10. 1. 2005
Na českých vysokých školách je nutno zavést školnéJsem studentem čtvrtého ročníku VŠE a rád bych zareagoval na výtku svého kolegy studenta o tom, jak to vypadá na naších školách píše Martin Boháč
Vysoké školy v ČR jsou dle mého mínění už dlouho v úpadku. Za patnáct let, co máme svobodu, se na některých fakultách nezměnilo vůbec nic. Ješte do minulého roku u nás vyučovali ekonomii profesoři, kteří předtím předášeli centrálně plánované hospodářství. Díky panu doc. Holmanovi a časopisu Respekt se toto naštěstí změnilo. Tímto nechci vytahovat tuto story, ale uvést to pouze jako příklad stavu našich vysokých škol. |
Většina vysokých škol funguje na principu přijetí maximálního počtu studentů a jejich postupného eliminování. Je tomu tak proto, že škola dostává příspěvky za hlavu studenta, takže je žádoucí přijmout každého a v prvních ročnících provést tvrdou eliminaci nesmyslnými zkouškami. Tento systém je špatný, škola by měla své studenty vybírat už na začátku a pak pouze rozvíjet jejich praktické dovednosti. Ne je dusit a ničit studiem naprosto zbytečných věcí. Rozumím námitce, že nic není zbytečné se učit, minimálně se tím tříbí paměť a IQ. Nicméně studium má člověka formovat v profesionála, ne ho ubíjet nesmysly. Tato nesmyslná výuka je zde proto, že školy jsou tazvaně "zdarma". To je lež. Populismus této věty sahá jěště do dob socialismu, teď ho používají všíchni, co nemají odvahu se pustit do zavedení školného. Studium školy stojí velké peníze. Osobně, když vezmu v úvahu cenu nejlepší možné příležitosti, kterou kvůli škole nevyužívám, přícházím o desítky tisíc měsíčně. K tomu stačí připočíst opravdu zaplacené peníze a vychází mi cifra, kterou si opravdu sociálně slabší nemohou dovolit. Souhlasím s mým kolegou, že studium začíná být pouze pro bohaté. Řešením by bylo zavedení školného. Školné, které by pokrylo náklady školy na pořádné profesory. K tomu peníze na kolej a stravu plus studijní materiály. Všechno hrazené z půjček od školy zárukovaných státem. Tento model funguje v zahraničí a v Čechách se ho bohužel asi nedožijeme, nicméně se pokusím vysvětlit jeho pozitiva. Škola, které platíme za studium, nám prokazuje službu. Tedy si můžeme vybrat, zda nám služba vyhovuje a jako zákazník si vynutit změnu, pokud nevyhovuje. Posílil by se tím vliv studentů a snížil vliv byrokracie. Profesor, který učí věci 30 let pozadu a pouze si přivydělává k důchodu, nemá na VŠ co dělat. Na jeho místo by mohl nastoupit profesionál z praxe, který by nás něco naučil. Školy by se zaměřily na produkci studentů, uplatnitelných na trhu. Tím by se postupně zvedala česká inteligence a celkové společenské IQ. Školy produkující zbytečné obory by se zmenšily, nebo zanikly. Takový už je trh. Půjčky by studenti spláceli po dokončení školy a nalezení zaměstnání, takže by škola sama měla zájem na tom, aby se student uplatnil. Jinak by své peníze nikdy neviděla. A nakonec by školy měly možnost dát svým studentům lepší podmínky, protože by měly dost prostředků. A když by si podobnou půčku mohl vzít každý inteligentní student, co by se dostal na vysokou školu, byly by VŠ opravdu i pro chudé. Pak by nebyly školy pro chudé populismem, ale realitou. Vzkaz našim vládnoucím "elitám": udělejte s tím něco. Nebo to uděláme sami, až dostudujeme. |