7. 7. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
ilustrační foto
7. 7. 2004

Summity EU a NATO: Když dva dělají totéž...

Mezi státníky převládá obdobné definování bezpečnostních hrozeb. To neznamená, že nedochází k vážným sporům o to, jak jim čelit.
Ještě nikdy si nebyly Evropská unie a NATO tak podobné jako během posledních dní. Summit EU a Spojených států, který se sešel koncem minulého týdne v irském Dromolandu, i summit NATO, který se konal počátkem týdne v tureckém Istanbulu, shromáždil téměř stejné lidi k jednání o velmi podobném programu. Jak irský předsedající summitu EU Bertie Ahern, tak i generální tajemník NATO Jaapa Hoopa de Scheffera neopomněli při přípravě jednání i v závěrečných proslovech zdůraznit, že účastníky spojovala snaha nalézt společný a efektivní postup při řešení situace v Afghánistánu a Iráku konkrétně a v boji proti terorismu obecně. Dokonce i hesla manifestantů v irských a tureckých ulicích byla téměř stejná.

Bezpečnostní síť

Podobnost dvou vrcholných jednání řady evropských a severoamerických premiérů a hlav států není náhodná. Mezinárodní vztahy, a to nejen politické, dnes nejvíce ovlivňují právě otázky spojené s válkami v Afghánistánu a Iráku. Tam se dnes mnohé rozhoduje o ceně ropy, o množství opia na světovém trhu, o roli mezinárodního práva a mezinárodních organizací, o dodržování lidských práv, o spolupráci demokratických států. Tedy i o naplnění cílů, ke kterým by Evropská unie a NATO měly směřovat. Přiložené schéma prolínání mezinárodních organizací, pomocí kterých jsou v Evropě zajišťovány politicko-bezpečnostní úkoly, naznačuje ale pozoruhodnou skutečnost -- k některým z těchto cílů bylo vytvořeno mnohem více organizací. Právě podobnost těchto cílů umožňuje, že se v posledních letech podařilo propojit mezinárodní organizace, které zahrnují ze západní strany Spojené státy, z východní pak i Čínu.

Toto historicky zcela originální prolnutí bezpečnostních struktur od Washingtonu po Peking je postaveno na obdobném definování hrozeb. Porovnání základních dokumentů například o zahraničně-politické orientaci Evropské unie, doktríny NATO a programu Šanghajské organizace spolupráce (ŠOS) umožní nalézt jednoho společného jmenovatele. Tím je boj proti mezinárodnímu terorismu. A nejde o žádný okrajový cíl -- pro všechny organizace tohoto typu dnes boj proti mezinárodnímu terorismu představuje prioritu číslo jedna.

Shodné hrozby

Elegantní přehled aktuálních bezpečnostních rizik přinesl dokument Bezpečná Evropa v lepším světě, jehož konečnou verzi schválila Rada Evropy koncem loňského roku. Jde o bezpečnostní strategii, která by měla zajistit orientaci zahraniční politiky EU. Tento dokument jako základní hrozby vnímá terorismus, šíření zbraní hromadného ničení, regionální konflikty, které ovlivňují i Evropu, kolaps států v důsledku špatné vlády a organizovaný zločin.

Většina z těchto hrozeb byla projednávána i na istanbulském summitu NATO. Dlužno ale dodat, že NATO se k podobném řazení hrozeb dopracovalo až v posledních letech. Strategická koncepce Aliance, kterou přijal washingtonský summit NATO v roce 1999 a která dodnes představuje základní doktrínu Aliance, uvádí mezinárodní terorismus ve výčtu rizik až na konci seznamu. Vlastně teprve pražský summit NATO v roce 2002, tedy po teroristických útocích na Washington a New York 11. září 2001, přiřadil boji proti mezinárodnímu terorismu charakteristiku priority číslo jedna. Na druhé straně pak prosakování mezinárodních teroristů do provincie Sin-tiang přimělo Čínu, aby vstoupila do ŠOS, která je jedinou mezinárodní vojensko-bezpečnostní organizací, na níž se Peking podílí.

Odlišné strategie

Shodně pojímané hrozby neznamenají, že se státy shodnou. Neexistuje jednotná definice terorismu, je zde odlišné chápání národních zájmů a samozřejmě se lišit může i strategie. Proto se také ani po posledním summitu EU a summitu NATO nedá hovořit o tom, že došlo ke shodě v chápání situace v Iráku. Názorně může tento rozdíl přiblížit porovnání zmíněného dokumentu EU Bezpečná Evropa v lepším světě a Strategie národní bezpečnosti Spojených států amerických, kterou americký prezident George Bush podepsal roku 2002.

Současná americká doktrína předpokládá orientaci na preventivní válku - hrozbám má být čeleno ještě předtím, než se plně zformují. K preventivním vojenským zásahům se mají Spojené státy jako historicky bezprecedentně nejsilnější stát světa uchýlit i tehdy, když je nepodpoří spojenci a mezinárodní organizace. V celém dokumentu Strategie národní bezpečnosti Spojených států amerických je mezinárodní právo zmíněno jen jako odvěké právo na sebeobranu a zcela v něm chybí zmínka o Radě bezpečnosti OSN. Jenže právě Rada bezpečnosti je podle platného mezinárodního práva jediná, kdo je oprávněn rozhodnout o válce, která není válkou obrannou. Strategie Evropské unie postupuje jinak. Dokument Bezpečná Evropa v lepším světě uvádí:

  • "Novým hrozbám nelze čelit čistě vojenskými prostředky. "Na rozdíl od masivní viditelné hrozby v období studené války, žádná nová hrozba není čistě vojenská... Každá vyžaduje směs nástrojů."
  • "Mezinárodní pořádek musí být založen na efektivním multilateralismu. Akcent na spolupráci Evropské unie se Spojenými státy a s NATO doprovází tvrzení, že jsme zavázáni dodržovat a rozvíjet mezinárodní právo. Základním rámcem pro mezinárodní vztahy je Charta OSN... Přejeme si mezinárodní organizace, režimy a smlouvy, které budou efektivně čelit hrozbám mezinárodnímu míru a bezpečnosti, a musí tudíž byt připraveny jednat, když jsou pravidla porušena."

Zbývá otázka, která je předmětem sporu od přijetí strategické koncepce NATO v roce 1999: kdy vysílat vojenské mise do zahraničí. Podle doktríny Aliance i Bushovy Strategie národní bezpečnosti lze mise podnikat i bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN -- což bylo naplněno při bombardování Jugoslávie a intervenci v Iráku. Smlouva o Ústavě Evropské unie je v tomto ohledu nedvojsmyslná: Podle bodu 1. článku I-40 pojednávajícím o společné bezpečnostní a obranné politice může EU své mise mimo území Unie provádět jen tak, aby zajistila zachování míru, předcházela střetům, posilovala mezinárodní bezpečnost "v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů".

Odlišnost přístupu Evropské unie a Spojených států je tedy především ve výběru prostředků, respektování mezinárodního práva a organizací. I když bylo na summitech EU a NATO mezi zúčastněnými mocnostmi dosaženo vzájemného porozumění, shoda nalezena nebyla. Tu může pravděpodobně přinést jen výměna politiků, například volby amerického prezidenta v listopadu tohoto roku.

Zveřejněno s laskavým souhlasem slovenského kulturně politického týdeníku SLOVO

                 
Obsah vydání       7. 7. 2004
7. 7. 2004 Fukuyama: Je nutno posílit roli státu
7. 7. 2004 Irák zavedl přísný bezpečnostní zákon
7. 7. 2004 Film Český sen: zklamání Jan  Čulík
7. 7. 2004 Zapomenutý muž, který dal jméno pražskému festivalu Devět bran Tomáš  Koloc
7. 7. 2004 Péče o zdraví stojí spoustu peněz Miloš  Kaláb
7. 7. 2004 GMO: Čí zájmy hájí zástupkyně Ministerstva životního prostředí? Eva  Tylová
6. 7. 2004 Michael Moore: Klidně si ukradněte můj film, jsem pro svobodnou výměnu informací
5. 7. 2004 Michael Moore si založil blog
7. 7. 2004 Zemřel rakouský prezident Klestil
7. 7. 2004 Diktátoři před soudem
7. 7. 2004 Blair: "Zbraně hromadného ničení asi nebudou nikdy nalezeny"
7. 7. 2004 Britové v Saúdské Arábii propuštěni výměnou za Saúdské Araby z Guantánama
7. 7. 2004 Dědička supermarketu Tesco konečně zaplatila milionovou pokutu
7. 7. 2004 DGB versus SPD: Hádka ano, ale ne veřejně
7. 7. 2004 Budou mít Němci padesátihodinový pracovní týden ? Tomáš  Krček
5. 7. 2004 Nová irácká vláda nabídne amnestii povstalcům
6. 7. 2004 Gavyn Davies: "Britská vláda vedla proti BBC hon na čarodějnice"
5. 7. 2004 BBC pod palbou kritiky už zlikvidovala některé své servery
7. 7. 2004 Pražský hrad stojí před revitalizací Bohumil  Kartous
7. 7. 2004 Kdo ví, co je "všední život"?
7. 7. 2004 Britští podnikatelé se shodují, že podniky musejí projevovat sociální a ekologickou odpovědnost
7. 7. 2004 Summity EU a NATO: Když dva dělají totéž... Oskar  Krejčí
7. 7. 2004 Jak je to s hodnotami Zdeněk  Bárta
7. 7. 2004 Každej Maďar může za to, že je Maďar... Zdeněk  Bárta
7. 7. 2004 Klonovanie a mystérium sexuality Peter  Sýkora
4. 7. 2004 Británie zavede rychlostní jízdní pruhy pro automobily s více cestujícími
4. 7. 2004 Ruští hackeři kradou uživatelům Internet Exploreru hesla k bankovním kontům
3. 7. 2004 Virus způsobuje horentní telefonní účty
7. 7. 2004 Chcené a nechcené analógie obecne rozšírených predstáv Peter  Greguš
7. 7. 2004 Demontáž sociálneho modelu Európy? Ľubomír  Tokár
3. 7. 2004 Vězni z Guantánama požadují propuštění
2. 7. 2004 Novinářům bylo znemožněno řádně informovat o Saddámově předvedení před soud
2. 7. 2004 Irácká veřejnost reagovala na Saddámovo předvedení k soudu se smíšenými pocity
2. 7. 2004 Aubonne 2003: Tak trochu jiný terorismus Pavel  Houdek
7. 7. 2004 Případ "virginského džihádu" Pavel  Houdek
7. 7. 2004 Homo sapiens: Vyhlásenie Andrej  Sablič
2. 7. 2004 Na cestě mezi tušeným a viděným Jan  Paul
7. 7. 2004 Impérium chce zničit kubánský národ a proklamuje to s neslýchanou arogancí
1. 7. 2004 Hospodaření OSBL za červen 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů