Měli bychom si objasnit, proč právě Titan je pro vědce tak nesmírně zajímavý. Titán by klidně v důsledku mnoha svých vlastností mohl nést titul "planeta", ale doposud se musí spokojit s titulem "měsíce". Za to je to měsíc jedné z nejkrásnějších planet našeho slunečního systému, planety Saturn. Díky svému průměru 5150 km je největší ze všech 34 doposud známých měsíců Saturnu, a zároveň je to druhý největší měsíc našeho slunečního systému a je dokonce větší než titulované planety Merkur a Pluto.

Kdybyste na jednu misku vah dali náš Měsíc a na druhou Titan, pak byste zjistili, že je Titán je dvakrát těžší.

No, a kdybyste se v budoucnu rozhodli na Titan letět ( není to daleko, přímou čarou pouhých 1,3 miliardy kilometrů, za 7 let jste tam, ovšem při rychlosti světla by jste to zvládli už za hodinu a něco), pak doporučují nebrat plavky a sluneční brýle, protože slunce se tam přes hustou atmosféru skoro neprodere. Zato si vezměte hodně tlustý kožich, protože při povrchové teplotě minus 180 stupňů se vám náramně bude hodit.

Ovšem to nejlepší teprve teď přijde: Titan vlastní, jakožto jediný měsíc našeho slunečního systému, atmosféru, která je srovnatelná se stavem atmosféry naší matičky Země, když byla ještě v plenkách, přesněji řečeno před 4 miliardami let. Je to jako kdyby někdo strčil před touto dobou Zemí do obrovské lednice a my máme dnes možnost ji pozorovat. Titán je pro nás otevřená kniha, kde můžeme vyčíst, jak to vypadalo na začátku vývoje naší planety a naší atmosféry, a kde se vzaly podmínky, které dali vzniknout životu na Zemi.

Proto se zraky mnoha vědců obrátily 14. ledna tohoto roku, kolem 13 hodiny odpolední, k Titanu. Vědci drželi palce sondě Huygens, aby úspěšně splnila svoje poslání (obzvláště po ESA debaklu se sondou Beagle na Marsu).

A proto to bezbřehé nadšení, když sonda přistála na pevném povrchu plném šutrů, a ne v moři tekoucího metanu, jak se předpokládalo. 200 kilogramů těžká a 2,7 metrů široká sonda byla sice konstruována aby přežila na povrchu v tekutém metanu pár minut a vysílat sesbíraná data k mateřské sondě Cassini, ale ta radost vědců, když po 2 a půl hodinovém úspěšném vysílání v sestupu, vysílala sonda Huygens ještě přes hodinu z povrchu, a to pevného! Byl to obrovský úspěch, na jehož vyhodnocení si budeme muset ale pár měsíců ještě počkat.

Kdyby si vědci a badatelé neúnavně nekladli ve své zvědavosti otázku "Proč?", byli bychom dodnes přesvědčeni o tom, že je Země placatá, vznikla před 6000 lety, Slunce obíhá okolo Země a Země je středem vesmíru. Při bouřce bychom zalézali pod postel, případně dávali svíčky do oken. Některé lidí zajímá, jak to vypadá na Kvildě, jiné, jak na Madagaskaru a jiné, jak to vypadá nebo zní na Titanu. Respektujme to.

Odkazy:

http://saturn.jpl.nasa.gov/home/index.cfm

www.esa.int

www.raumfahrer.net/cassini