Pražskou mutaci Cow Parade, konané v mnoha dalších světových městech, doprovodily incidenty mající podobu poškození či zničení několika barevných kravských exponátů. Vzápětí nespočet plakátů městského mobiliáře JCDecaux, který je jedním ze sponzorů akce, zaplnily plakáty povyšující protikravské vandalství na ostudu mezinárodního formátu. Černobílou fotografii poničených krav provází patetický text: "Tohle není jen vandalství, to je mezinárodní ostuda...Krávy byly vystaveny v 18 městech po celém světě. Nikde nedošlo k jejich masovému ničení a poškozování. Až v Praze".

Co dělá z vandalství mezinárodní ostudu? Tvůrce plakátu má jasný názor- to, že v ostatních evropských městech stádo neztratilo ani jednoho člena či členku, zatímco v Čechách hned několik. Spěchá proto s morálním apelem, přesně zacíleným na imaginární a emocionálně intenzivní entitu národa, řka: Vy, Češi, jste smečka cynických kazisvětů a měli byste se nad sebou, coby národem, zamyslet". Zamysleme se tedy.

Opravdu stinnou stránkou destrukce krav je to, že výtěžek jejich dražby je určen pro charitativní účely a ničení tak může způsobit zmenšení zdrojů pro bohulibé sociální činnosti. Tím se však veškerá amorálnost destruktivních aktivit vyčerpává a je zčásti zpochybněná tím, že charitativní účel akce od samého začátku nebyl zřetelně a intenzivně deklarován. Veřejné povědomí o tomto účelu kravské přehlídky nemuselo být příliš vysoké. Zdá se, že zdůrazňování pozadí a zamýšlených dopadů akce její organizátoři spíše zanedbali. Moralistický plakát s upozorněním na charitativní dosah akce přichází pozdě. Navíc, i když je to maličkost, ve městě plném turistů, nemuseli být pachatelé Češi, ale cizinci a to klidně i rezidenti některých ze sedmnácti měst, ve kterých krávy přežily bez úhony.

O amorálnosti a ostudnosti kravské destrukce se jinak dá pochybovat. Praha byla zaplavena několika sty kusů odlitků dobytčího těla a skutečně ne všem se musí každodenní pohled na ně líbit. Zdaleka ne všichni oceňují estetickou a uměleckou hodnotu akce. Přesto jsou stovky exponátů vsazeny do jejich každodenního životního prostoru. Rozbití krávy lze chápat jako formu protestu a třeba i jako formu interakce s uměleckým dílem. Do veřejného prostoru umístěné umělecké dílo nepodléhá stejným nárokům na toleranci či ochranu jako například něčí dům, auto či výkladní skříň, ačkoli se také ony někomu nemusí líbit. Je vystaveno právě pro interakci s lidmi v jejich přirozeném životním prostoru, má v nich vzbuzovat emoce a reakce. Destrukce krávy je zároveň aktem agrese. Stejně tak může být jako akt agrese chápáno vsazení objektu, který se aktéru nelíbí a který ho může dráždit, do jeho životního prostoru. Umělec, jehož kráva je poškozena, se na událost může dívat i pozitivně: jeho dílo vzbudilo v nějakém člověku silné emoce, ať už jakékoli polarity, a to je přece naplnění účelu uměleckého díla. Protože krávy fungují v Cow Parade jako umělecké objekty, jejich destrukce není vandalismem. O ten se jedná při destrukci soukromých statků a statků veřejného užívání.

Charitativní přínos akce se zpochybňovat nedá, umělecká hodnota ano. Myšlenka, na které je přehlídka založena, je víceméně plochá a totéž se nezdráhá deklarovat ani oficiální web: "CowParade není vlastně zamýšlena jako vysoké umění. Je to první a především veřejná umělecká výstava, které je přístupná pro všechny". Proč by však něco, co samo na sebe neklade vysoké nároky, mělo zaplavovat ulice?

Nemyslím, že došlo k mezinárodní ostudě. Došlo k interakci s uměním ve veřejném prostoru a vyjádření vlastního názoru, ať už nekultivovanou cestou. A doufám, že se podaří rozbité krávy vydražit za několikanásobnou cenu ve srovnání s ostatními.