Ronald Reagan se v roce 1980 stal ve věku 69 let čtyřicátým prezidentem Spojených států. Byl to nejstarší muž, který kdy byl zvolen do tohoto úřadu.

Pocházel ze skrovných poměrů. Byl synem alkoholika - prodavače bot. V mládí se stal rozhlasovým sportovním komentátorem a pak se rozhodl stát se hercem. V roce 1937 se mu podařilo získat smlouvu s firmou Warner Brothers a natočil 50 filmů. Nikdy se však nestal hercem prvního řádu.

Prostřednictvím Hollywoodu se však dostal do politiky. Jako předseda odborového svazu filmových herců pomáhal provádět mezi filmovými herci čistky osob, které považoval za komunisty.

V letech 1966 - 1974 byl Reagan guvernérem v Kalifornii a ukázalo se, že je kompetentní, i když konzervativní politik. V roce 1968 se poprvé neúspěšně pokusil o prezidentskou nominaci za Republikánskou stranu, pak znovu v roce 1976 a nakonec se mu v roce 1980 podařilo porazit prezidenta Cartera. Jeho inaugurace do úřadu v lednu 1981 byla zastíněna vyjednáváním o propuštění 52 amerických rukojmích, zadržovaných v Íránu.

Po dvou měsících v úřadě střelil Reagana do prsou atentátník John Brinkley. Do měsíce však byl Reagan zpět v úřadě a začal realizovat daňové škrty a rozpočtové škrty. Zároveň o 13 procent zvýšil výdaje na armádu, aby byl schopen se postavit Sovětskému svazu.

Avšak jeho zahraniční politika byla kritizována jako chaotická. V říjnu 1983 bylo usmrceno bombou umístěnou v nákladním automobilu téměř 250 příslušníků amerických námořních jednotek v Libanonu, kde působily jako součást mírových sborů. Hovořilo se o kolapsu americké politiky pro Blízký východ a Reaganova invaze na malý karibský ostrov Grenada v roce 1983 byla odmítnuta jako neohrabaný zásah.

Reagan byl také znám svými chybami na veřejnosti, jako když například žertoval při zkoušení mikrofonu v rozhlase: "Bombardujme Sovětský svaz!" Avšak Reaganovi kritikové hovořili o něm jako o "teflonovém muži", jehož chyby ho nikdy nepoškodily. Byl velmi populární, protože dokázal Američanům vštípit optimismus o své zemi a dobrý pocit. Američanům nevadil obrovský rozpočtový deficit, který Reagan způsobil, ani to, že se vztahy se Sovětským svazem octly na bodu mrazu. Reagan vystupoval optimisticky a měl smysl pro humor.

V roce 1984 byl Reagan podruhé drtivou většinou zvolen do prezidentského úřadu. (Hlasovaly pro něho všechny státy USA kromě jednoho.) Soustředil se nyní na Sovětský svaz. V roce 1985 poprvé jednal v Ženevě s Michailem Gorbačovem. Reagan se ovšem odmítal vzdát svého plánu tzv. Strategické obranné iniciativy, "Hvězdných válek". Další jednání s Gorbačovem se konala v říjnu 1986 v Rejkjavíku, ale uvízla na otázce Hvězdných válek. Nicméně se tam Reagan s Gorbačovem dohodl o tom, že Amerika i Spojené státy zlikvidují celé kategorie jaderných zbraní.

V roce 1986 postihl Ronalda Reagana v Americe veřejný skandál. Reagan byl donucen přiznat, že schválil odeslání vojenských zásilek do Íránu, ačkoliv to bylo v protikladu proti americké státní politice. Posléze se ukázalo, že zisk z prodeje těchto zbraní Íránu financoval povstalce "Contra", kteří bojovali v Nikaragui proti levicové sandinistické vládě. Plukovník Oliver North byl propuštěn a admirál John Poindexter odstoupil ze své funkce kvůli tomu, že byli zapleteni do tohoto skandálu. Robert McFarlane, Reaganův poradce pro otázky národní bezpečnosti, se pokusil o sebevraždu. Reagan působil dojmem, jako že neví, co se vlastně za jeho zády dělo. Konečná zpráva amerického Kongresu však obvinila právě jeho. Konstatovala: "Jestliže prezident nevěděl, co dělali jeho poradci pro národní bezpečnost, měl to vědět." Tato zpráva byla považována za zdrcující kritiku Reaganova vládního stylu.

Reaganova vláda zaznamenala triumfy i katastrofy. Mnozí považují Reagana za politika, který podstatnou měrou přispěl k pádu komunistického bloku. Reagan odcházel z prezidentského úřadu s rozpočtovým deficitem, který byl větší než součet všech rozpočtových deficitů jeho 39 předchůdců.

Reagan byl spíše symbolickým vedoucím představitelem státu. Neměl přílišný smysl pro podrobnosti, avšak dokázal velmi přesvědčivě komunikovat s americkými občany.

Rok po odchodu z úřadu napsal otevřený dopis americkému lidu. V něm uvedl: "Nedávno mi bylo sděleno, že jsem jedním z milionů Američanů, kteří budou postiženi Alzheimerovou chorobou. Zahajuji tedy nyní cestu, která mě povede k západu mého života."