340 let už trvá jeho největší česká diecéze, kopírující před tisícem let zaniklé teritorium Slavníkovců zákeřně vyvražděných pražskými Přemyslovci... To je náznak situací, kde kostlivci dějin vstávají z hrobů. Jde o hrozby skutečné? V MF Dnes čteme, že frontová linie "střetu civilizací", např. po zavraždění scénáristy a filmaře muslimským extremistou, se už posunula do Holandska, a náboženské napětí se stupňuje ve Francii a v liberálně- protestantském Švédsku.

Vládci v Bruselu nejsou ale důslední. Je jim lhostejné, že rudý pořádek pod jinou žlutou hvězdou bez Boha trapně zkrachoval? Proč si ponechali na vlajce hvězdný číselný kruh - symbol kosmické dokonalosti Panny Marie Matky Boží? Proč veřejnými vánočními stromy v Evropské unii (naše ještě stále většinová populace) vzdává hold dalším křesťanským symbolům - věncům se čtyřmi svícemi, kometě, jesličkám ve chlévě se Svatou Rodinou a provokuje muslimy i židy tak, jako oni provokují a děsí nás?

Evropská unie je opět jinak socialistická. Sází, jako Velká francouzská revoluce a Říjnová revoluce, na nové světské náboženství odvozené z osvícenského Rozumu. Místo Všemohoucího a Neviditelného Šéfa mají přednost její lidské úradky (dohody), nové kulty, rituály, velekněží a velekněžky, jedno učení a jedno město! Budeme se v ní klanět jinému trojjedinému božstvu? Penězům, Úspěchu a Růstu Růstů? Co zamixovat i postromantický nietzscheovský kult nadčlověka? V novopohanské póze zbudovat a odhalit poživačnou bohyni Svobody pro EU pobřeží Normandie?

Starý kontinent je multikulturní. Kde chce zůstat etnicky čistý, tak tam to dáme silou do pořádku. Pánbůh křesťanů jednoduše končí, nebude přece naším mravně závazným předsudkem nového právního řádu v supernové Evropě! (To by se i muži s knírkem líbilo!)

Umírnění vyznavači islámu, které jsem poznal zblízka v Poděbradech jako svoje posluchače, se zdvořile usmívají, ale kladou mi nepříjemně zasvěcené otázky o dodržování křesťanských svátků a rituálů.. Nerozumí našim problémům: Nikdy necítili rozdíl mezi zjevenými posvátnými články Koránu a časně lidskými zákony a zvyklostmi.

Kdyby se evropští starousedlíci rozpomenuli na obnovitele Říše římské Karla Velikého a zpytovali dějinné chyby, vrátili se ke svým křesťanským právním kořenům, možná by i horké napětí s islámem postupně polevilo. Muslimové Ježíše za Bohočlověka uznají sotva, ale ani křesťanské církve v tom nejsou úplně sjednocené.

Narození chudého Mesiáše zklamalo nejvíce židy. Chtěli Vykupitele politického. Chudého Spasitele odmítli a nechali potupně popravit. Věkovité napětí mezi nimi a křesťany polevilo zdánlivě, u nás je stravují generační, mocenské a majetkové problémy, které fatálně diskreditují jejich zdejší miniobec.. A věří vůbec židé ještě v Boha? Po holokaustu mají důvody, aby věřit přestali, a spoléhali jen na sebe jako na vyvolený, bojovný národ. (To vyčte i laik z nejslavnějšího komiksu Maus Art Spiegelmana nebo z románu Pianista polského virtuóza Wladyslawa Szpilmana, který před prahem letošního Adventu odvysílal ze záhadných důvodů Český rozhlas 3.)

Tak se úspěšně vzdalujeme od poselství textů i Bible, i Koránu, i Tóry. Ty smyslem přece ale propojují naše abrahámovská monoteistická náboženstv - židovství, křesťanství, islám. Veřejná i tajná vyjednávání mezi nimi příští rok by neměla opakovaně krachovat!

Před lety mi přítel historik- archivář popsal scénář druhého příchodu Mesiáše pro rok 1986. Tehdy nad Ukrajinou zazářila radioaktivní černá hvězda Pelyněk ( Černobyl), jak je popsána v Janově Knize Zjevení v Novém Zákoně. Když se Poslední soud nad naší civilizací nekonal ani v roce 2000, hledají křesťanští katastrofisté jiná vysvětlení. Např. ve výkladu nových mariánských zjevení na Balkáně v Medžugorje, v poutním místu, kterému se jako zázrakem poslední válka náboženských etnik vyhnula. (Jezdí tam každoročně autobusy poutníků , ačkoliv to šéfové katolické církve vidí neradi.) I toto je rub naší zesvětštělé Evropy.

Na rozdíl od milénistů-novodobých chiliastů, čekajících na příchod Kristovy tisícileté říše, jsem optimista. Nemyslím, že na planetě Gaia neboli Sličná jsme posledními lidmi Fukuyamovými. Dokonce jsem přesvědčen, že starost o svět je úkol, který se bez obnovené víry a důvěry v Boha neobejde.