Rheingold se dotazoval, jak se společnost změní, až všechno, co kdy bylo vytištěno, bude k dispozici na síti. Touto otázkou se tehdy zabýval málokdo. Jedním byl Eli Noam, vědec z Kolumbijské univerzity, který vydal v říjnu 1995 v časopise Science znepokojující článek s názvem "Electronics and the Dim Future of the University (Elektronika a konec, který to bude znamenat pro univerzity)".

Lidé většinou Rheingolda ignorovali, protože představa, že všechno, co kdy vyšlo tiskem, bude zdigitalizováno, se zdála nerealizovatelná. Lidé si dokázali představit, že na síti budou k dispozici katalogy největších knihoven světa, ale pro knihy si tam člověk bude přece jen muset dojít. Kdo by přece byl vůbec ochoten naskanovat miliony textů?

Společnost Google. Minulý týden oznámila, že se rozhodla zdigitalizovat celé sbírky několika největších světových knihoven a začlenit tyto texty do svého obrovského webového vyhledávacího rejstříku. Cílem je umožnit komukoliv na světě okamžitě využít fondů obrovských světových knihoven - některé z nichž mají texty, staré stovky let.

Google se dohodl s čtyřmi čelnými univerzitami - Stanfordskou, Harvardskou, Oxfordskou a s University of Michigan - a také s New York Public Library - že se stanou partnery při programu, jehož realizace bude trvat šest let a v jehož rámci bude naskanováno a zindexováno více než 10 milionů knih a časopisů. Ve Stanfordu, na Harvardu a v Oxfordu bude Google digitalizovat jen vzorky - i když velké vzorky - knižních fondů. Avšak na Michigan University firma Google zdigitalizuje tamější univerzitní knihovnu celou - částečně proto, že spoluzakladatel firmy Google Larry Page je absolventem Michiganské univerzity, ale také proto, že knihovna Michigan University patří k nejlepším v USA.

U knih, u nichž už vypršela autorská práva, bude k dispozici na síti kompletní text. U titulů, kde ještě platí copyrightová omezení, se hledajícímu uživateli objeví pouze ty části textů, které jsou relevantní pro jeho dotaz - plus odkazy na knihkupce a na knihovny, kde je možno získat kompletní text.

Je to obrovský projekt. Naskanování každé knihy bude stát asi 10 dolarů. Až do minulého týdne se svět domníval, že je něco takovéhoto nerealizovatelné. "Kdybychom to dělali tradičním způsobem, trvalo by nám 1600 let zdigitalizovat 7 milionů svazků. Google to udělá za šest let," konstatoval John Wilkin, knihovník z University of Michigan. "Kdybychom to dělali sami, stálo by nás to pravděpodobně 600 milionů dolarů," dodal.

Google se stal pro většinu lidí na světě obří pomůckou pro paměť. Nepamatujete-li si, kdo napsal nějakou píseň, anebo jak se jmenoval ten Šerpa, který jako první vystoupil na Mount Everest, lze to všechno najít v Googlu. Kdysi jsem se domníval, že být vzdělaný znamená mít v hlavě spoustu znalostí a informací. Přecházíme do světa, kde bude důležité nikoliv to, co víte, ale jak to najít? ptá se v deníku Guardian John Naughton, z jehož článku citujeme.

A co se stane, až většina světové literatury bude k dispozici komukoliv s připojením na internet a nikoliv jen výlučně západním elitám? Posílí tento projekt vládu angličtiny jako globálního jazyka? Kdybych byl Jacques Chirac, už bych vyjednával s firmou Google, aby zdigitalizovala i francouzskou Bibliothèque Nationale.

Kompletní článek v angličtině ZDE