13. 9. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
13. 9. 2004

Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 3. září 2004

Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová

České ministerstvo zahraničí oznámilo, že auto vyslanectví ČR se v Bagdádu dostalo do palby, ale že, ačkoli auto bylo zasaženo 30 kulkami, nikdo nebyl zraněn. Podle zprávy Reuters spolupracuje česká ambasáda s loutkovou iráckou policií na zjištění, zda byl útok namířen konkrétně na českého diplomata. Vyslanec Martin Klepetko byl v době útoku v Praze a český list Právo oznámil, že dva členové stráže, kteří byli ve vozidle, zůstali nezraněni. Česká republika je po rozpadu Varšavské smlouvy vazalem USA. Podporovala americkou agresi do Iráku a vyslala do služeb Washingtonu polní nemocnici. Později Praha nemocnici stáhla a nahradila ji desítkami vojenských policistů.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL

Středa 1. září 2004

Útok odporu způsobil paniku v americkém konvoji

Korespondent Mafkarat al-Islam informoval o útoku Iráčanů na americký zásobovací konvoj, k němuž došlo ve 21:30 místního času na dálnici severně od Fallúdže. V nastalé panice vjelo Humvee, jedoucí v čele kolony, pod kola jednoho z tankerů, který je převrátil a usmrtil jeho posádku. Bojovníci odporu pak zapálili tanker RPG a zmizeli. Zemřeli nejméně čtyři Američané.

Fallúdža

Američané odpálili na město 17 raket, z nichž však jen pět explodovalo. Bojovníci odporu pak vzali pět nevybuchlých střel, znovu je naprogramovali a kolem 17:00 místního času je odpálili zpět do amerického tábora v zemědělské oblasti.

Ve středu kolem půlnoci místního času odpálily americké síly raketu do parku ve čtvrti Nazal za mlýnem na jihu města. Výsledkem útoku bylo asi 30 mrtvých, vesměs zaměstnanců parku a mlýna. Třináct mrtvol bylo později převezeno do nemocnice Hadra, sedmnáct dalších spolu se zraněnými do hlavní městské nemocnice. Obydlí korespondenta Mafkarat al-Islam leží asi 2 km od parku, ale výbuch byl tak silný, že se jeho dům otřásal. Po útoku rozhazoval americký letoun nad městem letáky, slibující obyvatelům 45 milionů dolarů na rekonstrukci města, pokud zradí věc své svobody a dají se do služeb Američanů.

Fallúdžané zajali ve čtvrti Nu'ajmíja pět špehů pracujících pro nepřítele. Ve středu ráno v 9:00 místního času byli špehové veřejně zastřeleni na náměstí Sahat al-Ihtifalát v centru města. Exekuci provedli maskovaní muži a jeden z nich prohlásil, že "to je odměna pro ty, kdo zradili Boha a Jeho Proroka".

Americké síly v úterý v noci kolem 23:00 místního času zajali blízko jordánské nemocnice v západní Fallúdže 11 bojovníků odporu, kteří se chystali k operaci proti nim. Ve středu ráno Američané zajatce na své základně v zemědělské oblasti umučili. Místní policie a síly civilní obrany se snažily získat od Američanů těla bojovníků, ale ti jim pohrozili, že je potká stejný osud, budou-li o to usilovat. V dalších vyjednáváních Američané stále odmítali mrtvá těla vydat.

Útoky na Američany

V 17:30 místního času explodovala pod malou americkou kolonou na silnici mezi Saqlawíjí a Samarrá' bomba a zničila dvě Humvee a vyřadila z provozu tank Abrams. Jen v Humvee bylo zemřelo nejméně šest vojáků.

Odpor kolem 11:00 zaútočil na kolonu u Saqlawíje a zničil jedno Humvee a druhé vyřadil z provozu. Podle očitých svědectví byli zabiti nejméně dva Američané. Další čtyři vojáci byli naloženi a odvezeni, nebylo však poznat, zda jsou zranění nebo mrtví.

Blízko Saqlawíje se odporu také podařilo sestřelit velký americký vrtulník Chinook. Tyto vrtulníky létají nízko a proto jsou častým a snadným terčem střelby.

Okupační základna v areálu celnice na syrské hranici u Qá'imu se ve 14:30 stala terčem útoku odporu. Budovy na základně zasáhlo šest minometných 120mm střel.

Blízko města Hít v západním Iráku byly zabity nebo zraněny desítky amerických vojáků sérií explozí bomb pod třemi plně obsazenými vozidly na přepravu vojáků. Výbuchy, k nimž došlo po západu slunce, proměnily vozidla v ohnivé koule.

V noci z úterý na středu bylo pět Američanů zabito a čtyři zraněni při útoku na americkou kolonu západně od Bagdádu. Kolonu tvořilo několik chladicích vozů se zásobami, doprovázených dvěma Humvee v čele a čtyřmi na konci. Na mostě Rudádíja spojujícím bagdádské čtvrti Ghazálíja a Chadra pod kolonou vybuchly bomby, které jedno Humvee zničily a další vyřadily z provozu.

Krátce po půlnoci odpálil odpor rakety a minometné střely na americkou základnu u Ba'qúby. Při dalším nočním útoku zničil jedno americké vojenské vozidlo Bradley.

Také v Mósulu se střílelo. Budova amerických okupačních sil poblíž hotelu Awburi se stala ve 23:15 terčem palby. Ranní střelba na sídlo guvernéra ve městě zabila tři loutkové policisty a zranila 20 dalších.

Na americkou základnu v Baládu odpálil odpor v noci silné rakety Grad.

Útok na americkou kolonu mezi Bajdží a Mósulem zabil sedm Američanů. Kolona sestávala z vozidel na přepravu vojáků a doprovodných vozů. Zničena byla dvě přepravní vozidla a tři vojáci byli zabiti. Zničeno bylo též jedno z doprovodných vozidel, v němž byli zabiti čtyři vojáci.

Bagdád

V hlavním městě vyprovokovali Američané incident u Músovy mešity v ulici Hajfa. Když se po skončení noční modlitby, vedené imámem Muhammadem al-Wahíbím, obyvatelé chtěli rozejít do svých domovů, americká hlídka, sestávající z pěti obrněných vozidel na ně zahájila palbu a donutila je vrátit se do mešity. Auta zaparkovaná v ulici a obchody v okolí byly americkou střelbou rovněž zasaženy. Očitý svědek a účastník modliteb Sálim Abú Hammúda sdělil, že imám al-Wahíbí pomocí amplionů začal volat lidi žijící v okolí na pomoc. Během necelých tří minut se objevili ozbrojenci a napadli Američany zezadu. Pět z nich zabili a čtyři zranili ručními granáty, které mezi ně vhodili. Abú Hammúda dodal: "Nevíme, proč se Američané tohoto arogantního činu dopustili, ale jen nás tím víc přiměli k podpoře bojovníků odporu." V odpověď na mešitu vypálil odpor ve 22:30 místního času sedm 120mm minometných střel na americkou základnu na bagdádském letišti Muthanna.

Síly odporu odpálily čtyři siné rakety Grad na americký štáb v centru Bagdádu známý jako Zelená zóna, a pět dalších střel Grad na první zasedání tzv. iráckého národního kongresu, který se tam sešel. Americké síly neprodleně uzavřely všechny cesty a přístupy. Podle svědků bylo všech 100 delegátů kongresu vyděšeno útokem na domněle bezpečné místo uvnitř komplexu.

Irácký odpor zlikvidoval agenty Mossadu

V oznámeních vylepených na zdech v Tikrítu odbojová skupina, nazývající se Brigády strachu (Katá'ib ar-Ru'b), oznámila, že severně od Bagdádu popravila tři agenty sionistického Mossadu a jednoho zajala. Na silnici mezi Tikrítem a Mósulem zaútočili příslušníci této skupiny na jejich auto, tři agenty zabili na místě a čtvrtého zajali. Podle AFP se v prohlášení uvádělo, že čtvrtý sionista byla zadržen jako důkaz toho, že se USA podílejí na "špinavém komplotu proti islámu a Iráku ve spojení se sionisty". Zajatec podle prohlášení přiznal, že přišel do Iráku na základě dohody s americkými silami a že se podílel na výsleších asi sta osob, mužů i žen, držených Američany ve vězeních, s cílem získat je jako špehy pro Američany.

Pokusy o atentáty

Na kolonu iráckého kolaboranta Ahmad Šalabí zaútočili v Bagdádu ozbrojení muži.|Útok nebyl úspěšný, Šalabí vyvázl nezraněn, zraněni byli pouze dva členové jeho doprovodu.

Atentát přežil také tzv. ministr spravedlnosti Málik Duhán al-Hasan. Útočníci vypálili z jedoucího auta dvě střely z RPG na jeho dům, obklopený vysokou zdí a masívní betonovou bariérou.

Útok a severní ropovod

Podle očitých svědků hořel v severním Iráku ropovod blízko hlavního vedení do tureckého Ceyhanu, nedalo se však poznat, zda požár zasáhl hlavní trasu nebo jen některou boční větev.

Čtvrtek 2. září 2004

Ramádí

Ve čtvrtek ráno zaútočili bojovníci odporu s RPG na americké Humvee zaparkované před budovou garáží, kde je stanoviště taxíků pro cestující do Bagdádu. Humvee bylo zničeno a pět vojáků v něm zabito. Bojovníci pak zaútočili na budovu garáží, v níž se usadili američtí ostřelovači. Třetí patro čtyřpodlažní budovy bylo zapáleno a nikdo z Američanů se zřejmě nepodařilo uprchnout.

V prudkých bojích na ulici Revoluce 1920 bylo zabito 25 amerických vojáků. Odpor ztratil čtyři muže a deset utrpělo zranění. Boj trval od 10:00 až do odpoledne.

V oblasti Rabta severozápadně od města zničil výbuch bomby jedno Humvee a poškodil druhé, přičemž zemřeli čtyři američtí vojáci.

Bagdád

Minibus naložený výbušninou explodoval kolem 9:30 místního času uvnitř výcvikového střediska na bývalém mezinárodním letišti u Bagdádu a zabil nejméně 40 amerických vojáků a příslušníků iráckých loutkových sil. Svědkové uvedli, že hlídka na minibus pálila, ale řidič-sebevrah se při projíždění brány skrčil, aby ho střelba nezasáhla, a strážcům se tak nepodařilo vozidlo zastavit. Po výbuchu bylo vidět vzduchem létat kusy těl.

Společná hlídka amerických vojáků a irácké loutkové policie složená ze čtyř vozidel Bradley a tří vozidel policie se kolem 10:00 stala v okrsku Karak terčem překvapivého útoku odporu. Zničena byla dvě americká vozidla a jedno policejní auto Nissan, druhé bylo vyřazeno z provozu, zabit byl jeden americký voják.

Odpor zaútočil i na tzv. Zelenou zónu. Podle stoupajícího bílého kouře zasáhly silné rakety Grad zřejmě nějaké budovy v komplexu.

V průběhu dne podnikli bojovníci odporu několik raketových útoků na americké terče v Bagdádu. Šest minometných střel a tři rakety byly vypáleny na První vojenskou kolej v Rustamíji, užívanou nyní Američany a tzv. iráckou armádou jako základna, na níž je soustředěno na 4 000 amerických vojáků. Tři rakety zasáhly americkou základnu na mezinárodním letišti a dvě dopadly do tzv. Zelené zóny.

Fallúdža pochovala jedenáct mrtvých bojovníků

Většina obyvatel města se ve čtvrtek ráno zúčastnila pohřbu 11 mučedníků, zavražděných americkými vojáky (viz zpráva z 1. září).

Útoky na Američany

Ve 14:30 místního času zaútočil odpor na dálnici do Júsúfíje na americkou kolonu, složenou ze dvou transportérů naložených vojáky a zásobami. Překvapivý útok zničil obě vozidla a zabil alespoň dva vojáky. Americký štáb, připravený k převzetí dopravovaných zásob, se stal předmětem útoku kolem 14:00.

Na silnici do Hadíthy zaútočil odpor na americké mobilní velitelské stanoviště a pobil celou jeho posádku. Podle zpráv řidičů, kteří místem projížděli, zabili bojovníci minometnými střelami a RPG 19 amerických vojáků.

Za svítání zaútočil odpor RPG na americkou hlídku u pošty v centru Qá'imu, zničil jedno Humvee a zabil čtyři vojáky. Dalších 15 minometných střel odpálil v 8:45 na americkou základnu u celnice na syrské hranici.

Západně od téhož města vyřadila bomba ve 22:30 místního času z provozu tři americká vozidla, patřící ozbrojené hlídce. Po útoku létaly nad místem vrtulníky Apache ve snaze najít rozprchnuvší se vojáky.

Asi 25 km východně od Bagdádu směrem na Ba'qúbu zaútočil odpor na americkou kolonu. Řidiči projíždějící kolem místa útoku sdělili korespondentovi Mafkarat al-Islam, že k útoku došlo v 10:15, zničeno bylo jedno Humvee a zabiti byli tři vojáci.

Jižně od města v Latífíji se terčem útoku stala další společná hlídka amerických vojáků a kolaborantů z tzv. národní gardy. Zabiti byli dva američtí vojáci a čtyři gardisté, zničena byla tři vozidla gardy.

Zločiny okupantů v Chálidíji

Američtí okupanti v Chálídíji kolem 2:00 vpadli do domu Džabbára Mahdího Sáliha ve čtvrti Sádiqíja a hledali osoby podezřelé z účasti na akcích odporu. Pokoušeli se při tom odvléci 16letou deru Núr a když křičela a bránila se, střelili ji třemi kulkami do hlavy a na místě usmrtili. Pak chtěli odvléci Sálihovu manželku 56letou Fádilu Kassar Mahmúd as-Sálihovou. Také ona se bránila a vojáci ji rovněž střelili a vážně zranili. Přesto ji odvlekli s sebou. Dům pak zapálili.

Protože jim ani to nestačilo, začali pak střílet na mešitu Zijáda al-Charábita a rovněž ji zapálili.

Odpor zaútočil na vozidlo českého diplomata

České ministerstvo zahraničí oznámilo, že auto vyslanectví ČR se v Bagdádu dostalo do palby, ale že, ačkoli auto bylo zasaženo 30 kulkami, nikdo nebyl zraněn. Podle zprávy Reuters spolupracuje česká ambasáda s loutkovou iráckou policií na zjištění, zda byl útok namířen konkrétně na českého diplomata. Vyslanec Martin Klepetko byl v době útoku v Praze a český list Právo oznámil, že dva členové stráže, kteří byli ve vozidle, zůstali nezraněni.

Česká republika je po rozpadu Varšavské smlouvy vazalem USA. Podporovala americkou agresi do Iráku a vyslala do služeb Washingtonu polní nemocnici. Později Praha nemocnici stáhla a nahradila ji desítkami vojenských policistů.

Brigády Badr pochodovaly Basrou

Kolaborantské ší'itské Brigády Badr uspořádaly vojenskou přehlídku v Basře. Jejich pochod vyšel ze Zubajru a zamířil na náměstí, kde proběhla ozbrojená přehlídka.

Zastřelen irácký řidič pracující pro AP

Blízko svého domu v bagdádské čtvrti Ghazálíja byl zastřelen Ismá'íl Táhir Muhsin, řidič pracující pro americkou agenturu Associated Press. Podle loutkové policie útočníci několikrát vystřelili na jeho auto.

Pátek 3. září 2004

Fallúdža

Dvanáct amerických vojáků bylo zabito, když odpor zničil ve městě americký tank Abrams a Humvee. Protitanková střela zasáhla tank přesně a stroj úplně zničila.

Od 9:30 do 10:05 místního času trval boj mezi odporem a okupačními silami na jihu města mezi čtvrtěmi Šuhadá' a Nu'ajmíja. V jeho průběhu bylo zničeno jedno Humvee a zabito v něm sedm amerických vojáků.

Americké letouny F-16 a dělostřelectvo zaútočily na čtvrť Nu'ajmíja. Útok začal v 18:15 a trval nejméně dvě hodiny. Bylo zničeno několik budov a podle předběžných zpráv byly zabity čtyři a zraněno osm osob. Dva z mrtvých byli členové "Fallúdžské brigády" -- místní policie, vytvořené po uzavření příměří na jaře letošního roku, další dva členové této policie byli zraněni. Američané zřejmě mířili na domy brigády, ale zasáhli široké okolí. Mimoto útok zabil několik civilistů a desítky zranil. Zpočátku nebylo pro intenzívní útoky Američanů možno dostat zraněné do nemocnic. Američtí ostřelovači ze střech vysokých budov v Nu'ajmíji ostřelovali posádky záchranek, které se snažily vytahovat zraněné z trosek. Zdá se, že útok byl odplatou za krvavý včerejšek, který odpor způsobil americkým silám v Ramádí, Saqlawíji, Hadíthě, Qá'imu a dalších místech.

Lid Fallúdže pohřbil v pátek v noci ve 22:10 místního času dva místní občany zabité při americkém útoku.

Útoky na Američany v Bagdádu a okolí

Čtyři američtí vojáci byli ve 13:00 zabiti explozí bomby pod americkou hlídkou poté, co minula poslední kontrolní stanoviště západně od Bagdádu na silnici z Ghazálíje do Abú Ghurajb a do Fallúdže. Výbuch zničil jedno Humvee a zabil čtyři vojáky v něm.

Jeden americký voják byl zabit v noci, když bylo bojové vozidlo Bradley poškozeno v okrsku Ridwáníja západně od Bagdádu. Místní děti vzaly mrtvému přilbu a hrály si s ní.

Ve 13:15 irácký odpor zničil na dálnici mezi Bagdádem a Júsúfíjí dva tankery přepravující zemní plyn. Ve zničených tankerech zahynuli čtyři američtí vojáci (v každém tankeru bývá nejméně dvoučlenná posádka -- řidič a voják s kulometem, namířeným předním sklem ven).

Bagdád

V západní části Bagdádu v oblasti kolem velké mešity explodovala bomba pod americkým vojenským konvojem dopravujícím zásoby. Exploze zničila civilní nákladní auto řízené americkým vojákem, kterého zabila.

V Bagdádu zaútočil odpor protileteckými střelami na americké letadlo C-130 přistávající na bývalém mezinárodním letišti a zasáhl jeho levé křídlo. Letadlu se přesto podařilo přistát a hořící levé křídlo bylo na zemi uhašeno. Ve 12:30 zaútočil odpor na letiště ještě třemi silnými raketami Grad. Velmi hustý černý kouř svědčil, že byla zasažena vozidla, munice nebo něco podobného.

Americká letecká základna Muthanna v Bagdádu byla ve 22:30 místního času zasažena šesti minometnými střelami. Bylo slyšet houkání sirén, podrobnosti se však zjistit nepodařilo.

Večer kolem 19:45 bylo slyšet 13 explozí raket a minometných střel z americké základny Suqúr mezi Bagdádem a Júsúfíjí. Ani tentokrát nebylo možno zjistit o útoku nic bližšího.

Razie v Qá'imu a okolí

Podle Mafkarat al-Islam vybuchla kolem 4:30 místního času bomba pod americkou hlídkou ve vesnici Qunajtra poblíž Qá'imu. Byla zničena tři Humvee a zabito 15 Američanů. Očití svědkové prohlásili, že bojovníci postříleli z automatů ty vojáky, kteří výbuch přežili. V odpověď na to americké síly prohledávaly vesnice východně od Qá'imu. Do některých vesnic byl vstup uzavřen: Atítá 19 km východně od Qá'imu, Sa'da 10 km východně, Daghima 30 km východně a Qunajtra 20 km východně od Qá'imu. Ve zprávě odeslané ve 23:10 místního času korespondent oznamoval, že americké letectvo také bombardovalo Qunajtru a Atítu, a armáda vyhodila do povětří most mezi Qá'imem a vesnicí Rúmmána.

Razie se nevyhnula ani samotnému Qá'imu. Americké okupační síly uvěznily guvernéra města a provincie, dále starostu města a řadu městských policistů, vesměs proto, že prý udržovali styky s iráckým hnutím odporu. Do odeslání korespondentovy zprávy o půlnoci místního času nebyl žádný z nich propuštěn ani nebyly sděleny další podrobnosti.

Krátce po půlnoci odeslal místní korespondent Mafkarat al-Islam zprávu, že Američané stále bombardují vesnice ležící na východ od města, ač bombardování začalo už v 11:45 místního času.

Americké ztráty v Ba'qúbě

Američany okupované letiště ve městě se stalo terčem intenzivní minometné palby. Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam dopadlo na základnu deset střel.

Večer kolem 18:00 místního času irácký odpor zaútočil na jihu města na americký konvoj sestavený z řady obrněných vozidel a Humvee. Zničil jedno Humvee, v němž zahynulo pět amerických vojáků. Jeden z obrněnců byl vyřazen z provozu a voják v něm zabit.

Situace v Nadžafu a Kúfě

Katarská agentura QANA oznámila, že z obav, že by zde mohlo dojít k novému povstání, provedli okupanti a oddíly kolaborantů razii i v Kúfě a Nadžafu. Policejní vozidla projížděla sem a tam po silnici spojující obě města. Loutkoví policisté pálili ze svých zbraní do vzduchu, jakmile se obyvatelé před poledními pátečními modlitbami přiblížili k jejich stanovištím. Bagdádský náboženský vůdce šajch Ra'd al-Kázimí kritizoval činnost tzv. národní gardy a loutkové policie, které bránily ší'itským věřícím v účasti na pátečních modlitbách v kúfské mešitě. Prohlásil, že navzdory překážkám se modlitby stejně konaly za vedení šajcha Džábira al-Chafádžího, který znovu oznámil, že stoupenci Muqtady as-Sadra se mohou účastnit dění v zemi formou politické strany.

Zraněná žena stále rukojmím Američanů

Ještě v pátek v noci odmítali okupanti v Chálídíji propustit Fádilu Kassar as-Sálihovou, jejíž dům američtí vojáci předchozí noci prohledali a její dceru Núr zastřelili a ji samu vážně zranili. Tamní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že Američané drží zřejmě paní Sálihovou v zajetí, aby nalákali k návratu jejího manžela Džabbára Mahdího Sáliha, o němž se domnívají, že spolupracuje s odporem.

Zdroj: ZDE

                 
Obsah vydání       13. 9. 2004
13. 9. 2004 Neffovské "vývody": Hloupý komentář, ale obstojný hollywoodský scénář Bohumil  Kartous
13. 9. 2004 České MZV provozuje oddělení pro podvracení autoritářských režimů
13. 9. 2004 Americké vojenské vrtulníky střílely do davu civilistů
13. 9. 2004 Bush "věděl o týrání vězňů" v Guantánamu
12. 9. 2004 Colin Powell "nazval neokonzervativce 'zasraní šílenci'"
13. 9. 2004 Radikáli Radovan  Geist
13. 9. 2004 Policie a starosta zakázali pražskou techno party
11. 9. 2004 Gross: "Napomůžu k získání prostoru pro akce jako Czechtek" Jan  Čulík
13. 9. 2004 Zákaz prodávat útočné střelné zbraně v USA skončil 13. září Miloš  Kaláb
13. 9. 2004 Pražská premiéra filmu Fahrenheit 9/11 se proměnila ve spor mezi dvěma ideologicky zaťatými tábory Jindřich  Lacina
13. 9. 2004 Co se snaží sdělit Grossovy reklamní slogany? Ivo  Bystřičan
12. 9. 2004 Reakce na "účelový a nepravdivý text na BL" Zdeněk  Duspiva
10. 9. 2004 Dostál chce Duspivu jako Mlynářova náměstka Štěpán  Kotrba
13. 9. 2004 Filozofové v jeskyni Pavel  Urban
13. 9. 2004 Jak je to se Zifčákovými "komunisty" Štěpán  Kotrba
13. 9. 2004 Čeština pro malé cizince
13. 9. 2004 V zámku a v podzámčí Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
13. 9. 2004 S růžencem pro olympijskou medaili Mirko  Daník
13. 9. 2004 Gromanova iracionální kritika knihy Exil a politika Pavel  Paleček
13. 9. 2004 Masaryk: "První světová válka zdemokratizovala Evropu" Alois  Paul
13. 9. 2004 Definitívny koniec československej jari Peter  Greguš
13. 9. 2004 Co máte proti patentování počítačových programů?
13. 9. 2004 Problém čiernych pasažierov Matúš  Holý
13. 9. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 3. září 2004
10. 9. 2004 George Robertson vyhrál soud o pomluvu na internetovém fóru
1. 9. 2004 Hospodaření OSBL za srpen 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
13. 9. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 3. září 2004   
13. 9. 2004 Americké vojenské vrtulníky střílely do davu civilistů   
10. 9. 2004 Bin Ladinův zástupce: "Američané už v Afghánistánu skoro prohráli"   
7. 9. 2004 V Bagdádu zuří ostré boje   
6. 9. 2004 Lze ve válce proti terorismu zvítězit pouze silou?   
2. 9. 2004 USA anulují rozsudky o "teroristech"   
1. 9. 2004 Permanentní válka Oskar  Krejčí
31. 8. 2004 Americká globální strategie proti terorismu musí být také pozitivní   
31. 8. 2004 Americká letadla "bombardovala afghánskou vesnici"   
28. 8. 2004 Šéf britských konzervativců zaútočil na Bílý dům   
27. 8. 2004 Irák: Jde o vymezení toho, jak se užívá moc   
27. 8. 2004 Ano, jsem ve službách islámských fundamentalistů Bohumil  Kartous
27. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 22. srpna 2004   
26. 8. 2004 Druhá americká zpráva o týrání iráckých vězňů v Abu Ghraib zveřejněna   
26. 8. 2004 Ve službách britského ministerského předsedy... Bohumil  Kartous

Zpravodajství iráckého odboje RSS 2.0      Historie >
13. 9. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 3. září 2004   
5. 9. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 26. - 29. srpna 2004   
27. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 22. srpna 2004   
24. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. - 18. srpna 2004   
23. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 14. a 15. srpna 2004   
20. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 12. a 13. srpna 2004   
18. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 9. - 11. srpna 2004   
16. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 6. - 8. srpna 2004   
13. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 4. a 5. srpna 2004   
12. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 2. - 3. srpna 2004   
3. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 25. - 28. července 2004   
30. 7. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 24. července 2004   
13. 7. 2004 Zpravodajství iráckého odporu za dny 1. - 7. července 2004   
8. 7. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 27. - 30. června 2004   
1. 7. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 24. - 26. června 2004