Nejinak tomu bylo a bohužel stále je (!) v českých zemích. Například židy z Brna vyhnali jako první ne nacisté nebo brněnští Němci, ale český král zvaný Pohrobek. Tzv. boj Čechů za národní svobodu v období rakouské monarchie se odehrával většinou na ulicích formou výtržností, které vytvářely atmosféru nátlaku na vládu ve Vídni. Čeští mladíci a děvečky nosící v ohrnutých sukních kamení k rozbíjení německých či židovských pouličních výloh byli jeho nedílnou součástí.

Židé se ve své naprosté většině hlásili k němectví a byli pro Čechy stejně nežádoucí jako samotní Němci. Právě v období historických politických událostí lze v dobovém tisku zaznamenat zvýšený výskyt zpráv o českých násilnostech. Například v roce 1905, na jehož sklonku bylo v Brně přijato tzv. "Moravské vyrovnání" upravující volební právo i pro české obyvatelstvo. Měsíce, které předcházely jeho přijetí v Moravském zemském sněmu, byly provázeny četnými výtržnostmi "české chátry", jak dobový tisk účastníkům těchto násilných nepokojů celkem po právu říkal. Tyto pouliční nepokoje byly někdy natolik silné, že v pohotovost byla povolávána armáda a policejní ochranu hledali nejen drobní majitelé obchodů, ale třeba i univerzity v Praze. Následuje jedna zpráva z dobového tisku:

České výtržnosti v Havlíčkově Brodě

Z Havlíčkova Brodu nám hlásí: také naše jinak pokojné městečko bylo minulou neděli dějištěm českého tábora. Přilákáno výzvou šířenou v sousedních obcích přišlo do Havlíčkova Brodu několik tisíc většinou ještě nedorostlých mladíků s několika hudebními skupinami. Odpoledne se v Besedě uskutečnilo shromáždění. Poté dav účastníků za neustálého divokého křiku a nadávek na Němce a židy vyšel společně do ulic města. Později se několik stovek mladíků vydalo do židovské obce a procházelo ulicemi za hlasitého nadávání a volání: "Pryč s židy! Hanba židům!"

V okamžiku, kdy se český dav chystal k násilnostem, musela zasáhnout policie. Jenom díky rozvážnosti starosty Židovské obce pana Schöna a obezřetným nařízením policejního strážmistra Poteschila se podařilo předejít srážce.

Je třeba zdůraznit, že české zastupitelství města Havlíčkův Brod, stejně jako větší část občanů, se na demonstraci nepodíleli a účastníky těchto výtržností byli objednaní a najatí mladíci z okolí. Oproti tomu nápadná byla obzvláště silná účast české školní mládeže. Kolem 9 hodin večer nastal ve městě konečně klid. Mladíci se stáhli do svých vesnic, cestou zpět ale rozbili okenice ve všech židovských domcích, kolem kterých prošli.

Přeloženo z listu "Moravský a slezský posel" (Tagesbote aus Mähren und Schlesien), 1. listopadu 1905.