sobota 15.00: Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič byl nalezen v sobotu dopoledne mrtev ve vazebním středisku v Haagu. Měl vysoký krevní tlak a trpěl srdeční chorobou. Minulý měsíc odmítl haagský tribunál dát Miloševičovi svolení jet se léčit do Ruska. Tribunál nyní nařídil vyšetřování příčin Miloševičovy smrti.

Slobodan Miloševič, 64, byl od r. 2001 souzen v Haagu za údajné válečné zločiny a za genocidu. Těchto trestných činů se měl dopustit během balkánských válek v devadesátých letech.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Jak informovaly Britské listy o válce v Kosovu ZDE

Odkazy na výběr více než 360 článků, publikovaných v BL o válce v bývalé Jugoslávii do 29. 8. 2001 ZDE

V pondělí 13. března má deník Metro hlavní titulek: "Balkánský řezník zemřel v Haagu na infarkt". - Je to materiál z ČTK. Je fakt, že list publikuje několik rozdílných názorů na Miloševiče, od občanů z bývalé Jugoslávie, ale celou věc kazí ten nesmírně zaujatý titulek. Nepřijde redaktorům deníku Metro, že tím titulkem urazili značnou část lidí, kteří si o Miloševičovi třeba nemyslí, že to byl "řezník"? Co je to vůbec za jazyk?

Moravcův čtvrteční mimořádný politický diskusní pořad bohužel vážným způsobem zkreslil politické poměry v České republice, a to v důsledku dvou závažných profesionálních poklesků, jichž se dopustila Česká televize.

Redakce Mladé fronty Dnes žije v bludu. Domnívá se, soudě alespoň z jejího článku k úmrtí Slobodana Miloševiče, že srbský prezident byl odsouzen a v Haagu si odpykával řádné vězení za své "zločiny". Prezident Miloševič ale odsouzen nebyl. Nikdy. Proces, který jej měl odvést do doživotního žaláře, se žalobcům rozpadl pod rukama, ač se Miloševič jako právník hájil před tribunálem z obvinění z válečných zločinů, ze zločinů proti lidskosti a z genocidy sám. Zemřel tak nikoliv odsouzený zločinec, ale prezident jednotné federativní socialistické republiky Jugoslávie - multietnického a multikulturního státu, který hájil do posledního dne svého života. Na tomto faktu nezmění nic ani nedovzdělaní redaktoři Mladé fronty Dnes.

V neděli večer, den po zveřejnění tohoto článku, už byl úvodní text na portálu Mladé fronty Dnes jiný...

Inovované znění článku na serveru iDnes ZDE

Od 1994 do 2001 působila Nancy Paterson jako soudní zmocněnec pro Mezinárodní soudní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Předtím pracovala jedenáct let jako pomocný okresní advokát v manhattanské kanceláři okresního státního návladního v New Yorku. Na jaře 1994 se zúčastnila v Komisi expertů vyšetřování pro OSN o sexuálním zneužívání ve válce v bývalé Jugoslávii. Nyní pracuje jako poradce zvláštní vyšetřovací jednotky Federal Reserve Board (orgán kontrolující Federální rezervní banku) ve Washingtonu.

Tento rozhovor publikovaly Britské listy 2. července 2001 ZDE

Jak informovaly Britské listy o válce v Kosovu TÉMA BL

Josef Vít se nás snaží přesvědčit, že kritika čínského počínání v Tibetu je přehnaná. V zemi prý do roku 1950 panoval nelidský středověký režim, zatímco nyní - pod čínskou vládou - do Tibetu konečně přišel pokrok a s ním všechny vymoženosti moderní civilizace.

Vít kritizuje protibetské aktivisty, kteří údajně mají minimum znalostí o skutečné situaci v zemi před čínskou invazí. "Kolik z nich ví, že před padesáti lety byly v Tibetu ještě lidské oběti?", táže se (ale neuvádí pro své tvrzení žádný zdroj).

Autora neznám, ale jeho článek o tom, jak je Tibeťanům dobře pod čínskou kuratelou mi připadá neuvěřitelně hloupý a opravdu se divím, že to jinak seriozní BL otiskly. Není to nějaká recese? Nebo je autor placený čínskou ambasádou? Nevzpomíná si, jak "dobře" se žilo v Rusy okupovaném Československu? píše Václav Unar a pokračuje:

Blíží se volby. Politické strany nabíjejí děla svými sliby a snaží se jimi zasáhnout co nejvíce voličů. Myslím si, že z tohoto ranku je populistické prohlášení ministryně školství Petry Buzkové, že se během pěti let zdvojnásobí počty žáků, kteří studují na gymnáziích a lyceích.

Na první pohled vše působí rozumně.

Reformní politika francouzského premiéra Domonique de Villepina utrpěla výrazný šrám.

Francie povstala proti jeho plánu, zákonu o prvním zaměstnání, od kterého si vláda slibuje snížení nezaměstnanosti, jež postihuje zejména mladé lidí. Avšak Francouzi se staví proti reformám, které by v jejich očích mohly ohrozit výdobytky sociálního státu. Jejich nechuť ke změnám tak vyvěrá z celkové nálady obyvatelstva, která se zaměřuje na obranu sociálních hodnot.

Španělsko zažilo ve dvacátém století několik desetiletí diktátorského režimu. Po smrti diktátora Franka zahájilo Španělsko přechod k demokracii, jehož součástí se stalo také radikální zpochybnění tradiční mužské a ženské role, včetně "sexuální revoluce". V posledních třiceti letech probíhá ve Španělsku živá společenská debata na toto téma a španělská společnost prochází dramatickými změnami. Díky snaze žen i mužů změnit tradiční uspořádání a dospět k společenským vztahům založeným na rovnosti je dnes Španělsko zemí s nadprůměrným zastoupením žen v politice i v ekonomické sféře a těší se z pokrokové legislativy, např. zákonu o manželství osob stejného pohlaví a komplexním zákonu o domácím násilí.

"Po vítězství nad fašismem, nacismem a stalinismem stojí svět před novou globální totalitní hrozbou: islamismem," píše Salman Rushdie a 11 dalších intelektuálů ve francouzském týdeníku Charlie Hebdo 1. 3. 2006. a pokračují "islamismus je reakční ideologie, ubíjející rovnost, svobodu a sekularismus. My spisovatelé, novináři a intelektuálové voláme po odporu proti náboženskému totalitarismu a po podpoře svobody, rovných příležití a sekulárních hodnot"...O událostech spojených s publikací karikatur Mohameda, včetně útoků na dánské ambasády píší autoři "To, čeho jsme svědky, není střet civilizací ani protiklad mezi Západem a Východem, ale globální boj, v němž jsou konfrontováni demokraté a teokraté."

Je sekularismus skutečně východiskem z problémů současnosti?

Dovolím si reagovat na to, co tu až dosud padlo ohledně hodnocení hlasování v Poslanecké sněmovně, které zpracovává Zelený kruh pod názvem "Pověz mi, kdo je nejkrásnější" a které bylo označeno panem Březinou za "ideologicky pokřivenou agitku". Zpracováváme přehled hlasování od roku 1996 vždy s přesným uvedením metodického postupu. Před volbami každá strana slibuje, seč může cokoliv. Cílem a smyslem našeho přehledu je ukázat na vybraných hlasováních, jak která strana v oblasti ochrany životního prostředí své sliby plnila a jak u konkrétních zákonů hlasovala.

Ráda bych upozornila na skutečnost, že zavedení GM vojtěšky může mít vážně ekologické, sociální a ekonomické dopody a rozhodně nejde o "nafouklou bublinu", jak se tvrdí v článku pana Breziny.

Vojtěška se totiž v USA pěstuje převážně bez použití pesticidů a přednosti GM vojtěšky od firmy Monsanto má být zejména její odolnost vůči pesticidům, což patrně povede k nárůstu jejich aplikace na polích.

GM plodiny odolné vůči herbicidům byly vyvinuty právě proto, aby snížily jejich aplikaci. Tak také v praxi fungují, což dokazuje celá řada nezávislých odborných zdrojů. Nechápu proto, proč by kvůli GM plodinám měla aplikace herbicidů naopak narůst.

Herbicid-tolerantní skupina GM rostlin má cíleně zabudované geny, které ji činí odolnou vůči určitým skupinám herbicidů. Plevel vůči ním odolný není. To umožňuje mnohem cílenější zásah proti plevelům, při kterém se spotřebuje mnohem menší množství herbicidů (často stačí jen jediný postřik za celou pěstební dobu, zatímco dříve se jich muselo používat několik).

Už jen tímto snížením aplikace herbidu jsou GM plodiny šetrnější k přírodě. Ušetří se ale samozřejmě také lidská práce, pohonné hmoty atd.

Podrobnosti ZDE ZDE

Tvar nečtu už dávno, dvě čísla Hosta mám pročtené za dvacet minut, někdy i za kratší dobu (stačím přitom vypít kávu v Univerzitní knihovně UP) -- člověk se ale s tím nudným světem současné české literatury, v níž se všichni navzájem poplácávají a kňourají nad nezájmem lidí o jejich díla, setkává i jinde, třeba v Lidových novinách (typická je v tomto ohledu rubrika D. Iwashity v sobotní Orientaci). Člověk by měl asi jásat a děkovat Bohu za to, že máme kulturu, že máme své básníky... leč on je to stejně stupidní klam jako víra naivní šlechtičny z Osudů dobrého vojáka Švejka, že český voják je dobrý voják, čili že splňuje všechno to mondénní nadšení pro válku, jež tak tvrdě kritizoval Karl Kraus.

Již delší dobu zjišťuji, že mnoho lidí se snaží sdělovat názory, aniž by se řádně seznámilo alespoň s hrubými rysy problému, ke kterému se vyjadřují, píše Michal Horák .To se týká samozřejmě celé oblasti informační, respektive mediální. Já se však soustředím na jediný, izolovaný "problémek" v souvislosti se článkem Lenky Vytlačilové ze dne 10.03.2006 "Solární panely -- děkuji, nechci". Autorka spolupracuje s European Patent Office a proto lze předpokládat, že se bude vyjadřovat buď ve zcela obecné rovině a nebo v rovině faktů. Bohužel, autorka smíchala oboje dohromady a nejméně v oblasti solární energie, specielně fotovoltaických panelů přinesla silně zavádějící informace. Rád bych zde uvedl věci na pravou míru:

Jen ve zkratce si dovolím reagovat na názor Ondřeje Austa publikovaný v článku Lidových novin ("O čtenářích lepších i přehnaně kritizujících") Čestně řečeno, jsem ho nepochopil (alespoň ne zcela). Konkrétně hovořím o druhé části článku, jež byla zveřejněna i v BL . Nevím totiž, zda se O. Austovi jedná o obhajobu zmíněných titulů (LN, MF DNES), nebo osob (Jílková, Neff), či o plamenný boj za jazykovou čistotu.

Peter A. Angeles: Informal fallacies, in: Dictionary of philosophy, Barnes& Noble, 1981, Harper & Row ISBN: 0064634612, The HarperCollins Dictionary of Philosophy 2nd ed. 1992: ISBN 0-06-461026-8. ISBN13: 9780064610261

Před sedmi lety, v lednu 1999, přinesly Britské listy pozoruhodný výčet tzv. chybných argumentů - úmyslné sofistiky a způsobů, jak jí zdárně čelit. V přírodních vědách lze vědecké teorie toliko vyvrátit, nikoliv potvrdit. V politice i žurnalistice vědecké teorie neexistují. Což neznamená, že by nebylo co vyvracet. To, co ale v české politice i žurnalistice existuje, má spojitost pouze se zájmy aktérů a způsoby jejich sebeprosazování. Sofistika slaví úpsěchy. O poznání nejde ani na jedné straně. Je to boj bez pravidel. Většina čelných politiků má své PR many - "spin doctory" a "media trenéry". Přichází před kamery a mikrofony připraveni. Většina novinářů ani neví, že existuje logika. Natožpak, že existují nějaké chybné argumenty. "Hyeny" tak bývají ve zjevné nevýhodě, což bývá vidět na výsledcích. Odstranit chybné argumenty z rozhovorů - to je zájem diváků či čtenářů - tedy veřejný zájem. Proto přinášíme "druhé vydání" Klasifikace neformálních falešných závěrů Petera A. Angelese právě teď.

Novináři do nekonečna jak kolovrátek opakují, že odnikud se vynořivší Zelení Martina Bursíka jsou alternativou pro voliče, zklamané ze stávajících parlamentních stran. I když doteď nebyli. Tisíckrát opakovaná lež se ztěží stane pravdou - i v roce 2006. Ale pojďme se podívat na občany - voliče tak, jak je vidí sociologové. Zkoumejme nejen primitivní otázku "koho půjdete volit", ale zkusme se ptát proč. Co trápí voliče na začátku roku 2006? Jaká témata ho "štvou"? Co by vlastně chtěl prostřednictvím politiky zlepšit? Do jaké míry je spokojen, šťasten? Jsou jeho životní postoje řešitelné politikou, nebo rodinnými financemi? Je to, co by občan chtěl, řešitelné změnou volební strany nebo změnou svého vlastního přístupu k politice jako takové?

Teze prvá: Český občan politiku konzumuje. Strava je to pestrá. V jeho jídelníčku činí ale jen několik procent. Český občan chodí do místního fotbalového klubu, svazu žen či důchodců. To je politika všedního dne, kterou umí tři uskupení: katolíci v kostele, občanští demokraté na fotbalovém hřišti a komunisté v tradičních vesnických spolcích - myslivců a rybářů. Fotbal občana zajímá. Ekologie ho nezajímá, pokud nemá sto metrů od domu divokou skládku. Kolo za škodovku kvůli životnímu prostředí nevymění... Si potróblé, né?

Poslanecká sněmovna nedávno schválila s četnými poslaneckými pozměňovacími návrhy dlouho očekávanou rekodifikaci Trestního zákona. Pokud o tomto díle našich poslanců hovořím s právníky, vyslovují se vcelku pozitivně. Při podrobnějším čtení se však neubráním pochybnostem o některých "modernizacích", které návrh, postoupený Senátu, přináší. Některé z nich jsou dílem "lidové umělecké tvořivosti" poslanců, jiné samotných vládních legislativců.

Bez větší diskuse se poslanci rozhodli přijmout poslanecký návrh na snížení věku trestní odpovědnosti z 15 na 14 roků.

Na klimatické změny neexistuje jiná rozumná odpověď než zásadní společenská změna. Limity na cokoli a kvóty na něco jiného to nezajistí. Ať do nich fušujeme jak chceme, stejně nemůžeme základní pozemské systémy podporující život udržet v rámci stávajícího ekonomického systému.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Skupina občanů vystoupila před několika dny na veřejnost s textem, který pod názvem Žalujeme zveřejnila většina médií. Signatáři v něm obviňují některé představitele výkonné, zákonodárné a soudní moci v České republice ze zanedbání svých povinností i z lhostejnosti k nedostatkům a chybám, jichž se dopustily věcně příslušné orgány, činné v trestním řízení vůči původně tureckému, nyní už německému občanu kurdského původu panu MUDr. Yektovi Geylanî - Uzunoğlu v období mezi roky 1994 a 2005. Dokument také ve stejné souvislosti vyčítá novinářům zkreslené a nepravdivé informování v honbě za senzacemi. Uvedené, ale nejmenované osoby podle signatářů nesplnily svoje ústavní pravomoci, či v případě novinářů, hrubě poškodili pověst Yekty Uzunoğlu a tak se morálně zpronevěřili svému poslání.

Ruský prezident Putin, zdá se, probudil základní obranné instinkty finských ozbrojených sil.

To není maličkost, pamětníci v bývalám Sovětském svazu by se mohli rozpomenout na finskou válku začátkem čtyřicátých let minulého století, kdy se malé Finsko dlouho a udatně bránilo sovětskému náporu. Někdo si možná řekne, že to už bylo dávno. Ne tak velitel finských ozbrojených sil, admirál Juhani Kaskeala, který se v uplynulých dnech zúčastnil štábního cvičení v krizovém řízení, jež v Norfolku, v americkém státě Virginia, pořádala Atlantická aliance NATO. Při té příležitosti poskytl rozhovor finské televizi, v němž označil politický vývoj v Rusku za znepokojivý.

Bohumil Kartous ve svém článku rozebíral čtvrteční diskusi na ČT 2. Pořad Otázky Václava Moravce speciál se i přes to, co podle pana Kartouse zajímavého přinesl, může bez obav zařadit do kategorie "zbytečné".

Více než 250 renomovaných lékařů z Velké Británie, USA a dalších zemí v dopise uveřejněném v lékařském žurnálu Lancet uvedlo v pátek 10. března 2006, že medicínská etika zakazuje násilné krmení osob, které se rozhodly podstoupit hladovku. Signatáři dopisu napadají také užívání pout k znehybnění vězňů, kteří jsou pak vyživováni za pomoci sond. Lékaři vyzvali USA, aby k vězňům umožnily přístup nezávislých lékařů.

Celosvětový Pochod proti válce pořádá tentokrát Iniciativa za sociální fóra v neděli 19. března od 14:00 na Václavském náměstí v Praze. Pochodová trasa vede k ambasádě USA a odtud k Tyršovu domu na Újezd, kde proběhne od 16:30 veřejný mítink.

V ten samý den se sejdou i aktivisté seskupení kolem americké "korespondentky" Christian Science Monitor, usazené v Praze, Arnie Farnam. International Peace Movement of the Czech Republic, Initiative Against War, ve spolupráci s Humanistickým hnutím pořádají už v sobotu 18. března od 14.00h debatu za účasti Erazima Koháka, filosofa FF UK, v Galerii Lapidárium (Rámová ulice). Od 19:00 se pak koná ve strahovském klubu 007 koncert proti válce, vstupné je 60 Kč. Druhý den, v neděli 19. března od 13 do 14 hodin se bude konat happening na Hradčanském náměstí (u sochy TGM) a poté bude následovat pochod k ambasádě USA.

Pořadatelé této demonstrace nechtějí vidět rudé prapory či transparenty. "Úplně jiná demonstrace ten samý den vítá rudé prapory, ale to je jinde. Každý si musí vybrat, samozřejmě.", píší organzátoři z Mírového hnutí. A tak v České republice budou díky těmto letitým neshodám mezi několika desítkami aktivistů opět nejspíše dva mírové pochody v ten samý den, které tím pádem od turistické výpravy ani nerozeznáte... U ambasády USA se nejspíše sejdou a dají si zde do držky za mohutného fandění tajných i uniformovaných policajtů. Blahoslaveni budiž chudí duchem. Britské listy (bez transparentu, zato s fotoaparátem) se půjdou podívat na obě akce. Alespoň budeme moci srovanávat...

2005: Jak globální hloupost ovlivňuje některé protiválečné aktivisty ZDE

reakce na článek Ivana Breziny "Poslanec Křeček nikoho neobelhává"

Dovolím si reagovat na to, co tu až dosud padlo ohledně hodnocení hlasování v Poslanecké sněmovně, které zpracovává Zelený kruh pod názvem "Pověz mi, kdo je nejkrásnější" a které bylo označeno panem Březinou za "ideologicky pokřivenou agitku". Zpracováváme přehled hlasování od roku 1996 vždy s přesným uvedením metodického postupu. Před volbami každá strana slibuje, seč může cokoliv. Cílem a smyslem našeho přehledu je ukázat na vybraných hlasováních, jak která strana v oblasti ochrany životního prostředí své sliby plnila a jak u konkrétních zákonů hlasovala.

reakce na článek Bohumila Kartouse "Ordinace politického lékaře - Očekávaný efekt"

Očekával jsem další skandalizační článek Ivana Breziny, jakmile totéž v USA učinila firma Monsanto prostřednictvím své PR mašinérie, a nezklamal mne :-)) Komplexní vyvrácení všech nesmyslů, uvedených v článku by si opět vyžádalo text mnohonásobně delší než původní text, proto jen stručně.

V lednu 2006 přispělo celkem 130 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 236.00 Kč. Příjem z reklamy byl 5500 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1078.19 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.