1. 2. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 2. 2005

Výroky místopředsedy vlády o zdravotnictví jsou krajně nekompetentní

Poslanci ČSSD informováni jsou, jen Jahn neví, o čem mluví

Místopředseda vlády Martin Jahn, nestraník nominovaný za ČSSD, dlouhodobě popuzuje nevoliče ODS a jiných pravicových stran. I ministryně zdravotnictví Milada Emmerová svěřila médiím zřejmě v afektu a dosti nepokrytě, že Jahn zdravotnictví nerozumí. Jen předsedovi vlády jeho výroky zjevně nevadí, ačkoli je to on, kdo ponese odpovědnost za důsledky. Dokonce uložil ministryni, aby společně s Jahnem vypracovala reformu zdravotnictví. Jahnova tvrzení jsou nejen asociální, ale vycházejí z chybných premis a proto jsou nepravdivá. Pokud si je Martin Jahn jejich nepravdivosti vědom, tak i lživá.

Neznalost stavu

Na internetu jsem nalezl více než sto Jahnových vyjádření ke zdravotnictví. Novinové články mohou Jahnovy výroky zkreslovat, proto je lépe vycházet z jím signovaného textu v deníku Právo. Argumentuje tím, že zavedení "manipulačních poplatků" zavedli ve většině zemí Evropy. Mohl by také připomenout, že 1.- Kč za recept se platila i od šedesátých let u nás. Se stejným úmyslem a s naprosto opačným efektem. Uvádí, že zdravotní pojištění "zdaleka nestačí na pokrytí péče a vytvářená finanční ztráta dlouhodobě roste" nelze prý "zdravotnictví dlouhodobě financovat jen na základě dluhu".

Neznalost příčin a chybná diagnóza

Skutečnost je úplně jiná. Přestože systém je poměrně málo efektivní (a přesto efektivnější než ve většině vyspělých zemí světa), na pokrytí péče stačí. Závazky pojišťoven po lhůtě splatnosti činí v současnosti asi 8 mld. Kč. Tato skutečnost vede k opožďování plateb poskytovatelům zdravotní péče. Celkový objem výdajů zdravotnictví za loňský rok byl asi 180 mld. Kč. Závazky po lhůtě tedy činí méně než 5%. Příjmy zdravotního pojištění se odvozují od pevného procentního podílu ze mzdy nebo jiného příjmu. Protože mzdy rychle rostou, rostou i příjmy pojištění. To, že se vydá dokonce ještě více je důsledek jednak chabé regulace, jednak vyhlášek jimiž Ministerstvo zdravotnictví navyšuje výdaje. Pojišťovny podhodnocují očekávané příjmy, aby vytvořily v pojistném plánu rezervu, ministerstvo je nadhodnocuje, aby mohlo zvýšit výdaje.

Závazky v současné výši jsou nakumulovány asi za poslední 4 roky. Mohly by stejně snadno zmizet, jako rychleji růst. Jde o to, jestli mají pojišťovny dostatečné možnosti regulací a stát dostatečné zmocnění a vůli k zajištění vyrovnané bilance. Je naprostá lež, že nerovnováha vyplývá ze samotné podstaty trendů českého zdravotnictví a nevyhnutelně vede k růstu výdajů. "Dluh" vůbec není nutný. Potenciální prostor pro regulace je značný. Není využíván hlavně proto, že výdaje i ve zdravotnictví jsou zase něčí příjmy a i "někdo- mnozí" by se moc zlobili, pokud by jejich příjmy nerostly, neřku-li stagnovaly, či dokonce klesaly. Upozorňují, radí, vyhrožují a pokud se jim nevyhoví, organizují za velké peníze velmi účinné kampaně. Zajišťují si své příjmy- a to znamená veřejné výdaje. Bilance nezáleží na těch, kteří platí, ale na těch, kteří o výdajích rozhodují. To se nezmění, budou-li plátci platit více, a třeba i jiným způsobem.

Jahn tvrdí, že výdaje porostou proto, že populace stárne. To je určitě pravda, protože budou déle léčena chronická onemocnění, zvyšuje se pravděpodobnost zhoubných onemocnění, ale také úrazů a kvalitativních zněn na bázi degenerativních procesů. Jenže současně moderní metody diagnostiky umožňují léčení v časných stádiích a moderní léčebné metody a moderní profylaxe umožňují oddálit pozdní následky, které zvyšují náklady. Je nepopiratelným a mnohokrát ověřeným faktem, že náklady rostou prudce v posledním půlroce života bez ohledu na to v jakém věku přicházejí. Snadno si lze ověřit, že u nejstarší věkové kategorie jakoby "paradoxně" náklady klesají. Růst výdajů v důsledku stárnutí populace je mnohem menší než růst v důsledku "tlaku na výdaje".

Oblíbené omyly

Další obecně oblíbený "omyl", který Jahn uvádí je, že "jsou vyvíjeny nové, účinnější, ale většinou dražší lékařské postupy". Většina nových léků zaváděných na trh nepřináší vyšší léčebný účinek. V lepším případě poskytuje lepší snášenlivost. Nové je dražší také proto, že musí vydělat po dobu patentové ochrany. Jen to nejlepší se vyplatí kopírovat a nové technologie společně s konkurencí rychle stlačují ceny. Snížení ceny společně se zlepšením efektu vedou ke zlepšení efektivnosti. Konkurenční výhodou nových metod je často nižší cena. Poskytovatel více vydělává, pokud příjmy zůstávají a náklady klesnou... Zlepšení diagnostiky zkracuje a zlevňuje diagnostický proces. Samozřejmě zvýšený nákup minimálně využívaných přístrojů nakoupených kvůli prestiži vedoucího pracoviště, vysoké provizi nebo výrobě bodů pro pojišťovnu, dokáže tyto trendy zcela anulovat. Řada výkonů se provádí kvůli spotřebě nákladného materiálu, platbám pojišťovny atd...

Jahn dále argumentuje: "Dnes máme navíc jednu z největších nemocností v Evropě a velmi vysokou spotřebu léků na hlavu." "Statistická nemoc" vzniká, když jí lékař konstatuje. Méně lékařů- méně nemocí, menší územní nebo cenová dostupnost dovede srazit "nemocnost" dramaticky. Je to jasně vidět na obrovských rozdílech v nemocnosti v bývalých okresech. Dětinské, ale obvyklé vysvětlení bývá, že tam, kde je menší nemocnost, je zdravější prostředí. Zvláště staří lidé jsou tam hodně "zdraví". Do daleké nemocnice se totiž těžko dostanou. Umírají neléčeni a statisticky bez nemoci. Příčina smrti se zejména bez pitvy stanovuje snadno, neboť nebude ověřena. Léky "na hlavu" některým myslitelům nepomohou, ale spotřeba léků "na hlavu" je dána snadností jejich předepisování, zvláště, když jsou konkurenčním tlakem a snahou docílit většího zisku "nuceni" používat tzv. "podporu prodeje".

Za předepisování jsou lékaři pojišťovnami negativně sankcionováni, ale výrobci jsou odměňováni. O spotřebě rozhoduje, který vliv je silnější. Představa, že výdaje rostou proto, že lidé jsou stále nemocnější je naivní. Je ovšem pravda, že jsou zaváděny také léky dramaticky účinkující tam, kde dosud účinné léky neexistovaly. Tato kategorie se však na nákladech nepodílí nejpodstatněji. "Nemocnost" a "léky na hlavu" určitě nedokazují, že systém je "zneužíván nebo využíván nadbytečně", jak tvrdí Jahn. Jestliže se občané léčí pečlivěji i pro méně závažná onemocnění, nelze to nazývat ani "zneužíváním", ani "nadbytečností".

Pokud ovšem není důkazem zneužívání, že má nemocný z léčení prospěch a "nadbytečnost" není dokazována předpokladem, že člověk má být přiměřeně nemocen. Až na výjimky se lidé neléčí rádi, většina dává přednost zdraví před léčením a nemocní dokonce někdy dávají před léčením přednost trpění nemocí.

Jsem přesvědčen, že nemoc nemá člověka zvýhodňovat, ale také za ni nemá být trestán.

Podle více článků M. Jahn navrhuje do poloviny roku 2005 "zavést možnost komerčního připojištění". To je naprostý nesmysl. Tato možnost existuje aspoň 10 let, jenže občané nemají důvod se komerčně připojišťovat, protože skoro všechna rozumná péče je hrazena ze zdravotního pojištění (a současně i část péče ze zdravotního hlediska zbytečná). Jahn se tedy bude snažit snížit pojištěncům úroveň péče, kterou garantuje zdravotní pojištění, aby se občané dostali do tísně a nechali vydělat komerčním pojišťovnám.

Chybná terapie a zhoršení stavu

Pan místopředseda Jahn by chtěl aplikovat lék. Oč méně mu chybí sebevědomí, o to více mu schází kvalifikace. Nezná nebo "nepotřebuje znát" stav, příčiny, ani účinnou terapii, ale ordinuje rovnou "komplexní reformu".

"Jedním z jejích prvků", tvrdí: "by měla být zvýšená spoluúčast, která by motivovala lidi systém nezneužívat." Vysvětluje: "Mám na mysli například spuštění spoluúčasti obyvatelstva za specifické zdravotní výkony". Jistě je na místě bránit zneužívání například pohotovostní služby nebo návštěvní služby pacientem, který může předpokládat, že ošetření snese odklad do běžné ordinační doby, resp. je schopen dojít k lékaři sám.

Předpokládat, že každá návštěva je zneužitím a měla by být zpoplatněna, je zcestné stejně jako snaha odradit od léčení zdravé, kteří zřejmě navštěvují lékaře ze záliby. Určitě ale odradí od léčení i vážně nemocné. I bez finanční sankce se z dlouhé řady lékařům známých důvodů pacienti neléčí, ač by měli. "Spoluúčast" by určitě snížila nemocnost statistickou tzv. "deklarovanou", ale zvýšila by nemocnost skutečnou, zvýšením procenta neléčených nemocných. Martin Jahn se zdá být zdravý, takže na rozdíl od nemocných a lékařů neví, jakou měrou se na počtu návštěv u lékaře podílejí sami lékaři tím, že pacienty často zvou. A nejsou k tomu motivováni jen finančně. Spoluúčast za "specifické výkony" je podle mého soudu zcela správná, jde-li o výkony z lékařského hlediska zbytečné, neboť nevedou ke zlepšení zdravotního stavu na přiměřenou úroveň. Takové výkony by dokonce podle stupně zbytečnosti neměly být hrazeny z pojištění vůbec. Proč je tak často sporné, které jsou zbytečné, to je velmi složitá otázka.

Pan místopředseda dále uvádí: "Spolu s tím říkám, že je třeba následně zavést i kompenzace negativních dopadů na sociálně slabší skupiny obyvatelstva. Tedy - někteří by dostali adresné sociální dávky, jiní by využili třeba komerčního připojištění." Je od něj hezké, že myslí na kompenzaci újmy, kterou plánuje. Hodlá při tom pustit žilou sociálnímu pojištění a nechat vydělat komerčním pojišťovnám. Obojí by si mohl ušetřit, ale on hodlá "léčit" bez ohledu na následky. Bez jeho zásahu by takových řešení nebylo třeba.

Medicína má ušlechtilou zásadu "primum non nocere", tedy "především neškodit". Škoda, že se této zásady nedrží ekonomové zaměření na sociální inženýrství.

Jahn navrhuje platbu za návštěvu ambulantního lékaře "v souvislosti s neakutním vyšetřením". Patrně se domnívá, že "vyšetření" (proč ne léčení?) chronicky nemocného je zbytečnější (či z jakého důvodu má být zpoplatněno?), či se snad má počkat, až se onemocnění zanedbáním natolik zhorší, aby intervence lékaře byla naléhavou a stala "akutní"?

Nesmyslný předpoklad, že se vybíráním "spoluúčasti" zvýší příjmy zdravotnictví, možná ing. Jahn s některými lékaři nesdílí, možná mu jde "jen" o "regulaci", aby se jemu neodborníkovi mohlo zdát využívání zdravotní péče přiměřené (čemu?). Čím vyšší poplatky, tím více pacientů od léčení odradí. Bývalý generální ředitel VZP RNDr. Ing. Jiří Němec, CSc., nepochybný odborník na zdravotní pojištění a pojistnou matematiku mi asi před deseti lety řekl mezi odborníky obecně známý fakt, že "nízká spoluúčast nemá pro regulaci význam a vysoká je sociálně neúnosná".

Bůh ví, proč Jahn doporučuje vybírat poplatky právě za "neléčebné náklady krátkodobé hospitalizace". Je pozitivní, že pobyt na nemocničním lůžku na rozdíl od některých reformátorů neoznačuje za "hotelové služby". Smrad moči a sténání trpících a umírajících, nebo jen přítomnost spolunocležníků podle cizího výběru, nepokládám za něco, za co by se mělo připlácet, je to součást utrpení z nemoci vyžadující hospitalizaci. Zdravotnický personál to snáší jako součást profese, většině pacientů to vadí. Vybírat za stravu by mělo logiku. Jenže i vybírání peněz má svoje náklady (včetně upomínání pro neplacení). Bůh ví proč, na rozdíl ode mě, Jahn nemíní vybírat za dlouhodobé pobyty, ale za "krátkodobé".

Bezpartijní místopředseda vlády dále navrhuje "posílenou roli občana", která podle něj má spočívat v tom, že se bude moci přes internet podívat na svůj účet za zdravotní péči. Zajímavá "role" občana. Už vidím ty stařenky dychtící vědět kolik stálo jejich léčení. Na rozdíl od Ing. Jahna správně tuší, že cenám a potřebnosti výkonů rozumějí jako koza petrželi.

Také "zveřejňování standardizovaných údajů kvality poskytované péče" je nápad za všechny peníze. Místo aby nemocnému přísná kontrola kvality a důsledná náprava nedostatků dávala záruku, že se nemusí bát do kterékoli nemocnice, očekává se od občana s "posílenou rolí", že bude na internetu zkoumat "standardizované údaje". Tato představa pana Jahna svědčí o znalostí neposkvrněném laictví. Podobné výkazy by nejspíše vedly jen k neochotě léčit komplikované případy s rizikem zhoršení statistiky úspěšnosti, jak je to běžné v zemích, kde jsou takové údaje obecně dostupné. Je pravda, že zejména zrušením kontroly kvality v roce 1992 došlo ke značným rozdílům v úrovni poskytované péče, ale osobně jsem přesvědčen, že špatná zařízení nemají nárok existovat. Buď se musí zlepšit, nebo zrušit. Vykazovat nepěkné "standardizované údaje" je nesmyslný alibismus.

Že by Jahnova laická "reforma" zdravotnictví přinesla "kvalitnější lékařskou péči", o tom lze s úspěchem pochybovat. Právě naopak. Prospěch by přinesla, ale nikoli pojištěncům...

Pro pána Jáhna!

Místopředseda vlády dokazuje, že problémům zdravotnictví sice ani trochu nerozumí, ale je ochoten o nich rozhodovat. Až nastanou škody, co si vezmeme na nezodpovědném experimentátorovi? Podobné úvahy se objevily už několikrát. Nejvýrazněji asi za "tajemníka ministra zdravotnictví" M. Macka. Jenže Dr. Macek se mi zdál příliš inteligentní, než aby se vážně pokoušel své deklarace dovést k realizaci. O to se ODS vůbec nepokusila za celých 6 let svého vládního působení. Má se k nezodpovědným akcím propůjčit ČSSD prostřednictvím najatého nestraníka?

Argumenty, jichž Jahn používá, znějí zdánlivě věrohodně a "logicky". Nevím, nakolik je zdánlivou "logičností" ovlivněn sám a nakolik chce takto demagogicky ovlivnit jiné... Proč Jahn tvrdí takové nesmysly? Je možné, že by to bylo opravdu z naivity? Úplně vyloučit se to nedá, ale nejsem nakloněn tomu věřit. Činí to z ideologické předpojatosti zapřísáhlého pravičáka? Ano, i tak to zřejmě bude. Nebo slouží zájmům těch, jimž je z "nějakých" důvodů odhodlán prospět? To se mi jeví jako daleko nejpravděpodobnější. Komu asi slouží? Uvědomuje si vůbec, kam šlape? Tuší na čí příjmy sahá? Je schopen odhadnout, do jakého konfliktu vstupuje?

Návrhy, které místopředseda vlády Jahn předkládá, se trochu podobají "Zajacově reformě" na Slovensku. Ale také se od ní v mnohých rysech liší. Chceme napodobovat tragický vývoj u našich východních sousedů?

Jahnovi návrhy mohou prospět komerčním pojišťovnám, jimž zjevně chce Jahn vyklidit prostor. V zemi, kde téměř vše již bylo rozkradeno, pošilhávají jistí zájemci po potenciálních ziscích z privatizace zbývajících veřejných služeb (zdravotnictví, sociální péče, školství...), po veřejných fondech (proto mají své lidi prosazující komerční pojištění- nejlépe povinné) a po tom, co lidé teprve vydělají (stimulace přijímání různých úvěrů...). Předpokládám, že Ing. Jahn má zajistit budoucí zisky komerčních pojišťoven. Proto mají být pacienti vystaveni většímu riziku- jinak by přece nebyli motivováni se komerčně pojišťovat... Návrhy mohou prospět i veřejným zdravotním pojišťovnám (na Slovensku již zprivatizovaným), kterým uleví od výdajů. Aby vyklidil prostor pro soukromé připojištění, bude se Jahn zřejmě snažit snížit povinné pojistné ("snížení nákladů práce"). Tím prospěje bohatým plátcům, protože víc ušetří, než vydají navíc v přímých platbách.

Seznam těch, jimž Jahnovy návrhy uškodí, je mnohem delší. Především poškodí pojištěnce, protože za své peníze dostanou méně péče, za stejnou péči jako dosud budou muset více zaplatit. Poškodí většinu poskytovatelů zdravotní péče, neboť většinou povede ke snížení jejich příjmů. Pro některé lékaře bude "spoluúčast" dodatečným zdrojem- větším, než úbytek příjmů vzniklých nečerpáním hrazené péče. Strava tvoří kolem 2% výdajů nemocnic, část příjmů za stravu pohltí výdaje za výběr platby, naproti tomu část pacientů se nemocnici vyhne, i když by ji potřebovali. Podle mého odhadu by navrhovaná opatření prohloubila deficit v nemocnicích. Značné ztráty by zaznamenali výrobci léků a zdravotnických prostředků a dodavatelé dalších služeb pro zdravotnická zařízení. Budou (se) zlobit.

Celková bilance? Velká spousta hlasitých naštvaných? Pár mlčících spokojených, zhoršená dostupnost zdravotní péče, větší reálná nemocnost, zhoršení standardních parametrů charakterizujících úroveň zdravotní péče (střední věk dožití, některé kategorie úmrtnosti- protože na něco člověk umřít musí, atd. ), velmi naštvaní výrobci a distributoři i poskytovatelé služeb. Ale co, to už bude pan místopředseda "za vodou". (A předseda pod vodou?)

POLEMIKA

Poslanci ČSSD nejsou informováni

Veřejné pojištění nestačí

Martin Jahn

Proč jsem pro zvýšení spoluúčasti pacienta ve zdravotnictví nebo pro zavedení manipulačních poplatků? Prostě proto, že jinak to dlouhodobě nepůjde a jednou je stejně budeme muset zavést, tak jako to udělali ve většině zemí v Evropě.

Každý jistě pochopí, že systém zdravotní péče není zadarmo. Platí se z prostředků vybraných ze zdravotního pojištění. To ale zdaleka nestačí na pokrytí péče a vytvářená finanční ztráta dlouhodobě roste.

Zdravotnictví není možné dlouhodobě financovat jen na základě dluhu. Náklady porostou i nadále, protože populace stárne a jsou vyvíjeny nové, účinnější, ale většinou dražší lékařské postupy. Dnes máme navíc jednu z největších nemocností v Evropě a velmi vysokou spotřebu léků na hlavu. To svědčí o tom, že systém je zneužíván nebo využíván nadbytečně. Na současný stav je tedy třeba, řečeno lékařsky, aplikovat lék. Tím může být jen komplexní reforma zdravotnictví. Jedním z jejích prvků by měla být zvýšená spoluúčast, která by motivovala lidi systém nezneužívat. Mám na mysli například spuštění spoluúčasti obyvatelstva za specifické zdravotní výkony. Podtrhuji slovíčko specifické. Spolu s tím říkám, že je třeba následně zavést i kompenzace negativních dopadů na sociálně slabší skupiny obyvatelstva. Tedy - někteří by dostali adresné sociální dávky, jiní by využili třeba komerčního připojištění.

Když zavedeme administrativní poplatek například padesát korun za návštěvu u lékaře - ambulantního specialisty - v souvislosti s neakutním vyšetřením, tak výrazně omezíme zneužívání této péče.

Když opět obdobně zavedeme denní poplatek za pobyt v nemocnici, který by sloužil k částečné kompenzaci neléčebných nákladů krátkodobé hospitalizace, uděláme opět krok správným směrem. Prostě proto, že když by občan nemocný nebyl, měl by stejně denní náklady například na jídlo. Nemocnici by tedy uhradil zhruba to, co by stejně za potraviny vydal, když by byl zdráv.

To vše by mělo být doprovázeno další klíčovou věcí, posílenou rolí občana. Vždyť on je na prvním místě. Měl by tedy mít zpřístupněno například vyúčtování zdravotní péče - třeba prostřednictvím internetu. Každá nemocnice by zveřejňovala standardizované údaje kvality poskytované péče. Systém by tak byl pro lidi daleko transparentnější, čitelnější a hlavně efektivnější.

Shrnuto, celkově by zvýšená spoluúčast a hlavně komplexní reforma zdravotnictví vedla k tomu, že systém by byl zdravější a lékařská péče kvalitnější.

Autor je místopředsedou vlády pro ekonomiku

Zdroj Právo

                 
Obsah vydání       1. 2. 2005
2. 2. 2005 Papež Jan Pavel II. byl odvezen do nemocnice
1. 2. 2005 Zpráva o stavu Iráku
1. 2. 2005 Irák je stále místem strachu
1. 2. 2005 Americký soud: "Vojenské tribunály jsou nelegální"
1. 2. 2005 Tenkrát v Iráku Martin  Škabraha
1. 2. 2005 Zima ve městě Bohumil  Kartous
1. 2. 2005 Důchodci se taky nestřílejí Václav  Dušek
1. 2. 2005 Napadení romské rodiny policisty: odsuzující rozsudek se vyhnul rasovému motivu
1. 2. 2005 Michael  Marčák
1. 2. 2005 Chavez... Fabiano  Golgo
1. 2. 2005 Antisemitismus: německý produkt nebo český problém? Zdeněk  Moravčík
1. 2. 2005 Poslanci ČSSD informováni jsou, jen Jahn neví, o čem mluví Ivan  David
1. 2. 2005 Jak vládnout neovladatelnému Oskar  Krejčí
1. 2. 2005 Škromach: Strany nemajú prispôsobovať program konjunktúre Radovan  Geist
1. 2. 2005 Michael  Marčák
1. 2. 2005 Globální oteplování zřejmě "do 20 let povede k vyhynutí ledních medvědů"
1. 2. 2005 Levičáčtí chaoti v Porto Alegre jsou vlastně jako komunisté Ivan  Brezina
1. 2. 2005 Interpretace a dezinterpretace Petr  Fiala
1. 2. 2005 Kinderstube s požehnáním Ladislav  Žák
1. 2. 2005 Proč jsou ty šutry na Titanu tak zajímavé
1. 2. 2005 Důchodová reforma nutně vyvolá reformu podnikových areálů Vladislav  Černík
30. 1. 2005 10. září jako Den proti chudobě? Fabiano  Golgo
30. 1. 2005 Dámy z Prahy, ne z Ipanemy Fabiano  Golgo
29. 1. 2005 Anti-Davos: "Karneval utlačovaných" Fabiano  Golgo
31. 1. 2005 Projevme základní slušnost a podpořme touhu Iráčanů po svobodě
30. 1. 2005 Gross "vysvětlil" a "doložil" své příjmy na nákup bytu Štěpán  Kotrba
30. 1. 2005 Jednání ÚVV bylo opět neveřejné...
22. 1. 2005 Hospodaření OSBL za prosinec 2004
22. 11. 2003 Adresy redakce