1) Fotovoltaické zdroje elektrické energie jsou pouze jedním z několika možných, řekněme doplňkových zdrojů, přičemž se všeobecně má za to, že takové zdroje mohou celkem pokrýt maximálně 20 až 30% současné spotřeby elektrické energie.

2) K uchování elektrické energie lze použít specielních olověných akumulátorů, které jsou uzavřené a bezobslužné.

3) Kyselinu sírovou, která je stejně tak jako olovo podstatnou částí těchto akumulátorů nelze kvalifikovat jako nějaký zásadně negativní element, protože ve formě síry v podobě oxidu siřičitého a po následné oxidaci oxidu sírového jsme jí vypustili do ovzduší díky spalování uhlí řádově mnohem více, než jí všechen chemický průmysl vyrobil a spotřeboval za stejné období. Rovněž tak olovo nelze považovat za něco, co ve své sofistikované podobě by nějak dramaticky zhoršovalo životní prostředí.

Samotný solární panel obsahuje pouze sklo, trochu hliníku, pájky, měděného drátu a většinou plastový zadní kryt.

4) Současné momerční fotovoltaické články vyrobené na bázi řezů monokrystalické formy křemíku mají účinnost až do 17% a jeden běžný standardizovaný panel o hrubé ploše 654x1310mm poskytuje 112 Wh (omluvte mou nepřesnost, správněji by mělo být Wp) což při průměrném počtu slunečních hodin 1700, například v Jihočeském kraji představuje 190 KWh. Účinnost měničů se pak pohybuje kolem 80 až 90%. Životnost těchto panelů je minimálně 20 let s poklesem účinnosti asi do 8%.

5) Již vůbec zde neuvažuji o používání a vývoji polykrystalických fotovoltaických panelů, kde cena je výrazně nižší a účinnost a životnost těchto panelů se postupně posunuje směrem k panelům zhotovených z monokrystalických křemíkových řezů .

6) Řada vědců pracujících na výzkumu fotovoltaické technologie předpokládá, že bude možno v budoucnosti dosáhnout účinnosti těchto systémů někde mezi 22 až 27% v komerční praxi.

Důležité ovšem je hovořit o tomto zdroji elektrické energie v kontextu ostatních zdrojů a zejména jako o decentralizovaném (ostrovním) zdroji. Autorce zřejmě nedošlo a zapomněla do svých úvah započítat například stavbu nadzemního elektrického vedení (nemluvě o alternaci kabelem ve výkopu) včetně jeho údržby pro případ jiného (centralizovaného) zdroje.

Budeme-li na instalaci 500 metrů dlouhé přípojky elektrickým kabelem či vrchním vedením uvažovat částku cca 200 000.- Kč , je možno směle uvažovat o elektrárně o výkonu 0,5 KWh s akumulátory 600Ah, která i s daní stojí nějakých 180 000.- až 200 000.- Kč

Tyto fotovoltaické elektrárny mají svůj hluboký smysl například v signalizačních soustavách pro komunikace, orientačních osvětlení, retranslačních stanic, meteorologických a jiných signálních zařízení, řízení skleníků apod. Nicméně mohou velmi dobře sloužit na odlehlých farmách, pasteveckých pozemcích (horské louky apod.) a odlehlých pracovištích jako zdroje elektrického proudu pro běžné činnosti. Tyto elektrárny mohou s určitým omezením výkonu pracovat i v zimním období a pokud jsou vybaveny naváděním aby plocha jejich panelů byla vždy kolmá ke směru slunečního záření jejich výkon, respektive množství vyrobené energie ještě o cca 15 až 20% stoupne. Důležité je, že v podstatě nevyžadují žádnou údržbu po dobu svého technologického života na rozdíl od většiny ostatních elektráren, kde je po cca 20 letech provozu nutno počítat s generální opravou všech hlavních komponent. Poznámka: V současné době lze docela slušnou ostrovní fotovoltaickou elektrárnu s produkcí cca 380 KWh ročně zakoupit za cca 50 000.- Kč včetně akumulátoru o kapacitě 1,2 nebo 2,4 KWh, respektive 100Ah (12/24V) a taková elektrárna běžně obslouží vodní čerpadlo, a chod mraznice, včetně úpravny odpadních vod v běžném rodinném domku a dvě až tři místa s osvětlením úspornou žárovkou. To je ideální například pro chaty a rekreační domky, kde je elektrická přípojka nereálná a v některých případech s výpomocí sítě i malé rodinné domky.

Pohled na takové zdroje jako jsou fotovoltaické elektrárny nemůže být zatížen pouze zjednodušeným přístupem a pod vlivem nepřesných ekonomických kalkulů. Dopad klasické výroby elektrické energie na všechny ekonomické kategorie (zjevné i skryté) je právě vyjádřen onou cenou cca 13 až 15.- Kč/ KWh. Je nutno vzít do úvahy všechny náklady na cestu jednotkového množství energie od vyrobení až po doručení ke spotřebiteli a dále také zohlednit význam ekologický, včetně nápravných opatření.

Souhlasím s tím, že je iluzorní mít na střeše činžovního domu v městské aglomeraci solární elektrárnu ale považuji za naivní vybavit domy rozvodem stejnosměrného proudu jak se o tom vyjadřuje Lenka Vytlačilová neboť povaha všech zařízení by vyžadovala vybavení frekvenčními měniči jako jejich integrované součásti, nemluvě o dalších problémech jako je například usměrňovací stanice, ale to bychom zašli příliš daleko.

Otázkou č.1 ovšem je, zda tyto aglomerace či dokonce megapolis budou naším problémem za 50 či sto let a to nejen pro obtížnost výroby a distribuce elektrické energie a otázkou, veskrze praktickou je kolik bude stát 1KWh z produkce klasických zdrojů řekněme v horizontu deseti či patnácti let?! Fixní náklady (zařízení a režie) mohou zůstat stejné, ale paliva jistě porostou a bude-li toto pravidlo platit i pro alternativní zdroje, tedy i pro solární fotovoltaické systémy je výsledek jasný, protože tam jsou náklady na "palivo" (záření,vítr atd. téměř nulové).

Chci tedy říci, že já jsem si dovolil na Britských listech napsat úvahu pod názvem "Jaderná energetika", zveřejněnou shodou okolností rovněž 10.03.06 a to na podkladu zcela konkrétních informací, včetně problematiky fotovoltaických zdrojů elektrické energie a nikoliv pod hlavičkou emotivního názvu "Solární panely -- děkuji, nechci", přičemž v názvu není rozlišen ani takový rozdíl jako panel, který je zdrojem tepla či fotovoltaický, který je zdrojem elektrické energie.Teprve až následně se udivený čtenář dozví, že tedy asi fotovoltaické ne, ale vakuové tepelné ano, přičemž je známo, že i vakuové tepelné mají jisté "mouchy" oproti klasickým a klasické díky své ceně a také nemalé životnosti i přes menší efektivnost zatím bohatě stačí!