Demokracie znamená vládu lidu, obyčejných občanů, říká se tomu lidová či národní suverenita. V islámu ale náleží moc jedině Bohu. Muž, který vykonává boží moc na Zemi, je jeho zástupce, regent. Ani on nemůže jednat jako zákonodárce - zákon je jednou dán, byl jednou provždy definován Bohem.

Jedinou možností je objevovat boží zákon, interpretovat ho a aplikovat ho v praxi. Žádná islámská vláda však nemůže dovolit lidem, aby sami rozhodovali.

To, že je islám neslučitelný s demokracií, by nemělo být považováno za jeho nedostatek. Naopak, mnoho muslimů to považuje za přednost: jsou přesvědčeni, že jejich představa, že světu vládne Bůh, je nadřazena představě, že si lidé v demokracii vládnou sami.

Mnoho islámských myslitelů pohlíží na demokracii s hrůzou. Ajatolláh Chomejní označoval demokracii za "prostituci", protože ten, kdo získá nejvíce hlasů, získá moc, která patří jedině Bohu.

Sayyid Qutb, ideologický představitel fundamentalistických salafistů, strávil v padesátých letech rok v USA. Nalezl tam "národ, který zapomněl na Boha a který Bůh opustil - je to arogantní národ, který si chce vládnout sám."

Podle módního islámského teoretika Maudoodiho by měl vzniknout politický systém, v němž lidé budou jednat jako automaty v souladu s božím zákonem. Podobně jako jsou lidské biologické funkce mimo lidskou kontrolu, stejné by to mělo být s politickými a společenskými funkcemi. Máme objevit boží zákon a pak mohou být naše společnosti řízeny autopilotem.

Jediným cílem islámu je zachránit svět před demokracií, zdůrazňoval saúdský teolog šejch Muhammad bin Ibrahim al-Jubair. Podle něho je nutno naučit lidi, že si nemohou sami vládnout na základě lidmi vytvořených zákonů. Lidstvo odešlo z cesty pravé, z boží cesty, a musí se na ni vrátit, jinak dojde ke katastrofě.

V minulosti byly některé muslimské společnosti úspěšné, i když nebyly demokraciemi, pokračuje autor. A některé demokracie přinesly katastrofální důsledky, například příchod Hitlera k moci. To, že je většina muslimských států v současnosti neúspěchem, není tím, že to jsou islámské státy, ale tím, že jim vládnou zkorumpované a despotické elity, které sice o sobě tvrdí, že zastávají islámskou ideologii, ale ve skutečnosti jsou to světští diktátoři.

Islám je založen na jistotě, demokracie na pochybnostech. Islám nemůže lidem dovolit, aby si dělali, co chtějí, ani v soukromí své ložnice, protože Bůh je stále přítomen a stále je vidí.