Tentokrát se neopakoval scénář z roku 2000, který si pamatujeme z Moorova Fahrenheitu 9/11, kdy se při stejné příležitosti nenašel jediný senátor, jehož podpisu je třeba k tomu, aby se parlament protestem oficiálně zabýval. Senátorka za Kalifornii Barbara Boxerová připojila svůj podpis k námitce proti potvrzení výsledků v Ohiu, podané členkou kongresu za tento stát, Stephanie Tubbs Jonesovou.

Argumentace signatářů protestu byla založena na podrobném stostránkovém dokumentu, který pod názvem Zachování demokracie: Co bylo špatně v Ohiu ve středu 5. ledna vydal Sbor demokratů justičního výboru při Sněmovně reprezentantů.

Zpráva je uvedena:"Shledali jsme četné vážné nedostatky v prezidentských volbách v Ohiu, které vyústily v závažné zbavení hlasovacího práva voličů. Tyto nedostatky ovlivnily stovky tisíc hlasů a voličů v Ohiu, vznesly hluboké pochybnosti ohledně toho, zda lze říci, že volitelé za stát Ohio, zvolení 13. prosince 2004, byli vybráni způsobem, který odpovídá zákonu Ohia či federálním požadavkům a ústavním standardům."

Dokument se poté nejdříve v souhrnu a následně podrobně věnuje problémům, které provázely volby před zahájením, během hlasovacího dne i po samotném uzavření volebních místností.

Za nejzávažnější považuje nerovnoměrné přidělení elektronických hlasovacích zařízení jednotlivým hlasovacím okrskům, což dokládá zjištěním zveřejněným ve Washington Post. Deník minulý měsíc popsal situaci ve Franklin county, kde 27 ze 30 okrsků s největším počtem hlasovacích zařízení na jednoho registrovaného voliče vykázalo převahu hlasů pro Bushe, zatímco v 6 ze 7 okrsků s nejmenším počtem volebních automatů volila většina pro Kerryho. Důsledkem nízkého počtu zařízení se před některými volebními místnostmi tvořily fronty, v nichž lidé, kteří se nechtěli vzdát svého hlasovacího práva, čekali v dešti někdy až 10 i více hodin.

Jiným problémem byly omezené počty provizorních hlasovacích lístků, které jsou vydávány voličům, jejichž hlasovací právo či identita jsou na místě nedostatečně prokázány. To opět postihlo zejména demokratické a menšinové voliče.

Zřejmě až tisíce nově registrovaných voličů nebyly připuštěny k hlasování, jelikož papír, na nějž byly natištěny jejich registrační přihlášky, nebyl volební komisí shledán potřebné tloušťky či materiálu pro zařazení do databáze.

Kritizovány byly i různé protiústavní tzv. "caging" zastrašovací taktiky (viz reportáže Grega Palasta), které měla republikánská strana používat zejména v oblastech s koncentrací menšinových voličů, jejichž volební právo měla cíleně zpochybňovat.

Tisícům, možná desetitisícům zejména seniorů, kteří si vyžádaly hlasovací lístky pro hlasování v nepřítomnosti, ale nebyly jim doručeny, byla zamítnuta možnost použít náhradní provizorní hlasovací lístky ve volební místnosti.

Během volebního dne pak docházelo k chybám při záznamech, kdy vinou volebních úředníků a jejich chybnými instrukcemi přišly o své hlasy desítky tisíc občanů.

Desítky tisíc chybně vyplněných hlasovacích lístků nebyly započteny vzhledem k tomu, že na nich nebylo zaškrtnuto políčko "volba prezidenta".

V jednom z okrsků nejméně 25 elektronických hlasovacích zařízení převedlo neurčený počet Kerryho hlasů do sloupce pro Bushe. V jiném byl veřejným pozorovatelům zamítnut přístup k počítání hlasů z důvodů údajného varování FBI před potenciálním teroristickým útokem. FBI uvedla, že k podobnému varovaní z její strany nedošlo. V dalším okrsku záznamy uvádějí výrazně více hlasů než voličů, zatímco v jiném tomu bylo naopak. Objevily se případy voličů volících více než jednou. Spíše kuriózní pak jsou případy, kdy kandidát třetí strany obdržel 20krát více hlasů, než takový kandidát kdy získal v jinak spolehlivě demokratické oblasti, či statisticky velmi podezřelý výsledek 98.55% pro jednoho kandidáta. Jedna hlasovací místnost byla uzavřena již v 9.25 ráno z důvodu nefunkčního elektronického hlasovacího zařízení.

Z nedostatků spadajících do období po volebním dni jmenuje zpráva nesystematické započítávání provizorních hlasovacích lístků, z kterých velice výrazná část byla označena za neplatné, což mělo efekt opět zejména na hlasy menšin. K chybám došlo i ve fázi přepočítávání hlasů, kdy např. nebylo prováděno přepočítávání, byl-li zjištěn rozdílný výsledek mezi ručním a elektronickým počítáním.

Dramatické projevy přednášejících (např. na www.cspan.org) patrně budeme moci shlédnout s odstupem v připravovaném druhém dílu Moorova dokumentu Fahrenheit 9/11 1/2. Nejvýmluvněji z řečníků hovořil kongresman Jesse Jackson jr., který poukázal na to, že se jedná o celkový problém amerického volebního systému, který se projevil už v r.2000 a znovu nyní. Jackson vyzdvihl zejména fakt, že americká ústava nezaručuje občanům volební právo a voliči jsou tak vydáni volebním zákonům jednotlivých států, které se od sebe výrazně liší. "Uvažte: Byl-li jste v minulosti trestán v Illinois, můžete se zaregistrovat a volit. Byl-li jste trestán v 11 jiných státech, zejména jihu, je vám znemožněno volit do konce života. Máme asi 5 mil. někdejších trestaných, kteří splatili svůj dluh společnosti, ale kterým je přesto jednou provždy zakázáno volit, včetně 1,5 mil. afroamerických mužů. Na druhou stranu v Mainu nebo Vermontu můžete volit jako v současnosti trestaný přímo z věznice. Illinois, Florida, Vermont. Jiný stát, jiná pravidla, jiný systém. První dodatek ústavy nám zaručuje individuální občanská práva, jako je svoboda projevu, svoboda náboženství, svoboda shromažďování a s těmito právy se můžeme volně pohybovat mezi jednotlivými státy. Nicméně, dojde-li k právu volit, takové základní právo nemáte. Máte státní právo, které jako takové není občanským právem, ale právem definovaným a chráněným jednotlivými státy a těmito státy limitováno. 108 ze 119 národů světa, které volí své veřejné činitele v nějakém demokratickém procesu, má právo volit ve své ústavě, a to včetně afghánské ústavy a přechodného dokumentu v Iráku. Spojené státy jsou jedním z 11 národů, které nemají právo volit zakotveno v ústavě."

Přestože bylo hned na začátku rozpravy uvedeno demokratickými politiky, že jejich snahou není zvrátit výsledky voleb, ale poukázat na přetrvávající problémy volebního procesu, a vyzvali všechny poslance obou komor kongresu k intenzivní práci na změně volebního systému, a to co nejdříve, odpovědí z republikánské strany jim bylo pouze osočování a velmi frekventovaná argumentace, která se od vstupu USA do války v Iráku objevuje při jakémkoli upozornění na slabiny práva a demokratického procesu -- nedostatek patriotismu. "Přes problémy, jimž náš národ čelí, musíme trávit čas diskutováním o platnosti prezidentských voleb, protože Demokratická strana nedokáže unést skutečnost, že jejich kandidát ve volbách prohrál.", prohlásila na jejich adresu republikánská kongresmanka Candice Millerová. Její kolega Ric Keller byl stručnější:"Vyrovnejte se s tím."

Debata se už od voleb vedla také o nestrannosti šéfa volební komise státu Ohio Kennetha Blackwella, který se současně podílel také na kampani George Bushe. On byl hlavní autoritou, jíž podléhala rozhodnutí o tom, jakým způsobem bude volební právo v Ohiu uplatňováno. Nejen z potlačování volebního práva voličů v okrscích s převahou menšin, ale také z absolutní neochoty spolupracovat s vyšetřovací komisí ho obvinil demokratický senátor Frank Lautenberg, který mimo jiné citoval z nedávného Blackwellova dopisu potenciálnímu republikánskému sponzorovi, ve kterém ho Blackwell žádá o podporu pro svou nynější kandidaturu na post guvernéra:"Nepochybuji o tom, že úspěšná kampaň, kterou jsme prezidentu Bushovi pomohli vést v Ohiu, se spojila s další snahou, s níž jsem pro stát obhájil úkol číslo jedna, zaručení dodatku na ochranu manželství (na jednom hlasovacím lístku voliči rozhodovali o volbě prezidenta a zároveň zachování definice manželství pouze jako spojení muže a ženy -- pozn. překl.) . Jemu může být připsána na účet rekordní účast konzervativních a evangelických voličů."

Podobnému střetu zájmů dvou současně vykonávaných funkcí navrhuje Demokratická strana propříště předejít. Republikáni se však nejeví být ochotnými na nějakých změnách spolupracovat, což pramení z jejich postoje neuznání jakýchkoli pochybností o proběhnuvších volbách. Kdo by se jim taky divil, vítězná taktika se nemění. A veterán z delty Mekongu, John Kerry? Ten se na všechno z povzdálí mlčky dívá, neříká tak ani tak...no vlastně neříká teď už vůbec nic. Během kampaně nenechával nikoho na pochybách, že po minulých volbách s problémy na Floridě (Tam se i tentokrát vyskytla stejně závažná porušení volebního procesu a zároveň s Ohiem byla jediným státem, který ze zákona nepřipustil účast volebních pozorovatelů z OSCE. Ve státech, kam připuštěni byli, jim podle jejich slov byl umožněn horší přístup k hlasování než v Kazachstánu a hlasovací zařízení měla horší bezpečnostní opatření než ve Venezuele) by snad něčí hlas tentokrát nebyl započítán. Když později sílily výzvy volající po přepočtu hlasů v Ohiu, (který v současnosti probíhá za sponzorování Strany zelených a doprovázený obdobnými potížemi jako samotný volební proces) nemohl si na svá slova patrně vzpomenout. Zřejmě si tedy 50 milionů dolarů, největší částku, která kdy prezidentskému kandidátovi po volbách zbyla, šetří na příští termín.

Stručný závěr? Americký volební systém má vážné trhliny. Má-li ho volební systém, není-li všem voličům zaručeno rovné, svobodné volební právo, má trhliny demokracie.

Autor žije několik posledních let napůl v ČR, napůl v USA