Reportér: Přijímáte, že situace v Iráku je nesmírně špatná?

Bloomfield: Teprve uplynul rok od svržení dlouhé a brutální diktatory. Záleží na názorech iráckého lidu, které budou vyjádřeny ve volbách.

Reportér: Jak se hodláte snažit obnovit všechny ty porušené aliance, které zrušily neshody v důsledku války v Iráku, problémy s OSN?

Bloomfield: Musíme se snažit o přímý kontakt s veřejným míněním, především v arabském a v islámském světě, ale také ve Spojených státech a v Evropě. Budeme opravdu usilovat o porozumění. Chceme ukázat svým evropským spojencům, že jim nasloucháme, že víme, že mají schopnost výrazně přispět k tvorbě zahraniční politiky a že si musíme navzájem naslouchat a musíme spolupracovat.

Reportér: Budete spolupracovat i s tzv. "starou Evropou", jak ji označil Donald Rumsfeld a vyjádřil názor, že se o ni nezajímá?

Bloomfield: Samozřejmě. Celá Evropa má perspektivu, znalosti, kvalifikaci zdroje, které jsou daleko významnější než cokoliv, čím mohou přispět v těchto otázkách Spojené státy.

Reportér: Postavení NATO ve světě po ukončení studené války je pro mnoho zemí v Evropě zdrojem znepokojení. Mají pocit, že Spojené státy úplně ovládly mezinárodní politiku proti terorismu. Co se podle vás má stát s NATO?

Bloomfield: Musíme uznat, že není pro budoucnost dobré, aby Američané měli tak drtivou převahu v reakcích na této důležité vojenské frontě. Zdravější politický svět bude takový, v němž bude hrát Evropa velmi robustní roli a bude sama řešit otázky extremismu a terorismu. Jakmile to Evropa začne dělat, vznikne větší rovnováha mezi úsilím v Evropě a v Americe.

Nejde jen o vojska a nejde jen o Irák. Jde o politickou solidaritu názorů ohledně toho, jaké ve světě existují hrozby, spolupráce politická, hospodářská i vojenská. Tak může dojít k velmi pozitivnímu vývoji v evropsko-amerických vztazích.

Reportér: Jenže ono jde především o Irák. Protože tolik evropských zemí je tak znepokojeno tím, co se tam stalo. Jsou pevně přesvědčeny, že toto nebyl nejlepší způsob, jak bojovat proti terorismu, a neshodly se v tom s prezidentem Bushem. To přece musí vadit obnovení dobrých evropsko-amerických vztahů.

Bloomfield: Pro Evropu musí být důležitá budoucnost Iráku i snížení extremismu v arabském a v islámském světě.

Reportér: Jak znepokojen jste tím, jak drasticky byla u mnohých lidí snížena pověst Spojených států - kvůli situaci v Abu Ghraib, kvůli tomu, co se dělo ve Fallúdži. Jak znepokojen jste současným postavením USA ve světě? <úp>

Bloomfield: Všichni Američané si silně cení své pověsti. Byli jsme stejně zděšeni fotografiemi z Abu Ghraib jako kdokoliv jiný - Američané chtějí odpovědi, proč se to dělo. Ale během času musíme začít vnímat skutečné problémy, které vedou USA a jiné země, aby zasahovaly v zahraničí. Jde o konflikty a nevyřešené spory - od Koreje až po Kolumbii a všude jinde. Strategičtí myslitelé na obou stranách Atlantiku budou muset spolupracovat na tom, abychom společně - všemi nástroji, které máme k dispozici - tyto problémy umenšili. Musíme asi ignorovat otázku, zda jsme či nejsme populární, a musíme navzájem hovořit s naší veřejností. To povede k pokroku.

Reportér: Myslíte si, že je svět po invazi do Iráku bezpečnějším místem?

Bloomfield: Spousta věcí nebyla dokončena. V Iráku vládne povstání, extremismus, a to je velmi složité. Myslím, že úsilí, které se tam provádí, včetně znovuvýstavby země, je velmi důležité. Nesmíme tam vytvořit útočiště pro terorismus, který by byl hrozbou Evropě i Spojeným státům.