Zrovnaj nastupil jakysik nasrany pazgřyvec s berlu a už si to zamiřil ku mně. Vyser si oko! Maš jezdiť invalidnim vozykem a ni lokalku, cype. Jak sem přyšel do roboty, tuž tam mě ani stolek něpozdravil, bo všeci kecali o jakesik akcii storoča v Kerfuru. Chvilu sem posluchal esli něvyšpijonuju jakesik detajly, ale guvno. Nakoněc mi to nědalo a zoptal sem se Jaruny. Ta na mě mrkla - asi si spomjela na naš taněc na Stodolni - a pry že v Kerfu dněskaj maju akci, kdy si možeš kupiť buty anebo košulu se slevu jak prase. Tuž buty už mam dojebane a košula už by tež zaslužila vyprať. Vrtalo mi to palu až sem se rozhodnul - bulnu šichtu a něnapadně se vytratim na hodinu. Třebaj tam kupim hadry a kdovico ešče.

Něnapadně sem se prošvenknul vratnicu - ty ramba v černych uniformach zrovna čumjeli na televizu, kdě byl jakysik pořad o ucpanych cestach. Sednul sem na lokalku a valil směr Kerfur. Vystupil sem u Hutnich montaži a přyskokem vpřed sem se šinul ku hlavnimu vchodu. Už za zastavku mi bylo divne, že tam bylo ludi jak na prvomajovym pruvodě za komanču. Čim bliž sem byl Kerfu, tym to bylo horši. Ludě se tlačili jak sardinki v plechovce a čim dal vic mě srali. Jak už sem myslel, že se na to vyseru, tož mě dav vtlačil do hlavni brany a ja spolu s dalši partyju, kere se zachtělo zlevněnych košul a radiji, proletěl kolem Mekdonalda, byvaleho Elektrosyty a nakoněc kolem informaciji. Eletrycku branku, kera pušťa ludi do opchodu, sem přeskočil jak Sergej Bubka v dobach sve největši slavy a řynul sem si to do oděleni tekstylu. Ti hajzli! Košule za dvacet korun už němjali! Tuž smykem vybiram zatačku a valim do odděleni obuvi, kere je hneď vedle. Do štajgrove řytě! Posledni fajne buty za třycet korun ukořistil jakysik antek z Polskej. Tuž co robiť? Shybam se pro letak, co se tu vala na zemi. Po řbetě mi přeběhně deset duchodcu. Slyšim enem, jak si ščebetaju cosik o levnych pomerančach po koruně za kilo. Jejich berle citim v každym obratlu.

Vstavam s letakem v ruce a oko mi padně na předni stranku - domaci kino za patnast set. Kurnik šopa, tuž to je vjec! Nědavno nam zavřeli kino Vesmir, do Luny je daleko a jeden listek v Sinestaru stoji jak izdenka do Brna. Mjeť doma vlastni kino enem za par korun, tuž to by partyja z roboty čuměla jak Gross na lokomotivu. Dufam, že to platno k temu je dosť velke. Nerad bych na to čuměl moc zblizki. Valim do elektra. Tam už stoji banda rychlejšich koliku s robkami, kere se tvařa tajak by mě chtěly narvať do tej jejich vybrane lednički, na keru sem se enem kutkem oka podival. Čumim jak vrana na romadur - lednička za dvatisyce, tuž to sem něviděl ani u znameho v bazaru a to je nějaky frajer, bo ma otevřene nonstop, aji v noci. Prodiram se davem ruzne narodnosti k televizam a videam - a zas guvno!

Posledni domaci kino za tisicpětset bere jakysik čobol, na kereho se vzapjeti vrhaju ostatni v řadě, keři tež chtěli ušetřiť za kino. Jeden se mu snaži vyrvať z ruk tu krabicu a druhy ho picha prstem do oka. No něvim něvim, esli mu k čemusik budě ta zmačkana bedna, keru mu vzteki poskakala ta tlustoprdka co stala za nim. No nic, seru na to a pomaly se deru k vychodu. Cestu se ešče nachomytnu k bitce u vjecy pro male haranty. Chytnu jednu do gzychtu, keru hned tej babě vracam. Pada na zem a bere sebu dalši tři hňupy, keři drža stejnu krabicu lega jak ona. Lego se rozleti na všecky strany jak křeček, kery proleti ventilatorem a je klid.

Po dvuch hodinach se orvany jak oberva deru do lokalki a valim zpatki do roboty. Ramba na vratnici si mě ani něvšimnu, bo furt čumja na tu televizu. V robotě se mě všeci ptaju, co sem robil tak dluho na tym hajzlu a esli sem spadnul do mušle, že sem tak oškubany. Chuji jak lampa, no ni?

Večer na Nově potem ukazovali obrazki ze Slovenska, jak se tam ludě rvali do jakehosik supermarketu. Tuž take zufalce ja něchapu, tlačiť se jak herink gvuli zlevněnym kobzolam - bych se na to moh vysrať.