Americké úřady nyní povolily zveřejnění dopisu britského vězně z Guantánama, Moazzama Begga z Birminghamu. Byl zveřejněn v pátek v Londýně. Begg napsal tento svůj otevřený dopis, datovaný 12. července 2004 svým právníkům a americké a britské vládě. Tvrdí v něm, že byl týrán, že se mu strážci vysmívali kvůli jeho víře a jeho náboženství a že mu bylo vyhrožováno mučením a smrtí. Také tvrdí, že byl svědkem toho, jak zaměstnanci americké armády usmrtili dva vězně.

Mezinárodní konference o sociálním státu a globalizaci kapitalismu se uskuteční 2. října 2004 od 9 hod. v Lidovém domě, Hybernská 7, Praha 1, místnost č. 207

V programu vystoupí mimo jiné s příspěvkem k narůstajícímu vlivu globalizace na sociální situaci a instituce Martin Potůček z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd UK, Jan Keller z Ostravské univerzity, s příspěvkem o důchodovém systému a důchodové reformě Michal Polák z London School of Economics. Zítřek sociálního státu v globalizovaném světě představí nestor české makroekonomie Miloš Pick. Český přínos k sociálnímu státu uvede Vladimír Seidl z VŠE Praha. O představách francouzských socialistů pohovoří René Revol, jeden ze zakladatelů proudu "Nový svět" v Socialistické straně Francie - PSF.

Z celodenního jednání přineseme zvukový i obrazový záznam

Je možno cenzurovat sdělovací prostředky tak, aby jich nezneužívali političtí extremisté?

Ivan Hoffman diskutoval ve čtvrtek 30.9. 2004 ve večerním Radiofóru ČRo 1 - Radiožurnálu s šéfredaktorem Britských listů Janem Čulíkem, manželkou předsedy politické strany Evropští demokraté Jana Kasla a ředitelkou Nadačního fondu Ferdinanda Peroutky Terezií Kaslovou a vedoucím komentátorem Lidových novin Milošem Čermákem nad prací médií v době terorismu.

Mají média zveřejňovat fotografie a záznamy s požadavky extremistů a záběry vraždění rukojmích, nebo je mají ignorovat, případně cenzurovat?

"Al Džazíra dává ve svém vysílání prostor pro často otevřenou razantní diskusi. Na druhé straně je pravda, že to někdy jde až na doraz," připustil šéfredaktor Britských listů, "oni se hájí, že o tom také velmi opatrně diskutují. Není pravda, že je to ostře teroristická stanice. Je ostřejší než západní stanice, ale to je důsledek jistého kulturního posunu, samozřejmě," uzavřel.

Celý text článku Filipa Rožánka ZDE, přepis podstatných částí rozhlasové diskuse viz níže:

Britský premiér Tony Blair bude v pátek přijat do nemocnice, kde se podrobí lékařské proceduře, jejímž účelem je opravit jeho nepravidelný srdeční puls. Lékaři budou za pomoci místního umrtvení léčit jeho srdeční palpitace, které se poprvé objevily loni a v poslední době se opakují. Blair však zdůraznil, že zamýšlí být premiérem po celé třetí funkční období, pokud by byl zvolen. Dodal, že nemá v úmyslu usilovat o čtvrté funkční období.

Hurikán Jeanne poničil karibský ostrov Haiti strašlivým způsobem. Kromě obrovských materiálních škod způsobil smrt více než 1500 lidí. Dalších asi 900 se pohřešuje. Pouliční gangsteři a Kanibalská armáda ale stojí v cestě humanitární pomoci, kterou se snaží poskytovat Organizace spojených národů (OSN) a různé dobročinné organizace jako je Mezinárodní červený kříž, CARE a mnohé jiné.

Apel hlavám států, a přdstavitelům vlád zemí Evropské unie a NATO, vyjadřující "obavy o stav demokracie v Putinově Rusku".

Jako fanda skupiny Nerez, která patřila a přes svou neexistenci stále patří mezi mé nejoblíbenější kapely, jsem se rozhodl navštívit koncert a zároveň křest nového alba skupiny Neřež, která se ať už otevřeně či skrytě hlásí k odkazu Nerezu. Naposledy jsem byl na jejich koncertě před několika lety, kdy hráli ve větším obsazení autorské písně Zdeňka Vřešťála a Vítka Sázavského a písně Nerez v novém aranžmá. Inteligentní a dobře zahranou muziku. Spojení tohoto tělesa s Vladimírem Nohavicou na CD Nohavica a Kapela - koncert s výrazným aranžérským rukopisem Vítka Sázavského je zatím tím nejlepším, co jsem od tohoto seskupení slyšel.

Jsem prostý chlapec z vesnice, který je na nejrůznější odéry zvyklý. Při svém dojíždění do školy v Ostravě jsem byl často obtěžován zápachem spoluobčanů. Ale nikdy jsem si to plně neuvědomoval. Nikdy mi to nevadilo tak, jako nyní.

Ještě ráno, na začátku krásného červencového dne loňského roku, si Michal Lurie promítl před očima poslední fázi svého bytově družstevního života: Vtrhne do centrály na Hutmance, a teď už nebude dbát na další sliby, výmluvy, vytáčky a vysvětlení. Okamžitě splatí všechny zbytky stavebních úvěrů a nehne se z místa, dokud mu nedají doklad o tom, že má všechny závazky vůči družstvu splněny. Potom mu družstvo převede byt do vlastnictví, přesně tak, jak to nařizuje zákon. Představil si to blaho, až to klapne.

Pak už mu může být celé družstvo ukradené...

Navečer bylo jasné, že už to nestihne. Družstvo je zadlužené, převody nebudou, majetek obstavil exekutor. Ranní představa byla správná, jen zpřeházená. Družstvo mu bylo ukradené už teď.

Jako pěkně rozrostlý klan - v počtu 70 - se Jákob, řečený Izrael a jeho rodina přestěhovali do Egypta. Pozval je tam Izraelův syn Josef - ten, co se stal v době hladu pro Egypt požehnaným sluncem záchrany - ten, co doprostřed hladomoru přinesl nadějný plán: "Boží vizi". Synové Izraele pak v Egyptě zůstali. Nesplynuli však. Zůstali sví -- svobodní, potulní pastevci, nad nimiž nejeden Egypťan ohrnoval nos: podívejte, támhle pasou svá stáda ti divní přivandrovalci, ti Hebrejové. Ale vzpomínka na Josefa, jemuž říkali v Egyptě Zachránce světa - dlouho fungovala - a Izraelci mohli pást nerušeně svá stáda.

President republiky a bývalý předseda vlády Václav Klaus označil pořad ČT o kause LTO (lehkých topných olejů) za skandální. Ano je to skandální, ale ne tak jak to myslí pan Klaus. Dá se říci, že pořad neřekl nic, co by lidé, kteří se o dění v ČR zajímají, nevěděli. Takže jediné, co může vadit, je zveřejnění této kauzy v televizi.

Text napsaný u příležitosti výstavy Jany Kremanové, Petra Šmahy a Pavla Kouřila ve Studiu Paměť, Soukenická 29, Praha 1

Dva vyložení umělci, Jana Kremanová a Petr Šmaha, jak by je pojmenoval básnický mág a mystifikátor Eugen Brikcius, se rozhodli k hrdinskému činu: k vzdání pocty fotografu Pavlu Kouřilovi a nádherným, i když často ukrutně urputným chvílím. Tehdy například malíř Ota Slavík uběhl trasu ze Staroměstského náměstí na roh Vodičkovy a Jungmannovy do Československé státní spořitelny v rekordním čase, aby před uzavřením peněžního ústavu vybral peníze na další piva a kořalky, aby si s novopečeným cukrovkářem keramikem Luborem Těhníkem vypil pětadvacátou malou vodku (velké mu prý lékaři zakázali) a zároveň od tehdy krátce abstinujícího spisovatele Petra Chudožilova nechal si vzápětí vyspílávat, že mu z chlastu teče nudle z nosu. Možná od tehdy se datuje jedno z mnoha umělcových trefných rčení "Tudle nudle suchý z nosu."

Britský regulační úřad pro komunikace navrhl, aby byl v Británii vytvořen nový veřejnoprávní televizní okruh, který by byl konkurencí BBC. Mohla by ho provozovat společnost Channel Four, komerční televize ITV anebo jakákoliv jiná organizace, třeba vydavatelé novin.

Diskuse Jana Čulíka a Petra Šafaříka, která vyšla 20. září 2004 v Občanských novinách, příloze Literárních novin.

Katedra mikroekonomie a veřejné ekonomiky VŠFS pořádá v rámci 2. ročníku pravidelného teoretického semináře Ekonomie produktivní spotřeby a sociální investování v úterý 5. října od 17:20 v budově VŠFS Vltavská 12 (kousek od Anděla) v místnosti č. 11 besedu na téma:

reakce na článek Karla Kobosila "Smrkovského argumenty a pseudoproblémy zamindrákovaných "strážců veřejného blaha" jsou opět na stole"

Předesílám, že mě tón celého článku pana Kobosila naprosto iritoval, budu psát podobně. Aby si mě pan K. mohl zaškatulkovat, tak se označím za laika, tj. toho, kdo neví, kdo nemá ani páru, ba ani zkrátka mít nemůže.

Jazzová sekce - Artfórum vystavuje od 4. 10. 2004 do 30. 10. ve Vladštejnské 14 na Praze 1 (vchod do zahrad) kreslený humor Michaela Marčáka. Vernisáž začíná 4. 10. v 16:00.

V pátek 1.10. 2004 v 21:10 bude Český rozhlas 6 vysílat na frekvencích 639 kHz | 954 kHz | 1332 kHz v pořadu "Česká justice" 3.díl mých promluv na téma "Paradoxy české justice". Týká se verbálních trestných činů, souběhu lhůt, důsledků kontinuity našeho práva s právem předlistopadovým (též ve vztahu k postavení zahraničních Čechů), v podstatě jde o prezentaci zkušeností a postojů Spolku Šalamoun.

Poslech na vlastní nebezpečí posluchače: jsem laik, mé názory jsou laické.

Zahraniční zájemce upozorňuji, že ČRo lze poslouchat i na internetu.

Dvě občanská sdružení zaměřená na ochranu životního prostředí se právě odvolala proti stavebnímu povolení na kolosální "dálniční" křižovatku, jež by se měla budovat v Praze 6, v severním předpolí Strahovského tunelu. Proč tak učinila? Vydané povolení je nezákonné a nesprávné. Jde o typický příklad politického a úřednického selhání při ochraně veřejných zájmů, zjevně ve prospěch výstavby důležité části obchodně zajímavého, ale dopravně a environmentálně zhoubného a finančně nesmírně náročného "dálničního" průrazu centrem města.

Kromě odporu k hygieně, který způsobuje natolik velký zápach obyvatelstva, aby to stálo za zmínku v turistickém průvodci ZDE a ZDE jsou obyvatelé Čech, Moravy a Slezska (nehledě na etnickou příslušnost) obdařeni i dalšími významnými vlastnostmi. Tou, která sice v turistických průvodcích chybí, ale pro pochopení místní mentality by tam asi být měla, je český (multietnický) nevkus. A že to není otázka volného trhu a konkurencí bičované nabídky, je možné ověřit právě u nás.

K článku "Média a počítače mají zásadní vliv na myšlení, postoje názory, hodnoty, estetiku a životní styl" sociologa Petra Saka.

Osobní hodnoty výzkumníka jsou odvěkým problémem sociologického výzkumu. Jejich nepřiznání a nereflektování vede ke zkreslování zjištění a k prezentaci osobních tendencí a vkusu jako obecných pravd. Přesně toho se ve svém článku dopouští sociolog Petr Sak, mávaje kladivem na čarodějnice, které se převlékly do hávu počítačových technologií a masové kultury.

Nedávno, když jsem byl v USA, dostal jsem poštou inzerát na časopis New York Review of Books. Na obálce byla kresba, na které je president Bush vyobrazen jako římský voják. V ruce drží štít, na kterém je státní znak USA. Ve vaku na zádech má místo šípů rakety. Text pod kresbou říká: "...tento prezident chce změnit pravidla, která ovládají mezinárodní vztahy už 50 let". Následuje velký tučný nápis: "UVNITŘ: DŮKAZ".

V úterý 21. září 2004 v 6:15 podnikl oddíl odporu útok na americkou hlídku v okrsku Sadr al-Júsúfíja jihozápadně od Júsúfíje v oblasti známé jako Udajova farma, kde je nyní základna okupačních vojáků a tzv. Irácké národní gardy. Odpor nejprve odpálil bombu pod americkou hlídkou tří obojživelných obrněných vozidel, jakých užívá námořní pěchota. Výbuch dvě z těchto vozidel vyřadil z provozu. Bezprostředně nato přilétl nad místo vrtulník Black Hawk, bojovníci jej však zpozorovali a zbraní známou jako ahadíja (též dimitrov) na ni zaútočili. Hořící vrtulník byl přinucen k přistání na bývalém mezinárodním letišti 17 km od místa útoku. Dimitrov je ruská zbraň, vyskytující se v různých verzích. Jednoduchá je ráže 14,5 mm a má dolet 3,5 - 4 km.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Problém odpovědnosti vydavatele periodického tisku za obsah publikace je bohužel velmi nejasný, neboť jednoznačně nevyplývá z žádné zákonné normy a ani soudní praxe na toto téma dosud neposkytla svůj autoritativní názor. Problematika je o to ošemetnější, že zasahuje do vícero oblastí, které je třeba uvažovat. Dilema vzniká nejen po stránce právní, ale i etické, politické, ekonomické či technické. Pro úplnost se jimi musíme zabývat na prvním místě, neboť právní posouzení věci nelze v tomto případě nastínit samostatně.

Související článek: "Rasismus v České republice"

Slavný projev "jde o to" vstoupil do dějin v padesátých letech minulého století díky srdnatému bojovníkovi za lidská práva z černého Kladna. Jeho pštrosímu tanci na tribuně a mečivému hlasu však předcházely projevy nepostrádající nádech výbojných jepičích králů z báchorek sice umně sestavených, ale lživokřivých.

V srpnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 6350,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.