Yasmin Wildová, herečka, která hrála v Birminghamu Min, oběť znásilnění v sikhském chrámu, konstatovala, že konzultace se sikhskou komunitou před uvedením hry Hanba vytvořily v sikhské komunitě v Birminghamu mylný dojem, že mají sikhové právo do hry cenzurně zasahovat.

Nesdílím apokalyptickou vizi Štěpána Kotrby, který argumentuje v tomto sloupku, že "intelektuálský výmysl", totiž svoboda projevu, je v dnešním světě na ústupu - že svobodu projevu potlačují různé náboženské fundamentalismy, ať už křesťanské (především ve Spojených státech) anebo jiných náboženských věr. Situace je daleko otevřenější. Svět je daleko víc v pohybu.

středa 23.30: Hlavní večerní zprávy televize BBC 1 ve středu ve 22 hodin britského času přinesly drastické reportáže z mnoha postižených jihoasijských zemí. Reportéři BBC na místě poukazovali na to, že se na většině míst vůbec zatím nedistribuuje humanitární pomoc. Jeremy Bowen, reportér BBC na Srí Lance, konstatoval, že tamější vláda nemá absolutně ponětí, co se děje ani v oblastech nejbližších hlavnímu městu, nemluvě o severu země, který byl dosud pod kontrolou protivládních povstalců - proto vládní srílanské statistiky neobsahují ze severních částí země vůbec žádné údaje o počtu mrtvých ani pohřešovaných osob.

Reportéři televize z BBC z mnoha zemí postiženého jihoasijského regionu varovali, že pokud do oblastí nezačne plynout koordinovaná humanitární pomoc během několika hodin (od zemětřesení už uplynuly tři dny!!) počet obětí katastrofy se zdrasticky zmnohonásobí.

Prezident George W. Bush konečně přerušil své vánoční mlčení. Vystoupil před novináři na svém texaském ranči v Crawfordu a přislíbil dlouhodobou americkou pomoc zemím v jihovýchodní Asii, postiženým nedělním zemětřesením. Uvedl, že Spojené státy budou těsně spolupracovat s Japonskem, s Indií a s Austrálií na pomoci proti následkům zemětřesení. Dodal, že Washington pro začátek přislíbil pomoc ve výši 35 milionů dolarů, ale že jsou Spojené státy připraveny přispět daleko více.

Není jasné, napsal americký list New York Times, zda se Bushova neplánovaná tisková konference konala v důsledku Bushova znepokojení, že ho kritikové obviní z necitlivosti, bude-li dále mlčet. Bush však dal jasně najevo, stejně jako v úterý ministr zahraničí Colin Powell, že USA odmítají kritiku, že by byly "lakomé".

Podrobnosti v angličtině ZDE

Odcházející americký ministr zahraničí Colin Powell odmítl v americké televizi kritiku čelného činitele OSN, že se bohaté státy světa rozhodly obětem katastrofy v jihovýchodní Asii poskytnout jen minimální pomoc a že se chovají jako lakomci. "Spojené státy nejsou lakomé," konstatoval Powell. Americký Úřad pro mezinárodní rozvoj zvýšil mezitím přislíbenou pomoc ve výši 15 milionů dolarů na 35 milionů dolarů.

I když koordinátor nouzové pomoci OSN Jan Egeland svou kritiku v úterý odvolal, domácí americká kritika chování prezidenta George W. Bushe sílila.

středa 19.00: Počet mrtvých, způsobených zemětřesením a tsunami v jihovýchodní Asii zřejmě překročí 100 000, konstatoval ve středu Červený kříž. Oficiální počet mrtvých už dosáhl 75 000. Očekává se, že bude dále rychle stoupat, vzhledem k tomu, že Indie dosud nemá informace o situaci na Andamanských a Nicobarských ostrovech, které jsou severně, nedaleko ostrova Sumatry, kde bylo epicentrum zemětřesení.

Prezident George Bush odmítl obvinění, že je západní pomoc jihoasijským obětem "ubohá". Vyjádřil se, že dosavadní přislíbená americká pomoc ve výši 35 milionů dolarů "je teprve začátek", neoznámil však zvýšení této pomoci.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Postupně vychází najevo, že katastrofa, způsobená přílivovými vlnami po zemětřesení na Sumatře byla neuvěřitelně obrovská. Zahynulo nejméně 60 000 osob. Zdravotničtí šéfové varují, že se počet mrtvých může lehce zdvojnásobit, pokud nebudou do postižených oblastí rychle vyslány zásoby léků a pitné vody. Přitom nejméně ze Srí Lanky přicházejí zprávy, že je humanitární pomoc stále nesmírně neefektivní.

středa 14.00: Vlády se konečně rozhoupaly k většímu mezinárodnímu pomocnému úsilí pro lidi, kteří přežili nedělní katastrofu v jihovýchodní Asii, v jejímž rámci zahynulo podle nejnovějších odhadů více než 70 000 osob, asi polovina z nich dětí. Přesto však do mnoha oblastí ještě pomoc vůbec nepronikla.

Jen v indonéské provincii Aceh zřejmě podle odhadů Michaela Elmquista, šéfa Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí pro Indonésii, zahynulo 50 000 - 80 000 lidí. Zřejmě až 40 000 osob zemřelo jen v samotném pobřežním městě Meulaboh. Tři čtvrtiny západního pobřeží na Sumatře byly zničeny. Na některých místech je to sto procent.

Televizní štáb tiskové kanceláře Associated Press přeletěl nad touto oblastí a viděl, že města jsou zahlcena blátem a mořskou vodou. Nebyly skoro žádné známky života, jen pár vesničanů hledalo na plážích potraviny. Oblast je v podstatě nedosažitelná.

V rámci projektu dms (www.darcovskasms.cz) je nyní možno aktuálně přispět i na pomoc postiženým oblastem v Asii. Veřejnou sbírku zaregistrovala Nadace ADRA. Každý, kdo se rozhodně pomoci, může odeslat sms zprávu ve formátu DMS ASIE na číslo 8 77 77 (stejné pro všechny mobilní operátory). Cena jedné dms je tarifní cena za zaslanou sms + 30,- Kč + DPH. Na pomoc Asii tak přispěje každý dárce 27,03 Kč, informuje Veronika Brůhová.

Při četbě příspěvku z 29.12 Jak přispět postižené Asii" se nemohu ubránit pocitu že mobilní operátoři nás mají za blbce a myslí to upřímně. Pošlu-li svou dárcovskou SMS, daruji 30 Kč - z nich dorazí na místo určení 27,03. To znamená že mobilní operátor si odpočítá 10% jen za to, že tuto službu umožnil. Stát si vezme téměř pětinu z darované částky na DPH (19%).

V bezprostředním sousedství tohoto článku BL otiskly informací o tom že vlády se snaží zintenzívnit humanitární pomoc - s podtitulkem "Hrozí zneužití pomoci zkorumpovanými vládními úředníky".

Pošlete-li pomoc formou dárcovske SMS, přibližně 30% částky která je vám účtována, zmizí v kapsách systému a operátorů ještě dříve než je přesměrována k potřebným.

Stejnou formu dárcovské SMS nabízeli všichni mobilní operátoři českým zákazníkům v souvislosti s kalamitou v Tatrách. Ty katastrofy, to je kšeft..., míní čtenář J. Lev.

To napsal redakci Britských listů po obědě čtenář Tomáš Hradil z firmy MediaCon jako reakci na zveřejněný vtip karikaturisty Marčáka , zobrazující vlnu tsunami s doprovodným textem dvou topících se mužů: "Až teď jsem, vážený příteli, pochopil tu monumentalitu první a druhé vlny kupónové privatizace !". Připojil ještě číslo účtu "na pomoc" Srí Lance. Jan Čulík označil vtip za úlet, omluvil se mravokárnému čtenáři a stáhl karikaturu z vydání. Instinktivní moralistní reakce Jana Čulíka pokládá před nás naléhavé celospolečenské otázky.

Je demokracie nedělitelná, a nebo se musí v pokoře sklonit před individuálním vkusem čtenáře či dostatkem odvahy šéfredaktora? Co by tak asi na reakci Jana Čulíka řekl autor Satanských veršů, Gurpreet Kaur Bhattiová či Yasmin Wildová, případně co by šéfredaktor odpověděl autorům knihy karikatur o životě Ježíše - kuřáka marihuany, které fanatický křesťanský poslanec Karas neúspěšně žaloval u českého soudu?

Autorka birminghamského divadelního představení , ani vedení divadla se cenzurním tlakům nepodrobili, stovky britských sikhů zaútočily na birminghamské divadlo...

Mezi ně patří neposmívat se mrtvým, nezveřejňovat voyeuristické drastické fotografie mrtvých či zraněných a být na straně slabých proti mocným. Základní principy lidskosti a civilizovanosti nelze rozmělnit postmodernistickým relativismem. Ačkoliv si práce karikaturisty Michaela Marčáka nesmírně vážím, protože se až geniálním způsobem mnohdy dotýká hloubky skutečností, jíž nejde dosáhnout jinak než karikaturou (zrovna včera jsme o tom vnitroredakčně diskutovali na základě Marčákovy chvály od Fabiana Golga), v tomto případě byla hranice přijatelnosti překročena. Karikatura byla původně zveřejněna nedopatřením bez šéfredaktorova vědomí. Právem si na ni čtenáři stěžovali a právem jsem se jako šéfredaktor listu za její zveřejnění omluvil. Nyní ji ovšem musíme vydat znovu, neboť se stala zdrojem vnitroredakční kontroverze. Zastávám názor, že k docela povrchní politické argumentaci zneužila tragické události pro tento list nepřijatelným způsobem. Neboť hranice lidské piety existují a zrelativizovat je nelze.

Jan Čulík, šéfredaktor Britských listů

Je to letadlo značky Gulfstream V Turbojet, jakým rádi létají ředitelé velkých firem a mezinárodní celebrity. Jeho identifikační číslo bylo donedávna N379P. Svědkové toto letadlo často vídají na vojenských letištích od Pákistánu přes Indonésii až po Jordánsko. Často do něho nastupují osoby v kápích a s pouty na rukou. O údajném majiteli tohoto letadla, firmě Premier Executive Transport Services, ani o jejím řediteli a kanceláři neexistuje žádná dokumentace, zjistil americký deník Washington Post. Celé je to krycí hrou pro mezinárodní "protiteroristické" operace CIA.

Strana v současném demokratickém systému nežádá svůj mandát na voliči, ale na médiích, která s nimi stojí ve stejné polovině politického spektra. Vysvětlím: Demokratický systém sje založen na periodickém opakování krátkého období, kdy je vláda nad společností svěřena její plnoprávné občině. V tomto období se rozhodne, zda bude dočasný směr vývoje společnosti prodloužen po přímce, nebo zalomen. V ČR je tomu tak jednou za čtyři roky, mimo volby druhé kategorie. Mimo toto kopulativní období zůstává na zvolených manipulantech společenskou mocí, jak s ní naloží.

Ale kde se tedy člověku po ty dlouhé roky zjevuje to tělo demokracie, ta "veřejná diskuse", která dělá demokracii tím, čím má být, tedy vládou lidu, zjevení, na které lze poukázat jako na projevy života demokratického systému?

Letošní vánoce byly krátké a deštivé, takže byla spousta času na knihy, přehrabování se v rodinných dokumentech a starých tiskovinách. Narazil jsem při tom na časopis Přítomnost, konkrétně na jeho první ročník z roku 1924. Letos tedy uplynulo 80 let od vzniku demokraticky smýšlejícího českého čtvrtletníku Přítomnost, který se věnoval analýze aktuálních politických, sociálních, ekonomických a kulturních témat. U jeho zrodu stál prezident T. G. Masaryk a šéfredaktorem byl výjimečný zjev na české novinářské scéně Ferdinand Peroutka.

Liberální Brusel není vánoční a novoroční mýtopoetické náboženské tradici nakloněn. Důvodem jsou abrahámovská náboženství - židovství, křesťanství a islám - vyrostlá z kořene biblických textů. Dělají mu těžkou hlavu. V (post)moderním pojetí lidských práv a svobod jsou si rovna. Není možné, aby např. katolictví, které vybojovalo Evropu pro křesťany proti nájezdům musulmanům na jihu i do střední Evropy za zázračného přispění Panny Marie, tu mělo přednost a bylo v Evropské ústavě. Ani teologové nejsou zajedno. Z katolických navrhuje paralelní soužití evropských náboženství Tomáš Halík, kněz v civilu, původně psycholog. Obavy o křesťanskou Evropu politicky otevřeně formuluje hradecký sídelní biskup Dominik Duka - katolický dominikán.

Věnoval jsem se dnes maličkostem. Přemýšlivý čtenář ovšem jistě pochopil, že se o maličkosti jedná jen zdánlivě.

Petr Fiala píše z Tchajpei

úterý 19.00 V úterý dopoledne zemřela v New Yorku na leukémii ve věku 71 let americká spisovatelka Susan Sontagová. Informaci přinesl deník New York Times.. Sontagová patřila k nejvlivnějším americkým intelektuálům. Byla mezinárodně známá pro své vášnivé angažmá a obrovský rozsah své kritické inteligence, i pro svou energickou práci v oblasti lidských práv.

Sontagová byla autorkou 17 knih, přeložených do 32 jazyků. Poprvé vyvolala kritickou pozornost v roce 1964 svým esejem "Notes on Camp", napsaným pro časopis Partisan Review. Psala na témata tak rozdílná, jako je pornografie či fotografie, estetika ticha a estetika fašismu, vytvořila portréty spisovatelů a intelektuálů, jako byl Antonin Artaud, Walter Benjamin, Roland Barthes a Elias Canetti. Pevně věřila ve schopnost kultury vyvolávat v člověku potěšení, informovat a měnit člověka.

"Žijeme v kultuře," napsala, "v níž je inteligenci buď zcela odpírána relevantnost a namísto toho se hledá radikální nevinnost, anebo se naopak inteligence zneužívá jako nástroje autority a represe. Podle mého názoru je jediná inteligence, kterou stojí za to hájit, kritická, dialektická, skeptická, bojující proti zjednodušování."

Kompletní nekrolog Susan Sontagové v angličtině CHICAGO TRIBUNE

Vysílání první romské internetové televize v ČR spustilo na Štědrý den sdružení Dženo. Televizní stanice s romským názvem TV Jakh (TV Oko) vysílá z webových stránek www.radiorota.cz, prostřednictvím kterých sdružení Dženo provozuje od listopadu 2002 romské internetové rádio Rota.

K dalším plánům romského sdružení Dženo v oblasti médií Ivan Veselý naznačil, že sdružení hodlá usilovat o získání licence k šíření digitálního rozhlasového vysílání a v případě úspěchu projektu TV Jakh nevyloučil, že se pokusí spustit romskou digitální televizní stanici.

Romský "opat Ekumenického řádu svatého Ducha" Patrik Kraus a "starokatolický biskup" Daniel Stoupa, kteří v sobotu vystupovali jako kněží při ekumenické bohoslužbě pro Romy a osamělé lidi v kapli svatého Václava v areálu pražské Thomayerovy nemocnice, nejsou duchovními žádné oficiální církve, i když se za ně vydávali.

Kraus se vydával za vysvěceného katolického kněze, figuruje i v romském vysílání Českého rozhlasu. Podle svých slov zastupuje Romy také u OSN. Na podvod dvou samozvaných duchovních přišli reportéři ČTK.

Ponechávám bez komentáře hodnocení úspěchu či neúspěchu ve volbách, ale nemohu nechat bez povšimnutí Kotrbův komentář k programové části konference. Prý se ED snaží o nemožné -- být slušnou alternativou pro pravicového voliče, ale současně si nepohněvat nikoho na levém středu.

"Dajte svojim esemeskám moc osudu," ohuruje televízne publikum moderátor miliónového dievčaťa nacvičeným pátosom, akoby šlo o život. Ono aj ide, lenže inak, než má v úmysle podsunúť publiku špecifický žáner reality show. Nejde ani tak o súboj finálnej dvojice pekných, odvážnych, inteligentných, vo víťaznom závere už zjavne vyčerpaných súperiek. Pes je zakopaný inde, hoci blízko: komerčná televízia si háji a v lepšom prípade aj rozširuje svoje miesto pod podnikateľským slnkom. A kvôli tomu je existenčne odkázaná na divákov.

Obyvatelia Európskej únie dostali v piatok vianočný darček. Európska rada sa rozhodla otvoriť vstupné rozhovory s Tureckom. Ortieľ bol vynesený jednohlasne a 450 miliónov občanov EÚ bude vystavených mohutnej presviedčacej kampani.

Najneodbytnejšie jej bude vystavená populácia tých štátov, ktoré zverili konečné ratifikačné rozhodnutie do rúk občanov v podobe všeľudových hlasovaní. Slovensko medzi nimi nie je, ale pridá sa k nimi možno jeho sused Rakúsko. Práve jeho kancelár sa vrátil zo summitu EÚ so stiahnutým chvostom.

Keď Národná rada schvaľovala svoje kladné stanovisko k rokovaniu s Tureckom o jeho budúcom členstve v Európskej únii, zároveň prijala uznesenie, že by sa Turecko malo konečne ospravedlniť za genocídu spáchanú na tamojších Arménoch počas prvej svetovej vojny. Podľa niektorých tvrdení uverejňovanie kritického stanoviska k tejto tragédii je dodnes v Turecku dokonca trestným činom.

Arménska tragédia sa v posledných rokoch niekoľko ráz už pripomínala. Bolo to jednak pri jej 85. výročí v roku 2000, ale aj počas návštevy pápeža Jána Pavla II. v Arménsku, kde sa v roku 2001 oslavovalo 1 700. výročie prijatia kresťanstva. Arménsko sa nachádza v Zakaukazsku, regióne, ktorý zažil mimoriadne búrlivé dejiny. Arméni sú kresťania, vyznávajú tzv. monofyzitizmus, podľa ktorého mal Ježiš Kristus iba jedinú podstatu -- božskú. Katolícka i pravoslávna cirkev považovala tento názor za kacírstvo.

Irácká islámská strana, největší mainstreamová politická strana iráckých sunnitů, se v pondělí rozhodla nezúčastnit se lednových všeobecných voleb v Iráku. Konstatovala, že násilí, které pokračuje v oblastech na sever a na západ od Bagdádu, znamená, že je nemožné, aby se 30. ledna konaly "spravedlivé a svobodné volby".

Usilujeme o Evropu, která odmítá války, za kontinent mezinárodní solidarity a ekologicky udržitelné společnosti. Usilujeme o odzbrojení, jsme proti jaderným zbraním a proti vojenským základnám USA a NATO. Podporujeme všechny, kdo odmítají sloužit v armádě.

Odmítáme privatizaci veřejných služeb a společného bohatství, jako je voda. Bojujeme za lidská, sociální, ekonomická, politická a environmentální práva, abychom porazili a překonali vládu trhu, logiku zisku a nadvládu nad třetím světem pomocí dluhu. Odmítáme využití "války proti terorismu" k útokům na občanská a demokratická práva a ke kriminalizaci nesouhlasu a sociálního konfliktu.

Počátkem prosince se v Praze, poprvé od roku 1989, uskutečnila mezinárodní porada komunistických a jiných levicových organizací mládeže. Světová federace demokratické mládeže (WFDY), sdružující desítky milionů levicových mladých lidí celého světa, si vybrala Prahu k schůzi svých evropských a severoamerických členských organizací.

V této knize nám autorka ukazuje svět literatury, který je relativně nezávislý na hospodářských a politických vládnoucích systémech a v němž bojují navzájem o nadvládu jazykové systémy, estetické pořádky a žánry. Autorka odhaluje v globálním "světě literatury" vznikající režim nerovnosti, kdy se "malé" jazyky a literatury se stávají obětí neviditelného, avšak nemilosrdného násilí ze strany velkých jazyků a literatur.

Tato ambiciózní kniha prezentuje první systematický model jak porozumět vzniku, šíření a celosvětovému hodnocení literatury. Casanovová ukázala, jak celosvětově hodnotíme ve světě literatury "originalitu" a "modernost". Argumentuje, že je nesmírně důležitý tzv. "literární kapitál", který poskytuje hodnotu a legitimitu jednotlivým kulturám v jejich neustálém úsilí získat mezinárodně moc. Casanovová definuje tři hlavní éry geneze světové literatury - latinskou, francouzskou a německou - a podrobně zkoumá tři obry v říši světové republiky literatury - Kafku, Joyce a Faulknera.

Potud charakteristika knihy z internetového knihkupectví amazon.com. Avšak jaké tedy musí mít (české) literární dílo vlastnosti, aby proniklo do světové literatury a kultury? Knihu Casanovové recenzoval v americkém časopise The Nation William Deresiewicz, viz níže. Vznesl celou řadu zásadních otázek. Nejsem si jist, zda se všemi souhlasím. Je pravda, že to, co se z české kultury kdy mezinárodně prosadilo, bývá často poněkud náhodné. Je také pravda, že dnešní mezinárodní pojetí české kultury je velmi zkreslené. Tato kniha by měla být pobídkou k analýze, co způsobuje, že (česká) "kultura na periferii" občas proniká do kultury mezinárodní a většinou nikoliv, poznamenává Jan Čulík:

uvedl v úterý v podvečer rozhlas BBC. Počty mrtvých se zřejmě ještě podstatně zvýší a hlavním problémem je, že katastrofa je tak rozsáhlá, že je v podstatě nezvládnutelné pomoci přeživším. V Indonésii jsou dosud rozsáhlé, postižené oblasti odříznuté od vnějšího světa.

Komentátoři také varují, že při mezinárodních katastrofách bývá reakce světa vždycky stejná: v prvních hodinách a dnech svět projeví zájem a snaží se pomoci, zájem však brzo vyprchá a postižení lidé zůstanou dlouhodobě bez pomoci.

24. 12. 1979, na Štědrý den před pětadvaceti lety provedl Sovětský svaz invazi do Afghánistánu. Mark Kramer, ředitel programu pro studium studené války na Harvardské univerzitě, argumentoval v listě Los Angeles Times, že Rusové svou válku v Afghánistánu téměř vyhráli.

Historik a publicista Bořivoj Čelovský uveřejnil ve 43. čísle Literárních novin článek "Historizace sudetoněmecké otázky", v němž ostře kritizoval politizaci českého polistopadového dějepisectví v oblasti česko-německých vztahů. Vyšel přitom především z popisu podivného hostování dvou disidentských historiků v SRN v polovině osmdesátých let a nabídl vyhrocenou tezi o předpojatosti těchto a dalších českých dějepisců (srovnej též Čelovského knihu Mnichovský syndrom).

V několika dalších číslech Literárních novin (např. č. 45, 46 a 47) Bořivoj Čelovský sklidil především od českých historiků velmi vyhrocené odsudky (výjimkou byla stať dvou mladých historiků z Ústavu pro soudobé dějiny oponujících takové reakci v podobném duchu jako tento můj text, napsaný původně taktéž pro LtN bez znalosti jejich článku; nyní svůj text jen drobně doplňuji).

Slavní čeští poslanci opět zazářili. Potvrdili si doživotní beztrestnost. Česká společnost tak zůstává nejen fakticky, ale i právně společností občanů různých kategorií. Napsal jsem zůstává, neboť toto není u nás novinka. V dřívějších dobách jsme měli světskou a církevní šlechtu, pak volební census, po historicky krátkém období první republiky, zase rasové zákonodárství a následně komunistický systém nomenklatury. Nyní máme doživotní imunitu poslanců, vedle celé řady dalších výhod pro tyto "zástupce lidu". Každý konzervativní politik musí jásat. Takové zachovávání tradic a "osvědčených hodnot" se hned tak nenajde.

• 23. 12. 1996    Strašidelný příběh: O ulici v Edinburku, postižené morem, jejíž obyvatele zazdili zaživa
• 30. 12. 1996    O nesamozřejmosti existence českého národa: novoroční zamyšlení s Milanem Kunderou
• 24. 12. 1997   Vánoční čtení: Jan Ámos Komenský (1592 - 1670): Labyrint světa a ráj srdce. Poutník prohlédá ryňk světa a z světa utéci chce
• 31. 12. 1997   Karel Čapek: Hovory s TGM - O kritickém myšlení
• 23. 12. 1998   Zamyšlení s vynikajícím básníkem - Jiří Orten: Jeremiášův pláč
• 31. 12. 1998   Jan Hus : Proti slepé poslušnosti
• 31. 12. 1998   Bohumil Hrabal: Bambino di Praga
• 24. 12. 1999   Adam Michna z Otradovic
• 30. 12. 1999   Jaroslav Durych: Budějovická louka

Vánoce roku 2000 byly zcela pohlceny rebelií v České televizi proti novému generálnímu řediteli Jiřímu Hodačovi. Jak nepřesvědčivá komedie to byla, se můžete ze zpětného pohledu přesvědčit    ZDE ZDE

• 21. 12. 2001   Místo, kde je domov Vánoc (Jan Čulík)
• 21. 12. 2001   Chtíc, aby spal (Adam Michna z Otradovic)
• 21. 12. 2001   Černěť já se přistrojím (Jan Josef Božan)
• 21. 12. 2001   Kapka rosy tekoucí (Bedřich Bridel)
• 21. 12. 2001   Komenský a jeho Labyrint: Proměna renesančního člověka v osobnost baroka (Kathryn Murphy)
• 21. 12. 2001   Zdeněk Kalista: Baroko se v nejistotě přibližovalo k Bohu skrze tento svět
• 20. 12. 2002   Komenského dvě cesty, to jest kterak skrze Labyrint dnešního světa objeviti Ráj svého srdce (Jakub Žytek)
• 18. 12. 2002   Vánoce, Vánoce přicházejí (Štěpán Kotrba)
• 23. 12. 2003    Proglas
• 30. 12. 2003    Smělýmu srdci štěstí spomáhá

Vánoce, svátky míru a konzumerismu TÉMA

V listopadu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 8550 Kč, zadavatelé reklamy nám zaplatili 2400 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Předsednictvo OSBL svolává valnou hromadu na 8. 1. 19:30 do sklepních prostor restaurace Hybernia, Praha 1, Hybernská 7.