Dominique de Villepin prosadil kontroverzní zákon o "rovnosti šancí" (ve Francii je znám spíše pod zkratkou CPE :contrat première embauche), který se zabývá celou škálou problémů jako např. délka stáží či boj proti diskriminaci. Jablkem sváru se ale stala skutečnost, že nový zákon dává zaměstnavatelům možnost v prodloužené dvouleté zkušební lhůtě, bez udání důvodu, propustit absolventy (tedy pracovníky, kteří jsou v prvním zaměstnání). Cílem reformy je snížit nezaměstnanost mladých lidí, která se pohybuje okolo 20%. Reforma by podle vlády měla umožnit větší pružnost systému a tak ulehčit přijímání absolventů. Velká část francouzské populace se však postavila proti, podle zveřejněného průzkumu zákon odmítá více než 60% dotazovaných s tvrzením, že reforma nezaměstnanost mládeže nijak nesníží.

Stejný názor zastává politická levice stejně jako zdejší silné odbory, které vyzvaly k protestům proti CPE. Odbory se přitom netajily svým cílem: přesvědčit vládu, aby od změn upustila spojených Manifestace a demonstrace, které patří téměř ke francouzskému koloritu na sebe nenechaly dlouho čekat. Pokojné protesty studentů vysokých i středních škol a odborářů se ale rychle rozšířily i na zdejší univerzity. Pařížská Sorbonna se tak stala znovu dějištěm protestů. Je to vůbec poprvé od roku 1968, kdy skupina studentů obsadila její prostory. Francouzská vláda ale zareagovala poněkud razantněji a zdejší pořádkové síly nasadily slzný plyn, místy i obušky a studenty z akademické půdy vyhnaly. Ministr školství Gilles de Robien protesty studentů odsoudil a v neděli ráno navštívil Sorbonnu, aby zjistil škody. De Robien uvedl, že demonstranti představují pouze malou část studentů a pokojné manifestace se zvrhly v nepřijatelné násilí.

Jeho slova okamžitě popřel předseda studentských odborů UNEF Bruno Julliard, který otevřeně mluvil o "represi" ze strany vlády, podle něj byl policejní zákrok "skandální a nelegální". Dále se nechal slyšet, že "pokud vláda bude používat násilí, nevyhneme se dalším srážkám". Na stranu protestujících studentů se přidal i pařížský starosta Bertrand Delanoë: "Příkaz evakuovat Sorbonnu ukazuje na skutečnost, že vláda není schopná pochopit mladé lidi."

Studentské protesty však nezasáhly jenom proslulou pařížskou Sorbonnu, ale rychle se přelily i do dalších univerzitních měst. Někteří představitelé francouzských univerzit se přidali na stranu studentů a požadují zrušení kontroverzní úpravy. Představitelé univerzit z Toulouse, Nantes a Nanterre vyzvali de Villepina, aby od reformy upustil.

Předseda Socialistické strany Francois Hollande ke studentským nepokojům uvedl: "Vláda by měla pochopit, že hrozí riziko většího konfliktu". De Villepin, který je v úřadu teprve deset měsíců, však jakékoli ústupky popírá. Podle listu Le Monde se dokonce chystá na "ofenzivu". Již v neděli večer by se měl objevit na obrazovkách TF1 s obhajobou svého rázného postoje. Na jeho stranu se - i když poněkud neochotně, postavil i ministr vnitra Nicolas Sarkozy, který je momentálně na návštěvě na Antilách. Kvůli nepokojům se však vrátí dříve. Podle svých slov však Sarkozy nechce nijak využívat krize, aby posílil svoje šance v prezidentských volbách, doslova uvedl: "Nechci vyrovnávat účty, chci vyhrát".

Ve hře je tedy mnohem více než pouze zákon o rovných šancích. Celý boj o kontroverzní zákon se odehrává na pozadí aspirací jednotlivých politických představitelů, kteří budou usilovat o prezidentské křeslo. Někteří poslanci vládní UMP se dokonce nechali slyšet, že by vláda měla přeci je upustit od CPE i dalších reforem. Obávají se, že by reformy mohly ohrozit šance pravice udržet si Elysejský palác. Zatím se zdá, že z celé situace nejvíce těží levicové strany, například zmíněný předseda Francois Hollande, i ten by mohl zasáhnout do prezidentského klání.

Le Monde ZDE