10. 3. 2006
Solární panely - děkuji, nechciNěkolik poznámek k problematice obnovitelných zdrojůreakce na článek B. Příhody "Alternativní zdroje energie potřebujeme" Mám pocit, že si pan Příhoda plete fotovoltaiku (tedy solární panely) a solární kolektory. To jsou dvě rozdílné věci. Solární panely se vyrábí na bázi křemíku a mění sluneční energii na energii elektrickou, jmenovitě na stejnosměrný proud. A činí tak velmi neefektivně (účinnost kolem 15%). Navíc se další energie ztrácí převodem stejnosměrného proudu na střídavý, potažmo zpětným převodem střídavého proudu na stejnosměrný pro radiopřijímače a podobné spotřebiče (tyto ztráty by bylo možno u novostaveb eliminovat paralelním vedením pro stejnosměrný proud). |
Z jednoho m2 panelu se dá získat v průměru asi 100 W. Panely se začaly vyrábět v padesátých letech pro NASA. Peníze při tom nerozhodovaly. Ještě donedávna platilo, že se na jejich výrobu spotřebovalo více energie, než se z nich získalo. Dnes už se z nich údajně získá 9krát víc energie, než se vloží do jejich výroby, problém je, za jakou cenu. V roce 1996 byla návratnost investice (tuším v Britanii) 100 let (pokud by panel 100 let vydržel). Navíc pracují pouze ve dne a dodávají více energie v létě než v zimě. Jejich využití je proto vhodné ve Středozemí, kde je mírná zima a energetická špička nastává v létě (klimatizace) a tam, kde se nelze napojit na síť, neboť by to bylo příliš drahé. Před několika lety přišla fotovoltaika s příslušenstvím, která stačila pohánět denně 2 až 3 minuty elektrické čerpadlo a která se používala jako zdroj několika úsporných zářivek, počítače a sterea na 3000 dolarů, fotovoltaika pro normální domácnost představovala výdej asi 60000 dolarů. Solární kolektory jsou trochu o něčem jiném. Sluneční energii využívají k ohřevu vody. Teplou vodu potřebujeme i v létě, navíc se také dají zapojit do oběhu ústředního topení, takže je možno kolektory využít také pro přitápění, obzvláště pokud je v domě vytápění pod podlahou (radiační plocha je větší a místnosti se vytopí i pomocí media s nižší teplotou). Pro ohřev vody je lépe použít navíc elektrický dohřev vody, aby se zabránilo výskytu se baterií, kterým vlažná voda svědčí. Panem Příhodou zmíněná firma Schott vyrábí skutečně moderní vakuové trubicové kolektory, při jejichž výrobě používá sklo a tedy tyče nekorodují. Ze čtyř kolektorů (odpovídá požadavku 200 litrů teplé vody denně) se dá podle údajů firmy (platí pro střední Německo) získat asi 2300 kWh ročně. Cena kolektoru se pohybuje okolo 20 000 korun, což znamená, že celková investice vyjde na nějakých 100 000 až 120 000 tisíc a tedy investice se vyplatí i při současných cenách energie. Instalace kolektorů je navíc dotována státem a ceny energie budou zcela jistě stoupat. Navíc ceny kolektorů stále klesají. Zvětší-li se celková plocha osazená kolektory na dvojnásobek, jejich cena se sníží o 20%. Co se týče solárních panelů, ČEZ vykupuje jednu kWh za 13 korun a nějaké drobné, v Německu se platí výkupní cena asi 0,5 eura, to je zhruba 15 Kč. Vloni jsem ve svém maloměstském bytě spotřebovala zhruba 1500 m3 plynu a 1500 kWh elektřiny, tedy celkem (energie převedená na kWh, 1 m3 plynu odpovídá 10 kWh) asi 16 500 kWh. Vynásobím-li tuto hodnotu 15ti Kč, což je částka, kterou bych zřejmě musela za elektřinu z fotovoltaiky platit, docházím k závěru, že bych za energii získanou z fotovoltaiky ročně platila 247500 Kč. Děkuji nechci. Solární panely samozřejmě nepředstavují zdroj "čisté" energie, neboť se při jejich výrobě používají nejrůznější zdraví a přírodě nepříliš prospěšné materiály a nejen atomové elektrárny, ale také tyto panely budou muset být jednou likvidovány. Navíc se energie ztěchto panelů uchovává zpravidla v akumulátorech, které obsahují kyselinu sírovou a pododné lahůdky. Autorka pracuje pro European Patent Office |