|
11. 1. 2005
Kongres Spojených států v pátek oficiálně prohlásil G. Bushe vítězem prezidentských voleb, a po více než dvou měsících tak utišil spory o regulérnost volebního procesu. Alespoň co se týče výsledku, nic už se měnit nebude. Stín pochybností však dále zůstává ležet zejména na sporném výsledku v Ohiu, odkud byly od otevření volebních místností ráno 2. listopadu, a vlastně již před tím, hlášeny obavy o regulérnost hlasovací procedury. Ty vyvrcholily minulý pátek podáním oficiálního protestu proti výsledku voleb ze strany Demokratů. K podobnému kroku došlo teprve potřetí v historii. |
Rád bych se z titulu vysokoškolského pedagoga, který učí na starobylé britské vysoké škole, (University of Glasgow, založeno 1451), vyjádřil na základě svých zkušeností k názoru studenta VŠE Martina Boháče, který si myslí, že často velmi problematickou situaci na českých vysokých školách vyřeší zavedení tržních poměrů. Chci se k tomu vyjádřit na základě své zkušenosti z britských vysokých škol, kde už školné několik let existuje (alespoň v Anglii, ve Skotsku musí v současnosti po ukončení školy student zaplatit jednorázový poplatek 2000 liber, za postgraduální studium se platí velmi vysoké školné už nyní a univerzity ho ještě zvyšují). Britské vysoké školy se octly v důsledku zavedení školného pod obrovským finančním a komerčním tlakem. Zdaleka si nejsem jist, že je to ideální řešení.
Vzhledem k tomu, že zkušenost velí, že systémy, které existují na Západě, jsou v ČR zaváděny vždy v daleko horší formě, podstatně nepřátelštější vůči občanům než v zavedených demokraciích (srovnejme například charakteristické rysy komerční televize v Británii a v ČR, totiž relativně velmi přísnou regulaci, jíž v Británii podléhají, a představu, že "komerční televize si smí dělat, co se jí zachce", která vládne v ČR), obávám se, že i případné zavedení školného na českých vysokých školách bude neuvěřitelným paskvilem, který nepovede k osvobození občanů, ale k jejich dalšímu znevýhodnění a zotročení.
Martin Boháč píše: "Škola, které platíme za studium, nám prokazuje službu. Tedy si můžeme vybrat, zda nám služba vyhovuje a jako zákazník si vynutit změnu, pokud nevyhovuje. Posílil by se tím vliv studentů a snížil vliv byrokracie."
Vysoké školy v ČR samozřejmě poskytují studentům službu už teď. To, že dosud neexistuje školné, přece neznamená, že přijetím studenta na vysokou školu se student nestává zákazníkem a že škola na sebe nebere povinnost mu poskytnout kvalitní službu. Ta služba totiž není zadarmo. Platí ji studentovi rodiče i ostatní občané v daních. Jde o to, že vzdělaný člověk je společnosti ekonomicky i kulturně ku prospěchu. Čím větší je v zemi procento univerzitně vzdělaných lidí, tím, větší z toho mají všichni občané země prospěch, zejména v sílící mezinárodní konkurenci, založené dnes výlučně na znalostech.
Potíž je, že studenti na českých vysokých školách se jako zákazníci nechovají a nevynucují si, aby jim škola, dodavatel služby, poskytoval jen služby kvalitní.
Vím o případech, kdy v ČR na určitých školách studenti dostudovali, a teprve až při promoci zjistili, že jim škola během studia, aniž by je o tom informovala, výrazně pozměnila (zjednodušila) název jejich oboru, a tedy jejich výslednou kvalifikaci. Na absolventském diplomu měli úplně něco jiného, než na studium čeho uzavřeli svým přijetím na školu se školou smlouvu.
V každé normální civilizované zemi by tento skandál vedl k žalobě ze strany studentů a škola by věc prohrála na celé čáře a musela by platit odškodné. Kontrakt se totiž nemůže zpětně měnit. Když například rozhodne nějaká britská vysoká škola uprostřed kursu studentům kurs zrušit, musí studenty, kteří jsou uprostřed studia, a dosud nebyl naplněn existující kontrakt, nechat nejprve dostudovat. Nelze charakteristiku kursu během jeho průběhu měnit. K čemu by byla uzavřená smlouva, kdyby bylo možné ji jednostranně zrušit, kdykoliv se to nějakému úředníkovi zlíbí! Zdá se, že v ČR je tomu však jinak.
Za těchto podmínek mám důvodné podezření, že zavedení školného nepovede k žádnému zlepšení. Bude existovat i nadále tentýž nekontrolovatelný šlendrián, případně korupce, jen se za to bude platit.
Druhou námitkou proti Boháčově argumentaci je toto: Jako student ekonomie si Martin Boháč myslí, že na vysokých školách by se měly studovat jen ty obory, které si na sebe vydělají, tzn. po kterých je v ekonomice poptávka. To ovšem už od středověku nikdy nebyla idea univerzity. Univerzita má být univerzálním zdrojem vědění. Pro kulturu společnosti je potřeba kultivovat i obory, které si na sebe nevydělají, mimo jiné i proto, že předem nelze určit, v kterém oboru dojde ke klíčovému objevu, radikálně ovlivňujícímu civilizaci. V tomto smyslu je nesmírně důležitá tzv. "čistá věda". Omezí-li se univerzitní vzdělání jen na kursy, po nichž vyvolává krátkodobě poptávku průmysl, je to cesta do pekel, cesta k zprimitivnění celé společnosti.
Jedním z nejvážnějších problémů britských univerzit v současnosti je to, že konzervativni politikové Margaret Thatcherová a Tony Blair (ano, není snad v žádném smyslu labourista, od sociálních demokratů Blair převzal jen obrovský smysl pro byrokracii a neuvěřitelné papírování) vnutili tržní principy britskému univerzitnímu školství, systému, který svou podstatou na jejich základě fungovat nemůže. Přitom zavedli směsici údajně "tržních", tj. finančních, zásad a státem řízeného "hospodářství", kdy se tzv. "kvalita" a "udržitelnost" jednotlivých univerzitních oborů na jednotlivých univerzitách měří údajnými "tržními principy", které jsou však založeny na arbitrárním, byrokratickém modelu, vnuceném univerzitám vládou.
Takže se může stát, že podle jednoho finančního modelu je jeden rok vaše katedra finančně v plusu a vy máte hřejivý pocit, že jste v bezpečí. Druhý rok však byrokrati vypracují zcela odlišný finanční model, z něhož jim vyjde - podle nových, také zcela arbitrárních ukazatelů - že vaše katedra prodělává, a bude tedy uzavřena a její učitelé propuštěni.
Potíž je, že mezi státními a univerzitními byrokraty vůbec nevane čerstvý vzduch tržní konkurence. Všechny tyto pseudomanagementové modely, projekty a plány vytvářejí nekompetentní osoby, které by se ve skutečném tržním prostředí nikdy neuživily. Většinou se časem ukáže, že jejich projekty a řešení byly nesmyslné, avšak nikdo za to pak už nenese finanční ani žádnou jinou odpovědnost a způsobené škody už nejsou napraveny.
Uznávám, že na mnohých vysokých školách v ČR mohou existovat katedry, které jsou také skanzenem nekompetence. Varuji však před iluzí, že zavedení školného to odstraní. Řešením je zefektivnění struktury univerzit a zejména odstranění korupce. Ta je ovšem zažranou součástí české kultury - odstranit ji ze všech společenských okruhů by bylo možno jen jejím systematickým, razantním odhalováním prostřednictvím agentů provokatérů a za pomoci sdělovacích prostředků a soudů - k tomu však nikdo v zemi nemá chuť.
Zavedení údajných "tržních principů" podle špatně vytvořeného finančního modelu vedlo v Británii v posledním roce k obrovské kontroverzi. Jsou likvidovány univerzitní katedry chemie, či dalších přírodních věd, katedry cizích jazyků a katedry muzikologie, protože si podle v této chvíli platného modelu "tržních principů" na sebe nevydělají. Britským vysokým školám pod tímto pseudotržním tlakem hrozí, že všechny exkluzivnější či "minoritní" obory (a - ano, chemie už se stává v Británii menšinovým studijním oborem) budou časem zlikvidovány a školy se stanou nalejvárnami pro lehké, "populární" obory (jako jsou "cultural studies" nebo "media studies" - "když se doma tak často dívám na televizi, proč bych o televizi nemohl studovat na vysoké škole, že?) které jsou atraktivní pro velké množství studentů.
Také v důsledku chybně nastavených měřítek je nyní pro britské vysoké školy nutností preferovat postgraduální studium a intenzivně se tedy ucházet skoro výlučně jen o bohaté postgraduální studenty ze zahraničí, protože ti na rozdíl od studentů domácích jsou nuceni platit horentní školné. Co si však školy počnou, budou-li zanedbávat v důsledku finančních tlaků regulérní denní studium prvního stupně a domácí studenty z EU?
A ještě jedna důležitá věc: Když konečně prosadil Tony Blair zvýšení britského školného na 3000 liber ročně, bylo to tak kontroverzní opatření, že ho britský parlament před jeho schválením donutil k zavedení nejrůznějších pomocných struktur, výrazně zvýhodňujících novým vysokým školným postiženého studenta. Takže: student školné v Británii bude po zavedení školného ve výši 3000 liber ročně tyto peníze platit až po skončení studia, a to na dlouholeté splátky, a to pouze v případě, že jeho plat v zaměstnání dosáhne určité rozumné částky, a půjčka, kterou na studium obdrží, bude bezúročná. Když se mu ji nepodaří splatit do 25 let od ukončení studia, už ji dál nebude muset splácet. Přesto se očekává, že se v Británii univerzitním studiem člověk zadluží až částkou 40 000 liber (2 miliony Kč).
Velmi pochybuji, že český parlament dohlédne na to, aby bylo po případném zavedení školného i v ČR zajištěno, obdobnými dodatečnými opatřeními, aby na to student nedoplatil.
|
11. 1. 2005
Jsou intelektuálové blanickými rytíři, jejichž čas přijde, až bude národu nejhůře? Podle Rudolfa Převrátila tomu tak je. Nelze sice počítat s žádnou významnou politickou stranou, "to ale nic nemění na tom, že si odpor, až nadejde čas, bude muset najít svůj politický výraz." To je do značné míry mýtický prvek v seriózně míněném článku. Jan Paul popsal realitu opravdu velmi pesimisticky. Plebejství, prachy, loutky a konzum nezní nijak povzbudivě. Jenže možná, že před tím než začal autor polemiky psát, měl vzít v úvahu, o čem Paulovo sdělení vypovídá. |
|
11. 1. 2005
Proč se nedělají mezinárodní charitativní sbírky pro irácké mrtvé, ptá se v úterním vydání deníku Guardian Monty Python Terry Jones. Podrobněji o tom v Britských listech zítra. Kompletní článek v angličtině ZDE Monty Python Terry Jones: Tony Blair by měl být postaven před soud jako válečný zločinec"ROZHOVOR BL
|
|
11. 1. 2005
FEJETONpůvodně nám zasláno jako "text neznámého autora z internetu", čtenáři nyní upozorňují, že je to text z blogu Ostravak
Včeraj, jak sem jel rano lokalku na šichtu, sem ešče poloslepy kuknul z okna a co něvidim - řada aut jak cyp od Imperijalu až po Frydlanske mosty. Už sem se těšil, že uvidim jakesik rozflakane žďorby na štyrech kolach od hňupu, co jezďa jak prasata a nědodržuju vyhlašku, a nebo aji jakesik dojebane krvave zněuznane zavodniki formule jedna, ale nic! Řada až ku kulturaku a socijalce a ešče dal. U Hutnich montaži sem se na to vysral a zas sem zavřel oči, bo se mi chtělo spať a na šichtu eště daleko. |
|
10. 1. 2005
Český telecom "sdělí informace odpoledne"Publikujeme vysvělení od firem Oskar a Český telecom. Jak přispěly podniky v ČR obětem jihoasijské katastrofy? ZDE |
|
11. 1. 2005
Lidé, kteří navštívili Srí Lanku nebo země v regionu jihovýchodní Asie si velmi dobře uvědomují, že nejen shromáždění dostatečného objemu, ale také cílená distribuce poskytované pomoci konkrétním lidem bude nesmírně složitá. Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, jako neziskové profesní sdružení, se rozhodla pro postup, který je technicky i administrativně poněkud náročnější, ale umožní dárcům plnou kontrolu nad stavem konta i následným využitím finančních prostředků přímo v místě. |
|
10. 1. 2005
|
|
11. 1. 2005
Dva kontroverzní filmy, Fahrenheit 9/11 Michaela Moora a Kristovo utrpení od režiséra Mela Gibsona vyhrály americkou cenu People's Choice Awards (Volba lidí). Moorův film Fahrenheit 9/11 vyhrál cenu za nejlepší film a Kristovo utrpení cenu za nejlepší filmové drama. Letos poprvé se hlasovalo i na internetu, kde se hlasování účastnilo 21 milionů amerických občanů. Michael Moore věnoval svou cenu americkým vojákům v Iráku. Podrobnosti v angličtině ZDE |
|
11. 1. 2005
Podle průzkumu veřejného mínění uveřejněného v minulých dnech jsou nejprestižnějším povoláním v naší zemi lékaři. To je jistě správné, však také umějí léčit! Nejméně prestižní profesi vykonávají uklízečky. Ty neuklízejí po sobě, nýbrž po respondentech takového průzkumu, ale prestiž jim to nedodává. Poslanci jsou na tom lépe - skončili před uklízečkami. Ale jen o jedno místo, všechna ostatní povolání jsou považována za ctnostnější, než býti povolán do Poslanecké sněmovny zastupovat zájmy voličů. |
|
11. 1. 2005
tisková zpráva proFem
Vaše právo! První právní pomoc ženám, obětem domácího násilí, vychází během dvou let ve 4. aktualizovaném vydání (ISBN 80-239-4026-2) a dosáhla nákladů celkem 15 tisíc. |
|
11. 1. 2005
Reakce na text studenta čtvrtého ročníku ekonomie Martina Boháče o tom, že "Na českých vysokých školách je nutno zavést školné" Ten dokázal, že věru pochytil cosi z pouček Miltona Friedmana. Bohužel, cosi nerovná se vše, a tak z jeho závěrečné rezolutní věty "Vzkaz našim vládnoucím "elitám": udělejte s tím něco. Nebo to uděláme sami, až dostudujeme." jímají mne nemalé obavy. Vždy mne zamrazí, když někdo hovoří o populismu z dob socialismu, ale přitom ona mluva není o nic méně populistická a jednostranná než doba předrevoluční samotná. |
|
11. 1. 2005
Reakce na text studenta čtvrtého ročníku ekonomie Martina Boháče o tom, že "Na českých vysokých školách je nutno zavést školné" Rád bych polemizoval s článkem pana Boháče týkajícím se školného na VŠ. Již několik let působím na mat.-fyz. fakultě UK, kde jsem měl možnost poznat starosti studentů, vědců i učitelů ze všech stran. Proto se cítím kvalifikován k několika námitká, píše čtenář Marian Kechlibar. |
|
11. 1. 2005
Zavedenie skolnehoEmailová reakce Jaroslava Libáka na text studenta čtvrtého ročníku VŠE Martina Boháče o tom, že "Na českých vysokých školách je nutno zavést školné" Martin Bohac mi - prepacte za vyraz - pripada ako vygumovany pravicovou propagandou. Nechcite vediet aky nazor maju ohladom inteligencie studentov a absolventov VSE matfyzaci (najme studujuci matematiku). |
|
11. 1. 2005
|
|
11. 1. 2005
Můj miniseriál o mém studentském životě na Tchaj-wanu se dostal asi tak do poloviny, a to je dobrý důvod k ohlédnutí, bilanci, tedy vlastně minibilanci. Provedu ji prostřednictvím třech Vašich dopisů, resp. e-mailů, z nichž první, nejstarší, patří ovšem ještě do doby, než jsem začal s tímto svým miniseriálem, do doby, kdy jsem se vrátil ze svého předchozího zahraničního pobytu a jako student jsem se ubytoval na studentské koleji Hvězda, kde mě šokovalo, že tam studentky navštěvují pánská WC, o čemž jsem se zmínil ve svém článku v BL. |
|
9. 1. 2005
Polesného Milenci a vraziPřed Vánocemi měla premiéru filmová verze klasického "trockistického" románu Vladimíra Párala Milenci a vrazi (1969) od zkušeného televizního režiséra Viktora Polesného. Vznikla z toho celkem kompetentní verze klasického literárního díla, který se většinou vyhnul úskalím, jež mu připravila známá literární předloha. Divák odchází z kina víceméně uspokojen. Polesného přepis neuráží: určitá roztříštěnost filmu v prvních dvaceti třiceti minutách ustupuje, když se divák konečně řádněji seznámí s postavami, a zejména v druhé polovině Polesného ztvárnění Páralovy předlohy dosahuje až pozoruhodné dynamiky a intenzity. Film však skončí a člověk z kina odchází s dojmem, že nejde o nic moc než o slušnou televizní inscenaci, s pietou, inteligentně a profesionálně vytvořený televizní přepis, který však svou původní literární předlohu nijak nepřesahuje. To je možná docela škoda, protože natáčíme-li filmovou verzi klasické knihy o pětatřicet let později, nová doba by měla přinést i novou interpretaci a nové myšlenky. Přesto však je tento film podivně aktuální, zřejmě v důsledku překvapivě obecného významu Páralova původního románu. |
|
10. 1. 2005
Tzv. "západní levicové elity" zůstávají v nečinnosti a neprotestují, když iráčtí fašisté bojují proti svobodě terorem," napsal Nick Cohen v nedělním týdeníku Observer: Minulý týden došlo k události, které se do médií skoro nedostala, která však znovu zpochybnila představu, že existuje zásadová liberální levice, lidé, kteří by se uměli vyjadřovat a byli dostatečně sebevědomí k tomu, aby vytvořili elitu. Hadi Salih, činitel pro mezinárodní styky z Irácké odborové federace, byl svázán, byly mu zavázány oči. Mučili ho baathističtí "povstalci" loajální Saddámu Husajnovi, uškrtili ho vkleče elektrickým drátem a zastřelili ho. Neměl bych být šokován, pokračuje autor, že protiválečné hnutí neprotestovalo ani hláskem proti zavraždění tohoto odvážného socialisty, ale šokován jsem. |
|
11. 1. 2005
Najnovšie údaje o nezamestnanosti dokazujú, že štatistiky úradov práce zavádzajú. Nezamestnanosť je v skutočnosti vyššia, než vykazuje rezort Ľudovíta Kaníka. Navyše čoraz menej ľudí vypadáva z evidencie na úradoch práce preto, lebo si nájde zamestnanie. Naopak, častejšie ide iba o administratívne presuny tých istých ľudí do iných alebo do žiadnych štatistík. V poslednom období nás atakujú z každej strany rôzne štatistiky, ktoré nám majú zdvihnúť náladu: ceny klesajú, hrubý domáci produkt prekonal očakávania analytikov, nezamestnanosť vraj stále klesá. Lenže iba málokto vie tieto čísla aj správne čítať, často totiž v skutočnosti neznamenajú to, čo pod nimi ľudia rozumejú. |
|
7. 1. 2005
ze Z MAG přeložil Martin Mrzena
Tón Novoročního projevu Tonyho Blaira byl téměř shodný s jeho srdceryvným dožadováním se našeho pochopení pro to, že Iráčané musejí být bombardováni pro své vlastní dobro. Takový okamžik v historii britské televize BBC 1 dosud nenastal. Vikářka z Dibley, jeden z našich laskavějších sitcomů , se na Nový rok právě odvíjel se svou typickou dobrosrdečností, když v tom nás najednou udeřil scénou jako z jiného světa. Dvě malé africké děti vzlykají a jeden druhého se pokoušejí utěšit po tom, co jejich matka zemřela na AIDS. Jak proboha, přemýšlel jsem, nás ta show má po tomhle donutit se smát? Ona se o to ale nijak nepokoušela. Jedna po druhé předstupovaly jednotlivé postavy, známé pro svou provinciální neotesanost, před kameru a ukazovaly bílé náramky signalizující podporu kampani Učiňme chudobu minulostí. Museli byste být z kamene, abyste nezačali brečet. Plné znění článku, který Britské listy annoncovaly pod titulkem "Proč musejí zoufale chudí lidé v třetím světě záviset na dobročinnosti západních občanů?" ZDE |
|
10. 1. 2005
Zprostředkovat pohled člověka zakořeněného v přírodních vědách na filozofii není de facto možné. Přírodní vědci obecně jsou velice rozmanitou skupinou lidí a v zásadě nelze vytknout snad skoro žádné náboženství, metafyziku či světový názor, který by nikdy nemohli zastávat. To, co je spojuje, není explicitní idea, nýbrž spíše procedura, tedy idea implicitní. Pokud se v laboratoři či při psaní publikací rozhodnete dodržovat určitá pravidla, nebo ještě lépe jistého ducha pravidel, jste přírodní vědci, i kdybyste jinak věřili v existenci hejkalů a perníkové chaloupky. Zmíněná pravidla jsou v praxi věcí konsensu, avšak jejich konkrétní podoba mne nebude nyní zajímat. Pro pochopení většiny různých pohledů, jaké mohou mít přírodní vědci na filozofii, je podle mého názoru důležité říci něco o vzniku a spolu o duchu těchto pravidel. Klasická filozofie, ať už máme na mysli Platóna, Aristotela, scholastiku, Descarta nebo Hegela s Husserlem, stojí na přesvědení, že pouhým myšlením a umnou spekulativní argumentací můžeme dospět k pravdě. |
|
10. 1. 2005
Poznámky k monitoru Jana Paula "Volná soutěž idejí v boji o moc končí, rozhodovat napříště budou jen peníze" Sdílím nechuť Jana Paula k naší současné politické "elitě" a politické "kultuře", i ke konzumnímu oblouzení, kterým je chronicky nemocná naše společnost a které - dodávám já - nějakým způsobem postihuje nás všechny. Nesouhlasím ale s některými Paulovými vývody. Je v nich příliš mnoho pesimismu, což podle mého názoru plyne z nepochopení situace. |
|
11. 1. 2005
Kubánská vláda oznámila, že obnovuje své vztahy se zastoupením Evropské unie (EU) v Havaně a se skupinou členských zemí EU, s nimiž měla Kuba své kontakty zmrazené. Do této skupiny dosud patřila i Česká republika. Kubánský ministr zahraničních věcí Felipe Pérez Roque řekl, že vláda přijala toto rozhodnutí "s ohledem na žádost, kterou minulý týden dostala od předsedající země EU Lucemburska a rovněž od Španělska a Belgie". Havana počátkem ledna oznámila, že obnovuje své kontakty s těmi členskými zeměmi Evropské unie, které na doporučení Evropské komise přestaly zvát disidenty na oficiální recepce na svých zastupitelských úřadech v Havaně. Podle ministrových šlo o Velkou Británii, Francii, Německo, Itálii, Rakousko, Řecko, Portugalsko a Švédsko. V prosinci Kuba obnovila vztahy se Španělskem, Belgií a Maďarskem. Agentura EFE uvedla, že nyní kubánská vláda obnovuje oficiální kontakty také s Nizozemskem, Slovenskem, Polskem, Českou republikou a se zastoupením Evropské komise v Havaně Fidel a Kuba TÉMA BL Plné znění zprávy ČTK |
|
10. 1. 2005
Na závěr snad jen trochu ironický povzdech: není dokladem českého plebejství spíš touha kritizovat čelné státní představitele za každou cenu?
Reakce většiny novinářů a některých politiků na novoroční projev prezidenta byly poněkud překvapivé. Některým připadal jako projev účetního, jiným scházela originalita. Jan Čulík ho považoval za vyjádření českého plebejství. Těžko říci, co je důvodem odsudků. Prezidentské projevy přece nejsou fejetony nebo básně, u nichž se cení originalita. Projevy Václava Havla byly originální -- přinejmenším některé -, ale znamená to, že byly dobré? |
|
6. 1. 2005
Salon kritického myšlení pořádá v úterý 11. ledna 2005 seminář a projekci o mýtu globálního terorismu. Bude se promítat třídílný dokument televize BBC od Adama Curtise "The Power of Nightmares" - Síla nočních můr. Jde o mimořádně zajímavý dokumentární miniseriál, který vzbudil vzrušenou diskusi. Představení a debata se bude konat v konírně Nostického paláce, Maltézské nám. 1, Praha 1 -- Malá Strana (sídlo Ministerstva kultury) 11.1.2005 od 15.00 hodin. Projekce jednotlivých dílů začínají v 15.00, cca 16.30 a 18.30 hodin, po každém dílu následuje diskuse. Vstup je volný, avšak je nutno uhradit náklady ve výši 50 Kč na osobu. Přijít je možné kdykoliv v průběhu programu. Filmy bude překládat a diskusi bude moderovat Jan Čulík. |
|
6. 12. 2004
V listopadu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 8550 Kč, zadavatelé reklamy nám zaplatili 2400 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby). Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.
Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. |
|
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
| Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 11. 1. 2005 | Otazník nad svobodnými volbami v USA | Martin Mrzena | |
| 9. 1. 2005 | Vcelku slušná televizní inscenace | Jan Čulík | |
| 7. 1. 2005 | Beránek versus Štěpánek -- ochočená revoluce? | Pavel Pečínka | |
| 7. 1. 2005 | Asociace mezi idejemi Davida Huma | Stanislav Heczko | |
| 6. 1. 2005 | Jak to, že tsunami nezasáhlo americkou základnu na ostrově Diego García v Indickém oceánu? | ||
| 6. 1. 2005 | Jak přispějí české banky obětem asijské katastrofy? | Bohumil Kartous | |
| 6. 1. 2005 | Jak Adam Curtis bourá mýty prostřednictvím šokujících vizuálních souvislostí | Marta Svobodová | |
| 6. 1. 2005 | O pocitu svobody | Bohumil Kartous | |
| 6. 1. 2005 | Perníková chaloupka: od vyhnání z ráje k apokalypse | Jan Stern | |
| 5. 1. 2005 | Křesťané a demokracie | Milan Valach | |
| Novoroční projev Václava Klause, leden 2005 | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 10. 1. 2005 | Klausův projev | Václav Žák | |
| 7. 1. 2005 | Klaus je člověk, který ví, co říká | ||
| 7. 1. 2005 | Klaus má geniálně moudré, reálné vidění světa | ||
| 6. 1. 2005 | Projev státníka | Wenzel Lischka | |
| 6. 1. 2005 | Zuzaně Dáňové: Proč se rozčilujete? | ||
| 5. 1. 2005 | Mají Češi rádi Franze Josefa? | ||
| 5. 1. 2005 | Volná soutěž idejí v boji o moc končí, rozhodovat napříště budou jen peníze | Jan Paul | |
| 5. 1. 2005 | Drzost cizince Jiřího Jírovce | ||
| 4. 1. 2005 | Klause nemusím, přesto ho hájím | Ondřej Fér | |
| 4. 1. 2005 | Plytký populismus Václava Klause | Zdeněk Bárta | |
| Katastrofa v jihovýchodní Asii | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 5. 1. 2005 | Je Bůh terorista? | ||
| 5. 1. 2005 | Výstražný systém, který mohl varovat před tsunami, existoval | ||
| 5. 1. 2005 | Jak to, že se americká základna v Indickém oceáně ubránila před tsunami? | ||
| 4. 1. 2005 | Humanitární organizace požadují přístup na Andamanské a Nicobarské ostrovy | ||
| 4. 1. 2005 | Letiště v městě Banda Aceh bylo dočasně uzavřeno | ||
| 3. 1. 2005 | Katastrofa v Čechách horší než v Asii? | Wenzel Lischka | |
| 3. 1. 2005 | OSN: Vlády asi nesplní své sliby | ||
| 2. 1. 2005 | Při asijské katastrofě nezahynula žádná zvířata | ||
| 2. 1. 2005 | Přívalové deště ztěžují humanitární pomoc | ||
| 2. 1. 2005 | Pomoc obyčejným lidem | Jan Zeman | |
| Ukrajina | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 5. 1. 2005 | Ukrajinská politická šachovnice | Oskar Krejčí | |
| 4. 1. 2005 | BHHRG Watch: "Třetí kolo ukrajinských voleb bylo zmanipulované" | ||
| 31. 12. 2004 | Je nutno vznést vážné otázky týkající se amerického vlivu na Ukrajině | ||
| 30. 12. 2004 | Ukrajina: Premiér Janukovyč odchází z funkce | ||
| 27. 12. 2004 | UKRAJINA: Kdokoliv se nyní chopí moci, bude čelit jiným lidem | ||
| 27. 12. 2004 | Rusko nemá právo na impérium | ||
| 26. 12. 2004 | Ukrajina: Juščenko vítězem | ||
| 22. 12. 2004 | Kam kráčíš, Ukrajino? | Oskar Krejčí | |
| 14. 12. 2004 | Napomáhá či škodí silový postoj Washingtonu demokracii na Ukrajině? | ||
| 14. 12. 2004 | Vývoj na Ukrajině je podivný... | ||
| 17. listopad | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 13. 12. 2004 | 17. listopad -- přestaňme se litovat | Milan Valach | |
| 10. 12. 2004 | Trojí ohlédnutí za "Listopady" | Petr Miller | |
| 8. 12. 2004 | 17. listopad trochu jinak | Miroslav Polreich | |
| 22. 11. 2004 | Čo je to vlastne za odkaz pre budúce generácie ? | Miloslava Kodoňová | |
| 19. 11. 2004 | Jak jsem se vyrovnal... | Ladislav Žák | |
| 19. 11. 2004 | Jeden pohled zleva | Jiří Dolejš | |
| 19. 11. 2004 | Naďalej polojasno | Peter Greguš | |
| 19. 11. 2004 | 15 let ekonomické transformace v České republice | ||
| 19. 11. 2004 | Rozpaky nad rozostřenou spravedlností | Petr Blažek | |
| 18. 11. 2004 | Co se stalo v listopadu 1989? | Josef Brož | |
| Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 6. 1. 2005 | Jak Adam Curtis bourá mýty prostřednictvím šokujících vizuálních souvislostí | Marta Svobodová | |
| 6. 1. 2005 | Síla nočních můr v Nostickém paláci | ||
| 20. 12. 2004 | Je Adam Curtis Sergejem Ejzenštejnem digitální televizní éry? | Lucie Česálková | |
| 6. 11. 2004 | Adam Curtis - Vymítač duchů | ||
| 4. 11. 2004 | Al Kajdá neexistuje | ||
| 4. 11. 2004 | Jak si stáhnout z internetu film The Power of Nightmares | Tomáš Stýblo | |
| 28. 10. 2004 | Podivný svět fantazie, lhaní, násilí a strachu, v němž dnes žijeme | ||
| 23. 10. 2004 | Kdo je dokumentarista Adam Curtis? | ||
| 23. 10. 2004 | O bizarním filmu televize BBC | ||
| 22. 10. 2004 | Rozdíl mezi českou a jinou dokumentární tvorbou | Jan Čulík | |
| Český film | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 9. 1. 2005 | Vcelku slušná televizní inscenace | Jan Čulík | |
| 8. 12. 2004 | Jak se v Jihlavě opět myslelo filmem | Petr Šafařík | |
| 29. 10. 2004 | Český sen: Podstatný film aneb Zklamání z kritiky Jana Čulíka | Petr Šafařík | |
| 10. 10. 2004 | Bezesné noci: Studium postojů, nikoliv fakta | Jan Čulík | |
| 22. 9. 2004 | Hřebejk filmy točit umí | Jaroslav Krupka | |
| 17. 9. 2004 | "Češi, uvolněte se a zbavte se defenzivních předsudků" | Jan Čulík | |
| 9. 8. 2004 | LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení | Ondřej Čapek | |
| 9. 8. 2004 | Co dluží česká kultura komunismu | Milan Černý | |
| 5. 8. 2004 | Několik poznámek na téma LÁSKA | Igor Chaun | |
| 5. 8. 2004 | O filmové klasice: stačilo by uvolnit autorská práva | ||
| Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 10. 1. 2005 | Francie: Další unesená novinářka v Iráku | ||
| 3. 1. 2005 | Nařídil mučení muslimských vězňů George Bush? | Mojmír Babáček | |
| 28. 12. 2004 | Američané chtějí zaručit vládní posty sunnitům | ||
| 28. 12. 2004 | Irák: Hlavní sunnitská politická strana se nezúčastní lednových voleb | ||
| 27. 12. 2004 | Americký stratég: "USA bojují v Iráku proti lidovému povstání" | ||
| 23. 12. 2004 | "Ticho, nebo na vás zavolám demokracii!" | ||
| 23. 12. 2004 | Irák: Přestřelky narušují návrat občanů do města Fallúdža | ||
| 22. 12. 2004 | Agenti FBI si opakovaně stěžovali na mučení vězňů v Iráku i v zálivu Guantánamo | ||
| 15. 12. 2004 | Británie musí vyšetřit smrt iráckého civilisty | ||
| 11. 12. 2004 | Americký voják, který zabil Iráčana, odsouzen na tři roky | ||
| Americký dokumentarista Michael Moore | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 11. 1. 2005 | Zvítězilo Kristovo utrpení a Fahrenheit 9/11 | ||
| 9. 12. 2004 | Michael Moore bojuje s neokonzervativci | ||
| 18. 11. 2004 | Michael Moore plánuje další film | ||
| 5. 11. 2004 | Mé první úvahy nad volbami | Michael Moore | |
| 2. 11. 2004 | Zelené zóny myšlení: K čemu je dobrý Michael Moore? | Michal Jurza | |
| 2. 11. 2004 | Už jen jeden den | Michael Moore | |
| 6. 10. 2004 | Američtí vojáci: "V Iráku je to blbé..." | ||
| 15. 9. 2004 | Fahrenheit 9/11: Která část vašeho těla je nejošklivější? | Tomáš Tetiva | |
| 13. 9. 2004 | Pražská premiéra filmu Fahrenheit 9/11 se proměnila ve spor mezi dvěma ideologicky zaťatými tábory | Jindřich Lacina | |
| 31. 8. 2004 | Michael Moore získal na Republikánském sjezdu další reklamu pro svůj film | ||
| Zelení | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 27. 12. 2004 | Strana zelených podala trestní oznámení na dva členy bývalého vedení | Štěpán Kotrba | |
| 8. 12. 2004 | Čtyři tváře Strany Zelených a Strany pro otevřenou společnost | Pavel Pečínka | |
| 19. 10. 2004 | Zelená Evropa: tmavozelený západ, světlezelený jih, šedozelený východ | Pavel Pečínka | |
| 22. 9. 2004 | Nezralí zelení | Milan Hamerský | |
| 15. 9. 2004 | Strana zelených dospívá k vnitřnímu sjednocení | ||
| 9. 9. 2004 | Horáček není "česky" zelený | ||
| 27. 8. 2004 | Brezina (prý) strašidlem aneb Dokaž, co jsi nenapsal | Karel Dolejší | |
| 23. 8. 2004 | Jak se stát modrým ptákem | Ivan Brezina | |
| 20. 8. 2004 | Kdo si hraje, občas zazlobí aneb (nucený) výsek reality Ivanem Brezinou | Karel Dolejší | |
| 19. 8. 2004 | ...a teď tu o červené Karkulce, prosím! | Ivan Brezina | |
| Vláda Stanislava Grosse a politika ČSSD | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 5. 1. 2005 | Poděkování prodejci lakovaných růží | Jaroslav Doležal | |
| 8. 12. 2004 | O úspěchu ve volbách nerozhodují billboardy, ale realizovaný program | Štěpán Kotrba | |
| 4. 12. 2004 | ČSSD je třeba po trojích volbách... | Oldřich Průša | |
| 4. 12. 2004 | Krize v ČSSD už je - a sociální demokraté to myslí upřímně ! | Štěpán Kotrba | |
| 2. 12. 2004 | Vzkaz Mlynářovi: Chceme širokopásmový internet bez DPH! | ||
| 30. 11. 2004 | Doleva se Škromachem? | Irena Ryšánková | |
| 29. 11. 2004 | Schröder, Zapatero a Gross vyzvali evropské občany k schválení Evropské ústavy | ||
| 25. 11. 2004 | Odpadlíci od SPD a PDS se rozhodli založit stranu | ||
| 23. 11. 2004 | Pomůže sociální demokracii krása, nebo silný vůdce? | Petr Svoboda | |
| 23. 11. 2004 | Volební kampaň sociální demokracie | Pavel Urban | |
| Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 11. 1. 2005 | České vysoké školy potřebují především inteligenci a snahu... | Ondřej Leinert | |
| 11. 1. 2005 | Vysokoškolské školné nevyřeší nic | ||
| 10. 1. 2005 | Na českých vysokých školách je nutno zavést školné | ||
| 10. 1. 2005 | Stát studenty nepodporuje. Naopak | ||
| 10. 1. 2005 | Vyřeší vážné problémy českého vysokého školství skutečně zavedení školného? | Jan Čulík | |
| 7. 1. 2005 | Student: čeští politikové nám brání získat vzdělání | ||
| 7. 1. 2005 | Situace je těžká, nikoliv však katastrofální | ||
| 30. 12. 2004 | Vánoční nadělení pro české školství | Radek Sárközi | |
| 27. 12. 2004 | Kde je problém v českém školství? | Jan Sládek | |
| 20. 12. 2004 | Vědění světa bude k dispozici na internetu | ||
| Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 9. 1. 2005 | Sledovanost veřejnoprávní BBC nezadržitelně klesá | ||
| 5. 1. 2005 | Dáda není dada | Bohumil Kartous | |
| 4. 1. 2005 | "Dáda" Patrasová škodí dětem a České televizi - dělá jí za to ČT zakázanou reklamu? | Jiří Černý | |
| 4. 1. 2005 | Otázky televize BBC | ||
| 15. 12. 2004 | Rekordně klesla sledovanost televize BBC | ||
| 8. 12. 2004 | BBC propustí 5300 zaměstnanců | ||
| 2. 12. 2004 | BBC má snížit svůj programový rozpočet o 15 procent | ||
| 28. 11. 2004 | Zpravodajství BBC propustí 350 zaměstnanců | ||
| 24. 11. 2004 | Když mediální podnikatel, který tvrdil, že není lobbista, vysvětlí, co "není" lobbismus a prozradí tím současně, co to vlastně provádí | Štěpán Kotrba | |
| 19. 11. 2004 | Ohlédnutí o rok a čtvrt zpět: BBC plnila svou veřejnoprávní roli výborně | Jan Čulík | |
| 21. srpen 1968 | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 22. 11. 2004 | Udalosti, ktoré zmenili pohľad na svet | Michal Barnovský | |
| 13. 9. 2004 | Definitívny koniec československej jari | Peter Greguš | |
| 3. 9. 2004 | Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule | Tomáš Koloc | |
| 1. 9. 2004 | 21. srpen: Trinásta komnata dejín | Pavol Janík | |
| 23. 8. 2004 | Chcete snad říci, že srpen 1968 nebyl událostí? | ||
| 23. 8. 2004 | K roku 1968: Psal jsem z pozice laika | Boris Cvek | |
| 21. 8. 2004 | Ukradená normalizace | Milan Krejčiřík | |
| 21. 8. 2004 | Českoamerická televize o invazi z roku 1968 | ||
| 21. 8. 2004 | Výstava o Pražském jaru 1968 a o srpnové invazi na Michigan University | ||
| 20. 8. 2004 | Zkreslený pohled Borise Cveka na osmašedesátý rok je alarmující | Jan Čulík | |
| Katolická církev | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 31. 12. 2004 | Katolická církev podpoří kampaň proti kouření | ||
| 22. 12. 2004 | My Evropané, naše církve a zlý islám | Boris Cvek | |
| 21. 12. 2004 | Přizpůsobí se katolická církev modernímu světu? | ||
| 20. 12. 2004 | A-kontra o "tak trochu jiné" ultrapravici | Ondřej Slačálek | |
| 8. 10. 2004 | Slačálkův proticírkevní výlev | ||
| 8. 10. 2004 | Karel I. schválil užití jedovatého plynu | ||
| 5. 10. 2004 | Blahořečí katolická církev Saddáma Husajna? | Ondřej Slačálek | |
| 1. 10. 2004 | Graham Greene -- básník trapnosti | Jan Čulík | |
| 13. 8. 2004 | Rakousko: Uzavřen seminář kvůli pornografickému skandálu | ||
| 2. 8. 2004 | Úkolem ženy je čekat a poslouchat, míní Vatikán | ||
| Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 14. 12. 2004 | "Kolik budu muset studovat literatury?" | Rajendra A. Chitnis | |
| 14. 12. 2004 | `How much literature do I have to do?' | Rajendra A. Chitnis | |
| 6. 12. 2004 | Supermarket sovětských hrdinů v časopise Téma | ||
| 6. 12. 2004 | Na genologické vycházce | František Hrdlička | |
| 1. 12. 2004 | Autorské čtení "nezavedených" spisovatelů | ||
| 19. 11. 2004 | Divoké víno | Ludvík Hess | |
| 15. 11. 2004 | S Josefem Škvoreckým o pádu komunismu v Československu | ||
| 5. 11. 2004 | Slam poetry 2004 | Tomáš Krček | |
| 27. 10. 2004 | Cesta do noci | Jaroslav Hutka | |
| 27. 10. 2004 | Poprava květinky | Jaroslav Hutka | |