4. 8. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
4. 8. 2004

Naše malá fenka Poli (rodokmenem Státní policie ČR) je dost nevyzpytatelným živočichem. Je to zjevně způsobeno její nedostatečnou mentální i fyzickou vyspělostí. Co byste taky čekali od štěněte, když navíc docela nedávno ztratilo svého hodného pána, který ji dobře krmil a vytrvale ji drbal za uchem, a ten následující je během jejího krátkého života už šestý.

Sloupek

Hovořil jsem v pondělí v Praze se Štěpánem Kotrbou krátce o jeho polemice ZDE a ZDE vznesené proti mému článku ZDE, vyžadujícímu od uměleckého díla morální integritu. Úplně jsme se neshodli.

Štěpán Kotrba, zdá se, vyznává přesvědčení, že ať je situace jakákoliv, nad ideologií či útlakem vždycky zvítězí "přirozený, autentický život". I v stalinských padesátých letech prý podle něho existovala i v oficiální sféře široká škála tvůrčích aktivit, takže podle něho i za těchto podmínek byli schopni umělci autentické tvorby, i za cenu případných kompromisů s vládnoucí mocí. A kompromis je podle Kotrby důležitý: jaký smysl měl prý za normalizace morální postoj takové Vlasty Chramostové, která si s neostalinským režimem nezadala, ale "nemohla dvacet let nic vytvořit". Daleko pochopitelnější jsou podle Kotrby kompromisy takové Věry Chytilové, která v druhé polovině osmdesátých let natočila za peníze komunistického establishmentu, určené pro oficiální propagandu, vynikající film "Praha, neklidné srdce Evropy". Pochopitelné a přijatelné byly podle Kotrby zřejmě i morální a tvůrčí kompromisy takového Jiřího Menzela, o Otakaru Vávrovi nemluvě.

Osobně zdaleka nevidím situaci tak přímočaře a černobíle jako Štěpán Kotrba. Zaprvé nesdílím jeho idealizovaný pohled na komunistickou totalitu: možná proto, že pocházím z rodiny, která byla celý život zásadně nekomunistická, ne-li antikomunistická, a proto četní její příslušníci zažívali po celou dobu existence komunistického režimu útlak a ostrakizaci. A znám samozřejmě mnoho jiných lidí, jimž komunistický režim v padesátých anebo v sedmdesátých letech bezdůvodně, jen z čiré ideologické zloby zničil život a existenci.

Milí čtenáři, prosím nepište mi, že výše uvedeným tvrzením "jen opakuji stereotypní antikomunistickou propagandu dnešních českých sdělovacích prostředků". Ti, kdo mou práci sledují trochu systematicky, vědí, že nic takového zásadně nedělám.

Začátkem devadesátých let, kdy v českých médiích vláda antikomunistická hysterie daleko silněji než dnes, mě napadali pravicoví ideologičtí sekerníci, že si dovoluji poukazovat na to, že se lidé v Čechách pošetile zbavují hodnot a zatracují užitečné pojmy či pracovní postupy jen proto, že jich za totality užíval komunistický režim. (Pamatujete si ještě, jak se lidé báli říct nahlas slovo "plánování" ?) Argumentoval jsem tehdy: Jenom protože, že i komunisté usuzovali, že "Na obloze svítí sluce" či "Voda teče z kopce", tyto výroky s pádem komunismu přece neztratily platnost!

To, že se autentická zkušenost někdy do určité míry kryje s fakty, která kdosi zneužívá jako propagandu, přece proboha nemůže znamenat, že budu tuto autentickou zkušenost popírat. Vím z více než pětadvacetileté zkušenosti života na Západě (částečně jsem ji strávil v podnikatelském prostředí) že plánování je běžnou součástí práce každého úspěšně vedeného podniku, ať už začátkem devadesátých let tvrdili klausovští sekerníci v ČR jakékoliv nesmysly.

A obdobně: jenom proto, že dodnes v českých médiích stereotypně mnozí komentátoři zatracují komunismus, neznamená, že budu tvrdit, navzdory své osobní, zažité autentické zkušenosti, že "reálný socialismus" sedmdesátých a osmdesátých let v Československu byl jakýmsi demokratickým rájem. Ne, podle mé zkušenosti například prostě není pravda, že učitelé na vysoké škole byli moudrými odborníky, kteří porozuměli stavu rozděleného světa a "podporovali socialismus", protože věděli, že "na Západě je to horší".

Zaprvé, na Západě to v žádném případě horší nebylo a zadruhé, většina mých učitelů na pražské FFUK byli buď marxističtí šílenci, nebo zbabělci, nebo neskrupulózní, sobečtí a agresivní kolaboranti. Nemohu předstírat, že byla FFUK za mých studií v sedmdesátých letech jakýmsi "athénským rájem moudrosti". Normálnější lidé se skrývali na anglistice, ale udržovali se tam jen z posledních sil. I mezi nimi byli agenti Stb.

Ale vraťme se k morálce a k integritě uměleckého díla. Štěpán Kotrba má pravdu, že struktura uměleckého díla musí působit sama o sobě a kádrový profil umělce dílo nakonec neovlivní. Pokud někdo vytvoří opravdu vynikající, výjimečný umělecký čin, to, zda v soukromém životě znásilňoval malé děti, asi se zhodnocením onoho díla nemá příliš mnoho společného. Velký angloamerický básník Ezra Pound sympatizoval s fašismem - těžko kvůli tomu budeme zatracovat jeho poezii.

V poznámkách o špatných, ideologicky propagandistických studentských filmech z padesátých let, které jsem viděl minulý týden na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, mi šlo však o něco jiného. Jejich autoři - a totéž, zdá se mi, platí i o Otakaru Vávrovi skoro po celé tvůrčí období jeho života - při tvorbě těch filmů vědomě lhali. Věděli, že nemohou tvořit svobodně, a jenom proto, aby se mohli v daném oboru (v tomto případě v kinematografii) realizovat, příjali úkol být hlásnou troubou režimu. A přitom to ještě dělali hloupě. Jejich tvorbu to diskredituje, nejméně do doby, než své propagandistické dílo veřejně odsoudili. S tvůrčí integritou je to totiž jako s panenstvím - ztrácí se jen jednou. Jistě, člověk může prozřít v jakékoliv etapě svého života a přijmout imperativ autentického svědectví o skutečnosti. V takovém případě mu od té chvíle divák jistě odpustí. Jenže to, že daný člověk v určité etapě svého života zaprodal svou integritu jen proto, aby se "mohl realizovat", nelze už zpětně popřít.

Prostě jenom proto, že vždycky existovali lidé, kteří si osobní integritu zachovali.

A toto všechno, prosím, neplatí jen pro období komunistické totality. Je to nesmírně aktuální dodnes.

4. 8. 2004

Rozšíří se antidemokratická "protiteroristická opatření" i do České republiky?

Nové protiteroristické zákony systematicky ochromují základní demokratické svobody, argumentoval v úterý v listě Guardian komentátor George Monbiot.

4. 8. 2004

Koaliční závod o podobu nové vlády skončil. Cílová fotografie zachytila tři vítěze.

Soutěž o složení nové vlády končí. Seznam členů nového kabinetu byl zveřejněn, koaliční smlouva podepsána. Prezident včas zúčastněným vzkázal, že žádné obstrukce při jmenování dělat nebude. Ještě schválení programového prohlášení -- a může se klidně vládnout. Všichni tváří jako vítězové. A tak nastal čas bilancovat, kdo vlastně závod vyhrál a kdo skončil v poli poražených.

4. 8. 2004

Saudská Arábie financuje výstavbu nových mešit v Ottawě a v Calgary a islámského střediska v Quebec City v rámci globální propagace wahabismu, což je militantní odrůda islámu, která zavádí rozpory a útočné akce jak proti "nevěřícím" tak i proti samotným muslimům. Prestižní americká skupina odborníků na terorismus upozornila, že Saudská Arábie financuje radikální islámské extremisty v nemuslimských státech včetně Kanady.

4. 8. 2004

V srpnu 1936 byla požádána režisérka a fotografka Leni Riefenstahlová, aby zdokumentovala berlínské olympijské hry. Natočila svůj klasický film Olympia.

Riefenstahlová zároveň olympiádu fotografovala. Většina těchto fotografií byla zpřístupněna veřejnosti až nyní - nikdy tyto fotografie nevyšly ani knižně ani časopisecky. Riefenstahlová byla totiž ostraktizována kvůli svým stykům s nacisty a její dílo většinou nebylo vystavováno.

Nyní probíhá výstava těchto fotografií Leni Riefenstahlové v londýnské Atlas Gallery, 49 Dorset Street, Londýn W1U 7NF.

Deník Guardian zveřejnil na svých stránkách výběr z nich ZDE

4. 8. 2004

Nejdřív bych Vám rád poděkoval za velmi kvalitní a obsáhlé zpravodajství z letošní LFŠ, hlavně rozhovory. Mimochodem, zdá se mi, že jste o LFŠ informoval snad více než specializované filmové weby, o kulturních stránkách tištěných deníků nemluvě, píše Pavel Růčka a pokračuje:

Měl bych jenom malou poznámku z vaší myšlence o zpřístupnění filmové klasiky na DVD.

4. 8. 2004

Jako vystudovaný matematik téměř sdílím vaše názory, s dvěma úpravami, píše Jan Samohýl.

Místo matematiky bych dal český jazyk (zejména literaturu) a naopak. Za prvé, je to pro normální lidi předmět k ničemu, a za druhé, podobně jako matematika, se učí na gymnáziích dost mizerně.

4. 8. 2004

Štěpán Kotrba se v jakési poznámce pod čarou rozhořčoval nad tím, že si někdo dovolil přiřadit George Orwella k levici, když Orwell "udával svoje přátele" a "v době, kdy psal svoje knihy spolupracoval s konzervativní britskou tajnou službou". (cituji po paměti). Pro zajímavost pár faktů - nepředpokládám, že budou pana Kotrbu zajímat, míní Ondřej Štindl:

4. 8. 2004

Protože mám rád Jandourkovy knihy Když do pekla, tak na pořádné kobyle či Škvár, je pro mne neobyčejně smutné, v co se tento nonkonformní katolík a dle mého i talentovaný prozaik zvrhl. Jádrem jeho článku "Proč si Gross moc zaslouží" není překvapivě odpověď, která by poskytovala nějaké netriviální uchopení tématu, tedy něco proč si kupujeme noviny, ale prostá tautologie, zcela rezignující nejen na morálku, ale i na jakoukoliv jinou smysluplnou teorii, kdo a za jakých podmínek si onu moc získá.

4. 8. 2004

Nemístná moralizace po zničení některých exponátů pražské Cow Parade

V červnu se pražské ulice staly expozicí pro několik set kusů umělohmotných odlitků ve tvaru krávy. Stojících, ležících či sedících a hlavně pomalovaných. Praha se tak stala jedním z dějišť mezinárodní akce elegantně nazvané Cow Parade. Názory na kravskou přehlídku se samozřejmě liší. Jedni, třeba turisté s dětmi, z nich mají radost a plní jimi kilobyty svých fotoaparátů, další akci nechápou a netuší, proč by Praha měla vypadat jako kravín po nájezdu lakýrníků a někoho celá aplikace umělohmotného stáda do veřejného prostoru vyloženě dráždí a irituje.

Jana Volfová
4. 8. 2004

Bývalá organizační tajemnice a poslankyně sociální demokracie Jana Volfová spolupracuje dnes jako aktivistka s Vladimírem Železným a jeho hnutím Nezávislí. Volfová sdělila v úterý médiím, že již vystoupila z ČSSD i ze Sociálně demokratických žen, jíchž byla dlouhá léta předsedkyní. Během volební kampaně do Evropského parlamentu Volfová spolupracovala s hnutím Nezávislí a působila v jejich organizačním štábu. Její účast na kampani potvrdila i pozdější europoslankyně Jana Bobošíková. Množí se informace, že v současné době Volfová pomáhá připravovat pro Nezávislé senátní kampaň a oslovuje za tím účelem i některé osobnosti, dříve spojené se sociální demokracií. "Ze SDŽ jsem vystoupila čtrnáct dní po volbách, a asi tři dni poté jsem poslala rezignační dopis. Tam jsem oznámila i odchod ze sociální demokracie, což jsem formálně učinila hned poté, když jsem zaslala rezignační dopis havlíčkobrodské organizaci, jejíž jsem byla členkou," řekla médiím Volfová.

4. 8. 2004

Reklamní cápek na šlapadle diriguje mobilem ségru, aby nezapomněla na jeho akvarijní rybičky. Že jako v té přímořské lehárně zůstane déle, protože přes něj zrovna letí hejno počítačem vygenerovaných delfínů. Po návratu ho čeká překvápko. Zjistí, že několika v několika tupých hovorech prošustroval peníze rybičkám na krmení na rok dopředu. Kdyby došlapal na břeh a zavolal z budky nebo dal deset Euro známým a použil jejich telefon, mohl by volat do alejujá a krmit domácí potěr extra ekologickými živými nítěnkami. Takhle jen zaskřípe zuby, bude mlčet a do akvária sypat hydrolyzát nebo granulát. Je přeci Čech a ten, jak známo, se vždycky přizpůsobí.

4. 8. 2004

Neskutečné mlžení Vojtěcha Koteckého

Vojtěch Kotecký mně v reakci na můj článek o puči ve Straně Zelených s názvem "Zelení mloci útočí" nepravdivě obvinil z publikování "neuvěřitelných smyšlenek" o Hnutí Duha - v článku "Neuvěřitelné smyšlenky Ivana Breziny". Jeho neskutečné mlžení bych rád poopravil několika snadno doložitelnými fakty. Poznamenejme nejprve, že Kotecký je zaměstnancem Duhy - "občanská angažovanost" je pro něj tedy zdrojem příjmů. To není žádná snaha o dehonestaci protivníka, ale jen zdůraznění kontextu, ve kterém náš spor probíhá. Kotecký zkrátka hájí firmu, která ho živí, což je zcela pochopitelné.

3. 8. 2004

EPS podává trestní oznámení

tisková zpráva Ekologického právního servisu

Ekologický právní servis podává trestní oznámení, ve kterém poukazuje na nezákonné jednání stavebního úřadu při povolování výstavby Lidlu v Rumburku. Nezákonnosti spatřuje EPS v tom, že úředníci nezařadili do spisu odvolání proti stavebnímu povolení a v tom, že stavební úřad informuje o důležitých úkonech jen investora stavby.

3. 8. 2004

Ačkoli v ČR, jak známo, prakticky neexistuje školné, vysoké školy mají tendenci ponechat si co nejvíce studentů. Vede to pochopitelně k degradaci vysokoškolského vzdělání a snižování úrovně absolventů.

Příčinou je současný systém financování vysokých škol, při kterém získavají školy peníze za počet studentů. Ostatní ukazatele (kavalifikační struktura učitelů, počty doktorandů, vědecké výstupy) jsou podceněny. Školám se tak (alespoň krátkodobě) vyplácí mít co nejvíce studentů a na kvalitu výuky rezignovat.

Příklad britských škol však ukazuje, že školné situaci nevyřeší..., míní Jan Foniok.

Krtek a autíčko
3. 8. 2004

TOTALITA V NÁS?

Pokračující polemika s Janem Čulíkem "O tvůrčí integritě v dobách útlaku"

Jsem rád, že kdekdo interpretuje, jaké já vyznávám přesvědčení. Prozatím jsem si na definici svého přesvědčení vystačil vždy sám... Když by se Jan Čulík býval zeptal na to, o čem jsem přesvědčen, nemluvil bych zcela určitě o Vlastě Chramostové, možná ani o Janu Vávrovi či Věře Chytilové. I když...

Filmy, které Věra Chytilová natočila v dobách "totalitního útlaku" patří k tomu nejlepšímu, co natočila. Jsou svědectvím doby - její poetiky, pokřivení, humoru i tragičnosti - ale i možností, které tehdy režisérka měla.

3. 8. 2004

Když tyto otázku položíte svým známým, jejich odpověď bude patrně: "Záleží na tom, oč se jedná". A to je právě velký problém v Ottawě, kde nás radnice vyzvala, abychom oznamovali občany, kteří nejednají v souladu s městskými předpisy.

3. 8. 2004
S americkým režisérem Albertem Mayslesem hovořil v Karlových Varech Petr Šafařík

A co provedeme s tím Moorem? Budeme se ho muset nějak zbavit, všude se mě na něj ptají... (smích). Nedávno se mě na něho dotazovali v jednom rozhovoru a já jsem říkal, co mi na jeho filmech vadí. Pak jsem si ale uvědomil, že ti novináři velmi chtějí slyšet takovou kritiku, že jsou proti Moorovi zaujatí a chtějí mu uškodit, že si přejí, aby mu nikdo nic nevěřil a aby lidé volili Bushe. Tak jsem nakonec nedal souhlas k uveřejnění toho rozhovoru!

3. 8. 2004

Mám poznámku k textu Štěpána Kotrby "Jak si Hurvínek představuje válku", které jsou zároveň tak trochu i polemikou s jeho následujícím textem "Stereotypy a osobní zkušenost".

Převážná skupina lidí je schopna se pod tlakem nových poznatků a životních zkušeností vyvíjet a obvykle tak i činí. Nevím, proč bychom totéž nemohli přiznat i filmovým tvůrcům.

2. 8. 2004

Uhoří příště účastníci v kině Hvězda?

Logickým dalším krokem, o nějž by měla usilovat Asociace českých filmových klubů, ministerstvo školství i ministerstvo kultury, by mělo být rozhodnutí zpřístupnit většinu nejdůležitějších klasických českých, případně i nejdůležitějších zahraničních - filmů jejich vydáním na DVD. Kolekce nejdůležitějších klasických filmových děl z dvacátého století by měla být ve školních knihovnách volně přístupná žákům všech českých škol a univerzit.

Kdo a kdy s tím začne?

Silou Letní filmové školy byl, jako vždy, její zajímavý a rozmanitý program, slabostí ne vždy technicky dokonalé promítání a mírný králíkovský chaos - který však Filmovce dodával docela příjemnou, neformální, amatérskou atmosféru.

Terry Jones
30. 7. 2004
pátek 14.00:

Jsem pevně přesvědčen, že jakmile jednou začnete lidem zakazovat cokoliv, octnete se na šikmé ploše. Je to nesmírně nebezpečné. Protože kdo má právo rozhodovat, co se smí říkat? A přece společnost musí být dostatečně pevná, robustní, aby dokázala tolerovat lidi, kteří chtějí šířit určité myšlenky. Nebezpečné nejsou myšlenky. Jestliže jsou nějaké myšlenky atraktivní, rozšíří se, i když se je někdo bude pokoušet potlačovat. Myslím si, že je nesprávné bránit lidem v tom, aby veřejně říkali cokoliv.

Oni přece demokracii nezlikvidují tím, že řeknou, že by se měla zlikvidovat! Když něco řeknete, ve společnosti to může mít vliv jen tehdy, když s tím souhlasí velký počet lidí. A pokud s tím, co říkáte, souhlasí velký počet lidí, musíte to samozřejmě přijmout, pokud věříte v demokracii.

V pátek hovořil Jan Čulík v Uherském Hradišti s "Monty Pythonem" Terrym Jonesem.

Terry Gilliam v Uherském Hradišti
30. 7. 2004
Pátek 19.00:

Já se vyhýbám cenzuře. Raději bych dělal chyby tím, že něco nezcenzuruju, než abych udělal chybu tím, že něco zcenzuruju. Lidi, kteří jsou pro demokracii, holt budou muset pracovat trochu intenzivněji. Musejí být angažovanější. Ale prostě já nemám rád cenzuru. Raději bych udělal chybu ve prospěch svobodného projevu. Je to jako s trestem smrti. Jsem proti trestu smrti nikoliv proto, že bych si myslel, že se lidé nemají nikdy zabíjet, ale proto, že soudnictví dělá příliš mnoho chyb, takže jsou pak popravováni nevinní lidé. Musíte si rozhodnout, na kterou stranu dělat ty chyby.

V pátek v podvečer hovořil Jan Čulík v Uherském Hradišti s "Monty Pythonem" Terry Gilliamem.

29. 7. 2004

Charakteristickým rysem společnosti, založené na útlaku, je to, že lidé smějí hovořit jen odpovědně. Charakteristickým rysem svobodné společnosti musí být, že lidé musejí mít právo hovořit neodpovědně. A proto odpovídám na tuto otázku, že svoboda projevu musí být svobodou projevu. Společnost by se měla ochraňovat před neodpovědnými verbálními projevy tím, že bude zdravou společností, nikoliv stíháním lidí.

Jan Čulík hovořil v Uherském Hradišti ve čtvrtek dopoledne s britským dramatikem Tomem Stoppardem.

Vojtěch Jasný
26. 7. 2004
Vytáhl jsem Milana Kunderu, když ho chtěli vyhodit ze školy. Když jsme o tom jednali, řekl jsem, že si to vezmu na starost. On totiž řekl něco o "závazkovém čurání" a partaj ho chtěla vyhodit ze školy. Tak já jsem se s nimi sešel a řekl jim: "Kundera má moravský humor, vy tomu nerozumíte." On řekne "závazkové čurání", a nic zlého tím nemyslel, nechte ho být."
Takže tohle je ten incident z Kunderova Žertu?
Já jsem z toho Kunderu dostal, takže mohl zůstat na škole.
Chtěl bych o tom incidentu vědět víc.
To já nevím. No, on Kundera spal s Monikou Gajdošovou, to byla dogmatická komunistka. Ona taky chtěla chodit se mnou, ale já jsem nezabral. Byla to Slovenka, studovala scénář. To je všecko. On s ní spal a když šoustali, tak Kundera řekl něco o tom závazkovém čurání. A za to ho chtěli vyhodit ze školy.

S režisérem Vojtěchem Jasným (nar. 1925), autorem filmů Až přijde kocour a Všichni dobří rodáci, hovořil na Letní filmové škole v Uherském Hradišti Jan Čulík.

3. 8. 2004

Rozhodl jsem s k velice riskantnímu činu. Po tři dny sledovat hlavní zpravodajství TV Nova. Sledovat jej pozorně a nehnout brvou. Sledovat jej s odhodláním a nepřepínat. Sledovat jej a přesvědčit sebe sama i rodinu, že je to pro dobrou věc.

Tento skutek je riskantní hned ze dvou důvodů. Jednak člověku hrozí ztráta psychické stability a také dává všanc svoji pověst tím, že bude kritizovat jev, který byl před tím kritizován už tolikrát, že si na této hromadě posměšků může inkriminovaná stanice klidně postavit reklamu, neboť se z toho nezvratitelně stalo intelektuální klišé.

Tato iniciativa však má velmi jasnou inspiraci.Tou je snaha položit na misku vah vedle již kritizovaného zpravodajství ČT relevantní konkurenci, která se navíc tváří značně namyšleně, neboť má dojem, že už se všichni unavili a nikoho by už nenapadlo vracet se k notoricky zprofanované kritice jejich práce. Je pravda, že je to činnost z hlediska estetických vjemů nepříjemná, ale kvůli objektivitě nutná.

Podařilo se, a tak předkládám zprávu o tom, co se v nováckém zpravodajství odehrálo během pátku, soboty a neděle. Pokud budete mít někdy dojem, že to, co popisuji, není možné, že se to nemohlo stát, pak mi nezbývá než vás odkázat na zdroj sám.

2. 8. 2004

Druhá světová válka:

Nyní, téměř šedesát let po ukončení druhé světové války, dochází, zejména v lidové kultuře, k návratu k vojenskému romantismu. Podle mé zkušenosti, píše však v nové knize pamětník Paul Fussell, všichni, kdo si myslí, že vojenské "vítězství" přináší uspokojení, se mýlí.

Druhá světová válka byla křižáckým tažením chlapců. Pozemní válku v západní Evropě drtivou většinou vedli američtí chlapci ve věku 17, 18 a 19 let. Někteří z těchto mužů-dětí se holili, ale mnozí z nich ještě nemuseli.

1. 7. 2004

Tento časopis pro vás vyrábíme bez rozpočtu: Přispějte!

V červnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5950,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Přitom čtenost Britských listů rapidně roste.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

29. 12. 2003

Jak Češi bojují

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

18. 6. 2004

Ceník reklamy na BL

22. 11. 2003

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

17. 6. 2004
>   29. 7. 1996 - 30. 12. 1996
>     2. 1. 1997 - 28. 3. 1997
>     2. 4. 1997 - 30. 6. 1997
>     1. 7. 1997 -   1. 9. 1997
>     3. 9. 1997 - 28. 9. 2001
(Interní linky v článcích dosud nefungují, pokud nenahradíte sekvenci http://www.britskelisty.cz/ sekvencí http://www.blisty.cz/files/isarc/)
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
4. 8. 2004 Z Evropy do Čech volejte raději z budky Radek  Mokrý
4. 8. 2004 Policie a CzechTek Bohumil  Kartous
3. 8. 2004 Zprávy na TV Nova: Potvrzení existence paralelních světů Bohumil  Kartous
3. 8. 2004 Je etické udávat spoluobčany? Miloš  Kaláb
3. 8. 2004 Slavný americký filmař Albert Maysels: "Nepotřebuju Hollywood!" Petr  Šafařík
3. 8. 2004 Otakar Vávra: Umělec s malým u Milan  Černý
3. 8. 2004 O tvůrčí integritě v dobách útlaku Jan  Čulík
2. 8. 2004 Hrůza, vraždění a alkohol   
2. 8. 2004 Foglarovi hoši, občanská společnost a malá ekologie Eduard  Vacek
2. 8. 2004 Ohlédnutí za Letní filmovou školou 2004 Jan  Čulík

Letní filmová škola, Uherské Hradiště RSS 2.0      Historie >
4. 8. 2004 České klasické filmy by měl na DVD vydávat stát prostřednictvím Národního filmového archivu   
2. 8. 2004 Ohlédnutí za Letní filmovou školou 2004 Jan  Čulík
2. 8. 2004 Non Plus Ultras: další neúspěšný pokus, který se snaží být filmem Jan  Čulík
30. 7. 2004 Škoda, že v České televizi nemůže Igor Chaun odvysílat celý svůj film Jan  Čulík
30. 7. 2004 Kdo to neprožil, nemůže tomu porozumět Štěpán  Kotrba
30. 7. 2004 Monty Python Terry Jones: Tony Blair by měl být postaven před soud jako válečný zločinec Jan  Čulík
30. 7. 2004 Monty Python Terry Gilliam: Všechny státy mají tendenci směřovat k totalitě Jan  Čulík
29. 7. 2004 Znovu s Vojtěchem Jasným Jan  Čulík
29. 7. 2004 Film Tatínek: Jan Svěrák oslavuje svého otce   
29. 7. 2004 Touha a Tři přání Jan  Čulík

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
29. 7. 2004 Irena Dousková: "Humor je způsob obrany proti agresivitě světa" Jan  Čulík
28. 7. 2004 Irena Dousková, dětství a normalizační komunismus Jan  Čulík
21. 7. 2004 Šťastný život a správná metodologie vědy Stanislav  Heczko
1. 7. 2004 Proč nejsem komunistou   
24. 6. 2004 Svět, který se zřekl šamanů a bláznů Zdena  Bratršovská, František Hrdlička
17. 6. 2004 Zaniklo nakladatelství Catbird Press Jan  Čulík
9. 6. 2004 V pozoru Antonín Jaroslav Liehm
8. 6. 2004 Blízká setkání Emil  Hakl
8. 6. 2004 Emil Hakl: Autentické svědectví o světě Jan  Čulík

Školství RSS 2.0      Historie >
4. 8. 2004 Proč povinnou maturitu z matematiky?   
2. 8. 2004 Jak britské univerzity začínají "prodávat" slabým studentům univerzitní tituly   
2. 8. 2004 Státní maturita z matematiky: Prostě jen špatný nápad Jakub  Malinovský
14. 7. 2004 Vzdělání jako nástroj individuálního prospěchu? Bohumil  Kartous
2. 7. 2004 Poslankyně ČSSD nařídila pedagogům domácí vězení   
1. 7. 2004 Svoboda a zodpovědnost jsou dvě strany téže mince Petr  Plaňanský
30. 6. 2004 Komunisté proti rodině aneb výuka doma Josef  Vít
21. 6. 2004 Dyslektikové v britských školách: Zákon jim zaručuje rovné postavení   
21. 6. 2004 Pozor na zavádění školného na českých univerzitách! Jan  Sýkora
21. 6. 2004 Jste dyslektik a bydlíte v Kroměříži? Na středoškolské studium zapomeňte Bohumil  Kartous

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
26. 7. 2004 Je nejsvobodnějším médiem Internet? Pro koho? Štěpán  Kotrba
22. 7. 2004 Rozdíl mezi psem domácím, hlídacím, vlkem stepním a hyenou skvrnitou Štěpán  Kotrba
20. 7. 2004 BBC by neměla být financována jen z koncesionářských poplatků   
14. 7. 2004 Proč novináři pomáhají vládám lhát občanům?   
12. 7. 2004 Úloha médií v demokracii   
12. 7. 2004 Pohřešuje se veřejnoprávní televize Bohumil  Kartous
7. 7. 2004 Jak je to s hodnotami Zdeněk  Bárta
5. 7. 2004 BBC pod palbou kritiky už zlikvidovala některé své servery   
30. 6. 2004 BBC chce zpřístupnit na internetu svůj televizní archiv   
25. 6. 2004 Parlamentu se podařilo odsoudit ČT natrvalo do role druhořadého hráče Jan  Prokeš

Zelení RSS 2.0      Historie >
4. 8. 2004 Duhoví lidé a pozadí Tmavozeleného puče Ivan  Brezina
26. 7. 2004 Eurovolby nebyly zelené Ondřej  Slačálek
23. 7. 2004 Neuvěřitelné smyšlenky Ivana Breziny Vojtěch  Kotecký
21. 7. 2004 Zelení mloci útočí Ivan  Brezina
2. 7. 2004 Strana zelených jde doprava Milan  Valach
2. 7. 2004 Martin Bursík vstupuje do Strany zelených Pavel  Pečínka
17. 6. 2004 Gratulace Milanu Horáčkovi: Zelený z Česka do europarlamentu přece jen pronikl Pavel  Pečínka
14. 6. 2004 Zelení na další křižovatce Klára  Kněžková
17. 5. 2004 Vyloučení Milana Horáčka bylo zrušeno Petr  Uhl
17. 5. 2004 Jakub Patočka: "Novinář smí být zároveň i politikem" Jan  Čulík

Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ RSS 2.0      Historie >
26. 7. 2004 Není zeď jako zeď, hlavně, že je tlustá Zdeněk  Moravčík
16. 7. 2004 Izraelci stříleli na potravinový konvoj OSN   
15. 7. 2004 Skutečnou situaci znají jen ti, kteří ji prožívají Jana  Malá
12. 7. 2004 Kdo mlží a manipuluje fakta? Pavel  Mareš
9. 7. 2004 Mezinárodní soudní dvůr odsoudil izraelskou zeď   
28. 6. 2004 Muži nenechají ženy svobodně dýchat   
25. 6. 2004 Premiér Špidla ignoroval palestinského ministra zahraničí Radmila  Zemanová - Kopecká
22. 6. 2004 Očima židovského vojáka   
22. 6. 2004 Mučení iráckých vězňů americkými vojáky má inspiraci z Izraele   
7. 6. 2004 Ščaranskij: odpoutání je iluze Pavel  Mareš

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
3. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 25. - 28. července 2004   
30. 7. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 24. července 2004   
22. 7. 2004 USA: Spiklenecké teorie a atmosféra strachu   
21. 7. 2004 Kdo přiměje český tisk, aby se omluvil za lži publikované před válkou?   
20. 7. 2004 Iráčtí teroristé vypsali odměnu 200 tisíc jordánských dinárů na hlavu iráckého ministerského předsedy Miloš  Kaláb
18. 7. 2004 Americký útok na dům ve Falludži "usmrtil 11 lidí"   
16. 7. 2004 Opusťte bojiště! Michel  Chossudovsky
16. 7. 2004 Americké hospodaření v Iráku   
16. 7. 2004 Válka, ropa a demokracie Mojmír  Babáček
14. 7. 2004 Ve výzvědných informacích o Iráku byly "vážné chyby"   

MFF 2004 - festivalový deník RSS 2.0      Historie >
3. 8. 2004 Slavný americký filmař Albert Maysels: "Nepotřebuju Hollywood!" Petr  Šafařík
21. 7. 2004 Dobrý český film a jeho americký vzor Petr  Šafařík
12. 7. 2004 Uhýbají čeští filmaři před skutečností? Jan  Čulík
12. 7. 2004 Brabcův Krysař není úplně špatný film Jan  Čulík
12. 7. 2004 Ohlédnutí za Karlovými Vary Jan  Čulík
11. 7. 2004 "Provinční" udělování cen v Karlových Varech? Bohumil  Kartous
10. 7. 2004 Karlovy Vary: Hlavní cenu získal mechanický italský film Jan  Čulík
9. 7. 2004 Nový Moore konečně i v ČR! Petr  Šafařík
9. 7. 2004 Správce statku: "Užívat si života, než uplyne, je důležitější než podnikat" Jan  Čulík
8. 7. 2004 Slabinou MFF Karlovy Vary je tradičně nevýrazná soutěž Petr  Šafařík

Americký dokumentarista Michael Moore RSS 2.0      Historie >
3. 8. 2004 Slavný americký filmař Albert Maysels: "Nepotřebuju Hollywood!" Petr  Šafařík
28. 7. 2004 Fahrenheit 9/11: vyprodaný sál a dlouhý potlesk Viktor  Šaněk
27. 7. 2004 Zamyšlení nad filmem Fahrenheit 9/11 Jiří  Jírovec
14. 7. 2004 Proč novináři pomáhají vládám lhát občanům?   
14. 7. 2004 Moorův film Fahrenheit 9/11 zlomil v Británii kasovní rekord   
12. 7. 2004 Ohlédnutí za Karlovými Vary Jan  Čulík
9. 7. 2004 Nový Moore konečně i v ČR! Petr  Šafařík
6. 7. 2004 Michael Moore: Klidně si ukradněte můj film, jsem pro svobodnou výměnu informací   
5. 7. 2004 Michael Moore si založil blog   
29. 6. 2004 Pokusy zakázat vysílání filmu Fahrenheit 9/11 jsou útokem na svobodu slova Jiří  Kratochvíl

Bratří Mašínové - hrdinové nebo zločinci? RSS 2.0      Historie >
28. 7. 2004 Ještě jednou o Mašínech Milan  Černý
24. 7. 2004 Vrah anebo hrdina, bohužel jsme jedna rodina Štěpán  Kotrba
24. 7. 2004 Státní vyznamenání Mašínům? ANO! Petr  Bísek
24. 7. 2004 Lex Mašín? Jan  Sýkora
2. 7. 2004 Bratři Mašínové   
1. 7. 2004 Klan Vadasů a kauza bratří Mašínové Jaroslav  Pour
30. 6. 2004 So far so good Martin  Štumpf
25. 6. 2004 Diskuse o vyznamenání pro bratry Mašíny zastírá skutečné problémy Vladimír  Jindra
24. 6. 2004 Mašínové vyznamenání zaslouží Petr  Jánský
19. 11. 2001 Martin Vadas v roli bolševické domovnice Petr  Štěpánek

Evropská unie RSS 2.0      Historie >
24. 7. 2004 Za "tvrdou práci" bude mít eurokomisař plat 600 000 Kč měsíčně   
23. 7. 2004 Špidla bude "vykopnut nahoru"?   
23. 7. 2004 Zdiskreditovaný spojenec Tonyho Blaira nominován na komisaře EU   
22. 7. 2004 Co po washingtonském konsensu? Miloš  Pick, Jaroslav Ungerman
13. 7. 2004 Evropský soudní dvůr zrušil rozhodnutí ministrů financí   
8. 7. 2004 Giscardova ústava nedává naději   
7. 7. 2004 Demontáž sociálneho modelu Európy? Ľubomír  Tokár
2. 7. 2004 Sociální stát a globalizace Miloš  Pick
25. 6. 2004 Vladimír Špidla: "Sociální demokracie na prahu nové civilizační etapy" Vladimír  Špidla

Genderová nerovnost ve společnosti RSS 2.0      Historie >
2. 8. 2004 Úkolem ženy je čekat a poslouchat, míní Vatikán   
31. 7. 2004 Papež kritizuje feministické hnutí   
28. 6. 2004 Muži nenechají ženy svobodně dýchat   
7. 6. 2004 O terorizování matek   
26. 5. 2004 Morálka lékárníků se střetává s požadavky žen Miloš  Kaláb
24. 5. 2004 Preťažká interrupčná otázka Sylvia  Porubänová
17. 5. 2004 Bránit vraždám prostitutek, nebo raději rychle identifikovat jejich mrtvoly? Miloš  Kaláb
20. 4. 2004 Stupidita už i v Britských listech Štěpán  Kotrba
19. 4. 2004 Ošklivá strana soutěže Miss World   
19. 4. 2004 Odsuzování soutěže Miss World je snobské