Spolkové země odmítají státní schvalovací povinnost pro nové nabídky ARD/ZDF

Názorové rozdíly mezi německými spolkovými zeměmi a Komisí Evropské unie ve sporu o úloze veřejnoprávního rozhlasu se dále prohloubily. Podle údajů rýnsko-falcké státní kanceláře žádá bruselský úřad pro soutěž na německé straně "státní schvalovací řízení na všechny stávající a budoucí nabídky veřejnoprávního rozhlasu v oblasti nových služeb a telemédií". Podle toho musí všechny digitální aktivity ZDF a ARD být schváleny úřadem. Ústavní právo to vylučuje.

Předem se omlouvám všem poctivým nevládním organizacím, ale obávám se, že je hodně těch, které jsou snadno zkorumpovatelné, případně manipulovatelné. Před časem se tomuto tématu v několika článcích věnoval Štěpán Kotrba.

Open Society Fund korumpuje novináře, zavádí "nové principy do praxe policie" a ještě se tím chlubí ZDE

Nejprve se ale pokusím upřesnit, co mám nyní na mysli. Korupce v tomto prostředí nepracuje stejnými metodami jako například ve státní správě. Ty jsou zde přece jen sofistikovanější. Mnoho nevládních organizací je závislých na grantech, které získávají z bohatých zahraničních nadací, především ze Sorosova Open Society Fund, ale i z jiných. To je patrné zvláště u těch skupin, které mají profesionální pracovníky, jejichž plat se odvíjí od množství získaných grantových peněz.

Nyní už pohřbená představa předsedy ČSSD Jiřího Paroubka, že se s občanskými demokraty lze dohodnout na podílu na vládě mimo jiné i za cenu, že sociální demokracie získá pozici v inspekci ministerstva vnitra, podřízenou funkčně ministrovi - za situace, že celé ministerstvo bude řídit ministr ODS - ukazuje, do jak bezcharakterních dohod vtahovali občanští demokraté své partnery pro "tahání za nos" v rámci takzvané "Dalíkovy" koalice.

Ukazuje to i jeden z důvodů, proč poslanec ČSSD Melčák není ochoten pro koaliční vládu ČSSD s ODS hlasovat. Jeho představa o pasivní toleranci pravicové vlády ODS a KDU-ČSL ústupem ČSSD do opozice v druhém kole voleb je ale pro ostatní sociální demokraty nepřijatelná. Na tom se shodli všichni sobotní řečníci. Za svou prioritu pak označili třetí pokus v režii předsedy sněmovny.

Zvukový záznam a reakci předsedy Paroubka na novinářské dotazy přineslo nedělní vydání zpravodajství televize Prima. "Zcela nepochybně by to byla velmi dobrá zpětná vazba," řekl televizi Paroubek. Ten na uzavřeném zasedání ústředního výkonného výboru v sobotu přitom podrobně analyzoval politickou situaci, pozici ČSSD i názory jednotlivých stran a možné scénáře vývoje. Na adresu ODS nešetřil kritikou - přes odůvodnňování a obhajobu svého jednání o koalici s ODS v počátku druhého kola. Paroubkovo vystoupení o tom, že ODS nebezpečně a bezprecedentně ovládla policii, o kterém informovala televize Prima, ovšem nepostrádalo logiku... ODS bezprecedentně policii ovládla - anebo některé složky policie si bezprecedentně ochočily ODS. Výsledek je stejný. A nic na tom nemění pozdní lítost předsedy ČSSD, že se tak stalo za vlády sociální demokracie. Neschopné ministry vnitra toleroval jak Miloš Zeman, tak Vladimír Špidla, tak Jiří Paroubek.

Britské listy přinášejí zvukový záznam s přepisem částí vystoupení Jiřího Paroubka a dalších na zasedání ÚVV ČSSD ZDE

Se zatajeným dechem jsem kdysi slýchával vyprávět kamaráda, studenta informatiky na mé alma mater v Olomouci, o změnách, které na jeho katedře probíhají pod vedením současného profesora Bělohlávka. Když jsem v Univerzitní knihovně UP našel Bělohlávkovu vědeckou knihu, již vydalo prestižní americké nakladatelství, žasl jsem ještě více. V poslední době jeho tým dosáhl významného úspěchu na konferenci v Tokiu (mj. mi o tom s nadšením vyprávěl týž, nyní už vystudovaný a byznysem se živící kamarád, jako před lety) a já jsem se zaujetím v posledním čísle Žurnálu UP četl jeho laudatio pro profesora Chajdu, který patrně je jednou z těch osobností (jak jsem o tom psal minule v článku "Lákavost a zajímavost univerzity"), jež stojí za světovými úspěchy olomoucké matematiky a informatiky.

Bělohlávkovo laudatio je podepsáno prostě: Radim Bělohlávek. V titulomanském Žurnálu je to celkem div.

Daleko pravdě bližší a vcelku objektivní tón bez počáteční hysterie zvolila česká mainstreamová média poté, co se organizátory konference o budoucnosti Iráku nepodařilo zastrašit a odradit. Poté, co je nešlo ani ignorovat. Poté, co i irácký prezident a premiér zjistili, že nejbližším úkolem irácké vlády je odchod amerických okupačních jednotek a tuto informaci nešlo v České republice utajit.

Většina účastníků setkání se shodla na tomtéž, co irácký premiér a jeho vláda. Že bez členů strany Baas či bývalých stoupenců Saddáma Husseina je mír v Iráku nemožný. Že že Evropa a především Evropská unie by se měla více angažovat v řešení situace v Iráku. Že "americká administrativa není schopna vyřešit hrozivou situaci v zemi", jak stojí v závěrečném komuniké.

Iráčané přítomní na konferenci, nazývají okupaci okupací a nikoliv osvobozením. Rozvrácenou ekonomiku a počínající nábožensky motivovanou občanskou válku také nenazývají demokracií. Útoky proti americkým okupantům účastníci konference odůvodňují jako nutnou obranu té části občanů, pro které je odboj jediným prostředkem, který zbývá. "Odpor proti okupaci patří mezi společné hodnoty všech národů," uvedl Abdal Ámir Alván.

Pražská výzva pro Irák TÉMA BL

příspěvek, který zazněl v sobotu 16. 12. 2006 na mezinárodní konferenci Pražská výzva pro Irák, Novotného lávka

Vážené dámy, vážení pánové, přátelé, rád bych pozdravil organizátory i účastníky Vaší konference, o níž jsem se v novinách dočetl, že je údajně "kontroverzní" i když mi není jasné jaký je k tomu důvod. O to více se cítím povolaný Vás oslovit neboť i já si občas o sobě přečtu, že jsem "kontroverzní politik" i když stále neznám důvod pro tuto nálepku. Možná, že souvisí s tím, že neměním své politické postoje a vyjadřuji je bez ohledu na to zda jsou v dané době populární, konformní či kontroverzní.

To jsem dělal samozřejmě i v době, kdy jsem zastával funkci předsedy Valného shromáždění OSN, tj od září 2002 do září 2003. Dva dny poté, co jsem se ujal své nové funkce, jsem předsedal plénu Valného shromáždění, které oslovil prezident Bush svým známým projevem o Iráku. V osobním rozhovoru krátce před svým vystoupením mi pan prezident sdělil, že Saddam Hussajn mu připomíná Hitlera a OSN předválečnou Ligu národů.

příspěvek, který zazněl v sobotu 16. 12. 2006 na mezinárodní konferenci Pražská výzva pro Irák, Novotného lávka

Sledovat a objektivně hodnotit situaci v Iráku vyžaduje značné znalosti a erudici, protože je třeba pracovat a vyhodnocovat naprosto odlišné informace o různých jevech, dešifrovat velké množství záměrně šířených fám a polopravd. Množství informací je utajována z různého důvodu a zkreslována pod vlivem emočního přepětí. Symptomy těžké krize se zvláště v tomto roce zřetelně projevily v Iráku a Arabové obecně již ani nemluví o krizi (uzma) v Iráku, ale katastrofě (káritha), která bude mít dlouhodobě vliv na celkovou stabilitu v regionu bez ohledu na to, jak skončí.

Pražská výzva pro Irák TÉMA BL

příspěvek, který zazněl v sobotu 16. 12. 2006 na mezinárodní konferenci Pražská výzva pro Irák, Novotného lávka

"Proto, aby tady byla opravdová společnost politiků, je zapotřebí, aby se převahy konkurentů přenesly na prvopočáteční úroveň rovnosti mezi ty kompetentní a nekompetentní."

Americká intervence v Iráku a následná snaha o zavedení prozápadní demokracie vytváří situaci, kterou lze označit za proceduru "bezhodnotové politiky". Ta má zcela jistě své pomyslné oprávnění především tam, kde chápeme politiku v naprosto obráceném smyslu Clausewitzova výroku, tzn., na rozdíl od jeho tvrzení, že válka je pokračováním politicky jinými prostředky, docházíme k přesvědčení, že politika je pokračováním války jinými prostředky.

Pražská výzva pro Irák TÉMA BL

◄ trosky památek v Iráckém muzeu

Irák je kolébkou jedné z nejstarších civilizací. Stopy odkazu těchto civilizací dnes mohou být nalezeny po celém Iráku, dokonce i pod vodou v oblastech mokřin na jihu země. Každý, kdo touto zemí prochází, by měl proto hledět kam šlape, neboť všude se zde skrývají poklady historie. V přímé úměře s okupací a terorizováním občanů Iráku, jsou zkázou postiženy i památky starověku. Z archeologického hlediska je ničení památek nesmírnou ztrátou, neboť jsou jedinečné a nenahraditelné. Ztrátu kteréhokoli z těchto starobylých skvostů, či jejich poškození, již nelze nahradit.

Po zahájení války, se stala archeologie jednou z tichých a přehlížených obětí mocenského boje v zemi. A lehkost, s níž palba ničila starobylé zdi města Babylonu, je otřesná.

The Treasures and the archaeological remains of Iraq - original text at english ZDE

My, účastníci konference "Pražská výzva pro Irák" z řad Iráčanů, kteří jsme bojovali proti bývalému diktátorskému režimu a strávili dlouhá léta svého života v evropských zemích, jsme odsouhlasili tuto "Pražskou chartu", která vyjadřuje naši vůli hledat spravedlivé řešení z irácké komplikované krize. Vycházíme při tom z hodnot a principů, založených na demokracii, ústavnosti a nezávislosti, které jsou základem mezinárodních spravedlivých řádů ve světě. Tyto hodnoty a principy jsou cestou k realizaci demokracie, suverenity a právního státu a povedou k navrácení důstojnosti Iráku a jeho lidu a osvobození země od okupace.

Nelegální okupace Iráku pod vedením Spojených států amerických vedla ke katastrofálním důsledkům, ke ztrátám životů stovek tisíc občanů, synů a dcer iráckého lidu, k nastolení vlád podle agendy okupace, a tyto prokázaly svoji absolutní neschopnost tváří v tvář výzvám, kterým čelí irácký lid.

tiskové komuniké k ukončení mezinárodní konference Pražská výzva pro Irák

Ve dnech 16. a 17. 12. 2006 se v Praze 1 na Novotného lávce v sídle ČSVTS konala, pod záštitou místopředsedy Parlamentu Lubomíra Zaorálka mezinárodní konference Pražská výzva pro Irák. Účastníci konference zdůraznili nutnost aktivizovat mezinárodní i evropskou úlohu, která by vedla k ukončení okupace, jejímž důsledkem byla devastace Iráku, a která by všemi prostředky, prostřednictvím mezinárodních kanálů a právních institucí vedla k osvobození iráckých zajatců z věznic okupantů.

Pražská výzva pro Irák TÉMA BL

Vyhlášením Pražské charty, definující východiska z bludného kruhu násilí a devastace v Iráku, skončila v neděli 17.12. krátce po poledni konference Pražská výzva pro Irák. Skončila v poklidu - k úlevě mnohých, kterým myšlenky na utrpení lidí ve vzdáleném regionu kazí zažívání a ruší je v přípravách na nadcházející svátky klidu a míru.

V poslední době jsem slovo kontroverzní slyšel tolikrát, že mě to až děsí. Nechci však nikterak konkurovat panu Vladimíru Justovi a jeho Slovníku floskulí, který čtu velmi rád, protože krásně vypovídá jak o podivnostech a nevyzpytatelnosti cest významů slov, tak o zákoutích duše svého autora.

Nicméně bych rád poznamenal, že pro mne je kontroverznost jednou ze základních vlastností věcí a jevů kolem nás. Bez kontroverznosti by nebyly významné ani pozorovatelné. Kontroverznost je rovněž základní vlastností života jako takového.

Výbor britského parlamentu pro zahraniční věci se minulý týden ujistil, že neporuší zákon o zachování státního tajemství, když zveřejní svědectví hlavního britského vyjednavače v OSN před invazí do Iráku, Carneho Rosseho, před britskou komisí, která vyšetřuje zpravodajské přehmaty, které vedly k účasti britských vojsk na invazi do Iráku. Carnee Ross řekl, že "neexistovaly zpravodajské důkazy" o tom, že by Sadám Husejn vlastnil "významné zásoby chemických zbraní, biologických zbraní nebo jaderného materiálu" a že mezi britskými představiteli, kteří se zabývali Irákem, panovalo přesvědčení, že hrozba ze strany Sadáma Husajna, byla "efektivně zvládnuta". Carne Ross sám o tom do té doby mlčel, protože mu bylo vyhrožováno, že bude potrestán za vyzrazení státního tajemství. Tyto obavy ho ještě zcela neopustily. Ze své funkce britského vyjednavače rezignoval, protože měl pochybnosti o legálnosti okupace Iráku. Carne Ross svědčil, že britští politici nevěřili, že by Irák znamenal nějaké nebezpečí pro Velkou Britanii a varovali své americké kolegy, že svržení Sadáma Husajna uvrhne Irák do chaosu a Američané s nimi souhlasili ZDE. Chápali zřejmě, že ropa je pro USA důležitější než chaos v Iráku.

Máme ještě právní stát? Událostí, evokujících tuto otázku, se na přelomu tisíciletí nahromadilo nespočet -- jako těch škarohlídů, kteří na ni odpovídají útrpným úsměškem. Největší pozornost na sebe samozřejmě poutá prapodivný "boj proti mezinárodnímu terorismu", mající ničivější dopad na právo samotné než na teroristy.

Přesto v jeho stínu objevíme kauzy, které by otcům myšlenky koncepce právního státu dozajista přivodily šediny. Například reálnou hodnotu největší německé právní svátosti, tzv. Základního zákona ( Grundgesetz -- německá varianta ústavy) naznačila m.j. následující událost. Když nedávno spolkový president odmítl podepsat dekret umožňující privatizaci kontroly vzdušného prostoru s odvoláním na "ústavu", která ji řadí do výsostní kompetence státu, uznal - nevědoucí či ignorující? - ministr dopravy, že prezident jednal správně a že je tudíž třeba v intenci vládního úmyslu změnit "ústavní" zákon.

Ozbrojený konflikt v chudé západosudánské provincii Dárfúru zuří již tři roky. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o konflikt mezi arabskými, vládou podporovanými milicemi Džandžavíd na straně jedné a africkými rebelskými skupinami na straně druhé. Počátek krize se datuje do února 2003, kdy si několik afrických kmenů pomocí násilných protestů chtělo vydobýt pro Dárfúr více pozornosti ze strany vlády. Vláda odpověděla represemi, přičemž v dnešní době milice Džadžavíd mimořádně brutálními způsoby terorizují převážně civilisty nearabského původu. Bylo by však chybou zúžit danou krizi na etnický konflikt, neboť mnoho arabských obyvatel se od akcí Džanžavídu distancovalo.

V naší zemi není člověka, který by neměl po ruce pohotový argument na téma, kde já jsem mohl být, kdyby těch komunistů nebylo. Přitom buď poškodili jeho předky nebo i jeho samotného v minulosti, jako příslušníci staré vládnoucí elity nebo jeho samotného i v současnosti jako úspěšnější představitelé nové ekonomické elity.

Jistá Marie nikdy neslyšela větu, kterou někdo vyslovil, tak, jak ji on vyslovil. Nikdy nevěřila, že dotyčný chtěl říci, co řekl. Vždycky se zastavila a řekla si: proč on mi to říká a proč to říká takhle? Aha, to on mi chce naznačit, že... A odpovídala na to, co si myslela, že ten dotyčný říci chtěl.

"Nevíš, kolik je hodin?", zeptal se Tomáš Marie v kavárně.

"Proč se ptá mě?" přemýšlela Marie. "Mám sice kabát, takže není vidět, jestli mám hodinky, ale hodiny jsou na věži, ta je sice za ním, konečně to nemůže být tak důležité, číšník by mu to jistě řekl, možná měl schůzku, aha, na chodníku jsem potkala jeho matku, tak je to..."

"Tvoje matka tu už nebyla, když jsem přišla," řekla nahlas.

Každý národ má svého vůdčího ducha. Materialista tvrdí, že jediné, co existuje, je pravdivá skutečnost, idealista tvrdí, že jediné, co existuje, je skutečná pravda. Ještě v posledních chvílích života myslel velký učitel na nás budoucí a radil nám: "Nebuďme, prosím, tak leniví, abychom po jiných toliko vždy hleděli a za jinými se zdaleka plaziti chtěli! Nechť nás také v něčem jiní před sebou vidí".

Mayor Šulc's Astounding 2010 Directive is the title of a short story that has just won a prize of £300 in a writing competition run by the British Czech & Slovak Association. The author is Adam Daniel Mezei.

The story set in a Prague in 2010, which secedes from a Czechia which is controlled by a Communist revisionist government, and which in turn is part of an imperial Euro superstate.

V úvodu svého článku o komunismu (ideologii, které p. Valach evidentně silně fandí) se autor odvolává na vědu, která zpracovává problém bez předsudku. Přitom celý článek je silně subjektivistický, nesmírně ideologický . Vycházím-li z kritéria vědeckosti, že vědecké je to, co je z principu vyvratitelné, pak je závěr jasný: marxismus není věda, ale víra, píše Milada Bartizalová:

A pro p. Valacha a zdejší fanklub K. Marxe ocituji několik vět z Marxova díla (v českém vydání, z něhož jsme jako mladí šprtali ke státnici, tyto věty pochopitelně nebyly):

Jméno pana Gabala není neznámým pojmem, jeho všechno možné, jenom ne nestranná analýza přepadávající místy spíš ve vášnivou obhajobu výstavby americké vojenské základny na území ČR v pořadu Události, názory České televize vešla v paměť jistě nejen mně. (Tuto do očí bijící agitku komentovaly i Britské listy v článku J. Čulíka "Takhle, já musím souhlasit s tím, co tady řekl kolega", který následně rozpoutal vášnivou diskusi.)

Polemika s články Štěpána Kotrba "Ransdorf podpořil usnesení Evropského parlamentu k 50. výročí maďarské revoluce v roce 1956"a Miloslava Ransdorfa "1956 - rok nadějí a zklamání"

Problém s politickými deklaracemi, jež se zaštiťují historickými událostmi a výročími, či přímo nějakým způsobem kodifikují mantinely pro naše chápání těchto událostí, je, že spíše než k lepšímu pochopení historie slouží nějakému více či méně skrytému politickému účelu. Historie se oblékne do zástěry a posluhuje - tu politice, tu zase nějaké ideologii. V pluralitním systému na tom ale není nic špatného ani zavrženíhodného. Každý má právo nakládat s historií, jak uzná za vhodné, "jediné" možné interpretace již skončily.

Čtyřicet let jsme museli poslouchat propagandistický popěvek, "Kupředu levá, kupředu levá, zpátky ni krok". Nyní již druhé desetiletí v jiném podobě posloucháme jeho agitačního bratra, "Kupředu pravá, kupředu pravá, zpátky ni krok".

Elektrárna Temelín znovu zažívá krušné chvilky. Tentokrát se však nejedná o technické závady, jedná se o rozhodnutí rakouského parlamentu o žalobě České republiky z údajného neplnění dohod z Melku.

Podal jsem tento podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, píše Martin Kyral:

Tak jako každý rok, i v tom roce příštím dojde k výraznému zdražení elektrické energie, dodávané do rozvodné sítě akciovou společností ČEZ. Toto zvýšení je opět velice výrazné a dle mého názoru neodpovídá růstu nákladů na výrobu el. energie, navíc, dle veřejně dostupných informací je ČEZ (už letos, tedy ještě před plánovaným zdražením) jednou z nejziskovějších společností v České Republice. Žádám proto ÚOHS, aby prověřil, zda ČEZ nezneužívá svého prakticky monopolního postavení na trhu s el. energíí v ČR k tomu, aby přemrštěnými cenami dosahoval neoprávněně vysokých zisků.

Poslanecká sněmovna parlamentu se zapojuje -- protože musí, neboť její pánské vedení by to asi dobrovolně ani nenapadlo -- do evropské kampaně proti násilí na ženách. Nezdá se to, ale Česká republika je, ač malá, přesto, co do násilí na ženách, výrazná. Zatímco evropský průměr, uváděný v materiálech Rady Evropy, je 12-15 procent žen, které se s násilím setkají, podle posledního průzkumu z roku 2003 (protože později již patrně nikomu nestálo za to jej dělat), se s násilím vůči sobě setkalo 38 procent českých žen.

Bílý kruh bezpečí dělal i další průzkumy -- PhDr. Plšková uváděla na semináři, že přítomnost dětí jako svědků je již v 81 % případů. Podle některých informací přichází v důsledku domácího násilí český rozpočet o 5 miliard korun. I to, ale nejen to vedlo předchozí vládu ke zřízení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Její předsedkyní se stala poslankyně Mgr. Anna Čurdová, která se problematikou genderové rovnosti, ale i domácího násilí zabývá od roku 1997, dlouhodobě spolupracuje s občanským sdružením Rosa a ProFem a jeden čas vedla v Radě Evropy podvýbor proti násilí na ženách. Nyní je parlamentní zpravodajkou klubu ČSSD pro oblast ženy a rodiny. V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky i v českých médiích byla doposud problematika domáho násilí upozaďována - pro většinu muzů je stejně vzdálená, jako jiná témata, týkající se a postihující výhradně ženy.

Ženy - bohyně, vládkyně či otrokyně? TÉMA BL

Britská vláda: "Širší veřejný zájem" je "důležitější než dodržovat zákony"

Závažné policejní vyšetřování podezření z korupce v britské zbrojovce BAE Systems bylo zastaveno, protože britský premiér tvrdí, že by pokračování v tomto vyšetřování poškodilo britskou bezpečnost.

Pozoruhodné rozhodnutí zastavit vyšetřování z korupce oznámil britský generální prokurátor Lord Goldsmith, který rozhodl zastavit vyšetřování Úřadu pro vyšetřování závažných podvodů (Serious Fraud Office) ohledně úplatků, které firma BAE Systems údajně vyplatila činitelům vlády v Saúdské Arábii, poté, co se v té věci konzultoval některé britské ministry.

Britský premiér a britský generální prokurátor zveřejnili odlišná zdůvodnění, proč bylo vyšetřování údajné korupce BAE Systems v Saúdské Arábii zastaveno.

Kontroverzní rozhodnutí britské vlády zrušit vyšetřování Úřadu pro závažné podvody, které se zabývalo obvinění, že činitelé saúdské vlády byli podplaceni britskou zbrojovkou, aby Británie získala lukrativní kontrakt zřejmě bude zkoumáno u britského Nejvyššího soudu.

V září přispělo celkem 115 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 14 281,00 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 10. 2006 částku 151 838, 27 Kč. Vzhledem k tomu, že čtenost Britských listů trvale stoupá a za nedávné období došlo k podstatnému vzrůstu sledovanosti časopisu, dostal se náš dosavadní server na hranici svého výkonu i životnosti a byli jsme nuceni částkou 243 745.32 Kč zakoupit server nový, který bude zanedlouho zprovozněn. Příspěvky čtenářů dále využíváme k modernizaci funkcí redakčního systému. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,692.59 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Zápis z Valné hromady Občanského sdružení Britské listy, která se konala v pátek 15. 12. 2006 v Praze.