Švédsko rozhodlo, že do patnácti let přestane být zcela závislé na ropě - aniž by přitom vybudovalo novou generaci jaderných elektráren. Plánuje to výbor průmyslníků, univerzitních odborníků, zemědělců, výrobců automobilů, státních úředníků a jiných činitelů, kteří do několika měsíců připraví zprávu pro parlament.

Šéf izraelské vnitrní bezpecnostní služby Šin Bet Juval Diskin v řeči přednesené před obyvateli osady Eli prohlásil, že Izrael možná přehodnotí svůj postoj ke svržení Saddáma Husajna. O obsahu jeho vystoupení poté informovala také BBC.

Láska k literatuře je ohrožena, a už déle než třicet let k tomu přispívá většina profesorů literatury, argumentuje Peter Berkowitz v americkém časopise Policy Review.

Je fakt, přiznává autor, že při tom hrají roli i mocné společenské síly. Literatura vyžaduje čas, ale v současnosti pracují muži i ženy po dlouhé hodiny a mnoha z nich poskytuje uspokojení z práce jejich hlavní štěstí. Literatura vyžaduje volný čas, ale stále více dospělých, nemluvě o dětech, žijí frenetickým životem a čas nemají. Literatura vyžaduje soustředěnost, ale televize a film nás naučily přijímat zábavu zhuštěně. I v kině ztrácíme trpělivost, když je film delší než dvě hodiny. Literatura vyžaduje klid a reflexi a schopnost být sám, avšak telekomunikační revoluce nám umožňuje, abychom se obklopovali nekonečným proudem zábavné stimulace, která funguje jako izolace mezi námi a našimi myšlenkami. Literatura závisí na ochotě zastavit se u určité věty, těšit se z určitého obrazu, číst si určitou pasáž znovu a znovu, ale záplava slov v informačním věku vede k přesycení, nikoliv k vzniku potěšení z jednotlivých výrazů a formulací.

Gloria in excelsis Deo! Za 300 let prý vymřeme. A jenom čert ví, kdo obsadí zemi naši zaslíbenou, knížaty našimi udržovanou a chráněnou před zraky chtivých nepřátel a jejich dobyvatelských choutek. Žádný strach, nikoho z nás za tři sta let již hlava bolet nebude. Nový národ evropanský se bude prohánět v zemi bez hranic a vojenských držav, nebude vyhledávat politických žvanilů a zlatokopeckých barabů -- svět se scvrkne na zanedbatelnou plošku vesmírného regionu.

Podle populační studie britského vládního statistického úřadu se nynější britská populace 10 000 občanů, starých 100 let, zřejmě během nadcházejících 68 let více než zestonásobí. Počet britských důchodců, kteří dosáhnou věku 100 let a více, bude do roku 2074 1,2 milionu.

Britové, kterým je dnes něco nad třicet, mají šanci 1:8, že se dožijí 100 let, zatímco tisíce lidí se zřejmě dožijí věku 110 let.

Největší britské firmy varovaly, že navzdory tomu, že letos vstoupil na trh práce rekordní počet absolventů univerzit, mnoho z nich nemá základní kvalifikaci, potřebnou k získání zaměstnání.

Téměř polovina podniků konstatovala, že neočekávaly, že by obdržely "dostatečné množství žádostí o místo od absolventů univerzit s přijatelnou kvalifikací". Loni zůstalo neobsazeno 600 pracovních příležitostí, protože třetina zaměstnavatelů konstatovala, že nemůže nalézt kandidáty dostatečné kvality.

Nedostatky absolventů britských univerzit z hlediska zaměstnavatelů jsou tyto:

V příspěvku Marka Velebného "Najdou absolventi Západočeské univerzity zaměstnání?" je skryta -- možná aniž to autor zamýšlel -- určitá abnormalita velké části českého vysokého školství, které stále není koncipováno jako poskytování služby studujícím. Prioritou takové vysoké školy je pouze ona sama a její další, pokud možno změnami nenarušená existence. Studenti (na některých typech škol by byl případný název "živá síla" z vojenské terminologie) přijímáni ke studiu jsou přístupem školy degradováni na zdroj získávání státních peněz. Dosud jsem se domníval, že toto je jev typický pro vysoké školy technického typu, jak je však vidět, pronikl i na půdu univerzit.

Nový film mladého, v experimentálním filmu však již zavedeného tvůrce Petra Marka Nebýt dnešní je, v dobrém slova smyslu, podivným zjevením na české scéně. Vzhledem k tomu, co si v ČR najde cestu do distribuce, je překvapivé, že se nenajde prostor pro odvážná díla mladých tvůrců. I přesto, že se žehrá na nedostatek financí, se za rok natočí spousta (někdy zbytečných) filmů. A mohlo by jich být ještě více, přičemž film Nebýt dnešní by mohl fungovat jako inspirační zdroj. Byl natočen s minimálním rozpočtem (cca 3000 Kč), ale svou kvalitou dokáže konkurovat i mnohem dražším počinům.

Dánský list Jylland-Posten, který publikoval původní karikatury proroka Mohameda plánuje zveřejnit i íránské karikatury holocaustu. Flemming Rose, kulturní editor dánského deníku konstatoval, že se snaží spojit s íránským listem Hamshari, který chce zorganizovat mezinárodní soutěž kreslených vtipů na téma holocaustu.

Francouzský satirický týdeník Charlie Hebdo znovu přetiskl všech dvanáct karikatur proroka Mohameda, které původně publikoval dánský deník Jyllands-Posten. Znovu se tak podařilo oživit polemiku, kterou vyvolalo první zveřejnění obrázků v listu France Soir.

Jan Paul se pustil do velkého tématu. Jako tradičně má v této medicínsko-sociální oblasti velmi citlivý přístup a věcný pohled. Přesto bych ho zkusil doplnit.

"Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá." Tak prý zní, tvrdí čtenářům Karel Sýkora, "jedno české přísloví." K tomu lze pouze nadvakrát podotknout: Škoda.

Od počátku kapitalismu se jeho obhájci snaží dokázat, že je konečným uspořádáním lidské společnosti, které je v souladu s přirozenými a nezadatelnými lidskými právy existujícími již od počátku světa či je přímo výsledkem božího plánu, případně obojí.

Proti katolickému dogmatu o přirozeném řádu feudální společnosti s bohem na nebesích, jeho pozemským zástupcem v Římě, jemu podřízených světských panovnících a třetím stavu, které to vše má živit a financovat, staví protestantské přesvědčení, že bohatí jsou bohem vyvolení a chudí tím samým bohem zavržení, určení k věčném zatracení.

Přečetl jsem si v MF Dnes rozhovor s děkanem Filozofické fakulty Západočeské univerzity panem Cabadou. Ten vyšel v době před podáváním přihlášek na VŠ. Filozofická fakulta ústy svého šéfa informuje čtenáře, možná i budoucí studenty, o zářných vizích fakulty a láká je tak do svých bran. Palcovým titulkem se tu píše, že hlad po humanitním vzdělání je velký. Ano, je velký. Ale nezanedbatelnou roli budou jistě hrát i peníze, které od státu fakulta za nové studentské duše dostane... Jakým způsobem lobbuje pan děkan za atraktivitu své fakulty?

Ze slovenské vlády odstoupili ministři za Křesťanskodemokratické hnutí. Vláda Mikuláše Dzurindy hned skončit nemusí.

Začala třetí fáze štěpení slovenské vládní koalice. Té koalice, která byla po volbách v roce 2002 pokládána za pevnější než ta předcházející. Důvod byl jednoduchý: na rozdíl od minulé vlády, na níž se vedle pravicových stran podílela i Strana demokratické levice, tato druhá vláda premiéra Mikuláše Dzuriny je složena výhradně z pravicových stran.

V souvislosti s Usnesením Evropského parlamentu o situaci Romů v Evropské Unii, Sdružení Dženo publikovalo analýzu, týkající se role Mezinárodní Organizace pro Migraci při odškodnění romských obětí holokaustu.

V posledním desetiletí byl vytvořen Německý program na odškodnění nucených prací (GFLCP), Program fondů obětí holokaustu (HVAP) a Humanitární a sociální programy (HSP). Tyto programy mají mít pro romský národ mimořádný význam, jelikož jsou v nich Romové uvedeni jako jedna z cílových skupin odškodnění za holokaust během druhé světové války. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se zapojila do všech třech programů a očekávalo se, že IOM překlene mezeru mezi dárci a Romy, kteří mají být odškodněni.

Zpráva potvrzuje oprávněnost některých stížností ze strany romských předáků na činnost IOM v rámci kompenzačních programů a ukazuje, že některým Romům se nedostalo dostatečné pomoci. Nelze získat žádné aktuální údaje o počtu romských žadatelů v jednotlivých zemích a počtech dosud odškodněných Romů.

Celkový závěr, ke kterému sdružení Dženo dospělo, je že organizace IOM zatajuje informace.

Zpráva Dženo: Analýza role IOM při odškodnění romských obětí holokaustu - v češtině DOC

Interpretovat kontroverzi o dánských karikaturách proroka Mohameda jako konflikt mezi svobodou a dogmatickým viděním světa je jen přilévání oleje do ohně, argumentuje v listě Guardian Tariq Ramadan, který v současnosti vyučuje na St. Antony's College na univerzitě v Oxfordu.

V prosinci 2005 přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 359.00 Kč. Příjem z reklamy byl 1200 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 981.24 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než devět tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.