Reportér televize BBC John Simpson se vrátil znovu do Iráku a natočil tam padesátiminutovou reportáž, která se vysílala v neděli 30. 1. v televizi BBC v pořadu Panorama. Na satelitním okruhu BBC World ji uvidíte v sobotu 5. 2.

Iráčané budou posuzovat tyto volby podle toho, zda přinesou praktický a politický užitek při rychlém řešení krize v jejich zemi," argmentuje známý reportér televize BBC Rageh Omar, z Iráku:

Americká federální soudkyně ve Washingtonu rozhodla, že mimořádné vojenské tribunály, které soudí stovky osob, zadržovaných na Kubě v zálivu Guantánamo, jsou protizákonné. Soudkyně Joyce Hens Greenová poukázala na to, že tribunály popírají vězněným osobám jejich základní práva, které zaručuje americká ústava.

Její rozhodnutí je ranou pro Bushovu vládu, která argumentuje, že vězněné osoby žádná ústavní práva nemají.

Milan Hauner se v posledním čísle Dějin a současnosti (ve zkrácené podobě vydala sobotní Orientace LN) zamýšlí nad německým filmem Der Untergang a klade si otázku: "Lze humanizovat netvora?" Sám odpovídá: "Osobně se jako historik domnívám, že nelze, protože Hitler s sebou vleče břemeno hrůzy, kterou nelze trivializovat bábovkami a mazlením se s vlčákem." V kritice (pseudo) humanistického kýče, který utíká od podstatných otázek, má autor jistě pravdu. Přesto si dovolím převrátit jeho tezi z hlavy na nohy (nebo naopak -- to nechť posoudí čtenář).

Z nevymáchaných úst pálí slovní kulometné dávky k přestárlým bytostem, potřebným a sociálně závislým nebožákům, veselá parta šašourů navlečená v úředních chomoutech vyprahlých šimlů. Řinčí ti ouřadové postraňky na cestách nemírného pokroku a usilování o slibné bohaté zítřky - v zápřahu klisna vedle valacha, vůl s dojnicí, bulík s oslem, podle fantazie opilých kočích vlastní důležitostí na vratkém kozlíku.

Hlavně se neodvolávej, starouši, na jakési placení směšných dávek do státní pokladničky v minulosti. Neunavuj ani řečmi o solidaritě; doba poskočila, starej se sám o sebe a nechtěj být advokátem chudých. Film "Advokát chudých", nehráli pro pamětníky hezky dlouho, kromě jiných vad na kráse, zaváděl mírné povahy na scestí.

Tisková zpráva Ligy lidských práv

V pondělí 31. ledna 2005 po více než ročním procesu vynesl Okresní soud v Jičíně rozsudek ve věci obžalovaných Marka Vraštila a Karla Berouska. Tito dva bývalí policisté byli shledáni vinnými, že v noci z 12. na 13. května 2003 si násilím vynutili vstup do bytu Danišových v Popovicích u Jičína. Zde napadli, jak fyzicky tak slovně dvě romské ženy a jednoho chlapce. Marek Vraštil byl podmíněně odsouzen za trestný čin porušování domovní svobody k dvaceti měsícům odnětí svobody, Karel Berousek za stejný trestný čin rovněž podmíněně k jednomu roku. Dosud bezúhonní odsouzení opustili řady elitního zásahového útvaru policie v průběhu procesu.

Liga lidských práv se domnívá, že trest nedostatečně odráží stupeň nebezpečnosti činu pro společnost, s ohledem na rasové okolnosti činu.

Světové sociální fórum skončilo všeobecně očekávaným projevem okázalého a kontroverzního venezuelského prezidenta Hugo Chaveze. Tisíce lidí stálo před už přeplněným krytým fotbalovým stadionem Giganthinho, frustrováno, že se nedostali k populistickému bývalému plukovníkovi, který se neúspěšně pokusil v roce 1992 získat moc vojenským pučem, přičemž byl o dva roky později do funkce, po které toužil, zvolen ve všeobecných volbách.

Bohužel je Chavez v Latinské Americe i mezi většinou lidí, kteří jsou proti Americe, považován za hrdinu.

V českých zemích je tradicí spojovat projevy antisemitismu a rasismu se sympatiemi k nacismu. Celkem jednoduše se tak vytváří mediální paralela, že co je antisemitské, je nejspíše také proněmecké. Není divu, v Česku je slovo Němec do dnešních dnů synonymem špatnosti (viz třeba patová diskuze o tzv. Benešových dekretech) a svalovat veškerou vinu za nenávist na Židy na Němce se prostě někomu hodí do krámu. Paradoxně tak veškerou vinu za násilnosti na židovském obyvatelstvu odnáší dnešní Německo. Zapomíná se přitom na nesčetné pogromy v Rusku, Ukrajině a jinde po světě. Antisemitismus nepřišel na svět až s ideologií národně socialistického Německa, ale existoval všude možně po tisíce let, kam až sahají historické prameny (a nacističtí ideologové z jeho historie také bohatě čerpali).

Místopředseda vlády Martin Jahn, nestraník nominovaný za ČSSD, dlouhodobě popuzuje nevoliče ODS a jiných pravicových stran. I ministryně zdravotnictví Milada Emmerová svěřila médiím zřejmě v afektu a dosti nepokrytě, že Jahn zdravotnictví nerozumí. Jen předsedovi vlády jeho výroky zjevně nevadí, ačkoli je to on, kdo ponese odpovědnost za důsledky. Dokonce uložil ministryni, aby společně s Jahnem vypracovala reformu zdravotnictví. Jahnova tvrzení jsou nejen asociální, ale vycházejí z chybných premis a proto jsou nepravdivá. Pokud si je Martin Jahn jejich nepravdivosti vědom, tak i lživá.

Sociální demokracie přijala jak dlouhodobý, tak i akční program. Není ale jasné, jak tyto dokumenty spolu souvisejí.

Průběh sobotního jednání Ústředního výkonného výboru (ÚVV) ČSSD názorně ukázal, v čem je síla Stanislava Grosse a v čem je jeho slabost. Především je na první pohled zřejmé, že zvítězil. Dlouhodobý program, který pěje tradiční ódy na sociální stát, byl sice přijat, ale nikoho nezajímá: pozornost medií i členů ÚVV se soustředila na dokument Vládní priority ČSSD do voleb v roce 2006, který osobně navrhl Gross. Tento seznam úkolů přehledně mapuje cíle, již by chtěla sociální demokracie dosáhnout jako nejsilnější vládní strana. Proč ne. Jenže schválení seznamu šedesáti priorit představuje tak velké množství upřednostňovaných cílů, že se jen obtížně dá hovořit o nějaké strategii. Navíc bylo přijetí akčního programu spojeno s dvěma velkými politickými riziky.

Narodil sa v roku 1956 v Hodoníne. Po štúdiu na Strednej priemyslovej škole elektrotechnickej v Brne vyštudoval elektrotechnickú fakultu Vysokého učení technického v Brne. Po pôsobení na niekoľkých postoch v odbore elektrotechniky sa v roku 1989 stal predsedom odborovej organizácie v Sigme Hodonín. V roku 1996 sa stal poslancom Poslaneckej snemovne za ČSSD, od júla 2002 je ministrom práce a sociálnych vecí Českej republiky. V súčasnosti je protikandidátom Stanislava Grossa na post predsedu ČSSD.

Dnes hovorí, že predovšetkým v prvých dvoch rokoch sa sociálna demokracia nedokázala účinne postaviť za vlastný program a alibistickým vedením, vtedy ešte predsedu Špidlu, podliehala ČSSD tlaku koaličných partnerov. O sám je však ministrom práce a sociálných vecí tejto, koaličným partnertom podliehajúcej vlády.

Mnoho arktických zvířat, včetně ledních medvědů a některých druhů tuleňů, pravděpodobně do 20 let vyhyne v důsledku globálního oteplování, konstatuje mezinárodní organizace World Wildlife Fund. Tradiční způsob života pro domorodé národy v Arktidě také zmizí, pokud svět "nepřijme drastická opatření na snížení podnebných změn," uvádí tato ekologická organizace.

Podle výzkumu, které bude předložen konferenci o podnebných změnách, která se tento týden koná v anglickém Exeteru, bude zřejmě do roku 2026 země v průměru o 2 stupně teplejší, než byla v roce 1750.

Světové sociální fórum, které se uskutečnilo v brazilském Porto Alegre, nazval Fabiano Golgo "karnevalem utlačovaných". Ačkoliv to v jeho reportáži nikde není přímo řečeno, jde o velmi ilustrativní a přesvědčivý popis bizarní skrumáže levičáckých chaotů a anarchistických utopistů.

Rozsah přednovoroční polemiky, týkající se kresleného vtipu Michaela Marčáka, shodou okolností publikovaného v čísle, v němž byl ještě ponechán nekrolog spisovatelky a interpretky Susan Sontagové, mě přiměla k zamyšlení na nad některými články, publikovanými v minulosti. Stejně jako přispěvatelé do oné diskuse i jako paní Sontagová si totiž myslím, že interpetace jsou důležité.

Když jsem se seznámil s naprosto vážně míněným stanoviskem ministra Svobody k chování českého diplomata v Minsku, zalétla má mysl do let totality, kdy mi moudří mužové, znalí protokolu vysvětlovali, jak proklouznout všemi úskalími této disciplíny. Dá se říci, že jednou z klíčových pouček, která v sobě zahrnovala celou řadu možných variant potíží vzniklých jejím nedodržováním zněla: "nic neolizovat !!!"

Článek Filipa Rožánka o průzkumu Titanu byl sice vtipný, ale obyčejnému daňovému poplatníkovi jen nahrává otázkou, za co jsme tedy vyhodili přes 2 miliardy eur? Bylo by možná vhodné náročnějšímu čtenáři BL předložit pár neironických informací, které by zchladily jeho rozhořčení nad vyhozenými penězi, které by jiste stačily na vymýcení hladu na naší planetě, píše Táňa Galová.

Jedním z podstatných bodů, které důchodová reforma sebou přinese, bude tzv. remodelling podnikových areálů, zvláště přistoupí-li se na další posun důchodového věku. Zde je mnohdy uváděno i 70 let.

Pokusme si některé rysy tohoto procesu přiblížit. Ve vstupním prostoru bude třeba vyhradit místo pro zaparkování vozidla rychlé záchranné pomoci. Zdá se, že díky nezanedbatelné míře výskytu infarktů i u managementu realizace to nebude činit větší problémy. Oproti tomu lze očekávat pomalejší přeměnu spojovacích chodeb na důsledně bezbariérové. Proto by stárnoucí zaměstnanci vybavení endoprotézami a pohybující se za pomoci berlí raději měli si brát zpočátku z domova tašky na kolečkách pro převoz služebních materiálů a spisů.

Zatím není jasné, jestli to není provokace. Faktem však je, že hlavní mezinárodní nevládní organizace a organizace na obranu lidských práv připravují oznámení, že by se měl den 10: září celosvětově slavit jako Den proti chudobě. Vyvolávalo by to palcové titulky v novinách den před tím, kdy si Spojené státy připomínají tragickou událost z 11. září.

Od našeho zpravodaje v Porto Alegre.

Hlavní zprávou dne se ve veškerém zpravodajství v Brazílii v pátek stala jedna česká paní. Stala se nejznámějším českým jménem v této zemi po někdejším prezidentu Kubitschkovi.O Mileně Suchopárkové referovaly všechny brazilské zpravodajské relace jako o první zprávě, včetně pořadu Jornal Nacional, televizního zpravodajství ve 20 hodin, které má každý večer 60 milionů diváků.

Světové sociální fórum bylo založeno v brazilském Porto Alegre v roce 2001 a záměrně se koná přesně v době, kdy se koná jeho protiklad, Světové hospodářské fórum v Davosu.

Do jediného města se sjíždějí ekologové, příslušníci nevládních organizací, organizací na obranu lidských práv, levicoví intelektuálové, odboráři, protiestablishmentoví militanti, komunisté, anarchisté, vegané, hippies a protiglobalisté k debatám o řešeních pro spravedlivější svět.

Asi 120 000 lidí z celého světa přijíždí do mého rodného města na pět dní konferencí, workshopů a panelových diskusí o obrovském spektru otázek, jako jsou zahraniční dluhy chudých zemí, americká supervelmoc, sílící vliv Číny a její porušování lidských práv, vznikající krize nedostatku vody, zákaz obchodu se zbraněmi, hladomor, AIDS.

Tyto irácké volby jsou bezprecedentní. Nikdy, ani v posledních dnech výmarského Německa, kdy docházelo v německých ulicích k potyčkám mezi nacisty a komunisty, se nikdo nepokusil tak systematicky zlikvidovat volby násilím - kandidáti nemohli vystoupit na veřejnosti, volební pracovníci se museli skrývat, zahraniční pozorovatelé volby "monitorovali" ze zahraničí, samo hlasování bylo hazardní hrou se smrtí, a jedinými lidmi, kteří mohli hlasovat v bezpečí, byli iráčtí emigranti v zahraničí.

Stejně deprimující jako násilí v Iráku je i nezájem o ně v zahraničí. Američanům a Evropanům, kteří nikdy nehnuli prstem na obranu vlastního hlasovacího práva, je, jak se zdá, zcela jedno, že Iráčané umírají za právo zvolit si vlastní vedoucí představitele.

Proč skoro nikdo nepociťuje rozhořčení, když vidí, jak jsou střelbou zabíjeni volební pracovníci? Proč tisk netleská, že se více než 6000 Iráčanů rozhodlo riskovat život tím, že kandidovali v těchto volbách?

Je zjevné, že podpora pro iráckou demokracii se stala obětí ničivé trpkosti, která stále ještě obklopuje původní rozhodnutí zaútočit na Irák. Vytvoření svobodných institucí v Iráku bylo nejlepším důvodem pro podporu této války - nyní je to už jen jediným důvodem - a zároveň přesně tím důvodem, proč přestala mít věc irácké demokracie dobrou pověst, napsal v týdeníku Observer známý komentátor a autor Michael Ignatieff.

Stanislav Gross chce žalovat deník Mladá fronta Dnes za to, jakým způsobem informoval své čtenáře o jeho finančních zdrojích pro nákup bytu. Grosse rozhněval text na serveru iDnes, ve kterém novináři deníku údajně nepravdivě informují o jeho příjmech. "Jde o úmyslnou lež," prohlásil premiér na tiskové konferenci po sobotním zasedání rozšířeného ústředního výkonného výboru ČSSD.

Namísto daňového přiznání ale novináři dostali pouze mzdovou výčetku Sněmovny.

Pokud je to jeden z řízených úniků do médií, je dobře vymyšlený. Nemá to chybu: pokud jsou peníze pochybného původu, jsou to jasné body záporné jak pro těch pár voličů, co požadují od politiků čestnost, tak pro ty, co vyžadují inteligenci (i při kamufláži divných zdrojů blahobytu). Pokud je Gross čistý a začne soudní spor, kde bude dokazovat, že měl roční příjem vyšší než 3 miliony, jistě přesvědčí voliče s platem kolem 120 000 Kč ročně, že se umí vžít do jejich postavení, píše Britským listům čtenářka Marie Lipoldová. Posuďte sami.

záznam z tiskové konference po skončení ÚVV ČSSD
| 46:02 | 21,58 MB | 64 kbps/44,1 kHz  MP3
| 46:02 |   6,74 MB | 20 kbps/11,0 kHz  MP3

Jak je tomu již zvykem, veškerá klíčová jednání ÚVV ČSSD, kde se nedemonstruje nerozborné přátelství a jednota, jsou uzavřena veřejnosti i novinářům. Jelikož změna politického programu strany je událost, která se dotýká všech členů této strany a jejich voličů (nejen 182 členů výboru a dalších pozvaných), Britské listy opět zveřejňují zvukový záznam všech podstatných projevů a přesný přehled jednotlivých klíčových hlasování okolo nejkontroverznějšího návrhu poslance Martínka na dopracování Grossova "Akčního" programu. Činí tak proto, abyste si udělali obrázek sami. Bez manipulace některých médií, které mají do nepředpojaté objektivity daleko a zpravodajství sestavují z drbů.

V prosinci 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 15412 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.