V muzeích snad zůstanou stopy po malém šikovném národu ve středních evropských poměrech. Historická fakta se vejdou na proužek plíšku přichystaného vydat svědectví v každé žádané vteřině -- ubude historiků tahajících zaručená fakta občas z hodně velkého kouzelného klobouku a budoucnost nebude muset být futrována chabými znalostmi vzdálené minulosti.

Ve vitrínách s odčerpaným vzduchem bude k nalezení a spatření mj. pár knížek se zapomenutým jazykem, zažloutlé dokumenty, vypovídající o realitě doby, kroje a nástroje, vycpaní státní úředníci a pionýrská počítačová technika vzbuzující úsměv i hlasitý smích -- a děti budou kroutit nevěřícně hlavami, že bylo třeba k jistému penzu znalostí přicházet do jakési nevzhledné školy a poslouchat komickou postavu zvanou učitel, ve vědomostech o krok před znuděnými žáky. Areály škol na pamětních listech si děcka budou odnášet z muzejních mrakodrapů -- ale většina dá přednost prohlížení všech dokumentů a pozoruhodností v domácím pohodlí.

Školní mládež ve věku tří až deseti let z toho nebývale řevnivého dvacátého a jedenadvacátého století bude absolvovat velmi jednoduchou zkoušku.

Usazena v domácích laboratořích a jištěna osobní bezpečnostní kamerou v podobě čipu vsazeného pod kůži, zavedenou lehkým laserovým vrypem a bez potřeby umrtvení, bude studovat a bádat. A žádné biflování dat a zpověď učiteli nebude hrozit. Učitelstvo v moderní světové době nebude třeba.

Robotizace změní informační politiku zásadním způsobem, přeměnou v Banku informačního centra planetární vlasti. Zmizí proroci, andělé, ďáblové, vykladači jediných a zaručených pravd, vojevůdci a vůdci všeobecně, proletáři a kapitalističtí nedouci i přechytralí ekonomičtí a právní zvrhlíci.

Přebujelá víra v nadpřirozené jevy zmizí v propadlišti dějinných pastí a propastí.

Rasová snášenlivost začne vycházet z potřeby udržovat stálé spojení s jinými civilizacemi, prokazatelně existujícími už za našich dnů. Ovšem nepostřehnutelných díky naší malé schopnosti předvídat a věnovat se abstraktní matematice, fyzice, astrologii a vědě všeobecně, bez zbytečných přívlastků a zavádějících pseudofaktů.

Neschopností odpoutat se od pouček, vzorců a zavedených pravidel jsme propásli -- z pohledu budoucích bytostí - jedinečnou možnost zaznamenat trvalejší poznání a zdokumentování reality.

Romantické spolky v podobě parlamentů, senátů, neziskových kulturních, zájmových a jiných organizací, budou vzbuzovat u lidských bytostí o tři sta let později pobavený úsměv kolem jejich malých nevýrazných rtů. V dutině ústní malé zuby, velká hlava, štíhlé prsty na dlouhých hubených táhlech, připomínajících ramena jeřábu, tedy na rukou, nohy zakrslé v podobě montážní páky, malé a krátké, svalovina po těle minimální -- poznávací znamení, závratná inteligence a schopnost přežití v tvrdých podmínkách okoralé planety s minimem vodních zdrojů a lesního porostu.

Pobaveně budou zírat dospělí návštěvníci, i školská mládež, na vystavené nedůtklivé strejčky a tetinky. Psaný jazyk možná vzbudí smích pro neuvěřitelnou a zbytečnou obtížnost -- proč se těch pár milionů lidiček trápilo jazykolamy v míře nepotřebné? Že by se v kotlině sevřené mezi horami rodili samí romantici, snílci a všelijaké mátonožky bezkrevné a náruživosti pivní?

Ve vyšších ročnících desetiletých bytostí, budou okrajově probírat znaky politických vyčpělin, ony nafouklé bubliny lidských prognostiků se zanedbatelným rozhledem a vědomostmi na úrovni cvičených a pěstovaných koček k zábavě nejmenších obyvatel planety Zeměmá.

Co proti atomovému pokroku budou znamenat zápisky z mrtvého českého domu?! Zhola nic.

Pustá a lživá pseudobudoucnost bezcílnosti a krátkodechosti dostane punc marnosti.

Finanční machinace, bankovní transakce, poslanecké, senátorské, obecní a další posty, rasová nesnášenlivost a lidská rivalita budou ohyzdnou a odpudivou minulostí.

Planetární systémy k přežití se zúží na samu udržitelnost, nebude místa a času na výboje individuálních taškařic, tahanic, vypínání se k bělostným mráčkům na nebesích.

Konečně si lidstvo bude moci zacitovat bez hany a bázně známou prosbu znamenající svobodu lidského ducha: Rege nostras domine propitius voluntas, ut nec propriis iniquitabilis implicentur,nec subdantur alienis... Řiď, Pane, milostivě naše vůle, aby se ani do vlastních nepravostí nezapletly, ani se nepoddávaly cizím.

Česká kotlina se změní v domov superlidí. Završí se stěhování národů. I svět dozná změn. Naše dnešní konání v budoucnu zaznamenají lidé asi toliko, jako my máme na mysli v denním životě knížete Morovoda, Bořivoje, Mnatu, Václava, Boleslava -- jak často si vzpomeneme na tyto slavné muže, zakladatele budoucího království, státnosti a státu? Jak často jsme se ochotni vůbec zastavit na cestě do vysněných rájů?

Neviditelný zahradník prý pronese potěšeně: a svět se točí i s novými bytostmi.