25. 12. 2004
Nezapomněli jsme, že jsou Vánoce?V Súdánu, kam jsem jela s charitativní organizací Hope and Homes, jsme přivezli dárek desetiletému chlapci v dětském domově v Chartúmu. Byl to soubor padesáti barevných fixů, stál 50 pencí (cca 25 Kč). Chlapec ještě nikdy předtím nedostal dárek. Ale věděl přesně, co si s ním počít. Nabídl nám, že nám namaluje obraz jako vyjádření díků. Trvalo mu to dlouho. Byl to obraz hořícího domu. Na jedné straně stál muž v uniformě, obklopený tanky; na druhé straně byl strom a pod ním byla mrtvá zvířata. Na obloze kroužily vrány a uprostřed ležely tři mrtvoly, nad nimi stálo dítě. "To jsou moji rodiče a sestra, kteří zemřeli," řekl chlapec. "A to jsem já, jak brečím. Strašně vám děkuju za ty fixy, jsou krásné. Nechám si je na celý život." Za posledních několik let jsem byla v Tadžikistánu, v Afghánistánu, v Pákistánu, v Uzbekistánu, v Indii a v Iráku. Mluvila jsem tam s dětmi, které žijí na ulicích, dětmi nakaženými nemocí AIDS a dětmi, které uvízly uprostřed válečných konfliktů. Žádné z nich nemělo pojem o Vánocích, nevěděly nic o iPods, o počítačových hrách, někdy ani nevěděly, co to jsou hračky. Zároveň jsem v letadle do těchto zemí uvažovala, jaké dárky koupím doma svým dětem, a dětem svých příbuzných. V poznámkovém bloku mám celou řadu seznamů, co chtějí a co já potřebuju. Je to surrealistický kontrast, píše v konzervativním britském deníku Daily Telegraph Alice Thompsonová: |
Ve Rwandě, kterou jsem tento měsíc navštívila v rámci práce charitativní organizace Hope and Homes for Children, neměli sirotci vůbec povědomí, že existuje něco takového jako narozeniny anebo Vánoce. Mohla bych bývala nakrmit celou rodinu po dobu celého roku za oněch 200 liber, které chci vydat na vánoční dárek pro manžela - možná, že jsem mu raději měla dát adoptivní rodinu. Byla tam jedna nádherná babička, která přišla o šest ze svých sedmi dětí v důsledku genocidy či AIDS; s potížemi se starala o svých 14 vnoučat. Měla je na starosti na celý život, ne jenom na Vánoce. Kdybych spočítala, kolik jsem utratila za dárky, mohla jsem z toho nakrmit celou vesnici. V Súdánu, kam jsem také jela s charitativní organizací Hope and Homes, jsme přivezli dárek desetiletému chlapci v dětském domově v Chartúmu. Byl to soubor padesáti barevných fixů, stál 50 pencí (cca 25 Kč). Chlapec ještě nikdy předtím nedostal dárek. Ale věděl přesně, co si s ním počít. Nabídl nám, že nám namaluje obraz jako vyjádření díků. Trvalo mu to dlouho. Byl to obraz hořícího domu. Na jedné straně stál muž v uniformě, obklopený tanky; na druhé straně byl strom a pod ním byla mrtvá zvířata. Na obloze kroužily vrány a uprostřed ležely tři mrtvoly, nad nimi stálo dítě. "To jsou moji rodiče a sestra, kteří zemřeli," řekl chlapec. "A to jsem já, jak brečím. Strašně vám děkuju za ty fixy, jsou krásné. Nechám si je na celý život." Odvezli jsme skupinu dívek z uprchlického tábora v Chartúmu do nového dětského domova. Všechny ty dívky přišly ve válce o rodiče. Holčičky byly na cestu do nového života vzorně vystrojeny a nadšeně se těšily. Vypadaly úplně stejně jako jakékoliv západní děti na školním výletě, až na to, že neměly zavazadla. Za celý svůj život neshromáždily jedinou věc, kterou by vlastnily. Mé děti by potřebovaly nejméně dva kufry na hračky. Je to všechno otázka rovnováhy. Můžeme zvládnout materialistické Vánoce tím, že pomůžeme druhým. Posílat krabice dárků dětem v chudých zemích může vypadat jako trik - někdy se ty krabice rozkradou - ale měli byste vidět výraz na tvářích dětí v sirotčincích v Rumunsku, když takovou krabici otevřou. Jestliže jsme nedali o těchto Vánocích nic žádné charitativní organizaci, jestliže jsme nepomohli někomu, kdo je na tom hůř, než jsme my sami, možná jsme si dobře neuvědomili, že jsou Vánoce... Kompletní článek v angličtině ZDE |
Vánoce, svátky míru a konzumerismu | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
23. 12. 2004 | Čas vánoční | Jan Paul | |
23. 12. 2004 | Vánoce: Prožijte si je po svém | Bohumil Kartous | |
23. 12. 2004 | Vánoční a novoroční vydání Britských listů | ||
22. 12. 2004 | Vánoce zvířat | Gustav Jaroš | |
22. 12. 2004 | Světské Vánoce a modré banány | Václav Beneš | |
20. 12. 2004 | Bible jsou "lži a propaganda" | ||
1. 12. 2004 | Zimní procházka a mé myšlenky... | Boris Cvek | |
30. 11. 2004 | Vánoce 2004 | Jan Pömerl | |
24. 12. 2003 | Jiná vánoční a novoroční vydání Britských listů | ||
24. 12. 2003 | Vánoční přání ve stovce jazyků a nářečí | ||
23. 12. 2003 | Vánoční příběh: Každý dobrý skutek bývá po zásluze potrestán? | Petr Lébr | |
20. 12. 2003 | Vykašlete se na New York, nakupte vánoční dárky v Bratislavě, | ||
30. 12. 2002 | Vánoční a novoroční oslavy jako klišé | ||
30. 12. 2002 | Malý Ježíšek a my děti Adama a Evy na planetě Gaia neboli Sličná | Ivo V. Fencl | |
20. 12. 2002 | Komenského dvě cesty, to jest kterak skrze Labyrint dnešního světa objeviti Ráj svého srdce | Jakub Žytek |