Letters to the Editor k mému studiu na Tchaj-wanu

11. 1. 2005

Letters to the Editor k mému studiu na Tchaj-wanu

Můj miniseriál o mém studentském životě na Tchaj-wanu se dostal asi tak do poloviny, a to je dobrý důvod k ohlédnutí, bilanci, tedy vlastně minibilanci. Provedu ji prostřednictvím třech Vašich dopisů, resp. e-mailů, z nichž první, nejstarší, patří ovšem ještě do doby, než jsem začal s tímto svým miniseriálem, do doby, kdy jsem se vrátil ze svého předchozího zahraničního pobytu a jako student jsem se ubytoval na studentské koleji Hvězda, kde mě šokovalo, že tam studentky navštěvují pánská WC, o čemž jsem se zmínil ve svém článku v BL.

Některé z reakcí na svou zmínku jsem tehdy v BL zveřejnil, tato reakce zveřejněna nebyla, protože jsem ji tehdy dostal pozdě. Tímto ji tedy zveřejňuji, hlavně proto, že ji pokládám vlastně za samostatný příspěvek; s upozorněním, že budoucí české právničky a učitelky navštěvují pánská WC a pokládají to za normální, má ovšem společného jenom to, že by bez mého nepřímého podnětu pravděpodobně vůbec nebyl napsán, což by myslím byla škoda.

Loni jsem bydlel na koleji university RMIT v Melbourne. Tam umývárny nebyly označeny, pro koho jsou. Přiznám se, že mne překvapilo, že jakmile jsem se šel sprchovat, že místní dívky taky vyrazily do sprch. Místní majordomka mně s laskavým úsměvem vysvětlila, že pro menší žlutou rasu (naprostá většina kolejaček, prý z různých zemí Asie) je větší bílý muž rarita. A to jsem 50. narozeniny oslavil již v minulém století a mám přes váhu, takže o sex jít nemohlo. To jsem si ověřil v klubovně u biliáru, kde jsem šťouchal sám a žádná neměla zájem se připojit. Prostě ve sprchách to byla oboustranná sranda.

Upřímně řečeno, když jsem ve svém dočasném pokoji prostudoval rozvrh mého přednocležníka/přednocležnice (pohlaví jsem z jména nepoznal), tak jsem se nedivil, že při tom zápřahu taky chtějí mít trochu legrace. Prakticky obden odevzdával/odevzdávala nějaký elaborát, neb studoval/studovala kombinaci Computer science a Biotechnology a v rozvrhu měla i přednášky z ekonomiky. Tato kombinace předmětů mne zaujala.

P.S. A všude byla čidla cigaretového kouře a v kolejním řádu upozornění, jaká je pokuta (už si nepamatuji kolik dolarů, ale bylo to hodně) když někdo čidlo spustí. Jedno čidlo bylo dokonce zvenčí u vchodových dveří, takže se muselo chodit kouřit až do parku.

Z. V.

Druhý z e-mailů, který chci uvést, se vztahoval k mému příspěvku o pařížském letišti Charlese de Gaulla. Uvádím jej proto, že ze všech e-mailů, které jsem zatím obdržel, byl jediný, který byl jednoznačně kladný -- neobsahuje žádný nesouhlas, žádnou námitku ani upozornění na chybu; to jsou nejčastější důvody, pro které čtenáři píší, tento se tedy vymykal. Takovou poštu má ovšem přirozeně každý autor nejraději:

Zdravim,

jen jsem chtela napsat, ze se mi libila Vase "glosa" letiste de Gaulla. Take jsem tam jednou byla a pamatuji si personal, ktery mel na vse spoustu casu.

Preji hezky den a lepsi sluzby na letistich.

M. S.

Těm kolejím i tomu letišti se příště vyhnu a totéž doporučuji i všem čtenářům. Třetí z e-mailů, který už nechci citovat, ale o kterém se chci jen zmínit (přestože byl nejdelší a zajímavý), reagoval na můj zatím poslední příspěvek, publikovaný v BL 6.1. 2005. Čtenář T.K. mě z Německa upozornil na chybu, která byla v textu, totiž, že na přiložené fotografii byl politolog Pehe, nikoliv pan Špaček, jak jsem v textu nedopatřením uvedl já. Nestalo se nic strašného -- o chybě jsem informoval redakci BL, ta provedla opravu. Tím to ovšem teprve začalo být zajímavé, protože čtenáři, kteří četli článek v den, kdy v BL vyšel (6.1. 2005) četli vlastně jiný článek než ti, kteří se k němu dostali později (v textu byly provedeny ještě nějaké další drobné úpravy, takže čtenáři, kteří si článek přečetli bezprostředně po vydání a později se k němu ještě jednou vrátili, do slova a do písmene nemuseli věřit vlastním očím. Možná, že u internetových novin a časopisů je to běžné, já jsem se s tím ale setkal poprvé: text jako jistota v nejistém světě (říkalo se, že co je psáno, to je dáno) přestal fungovat. Nastoupila nová éra, éra nejistého textu v nejistém světě: Vedle textu, který svítí, máme tedy i -- můj dávný sen -- text, který se proměňuje.

● ● ●

Některé z věcí, o nichž jsem informoval, mají svůj další vývoj:

Všude je plno inzerátů na magisterský program tchaj-wanských studií na College of Social Sciences National Chengchi University. Program má být dvouletý a má být v angličtině (v inzerátu je výslovně řečeno, že čínština nebude vyžadována). Bližší informace by měl čtenář najít na webové stránce www.css.nccu.edu.tw/imts/ nebo by si o ně mohl napsat na adresu mts@nccu.edu.tw Tolik k mému Dodatku, věnovanému studiu na Tchaj-wanu, který z nepochopitelných důvodů nebyl BL zařazen do rubriky Školství.
Dva z vystavujících na tchaj-pejském bienále, Chung-čang Lin a Ťie-žen Čchen sepsali petici, pod níž teď sbírají podpisy. Chtějí, aby kurátor byl vybrán nejméně s ročním předstihem, chtějí více peněz, a aby k pořádání bienále bylo zřízeno zvláštní oddělení, nezávislé na Muzeu. Já myslím, že jim hlavně vadí ta evropská kurátorka. Tolik k mému Dodatku, věnovanému tchaj-pejskému bienále.
Slavnostní otevření Stojedničky proběhlo o půlnoci, na přelomu starého a nového roku. Ale ani toto slavnostní otevření ještě nebylo definitivní. Vyhlídka v 89 poschodí má být otevřena až od 19. ledna. Vstupenka má stát NT$ 350, to je odhadem nějakých 250 Kč.

Tolik k mému dodatku, věnovanému švábům, nevěstám a právě Stojedničce. A tolik taky ke všemu, o čem jsem dosud psal.

Příště o něčem jiném.

články autora O autorovi
Vytisknout Poslat e-mailem

Obsah vydání
11. 1. 2005	Otazník nad svobodnými volbami v USA	Martin Mrzena
11. 1. 2005	Proč je těžké být intelektuál optimista	Bohumil Kartous
11. 1. 2005	O tsunami, kterou vyvolali lidé
11. 1. 2005	Utřel sem pysk v Kerfuru
10. 1. 2005	Jak pomáhá obětem asijské katastrofy Oskar a Český telecom	Bohumil Kartous
11. 1. 2005	Pomoc přímo v postižených oblastech
10. 1. 2005		Michael Marčák
11. 1. 2005	Zvítězilo Kristovo utrpení a Fahrenheit 9/11
11. 1. 2005	Býti voličem	Petr Pospíchal
11. 1. 2005	Právní pomoc ženám, obětem domácího násili
11. 1. 2005	České vysoké školy potřebují především inteligenci a snahu...	Ondřej Leinert
11. 1. 2005	Vysokoškolské školné nevyřeší nic
11. 1. 2005	Na Slovensku tiez masiruju ludom mozgy
11. 1. 2005		Michael Marčák
11. 1. 2005	Letters to the Editor k mému studiu na Tchaj-wanu	Petr Fiala
9. 1. 2005	Vcelku slušná televizní inscenace	Jan Čulík
10. 1. 2005	Zbabělci na levici
11. 1. 2005	Čoraz menej ludí sa naozaj zamestná	Alfonz Klačko
7. 1. 2005	Oběti tsunami platí cenu války v Iráku	George Monbiot
10. 1. 2005	Filozofie očima přírodního vědce	Boris Cvek
10. 1. 2005	Ideje jsou silnější než peníze - pokud to jsou opravdu ideje	Rudolf Převrátil
11. 1. 2005	Kuba oznámila plné obnovení styků s Evropskou unií
10. 1. 2005	Klausův projev	Václav Žák
10. 1. 2005	Vyřeší vážné problémy českého vysokého školství skutečně zavedení školného?	Jan Čulík
6. 1. 2005	Síla nočních můr v Nostickém paláci
6. 12. 2004	Hospodaření OSBL za listopad 2004
22. 11. 2003	Adresy redakce

Britské listy

Šéfredaktor:

Redaktor:

Správa:

Grafický návrh:

Letters to the Editor k mému studiu na Tchaj-wanu

● ● ●