Pamatuji si tu dobu velmi dobře. Na tyto zločiny tehdy upozorňoval pan Kudláček ve svém Českém deníku. Byly to jediné noviny, které o tom psaly. Mladá fronta i Lidové noviny tehdy věrně pochlebovaly Klausovi a psaly plně v souladu s názory ODS. Věnovaly se více zdůvodňování pana Kočárníka, proč nic nejde změnit, než aby pomáhaly a tlačily politiky na vyřešení situace. Přitom to nebylo nic těžkého. Hned na začátku celé kausy slovenský parlament na nočním zasedání zajistil nápravu -- stačilo sjednocení daní a obarvení nafty. Čeští vládnoucí politici se tři roky hádali, co je lepší a jak to udělat. Bohužel celou tu dobu různí Kutalové dál vraždili bílé koně a vydělávali peníze. Hezky to řekl premiér Gross na pokřik potrefené husy pana Langra: "Má čisté svědomí a nijak se neprovinil v době, kdy česká politická reprezentace v první polovině 90. let nechala okrádat tuto republiku. Na Langrovy výtky proti policii pak Gross řekl "zcela jistě to nebyli policisté, kdo byli motorem této záležitosti a kdo mohl poskytnout to nepodstatnější -- to je politické krytí (zločinců) a neustálou argumentaci, že změny v zákonech nejde udělat kvůli tomu a onomu." To jsou silná slova. Ale bojím se, že vyšumí do ztracena jako všechny kauzy našich politiků. Říká se tomu kolektivní nezodpovědnost.

Kausa lehkých olejů nebyl jediný způsob okrádání republiky. Další způsob bylo vracení DPH. Jako v jiných zemích i u nás byla vytvořena nová daň -- daň z přidané hodnoty. Jejím principem je to, že tuto (zaplacenou) daň je možno během dalšího zpracování nebo obchodování žádat od státu zpět. (Všimněte si slova "zaplacenou"). Nebyl by to malý český člověk, aby na to nevyzrál.

Byl to tehdy opět jediný Český deník pana Kudláčka, který napsal, že za rok 94 nebo 95 (už to nevím přesně) vyplatil český stát na vratcích DPH o 13 miliard více než vybral. Uvědomte si to -- stát vrátil víc než vybral -- proč potom tu daň zaváděl? Jak je to možné?

Bylo to velmi jednoduché. Znám jeden konkrétní případ. Pan obchodník koupil v Lanškrouně tisíc odporů asi za 1 000.- Kč. Prohnal tyto odpory dvěma nebo třemi svými s. r. óčkami s bílými koni, během nichž se z odporů staly procesory v ceně 20 milionů. Tyto "procesory" vyvezl do Německa v malé tašce. Tašku před Norimberkem vyhodil z okna vlaku a vrátil se domů. Ihned potom zažádal o vrácení DPH -- v tomto případě to bylo 22% z 20 milionů neboli 4 miliony a 400 statisíc. Při vložené investici 1000 Kč plus zpáteční jízdenka do Norimberka to není špatný zisk. A z toho se stal národní sport českých podnikatelů. Výsledek byl ten, že stát vybral o 14 miliard méně než vrátil. Při tom řešení bylo tak lehké. Stačilo jenom se zeptat Slováků. Slovenský parlament totiž ihned vydal zákon, že stát vrátí DPH ihned, jakmile ji zaplatí všichni předcházející v tom řetězci "podnikatelů". Pokud je mi známo u nás podobný zákon nemáme dodnes. Rád bych se mýlil.

Možná by nám pan Klaus místo kritiky České televize mohl vysvětlit, proč Slováci mohli ihned (na nočním zasedání) zabránit všem lumpárnám a proč jeho vláda nebyla schopna navrhnout a nechat schválit podobné zákony. Může se pak divit názorům, že jeho politici profitovali na této "nečinnosti" státních orgánů?