Teze druhá: Český občan je přednasraný furt - na všechny, kteří mají víc peněz s menší mírou námahy a nebo jsou mocnější než on. O jejichž práci přitom nic neví nebo jí nerozumí. Ale už zamlada byl pitomé, co teprve teďkón... Je to taková "národní" vlastnost. Žbrblavý pesimismus. Sklon k sebepodceňování. Nadávalo se na vládu, ať byla jakákoliv. Od tatíčka Masaryka. Politika a kopaná, mariáš. Tři oblasti, do kterých se kibicuje i tehdy, pokud o nich kibic nic neví. Optimisté jsme, jen pokud je olympiáda, fotbal či hokej. V televizi. Češi vyhrajou! A když ne, brečí i chlapi. Nad pivem. Do piva. V hospodě nebo doma. Na schůzi mlčí. Starosta je starosta, na toho nám nešahejte, ale v tý Praze, tam to vedou od desíti k pěti. No jó, ti pražácí... Lufťáci.

Na prvém místě je pro občana jeho rodina, jeho přátelé, jeho práce, jeho koníčky. A až někde vzadu je politika. Vezměte mu práci a zradikalizuje se. Nebo začne pít. Vezměte mu rodinu a zmalomyslní. Upije se. Politickou orientaci ale nezmění ani on, ani důchodkyně, která vždycky volila Václava Klause, ačkoliv se její důchod stal za jeho vlády prakticky "rovný".

Teze třetí: Už deset let oscilují voliči okolo padesátiprocetní hranice mezi pravicí a levicí. Deset let se prakticky tento údaj nemění. Deset let je fakticky tolerance těchto hodnot +2% a -2% - čili od 48% do 52%. A podle toho se vyhrávají či prohrávají volby. Neuváženým vyklizením politického prostoru. Únavou a fiannčním vyčerpáním. Po deset let neochabla podpora ani jedné části politického spektra, ať se mediálně turbulentně řešily kauzy Bamberského kufříku, zelených estébáků, švýcarské vily a konta ODS, Fischerovy cestovky, čtyřkoalice až čtvrtkoalice, Železného televizní arbitráže, Grossova bytu, Krausovy kávy.

První a poslední kauzou, která zamíchala s výsledky voleb, byla kauza Bartončík, spuštěná tehdy rodinou Křižanů. Definitivně odsoudila lidovce (a vajémkoliv provedení) k 8-10 procentům. Mezitím proběhal snad stovka "kauz", uměle vytvořených či uměle zveličených. Ve všech stranách. Nezměnila nic. Voliči se odvrátili od jedné osoby, na svou hodnotovou orientaci (být-mít) ale nezanevřeli. Nikdo z politiků je "populisticky" nenadchl tak, aby mu běželi v ústrety a vzývali ho jako Spasitele víc, než svoji peněženku či životní zkušenost. Snad proto, že věřících je v Česku téměř stejně, jako homosexuálů.

Naposledy se povedlo prorazit tuto pomyslnou hranici "poloviny" v roce 1992 Václavu Klausovi a v roce 1996 Miloši Zemanovi. Jen tehdy volil občan neznámo - v očekávání věcí příštích. A dvakrát po sobě se mohl přesvědčit, do jaké míry se naplnily jeho vlastní tužby. To je výchozí stav i těchto voleb, bez ohledu na žurnalistické i politické kecy okolo. "Je to stejná věc, jako kdybyste se ptal na toaletní papír na mém záchodě. A chápu, že se čeští novináři při své inteligenci ptají na toaletní papír, už proto, že si myslí, že mu rozumějí... Novináře dělím do dvou skupin. Tou první skupinou jsou normalizační komunistická práčata. Tento typ pokládám za novinářské prostitutky a hluboce jimi pohrdám. A pak je druhý typ novinářů. A to nejsou jen hlupáci, to jsou sebevědomí hlupáci, kteří píší o všem a nerozumějí ničemu. A tito hlupáci spolu s novinářskými kurvičkami vytvářejí mediální prostředí v této zemi." - Miloš Zeman pro MF Dnes, 12. 6. 2002

Lidé volí dnes podle společenského statutu a jistot. Neočekávají zázraky ani spasení.

Takže klid a žádnou paniku. Bubliny prasknou. Vždycky.

Jak vidí společnost sociologové prizmatem čísel

Následující text je citací tiskových zpráv - komentářů k výsledkům sociologických výzkumů CVVM. Ty vycházejí skoro každý týden, nikdo je ale nečte. K vlastní škodě. Protože dlouhodobé trendy nelžou, i když jednotlivé výsledky se mohou od skutečnosti lišit. V případě Koalice to bylo skoro o deset procent dolů, v případě ČSSD o deset procent nahoru...

Umístění životních oblastí podle významu pro respondenta

zdroj: Jan Červenka - Hodnotové orientace v naší společnosti PDFZDE

Co k tomu dodává CVVM?

Podstatně menší význam pak lidé přisuzují politice, kterou mezi první tři oblasti zařadilo jen 6,7 % dotázaných, což je dokonce méně než podíl respondentů, kteří na jedno z prvních třech míst zařadili oblast náboženského života (11,1 %). Přesto však z hlediska celkového průměru skončila sféra politiky a veřejného působení výše než oblast náboženství, protože to bylo mnohem častěji než ona řazeno na poslední místo (59,2 % oproti 25,7 %). Je samozřejmé, že sféra náboženství je mnohem důležitější pro respondenty věřící v Boha (4,06) než pro ateisty (5,75).

Individuální orientace na veřejnou a politickou sféru je v české populaci věcí spíše výjimečnou. Bezprostřední souvislost mezi vlastní hodnotovou orientací a mezi politickými preferencemi či sebezařazením na pravolevé politické škále je celkově slabá a projevuje se pouze u některých dílčích otázek. To je zřejmý důsledek i doklad celkové apolitičnosti a ideologické nezakotvenosti naprosté většiny české veřejnosti, kterou dokládají nejen výsledky řady jiných výzkumů veřejného mínění, ale i mimořádně nízká míra stranické organizovanosti v České republice či rapidně klesající volební účast.

Žebříček hodnot v české společnosti

zdroj: Naděžda Horáková - Co je pro nás v životě důležité? PDFPDF

Veřejný život v české společnosti

zdroj: Naděžda Horáková - Co je pro nás v životě důležité? PDFPDF

Co k tomu dodává CVVM?

Poslední výzkum realizovaný v květnu 2004 naznačuje, že od roku 1990 vzrostl v české společnosti význam především hodnot poněkud egoistických, které charakterizují pohodlný život v materiálním dostatku (patří sem např. položky žít příjemně, užívat si; prožít zajímavý, vzrušující život; mít čas hlavně na své koníčky). Zdá se tak, že pro českou společnost současnosti je charakteristický nárůst individualismu.

Engéóismus očima statistiky

Pravděpodobně nejzajímavější je pohled na kategorii občanských sdružení. Na tomto místě je však nutné zdůraznit, že přibližně 15 -- 20 % občanských sdružení je nečinných, a to, že i zde nalézáme určitou míru centralizace -- zatímco v Praze a dalších metropolích nalézáme více sídel občanských sdružení, v ostatních oblastech je naopak větší množství organizačních jednotek sdružení. Přesto se v tomto směru a při zohlednění počtu obyvatel jako nejaktivnější jeví hlavní město Praha, Středočeský kraj a Kraj Vysočina a naopak nejméně aktivní Moravskoslezský a Zlínský kraj.

Počet obyvatel připadajících na jednotlivé typy organizací

zdroj: Petra Rakušanová - Třetí sektor a občanská participace v České republice PDFZDE

V České republice je dle analytičky CVVM nadprůměrně hodnocena finanční životaschopnost neziskového sektoru (přestože je v ČR patrná nadprůměrná centralizace finančních zdrojů poskytovaných státem a závislost NO na tomto typu financování) a obhajování (jednotlivé organizace utvářejí aliance a úspěšně se zapojují do veřejně prospěšných kampaní -- například do boje s domácím násilím). Hlavním nedostatkem v této oblasti je však neexistence aliance organizací či střechové organizace, která by úspěšně prosazovala zájmy NO na centrální úrovni - např. v Parlamentu a vládě (a to nejen v otázkách přípravy legislativy a jejích změn).

Mezi nejznámější organizace se řadí Katolická charita, Červený kříž, Liga proti rakovině, Člověk v tísni a Pomozte dětem. Nejvíce respondentů uvedlo, že některé organizaci pomohlo finančně (82 %), 28 % věnovalo vlastní čas a práci, 48 % poskytlo dar.

Občanská participace

Na praktické úrovni podporují zjištěné výsledky hypotézu o propojení nepolitické a politické participace. ... V červnovém šetření CVVM v roce 2003 například uvedlo více než 71 % respondentů, že aktivně participuje v občanském životě.

Celkem 56 % respondentů uvedlo, že je členem neziskové organizace -- nejvíce se respondenti podílejí na činnosti sportovních klubů (22 %), zájmových organizací (19 %) a místních sdružení (13 %). Naopak nejméně se angažují v etnických organizacích (méně než 1 %) společenských a ekologických hnutích (1 % respektive 2 %). ...

Nejvíce angažovaní jsou respondenti, kteří uvedli, že ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR hlasovali pro ODS a KSČM. ...Naopak nejméně se angažují občané v Moravskoslezském kraji, severovýchodních a jihovýchodních Čechách (analýza na úrovni NUTS 2), občané velkých měst (80 000 - 999 999 obyvatel) a nejmenších obcí (méně než 799 obyvatel), lidé se středoškolským vzděláním bez maturity a se základním vzděláním. Mezi méně angažované patří rovněž nevoliči (respondenti, kteří uvedli, že se nezúčastnili voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2002), a respondenti, kteří uvedli, že v těchto volbách hlasovali pro ČSSD. Nejméně angažovaní jsou občané starší šedesáti let. ... Přibližně 27 % respondentů však uvedlo, že neziskové organizace slouží spíše k naplňování cílů jednotlivců. Jednalo se převážně o respondenty s nižším vzděláním (základní vzdělání, vyučení a středoškolské bez maturity), starší (nad 45 let), více muži než ženy, více z jihovýchodních, jihozápadních Čech a ze střední Moravy. ... Nejméně se na stát spoléhají občané v regionu s rozvinutou sítí neziskových organizací -- jižní Morava (doplněné o sociální sítě) a v individualizovanější Praze. Neziskové organizace se tu stávají přirozeným doplněním tradičních vztahů. I nadále zde hrají velkou roli sociální sítě a důležitým aktérem v neziskovém sektoru je církev a církevní organizace neziskového charakteru.

Nespokojenost veřejnosti

zdroj: Gabriela Šamanová - Hodnocení životního prostředí PDFZDE

Obavy 70 % veřejnosti

Určité obavy pociťují v současnosti téměř tři čtvrtiny českých občanů. Obavy častěji pociťují ženy, lidé ve věku od 45 do 59 let i dotázaní starší 60 let, dále respondenti, kteří považují svoji životní úroveň za špatnou, či ji hodnotí jako ani dobrou ani špatnou, důchodci, nezaměstnaní, lidé nespokojení se svým životem i se současnou politickou situací a voliči KSČM. Naopak bez obav jsou častěji muži, mladí lidé ve věku od 15 do 19 let i ve věku od 20 do 29 let, studenti, lidé svobodní, respondenti spokojení se svým životem i se současnou politickou situací a voliči ODS.

zdroj: Naděžda Horáková - Čeho se obáváme a jakým způsobem pohlížíme do budoucnosti? PDFZDE

Volební preference 1992 - 2006 - IVVM/CVVM

data IVVM/CVVM, trendy Š. Kotrba, graf Š. Kotrba