Co je tímto odkazem, který zaniká, co se významu týče, vedle sporu o peníze? Jsou to záležitosti, které současné společnosti chybí ze všeho nejvíc. Etika a morálka. Foglarův svět je svět slušných kluků, ze kterých vyrostou slušní občané. Tito slušní občané se pravděpodobně budou realizovat v občanských společenských strukturách. Tyto společenské struktury pomohou vytvářet humánní společenské klima, které bude konkurovat dravosti a bezohlednosti dehumanizované ekonomicko -- politické společnosti. Bohužel nejde jen o Foglarovo dědictví, je to tak se vším.

Občanská společnost byla vytěsněna z normálního života na periferii společnosti. Zbyla z ní jen torza různých zájmových skupin, které se zabývají úzkými společnými zájmy. Zahrádkáři, adrenalinoví sportovci, turisté, atd. Občanská společnost však měla, a v civilizovaném světě stále ještě má, i mnohem závažnější poslání, které souvisí se sociálními věcmi, s rozmanitými formami pomoci, regulací a vyrovnáváním různých nedostatků, zacelováním děr, na které stát zapomněl, zmírňování bolesti a životních ran, atd. V těchto oblastech se vždy realizovaly osoby, kterým není lhostejný osud druhých lidí, osoby, které milují svoji zem, svoji obec a také ti, kteří mají starost o to, aby oni, i jejich blízcí, žili v čistém a slušném prostředí, atd. Všechny tyto druhy přirozeného lidského zájmu a chování potřebují pro svůj rozvoj prostor, možnosti a podporu. Je velmi smutné, že jak stát, zastoupený vrcholovými politiky, tak i exekutiva neudělali nic, nebo téměř nic, pro rozvoj občanských struktur, ba naopak že vytvořili společenské klima, kde jsou tyto prvky občanské společnosti dušeny a vytěsňovány. Je to snadné, stačí výmluvy na nedostatek finančních prostředků, byrokratické ovzduší, odrazující postup úředníků. Majiteli státu se staly výhradně politické strany se svými politickými, mocenskými a ekonomickými zájmy. Občanská společnost se v přebyrokratizovaném a centralizovaném ovzduší nemohla rozvinout.

Co se v tomto společenském klimatu stalo s foglarovými hochy? Přizpůsobili se dravému lhostejnému světu, a pokud nevyužili nabídky ze zahraničí, jsouce dostatečně kvalifikovanými v oblasti jazykového a odborného vzdělání, a nepomýšlí na odchod někam do civilizace, hledí si sami sebe a svých soukromých zájmů.

Uprostřed sídliště zčásti zakryté křovím, jsou umístěny dvě, technickými službami nedávno renovované lavičky. U jedné z nich je už utržená masivní fošna, takže se není možné pohodlně opřít, další dopadnou co nevidět stejně. Obě lavičky jsou špinavé, okolí zaneřáděné. Na lavičkách se schází denně parta kluků a holek mezi čtrnácti a sedmnácti lety. Je to jejich kulturní místo, které odráží jejich hodnoty, ducha, vztahy k okolí a životu. Většina starších lidí se tomuto místu pečlivě vyhýbá. Kromě hrubostí, které by museli poslouchat, by byli nuceni se brodit v hromadě odpadků, které se vrší ve stále nových vrstvách. Pet lahve, krabičky cigaret, obaly.

Když jdu ráno venčit svého psa, někdy nevydržím a kolem domu posbírám odpadky. Podle druhů těchto odpadků mohu snadno klasifikovat své sousedy. Kuřáci, děti, adolescenti, nepřizpůsobiví, lhostejní majitelé pejsků. Protože jsou obě lavičky nedaleko mého domu, obávám se toho, že odpadky přijdou dřív nebo později až pod mé okno. Dříve bych mohl najít jakousi pomoc u foglarových hochů. Dnes už taková možnost není. Neztrácím však naději, v televizních zprávách byla pro lidi mého druhu uveřejněna povzbudivá informace. Našel se vynálezce obalů ze škrobu. Odhozené obaly se budou po určité době rozpadat. Je to skvělé, zdá se, že nám technika umožní nahradit nedostatek společenské etiky a morálky. Pokud dojde k jejímu dalšímu rozvoji, na Foglara a jeho kluky už si ani nevzpomeneme.