsunul noční editor ze strany 1 dovnitř do listu ve snaze udělat místo pro něco "dynamičtějšího", co by noviny na novinovém stánku lépe prodávalo.

Podezřelý "výzkum"

Stovky pochybných univerzitních kateder zveřejňují falešné či bezvýznamné výsledky svého "výzkumu" ve snaze udělat dojem na novináře a získat pro sebe levnou reklamu, které pak mohou využít při žádostech o financování dalšího "výzkumu". Jestliže je něco průzkum, podívejte se, zda je v novinách uvedeno, kolik lidí bylo dotazováno a kdy. Jestliže se zkoumalo chování krys či much a užívá se to pro varování ohledně chování lidí, zkontrolujte si, kolik to bylo krys a kolik kofeinu dostali injekční stříkačkou do žil.

Zkontrolujte si kalendář

Nejde jen o aprílové vtipy, ale každoročně se objevují sezónní zprávy, kterými novináři vyplňují své deníky. Jde o výročí, o články o nejdeštivějším, nejsušším, nejdelším jaru, létu, podzimu, o rituálních "hádkách mezi porotci" před udílením hlavních literárních cen - účelem je vyvolat zájem veřejnosti o tyto ceny; stejně syntetické jsou články o tom, jak je "veřejnost znechucena" novou uměleckou výstavou, anebo články o tom, že se budou vysílat nové americké televizní seriály či pořady reality TV. Obraťte list.

Nevěřte finančním superlativům

Navzdory nízké inflaci se v novinách neustále dočítáme, že ceny nejrůznějších věcí, po nichž je poptávka, jsou "historicky nejvyšší"; stejné je to s "historicky rekordně nejvyššími platy ředitelů podniků". Pokud jde o skutečnou informaci, nikoliv jen o senzacechtivou provokaci, článek bude obsahovat i údaje o tom, zda rostou také platy řadových zaměstnanců a o kolik.

Zprávy jsou kruté

Číst noviny bývá deprimující. Je život skutečně tak plný nevkusu, selhání a nenávisti? Ne - to je tak jenom v novinách. Laskavost, velkomyslnost, odpuštění či přátelství - to pro novináře není zpráva, a tak se takové činy do tisku v podstatě nedostanou.

A na závěr, uzavírá autor: Nikdy, nikdy nevěřte ničemu, co se v novinách píše o tom, jaký mají náklad. V Británii klesá náklad deníků už dlouho, a to systematicky. Avšak každý ředitel každého novinového vydavatelství se neustále snaží přesvědčovat čtenáře, že čtenost jeho listu stoupá.

Kompletní ukázka v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       21. 9. 2004
21. 9. 2004 Češi: "Jednejte, jak já chci, ne jak já sám jednám." Fabiano  Golgo
21. 9. 2004 Irácká podnikatelka: Jak jsem byla vězněna v Abu Ghraib
21. 9. 2004 Čečensko: lidská práva jako sentimentální žvást Milan  Valach
21. 9. 2004 "Rusko není schopno samo řešit situaci v Čečensku"
21. 9. 2004 Dávejte si pozor na noviny
21. 9. 2004 Fleet Sheet: Malé problémy "velkých" lidí a velké problémy malých lidí
21. 9. 2004 Chyby v deníku Právo Petr  Švec
21. 9. 2004 Myšlenky i lásky jednoho filosofa Ondřej  Slačálek
21. 9. 2004 Kde to vlastně smrdí? Ivan Odilo Štampach
21. 9. 2004 Česká spořitelna ustoupila bakalářům
21. 9. 2004 Trestají voliči extremistických stran opravdu jen vládní politiky? Josef  Provazník
21. 9. 2004 V Londýně o Slovenském národním povstání
21. 9. 2004 Čistý plamen lásky v Ostravě
21. 9. 2004 Volby 2004 na Ukrajině
20. 9. 2004 Posměch zvyšuje oblibu
21. 9. 2004 Morálka podle Bondyho Jan  Motal
21. 9. 2004 Je možné zapomenout? Irena  Zítková
21. 9. 2004 KUKL - čarodějný spolek z Islandu Karolína  Václavíková
20. 9. 2004 Jak se novinář stane "nepřítelem strany" Štěpán  Kotrba
20. 9. 2004 O Romech, nucené sterilizaci, a o Češích, kteří smrdí Fabiano  Golgo
20. 9. 2004 Žádná nekalá soutěž Ivan  David
20. 9. 2004 Co Čech nepochopí Bohumil  Kartous
20. 9. 2004 Je nutné udělat z muslimů Evropany Bohumil  Kartous
20. 9. 2004 Česká psychiatrie v klecovém lůžku finančního nedostatku Petr  Záras
19. 9. 2004 Gross nepodepsal zápis ze schůzky se Stanislavem Pencem
17. 9. 2004 "Češi, uvolněte se a zbavte se defenzivních předsudků" Jan  Čulík
1. 9. 2004 Hospodaření OSBL za srpen 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
21. 9. 2004 Myšlenky i lásky jednoho filosofa Ondřej  Slačálek
21. 9. 2004 Dávejte si pozor na noviny   
21. 9. 2004 Češi: "Jednejte, jak já chci, ne jak já sám jednám." Fabiano  Golgo
21. 9. 2004 Irácká podnikatelka: Jak jsem byla vězněna v Abu Ghraib   
21. 9. 2004 Čečensko: lidská práva jako sentimentální žvást Milan  Valach
20. 9. 2004 Jak se novinář stane "nepřítelem strany" Štěpán  Kotrba
20. 9. 2004 Co Čech nepochopí Bohumil  Kartous
20. 9. 2004 Je nutné udělat z muslimů Evropany Bohumil  Kartous
20. 9. 2004 Žádná nekalá soutěž Ivan  David
20. 9. 2004 Česká psychiatrie v klecovém lůžku finančního nedostatku Petr  Záras
20. 9. 2004 Čečenský problém Daniel  Šmihula
20. 9. 2004 O Romech, nucené sterilizaci, a o Češích, kteří smrdí Fabiano  Golgo
19. 9. 2004 Gross nepodepsal zápis ze schůzky se Stanislavem Pencem   
17. 9. 2004 Velké policejní ucho Štěpán  Kotrba
17. 9. 2004 "Češi, uvolněte se a zbavte se defenzivních předsudků" Jan  Čulík