středa 14.00: Irácká vláda oznámila, že zavádí nový zákon, který jí umožní zavést mimořádná bezpečnostní opatření. Premiér Iyal Allawi zákon ve středu podepsal. Poskytuje vládě pravomoci vyhlašovat zákaz vycházení, provádět kontroly na silničních stanovištích a zatýkat podezřelé osoby. Avšak tato opatření smějí být použita jen dočasně a jen v určitých částech Iráku. V centrálním Bagdádu pokračuje násilí. Podle informací společnosti BBC se v irácké vládě před přijetím tohoto zákona hodně diskutovalo o tom, aby příliš neomezoval lidská práva.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V pražských ulicích jsou v těchto dnech stále ještě vystaveny billboardy na film Český sen, na projekt, jímž se dva studenti FAMU rozhodli ukončit své studium. Na billboardu je tento nápis: Postavili falešný hypermarket. Nalákali tisíce lidí. Proč to udělali? Potíž je, že na tuto otázku neodpověděl ani původní projekt, ani nyní onen na jeho základě vzniklý dokumentární film, který se teď promítá v českých kinech. Projekt i film jsou zmatené a nejasné, nepřinášejí nic nového a vyšuměly do ztracena. Český sen je nezajímavá, promarněná příležitost. Je to, myslím, v důsledku myšlenkové chabosti jeho tvůrců. Psal jsem o celé věci loni v květnu pochvalně - projekt totiž na první pohled vypadal zajímavý a zdálo se, že někam může vést. Neznal jsem ho v podrobnostech a očekával jsem kvalitu. Mylně jsem předpokládal, že bude "Český sen" kritickým zhodnocením role reklamy v české společnosti. Nestal se tím. Film nikam nevede. Je myšlenkově nezaostřený a neví, co chce. Autoři, zdá se, byli hlavně fascinováni možností za cizí peníze napodobovat existenci supermarketu. Realizace celého projektu i výsledný film je zklamáním. Nic neobjasnil, nic nového nepřinesl.

O tom, čím se projekt "Český sen" mohl stát, psal loni Ondřej Čapek ZDE

Jméno Jiřího Langera není v našich krajích dosud tak známé jako jméno jeho slavnějšího bratra Františka, který je ve čtveřici českých dramatiků, kteří se nejvíce proslavili v zahraničí. Také se věhlasem nevyrovná věrozvěstům hnutí chasidim, jako jsou Martin Buber, Isaac Bashevis Singer či Chaim Potok. Narodil se v české židovské obchodnické rodině, šest let po svém známějším bratru Františkovi. Už jeho datum narození cosi říká o fenoménu Jiřího Langera jako nadpozemského jevu: prameny nejsou s to se shodnout na datu jeho narození. Byl jím asi 19. březen 1894, ale například tvůrcův bratr dr. František Langer uvádí 7. duben 1894.

Nevím, zdali existuje země, která dává na zdravotnictví tolik peněz, že by tím uspokojila všechny občany. Bohaté země - jako jsou Spojené státy, západní Evropa, Kanada, Saúdská Arábie a jiné státy založené na ropě - i když mají odlišné společenské zřízení, mohou dávat více, než jiné. Otázka je, zdali i v bohatých státech mají přístup ke zdravotní péči všichni občané. Případně, co jim v tom brání.

Článek jsem původně psala jako reakci čtenáře na článek v Hospodářských novinách, který o události zamítnutí dovozu informoval dne 21.6.2004, vysvětluje autorka. Cílem bylo doplnit článek dalšími fakty. Reakci mi uveřejnili v HN dne 2.7. 2004 pod názvem Místo žlutých lánů zvětšená játra, ovšem bez té části, která poukazuje na možný konflikt zájmů pracovnice MŽP. Jednání zástupkyně MŽP v této kauze bohužel není ojedinělé. Sama jsem byla svědkem jak ona a její kolegové z MŽP na výborech v Parlamentu při projednání zákona o GMO prosazovali zmenšení omezení pro GMO (např. byli proti většímu informování veřejnosti o místech, kde se GMO u nás pěstuje).

V letech 1998- 2002 jsem byla náměstkyně ministra životního prostředí a chování MŽP mi ani teď není lhostejné. Na možný konflikt zájmů jsme Ambrozka několikrát marně upozorňovali.

Podle glasgowského nedělníku Sunday Herald souhlasí Michael Moore, autor filmu Fahrenheit 9/11, s tím, aby si ho lidé zadarmo pro nekomerční účely stahovali z internetu. Níže vysvětlujeme, jak to udělat. S broadbandovým připojením to trvá asi 3,5 hodiny.

4. července 2004, na americký Den nezávislosti, si "profesionální levičák" (jak ho označuje britský list Guardian) Michael Moore založil osobní blog. Ve svém prvním příspěvku se zmiňuje o tom, jak ho v neděli v televizi CNN "pomlouval" jakýsi novinář z listu Washington Post. Obvinil Moora, že je ve spiknutí s Talibanem, že podporuje al Kajdu a že sní o době, kdy "strýček Saddam přinese mír a radost světu".

Moore píše: "Celá ta věc byla tak šílená, že jsem si říkal: Výdělky filmu Fahrenheit 9/11 musejí být opravdu obrovské, že jsou tihleti chlapi tak naštvaní! Tak jsem zatelefonoval do filmové společnosti a opravdu, během druhého víkendu dosáhl příjem z prodeje vstupenek na tento film více než 50 milionů dolarů. Dvojnásobek toho, co se vybralo o prvním víkendu! Není divu, že ti chlapi mají pěnu u huby," píše Michael Moore.

Patnáct minut před půlnocí zemřel ve věku 71 let rakouský prezident Thomas Klestil, který byl od pondělí hospitalizován v kritickém stavu s akutními plicními problémy a po dvou zástavách srdce. Podle lékařů mu navíc hrozilo selhání srdce, jater a ledvin. Pacient byl v posledních dnech udržován v umělém spánku napojen na přístroje.

Je dobře, že se diktátoři jako Slobodan Miloševič a Saddám Husajn už nemohou skrývat za pojmem státní suverenity a terorizovat beztrestně ve svých zemích své občany. Jenže Miloševič i Saddám před soudem budou schopni vznášet nepříjemné otázky ohledně protizákonnosti vojenských zásahů v Kosovu, v Srbsku a proti Iráku, argumentuje komentátor týdeníku Observer.

Britský premiér Tony Blair v úterý přiznal, že irácké zbraně hromadného ničení zřejmě "nebudou nikdy nalezeny", ale tvrdil, že je možné, že byly "ukryty, odstraněny či zničeny."

Pět Britů, kteří se během mučení v Saúdské Arábii přiznali, že se účastnili série bombových atentátů v Saúdské Arábii, bylo loni propuštěno v rámci tajné dohody s USA oplátkou za to, že Amerika vrátila do Saúdské Arábie pět Saúdských Arabů, podezřívaných z terorismu a zadržovaných v táboře v zálivu Guantánamo, napsal americký list New York Times. Prý to byla iniciative Roberta Jordana amerického velvyslance v Saúdské Arábii. Američané tím chtěli "odměnit" Británii a Saúdskou Arábii, dva nejsilnější stoupence útoku na Irák. Britské ministerstvo zahraničí se k této věci odmítlo vyjádřit.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Shirley Porterová, zdiskreditovaná dědička supermarketu Tesco a někdejší konzervativní šéfka komunálního úřadu v londýnském Westminsteru, konečně minulý týden uhradila pokutu ve výši 12 milionů liber (600 milionů Kč) za podvody, které napáchala ve své westminsterské funkci. Vyvolalo to však kontroverzi, protože jí úřady odpustily dalších 30 milionů liber, které ještě westminsterskému komunálnímu úřadu dlužila.

Až na vyjádření, že by bylo potřeba více oboustranné shody a že nechtějí vynášet na veřejnost hádku o reformě, není mezi dlouholetými souputníky, SPD a odbory, více společného. I den po zasedání společné rady sociálních demokratů a odborů se oba válčící stále projevují relativně nesmiřitelně. Generální sekretář SPD Klaus Uwe Benneter řekl v ranním magazínu ARD a ZDF, že vláda zůstane i nadále při svém "reformním" kurzu.

I v druhém červencovém týdnu pokračuje v německých mediích masivní neoliberální propaganda, ale nabírá stále více na intenzitě. Lze se tak dočíst o výrocích ekonomických "expertů", jako je Klaus Zimmermann, president Německého výzkumného hospodářského institutu (DIW), který řekl deníku Bild, že někteří lidé budou muset mít 50 hodinový pracovní týden, aby se zabezpečily pracovní příležitosti.

V pondělí nabídne nová irácká vláda amnestii povstalcům, kteří bojovali proti americkým jednotkám. Snaží se tím "udělat tlustou čáru" za americkou okupací země. I když je amnestie zaměřena na "řadové vojáky" protiamerického povstání, zahrnuje i radikálního šiitského duchovního Moqtadu al Sadra, jehož ozbrojenci bojovali proti americkým vojákům v šiitských městech Nadžaf a Kerbala na jihu země. Irácká vláda naznačila, že jednotliví bojovníci, kteří bojovali proti Američany vedené koalici, budou omilostněni. Argumentuje, že boj proti americké okupaci mohl být "ospravedlnitelný".

"Nyní, když nám byla vrácena suverenita, jsme ochotni odpustit těm lidem, kteří byli svedeni, abychom jim umožnili nový začátek," řekl Sabah Kadhim, mluvčí a vysoký poradce na iráckém ministerstvu vnitra.

Gavyn Davies, bývalý šéf Rady BBC, odsoudil britskou vládu za to, že proti BBC loni vedla "hon na čarodějnice" a obvinil Downing Street, že úmyslně zdiskreditoval zbrojního experta Davida Kellyho, který posléze spáchal sebevraždu. Podle Daviese vyvíjela britská vláda na BBC "nesnesitelný nátlak". V projevu na podnikatelské škole na Middlesex University, která Daviesovi udělila čestný doktorát, zdůraznil bývalý šéf Rady BBC, že je hrdý na to, že se britské vládě postavil, i když to znamenalo konec jeho veřejné kariéry a odchod generálního ředitele Grega Dyka z BBC.

Britské ministerstvo kultury nařídilo společnosti BBC, aby vypracovala novou veřejnoprávní definici svých internetových služeb. Nezávislá analýza totiž dospěla k závěru, že mnohé internetové servery společnosti BBC jsou příliš komerční a měly by být zlikvidovány.

Již řadu měsíců znepokojuje jinak pokojnou českou veřejnost situace na Pražském hradě. S novým hospodářem, který nahradil svého poněkud bohémského a marnotratného předchůdce, přišla i komplexní inventura s cílem odhalit přesný poměr mezi položkami má dáti-dal. Tentokrát nešlo pouze o to kolik, ale v mnohém případě také o konkrétní jakost movitého i nemovitého inventáře. Ačkoli důvěra občanů v ještě stále čerstvého prezidenta má doslova explozivně rostoucí tendenci a brzy jistě překročí magickou hranici sta procent, stín pochybnosti nad tím, jak dokáže i takto renesančně disponovaný člověk při své státnické zaneprázdněnosti řídit hradní perestrojku stále spočíval jako nevzhledný přívěšek na závoji výjimečnosti, halící prezidentovu postavu od hlavy až k patě.

Na článku "Při soumraku tradic" v Britských listech 2. 7. 2004 mě zaujal poslední odstavec, píše Pavel Urban.

"Tato 'tradice' je mrtvá od doby, kdy začala být praktikována sama pro sebe, aniž by splňovala svoje funkce v přímé návaznosti na všední život. Její protagonisté žijí životem současného člověka, člena globalizující se společnosti se všemi atributy a závazky. Je úsměvné, jak se tradicionalisté podobní Ludvíku Vaculíkovi snaží tuto faktickou mrtvolu udržet na přístrojích do dne posledního soudu, aby si připsali čárku na futra brány do ráje. "

Může být. Ale odkud ví Bohumil Kartous, že konkrétní tradice, kterých se zastává Ludvík Vaculík, již ztratily přímou návaznost na všední život. Zda k tomu došlo, to je otázka pro ty, kteří těmito tradicemi žijí (nebo by měli žít), respektive pro sociologa. Nelze to jen tak odvozovat z obecných principů, pokud na této obecné úrovni nezůstaneme.

Ostatně - co si Kartous představuje pod pojmem "všední život", když do něj nezahrnuje fotbal nebo partu známých?

Tento týden se v Británii konala výroční konference hlavní organizace, která prosazuje sociální a ekologickou odpovědnost podniků "Business in the Community".

Letos se neúspěšně pokusil prosadit labouristický poslanec Andy King zákon, jehož účelem mělo být donutit velké firmy, aby povinně zveřejňovalym jak plní své sociální, ekologické a ekonomické povinnosti vůči místním komunitám. Návrh zákona požadoval, aby podniky, které mají větší roční obrat než 50 milionů liber, musely ve svých výročních zprávách, které jsou veřejně přístupné, o svých podnikatelských aktivitách v Británii i v zahraničí, zahrnovat podrobné informace o tom, jak plní sociální, ekologické a ekonomické požadavky. Zákon také chtěl zavést pro ředitele podniků kromě nynějších finančních povinností vůči akcionářům také povinnost péče o společnost a o životní prostředí. Podporovalo ho 316 ze 610 poslanců britské Dolní sněmovny, ale při diskusi o něm byla překročena zákonná lhůta, a tak návrh zakona nebyl přijat.

Mezi státníky převládá obdobné definování bezpečnostních hrozeb. To neznamená, že nedochází k vážným sporům o to, jak jim čelit.
Ještě nikdy si nebyly Evropská unie a NATO tak podobné jako během posledních dní. Summit EU a Spojených států, který se sešel koncem minulého týdne v irském Dromolandu, i summit NATO, který se konal počátkem týdne v tureckém Istanbulu, shromáždil téměř stejné lidi k jednání o velmi podobném programu. Jak irský předsedající summitu EU Bertie Ahern, tak i generální tajemník NATO Jaapa Hoopa de Scheffera neopomněli při přípravě jednání i v závěrečných proslovech zdůraznit, že účastníky spojovala snaha nalézt společný a efektivní postup při řešení situace v Afghánistánu a Iráku konkrétně a v boji proti terorismu obecně. Dokonce i hesla manifestantů v irských a tureckých ulicích byla téměř stejná.

Liberální ateista Štěpán Kotrba mně, faráři, fušuje do řemesla, když v Britských listech ze dne 9. června otiskuje své ohnivé kázání, které hřímal na adresu politiků v Senátu při veřejném slyšení o násilí v mediích. Káže pěkně, jen co je pravda! Má skutečně pravdu, za násilí opravdu můžeme všichni, kdo tvoříme étos společnosti. Jen bych se velmi bránil jeho představě, že za všechno zlo na světě mohou všichni politici, kteří jsou všichni šmahem věrolomní, podvodní, ulhaní manipulátoři.

... říkával sapér Vodička mávaje ýberšvunkem. V podobném duchu se nesou úvahy Ondřeje Slačálka ze dne 15. 6. 2004. Britské listy za to nemohou, patří k nejlepším elektronickým mediím, která znám, k panu Slačálkovi bych však rád se Švejkem poznamenal: Některej Maďar taky za to nemůže, že je Maďar.

polemika s článkem Ondřeje Slačálka "Nebe a peklo se potřebují -- stejně jako křesťanská demokracie a mafie"

Od minulého roka je klonovanie ľudí na Slovensku trestným činom. Páchateľ sa môže potrestať odňatím slobody až na 12 rokov. Je to tak trochu paradox: vytvorenie ľudského života je trestané rovnako prísne ako jeho zničenie. Naklonovanie človeka je trestný čin patriaci do tej istej kategórie zločinov proti ľudskej dôstojnosti ako je vražda či mučenie, čo je samozrejme dôvod, prečo ho má spoločnosť postihovať adekvátne vysokým trestom.

V Británii budou zavedeny na dálnicích a příměstských silničních okruzích speciální jízdní kruhy pro automobily, v nichž sedí více cestujících než jen řidič. Automobily jen s řidičem budou pokutovány, pokud vjedou do tohoto jízdního pruhu. Rozhodl o tom britský ministr dopravy Alastair Darling, který nedávno zjišťoval, jak funguje takovýto systém ve Spojených státech. Až tři miliony lidí denně používají speciální rychlostní jízdní pruhy při dojíždění do velkých měst, jako je Los Angeles a Washington. Zcela neznámí lidé se často scházejí v jediném autě - pomocí internetových stránek hledají cestující, kteří jedou stejným směrem. Nové rychlostní jízdní pruhy budou fungovat jen v době dopravní špičky. V některých zemích vytvořilo zavedení tohoto systému trh osob, často dětí, které se nabízejí k pronájmu jako "cestující". Automobile Association poukázala na to, že mnohé rychlostní jízdní pruhy pro více osob v jednom automobilu jsou nyní ve Spojených státech zpřístupňovány i automobilům s jediným cestujícím, pokud si připlatí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Firma Microsoft vydala v pátek novou aktualizaci svého softwaru ve snaze odstranit zranitelná místa, v jejichž důsledku byli uživatelé Internet Exploreru vystaveni útokům hackerů, informoval v sobotu list Washington Post. Minulý týden se totiž zjistilo, že používáte-li Internet Explorer, umožňujete tím hackerům, aby vám ukradli heslo a další soukromé informace potřebné pro přístup k bankovním kontům.

Namísto toho, aby Micosoft tuto vadu odstranil, jen zatím v nové aktualizaci určitou funkci IE vypnul. Mluvčí firmy Microsoft uvedl, že podnik pracuje na nové aktualizaci.

V útocích, k nimž došlo minulý týden, byl naprogramován virus, který zaznamenával, jaká tlačítka na počítačové klávesnici zmáčkl uživatel, který se připojuje k 50 známým bankovním serverům na internetu, a tyto informace virus odesílal na jeden server do Ruska. Funkce viru byla přerušena, když poskytovatelé internetových služeb zablokovali provoz na tento ruský server, avšak ničivost viru vůči Internet Exploreru byla tak ambiciozní, že někteří bezpečnostní poradci doporučili, aby lidé přestali úplně užívat Internet Explorer a přešli na jiné prohlížeče.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Tisíce uživatelů internetu, kteří používají připojení prostřednictvím telefonní linky, se v Británii staly v minulých dnech obětí internetového podvodu, jímž jim narostl účet za telefon na více než tisíc liber (více než 50 000 Kč). V poslední době totiž výrazně vzrostl počet útoků virem na počítače, připojované na internet přes telefon, který změní údaje vytáčeného čísla z místního, levného čísla na drahé komerční telefonní číslo v zahraničí. Mnozí uživatelé internetu toto objevili v minulých dnech až poté, až dostali účet za telefon často ve výši více než 1000 liber.

Nevedno prečo, ale táto správa Johany Bronkové sa na internetovej stránke Vatikánskeho rozhlasu nachádza iba v českom znení: "V tiskovém sále Svatého Stolce byl dnes (15. júna 2004 -- poznámka redaktora) představen sborník Mezinárodního sympozia o inkvizici. Sympozium pořádala v říjnu roku 1998 Teologicko-historická komise Velkého jubilea. Výsledky historických bádání představil kardinál Georges Cottier."

"Oblast, kterou badatelé museli prozkoumat, je široká a spadá do rámce toho, co Svatý otec nazval "očišťování paměti, protože historická paměť, tedy obraz, jaký si vytváříme o minulosti, není prost deformací a předsudků. Prosba o odpuštění se samozřejmě může týkat jen poznaných a prokázaných skutečností. Nežádáme odpuštění za některé obecně rozšířené představy, které jsou blíže mýtům než skutečnosti." -- uvedl ve svém vystoupení kardinál Cottier.

Hrozí demontáž sociálneho modelu Európskej únie? O EÚ sa tvrdí, že má "sociálny rozmer". Najlepšie je to viditeľné v preambulách jej zakladajúcich a meniacich zmlúv, teda v primárnej legislatíve -- nezriedka sa tam objavujú ciele ako plná zamestnanosť a podobne. To však nie je znakom toho, že EÚ je "ľavicová", "socialistická" či "neslobodná", ale skôr odrazom povojnového (po roku 1945) spoločenského konsenzu všetkých (!) relevantných spoločenských a politických aktérov, či nimi boli kresťanské alebo sociálnodemokratické politické strany masového charakteru.

Právníci podali u amerického soudu žádosti jménem devíti osob, zadržovaných v zálivu Guantánamo, které požadují propuštění.

Pouze televize CNN a televize al Džazíra dostaly povolení být přítomny v soudní síni, kam byl ve čtvrtek předveden Saddám Husajn. Z tiskových novinářů tam směl být jediný - hlavní reportér amerického listu New York Times John Burns.

V kurdských oblastech, kde je Saddám Husajn obviňován, že usmrtil jedovatým plynem tisíce lidí v městě Halabža a prováděl tam program etnického očišťování, se lidé už rozhodli, že by měl být Saddám Husajn popraven. V Saddámově domovském městě Tikrit však vládnou opačné názory.

Proti summitu osmi nejbohatších států světa G8 minulý rok ve francouzském Evianu protestovalo na švýcarsko-francouzských hranicích tisíce lidí. V neděli, ještě před začátkem summitu, zablokovali lidé přístupové cesty k Evianu z obou stran hranice, některým delegátům tak vznikly problémy na místo se dostat, a tak museli využít služeb vrtulníků nebo armádních plavidel. Policie postupně na blokády útočila, na některých místech došlo k odporu. 1. června 2003 švýcarský policista během blokády silnice na mostě u Aubonne, spojujícím s francouzské Lausane a švýcarskou Ženevu ohrozil život aktivisty a aktivistky, když přeřízl lano, na kterém ve dvacetimetrové výšce viseli. 29. června 2004 se v důsledku těchto událostí konalo soudní přelíčení. Na lavici obžalovaných však neusedli policisté, ale tři z aktivistů.

Na začátku června byli ve státě Virginia v USA odsouzeni k vysokým trestům tři muži obvinění z příprav teroristických útoků. Okolnosti tohoto případu ale vyvolaly pochybnosti a velkou diskusi jak mezinárodní, tak i v samotných Spojených státech. Celá kauza je zajímavá také proto, že staví do poněkud jiného světla silácká prohlášení americké vlády o počtech zadržených teroristů a zmařených teroristických útoků...

Ja, tvor zvaný HOMO SAPIENS chcem vyhlásiť, že

• nie som opica, ktorá, tak ako bola spokojná pred tisíckami rokov v korune stromov, je rovnako spokojná i dnes
• nie som ovca, ktorá nie je schopná brániť sa útoku vlka
• nie som papagáj, ktorý len mechanicky opakuje to, čo niekto povedal pred ním.

Dějiny naší civilizace jsou dějinami portrétu, od pradávna se lidé snažili zachytit tváře, aby uchovali majestát mocných a vlivných pro věky příští i vzpomínky tisíců bezejmenných, jež obvykle vyprchávají s příštími generacemi. Portrét byla, je a bude umělecká disciplína, proměnlivá formou, metodami, způsobem vyjádření i myšlením lidí. Portrét se proměňoval s dobou i s našimi představami o životě.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme informace, které si v češtině nejspíše jinde nepřečtete.

V červnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5950,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Přitom čtenost Britských listů rapidně roste.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.