26. 2. 2005
Nejdražším bavičem na světě je podle posledního ratingu George Bush "Walker". Slovenská vláda, aby vrátila Slovensku radost ze života, byla ochotna složit 300 milionů slovenských korun. Už je konečně jasné, proč muselo Slovensko omezit sociální dávky? Slováci tak mohli oslavit Vítězný únor podle starých dobrých zvyků -- vlaječky Matice slovenské a "spojenců, přátel a bratrů", s náměstím plným radostných a barevných symbolů ideologie, s patřičným technologickým projevem zkonstruovaným k mnohonásobnému přerušování potleskem. Možná nechyběla ani situační nápověda pro publikum, ale o tom se média nezmínila. Fotoreportáž - White House ZDE |
Fabiano Golgo se ve svém dnešním článku stává obětí dost podstatného nedorozumění, když píše: "Jak je zjevné, v České republice - dokonce i u tvůrců veřejného mínění, jako je Čulík - korupce tady lidem nevadí, každý ji relativizuje."
Kolikrát jsem napsal a kolikrát to mám ještě opakovat, že Grosse nehájím, že to, co dělal, a zejména podnikatelské aktivity jeho ženy a jeho styky s pronajímatelkou bordelu, atd., jsou pro politika nepřijatelné. Je zjevné, že to zlikviduje jeho kariéru, a právem.
Jenže, mně, prosím, jde o něco jiného a myslím velmi podstatného: Čímpak to je, že jsou při kritice Stanislava Grosse česká média tak selektivní?
V dnešních Britských listech rekapitulujeme případ šéfa KDU-ČSL Miroslava Kalouska. Jde o skutečnosti, které každý zná.
Miroslav Kalousek získal za tři miliony chalupu na venkově a za více než šest milionů luxusní byt v Praze. Podnikatel, který mu byt koupil, získával od státu lukrativní zakázky. Posléze byl zavražděn.
Může mi někdo vysvětlit, proč se při honbě na Stanislava Grosse nikdo TAKÉ nezabývá těmito skutečnostmi? Proč se nikdo v médiích TAKÉ nezabývá údajně pochybnými skutečnostmi kolem Vlastimila Tlustého z ODS? Proč se veškerý tlak soustřeďuje JENOM na Stanislava Grosse, jehož případ, například ve srovnání s případem Miroslava Kalouska, se zdá být mírnější.
Opakuju pro všechny, kteří to nepochopili, že GROSSE NEHÁJÍM - ptám se však, proč nikdo nevyšetřuje i jiné, často horší případy, které dokonce tiskem už dávno proběhly, jak - v Kalouskově případě - dnes dokumentujeme v Britských listech.
Proč nepíše o Kalouskových skandálech, o jeho luxusních bytech a o vraždě jemu spřízněného podnikatele Mladá fronta Dnes nepřetržitě TAKÉ celý jeden měsíc, jak to činí v případě pronásledování Stanislava Grosse? Proč nikdo nepronásleduje pana Tlustého?
Je přesvědčivé usoudit, že je to skutečně jen neumětelství českých novinářů? O korupci jiných politiků, když to není Gross, není v českých médiích zájem? Oni snad novináři o Kalouskově případu NEVĚDÍ? Oni si ty články nemohou najít v příslušných databázích tak jako my? Nevěřím.
Fabiano Golgo argumentuje, že někdy jsou věci tak zjevné (třeba neexistence iráckých zbraní hromadného ničení), že prostě světová média začnou unisono mluvit jednotným hlasem. Toto tvrzení samo je sporné (není vůbec pravda, že např. list Guardian či další seriózní britské noviny netiskly i názory pro válku v Iráku a co se BL týče, sám jsem napsal komentáře, v nichž jsem argumentoval, že z lidskoprávních důvodů je americká invaze do Iráku správná, např. ZDE) - jenže Golgo mluví o něčem úplně jiném, než co se děje v ČR. V případě irácké války či jiných "zjevných" kauz se v západních médiích prostě nestalo a nestává, že by ležely na bíledni informace, které jsou volně přístupné, jsou relevantní k danému tématu, ale média by je záměrně pomíjela. Golgo má možná nízký práh citlivosti, když nevnímá manipulaci, kterou já v případě honu na Grosse cítím už na dálku.
Jeden čtenář se mě včera zeptal, jak si myslím, že by na Grossův případ reagovala britská média, kdyby se tam něco takového stalo.
Potíž je, že situace je nesrovnatelná. Česká politická kultura je, zdá se, daleko strašnější než politická kultura britská a čeští politikové, včetně Grosse, si dosud mysleli, že jim projde skoro všechno. Vidím Grosse jako zosobnění české politické kultury, i když - opakuji - nikoliv zosobnění nejhorší - jak to ostatně dokumentuje i výše zmíněný případ Miroslava Kalouska. Žádný britský ministr by si nedovolil mít rodinné styky s osobou, pronajímající bordel (naopak jsem o tom mluvil s jedním svým studentem z Hongkongu a ten poukázal na to, že tam je něco podobného běžné) a kdyby se objevil případ korupce ve vládě, média by se tím samozřejmě zabývala. To by vyvolalo vyšetřování v parlamentě a parlament by zřejmě daného ministra donutil rezignovat.
Proč je však situace nesrovnatelná: britská média by totiž vzala kauzu vládní korupce zeširoka: okamžitě by rekapitulovala všechny podobné případy v nedávné historii a zjišťovala by, zda neexistuje korupce i u jiných ministrů.
Český hon na Grosse se od normální, široké, práce mezinárodních médií odlišuje právě tím, že česká média tak zvláštně mlčí o všech ostatních případech korupce mezi politiky. Proč?
Česká veřejnost je - právem - svými nekvalitními a korupčními politiky naprosto rozčarována. Podobně jako v době rebelie v České televizi na rozhraní roku 2000 - 2001 se i tentokrát médiím podařilo toto lidové rozčarování - vztek z politiků - usměrnit a zacílit určitým užitečným politickým cílem. Gross se stal dnes pro Čechy "symbolem korupce". Mohou na něho směrovat svou bezmocnou zuřivost.
Pokud se však česká média nezbaví své podivné selektivity, bude i nadále zcela oprávněné je obviňovat z neupřímnosti. A tvrdí-li například o sobě novináři z MFD či z Lidových novin, jakou to záslužnou občanskou práci dělají, když útočí na Grosse - nedělají. Museli by obzor svého zájmu rozšířit i do jiných politických kruhů.
25. 2. 2005
OTEVŘENÝ PODNĚT POLICII A STÁTNÍMU ZASTUPITELSTVÍJsem zastupitel jedné obce nedaleko od Prahy. Úhonice, kraj Středočeský kraj, okres Praha-západ. Byl jsem dokonce místostarostou až do doby, kdy jsem se začal zajímat o financování plynu a jeho výstavbu. Potom jsem byl odvolán. V současné době je situace v obci pro mojí rodinu téměř peklo. Zde je jen takový krátký nástin toho, co se může v obci dít. |
26. 2. 2005
K "Vítěznému Únoru"Nechci se v tomto článku pouštět do subtilních úvah, jež dokáží najít spojitost i rozdíly mezi čímkoli, jde mi naopak o vyjasnění některých důležitých a nad slunce jasnějších paralel, o nichž dodnes v Česku neprobíhá zřetelná veřejná diskuse. Ostatně rok 2005 probíhá ve znamení šedesátého výročí konce druhé světové války, v níž nacismus i komunismus hrály zásadní role a o níž bychom se také mohli konečně naučit přemýšlet jinak než ve stylu lží komunistického výkladu historie. |
26. 2. 2005
Pokud chce být Boris Cvek ve své analýze Hegelova smyslu dějin důsledný, měl by vzít v potaz, že Hegel nedělá nic jiného, než že přebírá náboženskou tezi o spění, vyvrcholení a konci dějin, která vystřídala mýtický cyklus a kterou praktikuje také křesťanství. Dějiny "odpovídají záměrům Prozřetelnosti" (M.Eliade, Mýtus o věčném návratu). Hegel pouze odboural závěrečné kataklysma. Není tedy nakonec křesťanství odpovědné za nacismus a komunismus? I poslušnost Duchu naučilo Hegela pravděpodobně křesťanství. Zpropadené křesťanství. |
25. 2. 2005
Projednávání senátního návrhu na zavedení školného v posledních únorových dnech obnažilo hned dva paradoxy, které se neustále objevují v diskusi o školném na vysokých školách. První spočívá v tom, že odpůrci školného donekonečna opakují - "jakékoli školné by vytvořilo majetkovou bariéru přístupu ke vzdělání". Přitom dobře vědí, že tomu tak není. Toto tvrzení zaznělo při projednávání podle mého názoru nepříliš šťastného senátního návrhu zákona o zavedení školného v Poslanecké sněmovně hned několikrát. "Prokličkoval" se k němu v závěru svého jinak poměrně korektního článku "Školné není aktuálním východiskem" i Tomáš Sachr. |
25. 2. 2005
Bush v Evropě:Jak je možné, že žádný evropský politik neodsoudil Bushe za mučení?To, že evropští vedoucí představitelé, náboženští i političtí, nenacházejí morální odvahu, aby odsoudili americké mučení vězňů, je hluboce znepokojující. George W. Bush tento týden projíždí extravagantním způsobem po Evropě a účastní se celé řady setkání s evropskými politiky, jejichž účelem je vytvořit dojem, že Evropa a Amerika jsou sjednoceny v úsilí šířit po světě demokracii. Nikdo kupodivu nevyslovil ono slovo, které rázem proměňuje celé toto divadýlko ve frašku. Tím slovem je mučení, píše v deníku Guardian Victoria Brittain a pokračuje: Je nyní nesporné, že je americká vláda na nejvyšší úrovni odpovědná za mučení, jehož se běžně používalo, nejen, jak to bylo zřejmé ze známých fotografií, ve vězení Abu Ghraib, ale také v zálivu Guantánamo a v afghánském Bagramu. A ve věznicích v Egyptě, v Jordánsku a v Sýrii (a bezpochyby i na mnohých dalších místech) jsou muslimští muži mučeni elektrickými šoky na pohlavních orgánech, umisťováním do vody, vyhrožováním smrtí - poté, co je tam za tímto účelem dopravila CIA. |
25. 2. 2005
Britský parlamentní výbor varuje:pátek 15.30: Plány britské vlády uvalovat na osoby, podezřelé z terorismu, v Británii domácí vězení, jsou zbytečné a zřejmě se rovnají porušení evropského zákona o lidských právech, konstatoval v pátek vlivný britský parlamentní výbor, skládající se z členů Dolní i Horní sněmovny. |
25. 2. 2005
Ve středu byli u vojenského soudu v Osnabrücku odsouzeni dva britští vojáci za týrání iráckých vězňů v případu, který vážně zpochybnil pověst britské armády při jejích akcích v Iráku. Třetí britský voják v dalším procesu přiznává vinu a čtvrtý byl odsouzen minulý měsíc. |
25. 2. 2005
Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová Mafkarat al-Islam dokázal na území Iráku vytvořit síť 56 korespondentů, čímž vytvořil nejrozsáhlejší tým reportérů ze všech tiskových médií v zemi. Pokrývali události podrobně navzdory velmi svízelným komunikačním problémům a nedostatku bezpečnosti. Redakce webové stránky dostává denně kolem 75 zpráv z Iráku. Za jediný den 13. ledna 2005 bylo např. ohlášeno přes 145 operací proti okupantům. Počet útoků vrostl po americkém útoku na Fallúdžu z 85 denně na 132 denně. Také na jihu Iráku, kde dříve byla aktivita odboje malá, počet jeho akcí v poslední době vzrostl trojnásobně. Stovky iráckých asyrských křesťanů, Turkmenů a jazídovců se zúčastnily demonstrace před štábem amerických sil v bagdádské tzv. Zelené zóně proti tomu, že kurdské nacionalistické strany jim v severním Iráku zabránily v účasti na volbách. Podle zpráv vydaných Asyrskou světovou informační agenturou Kurdská demokratická strana znemožnila rozvezení volebních uren do šesti měst a vesnic v okolí Mósulu, kde žijí asyrští křesťané. Mluvčí chaldejských asyrských křesťanů William Wardah prohlásil, že zásah kurdských spojenců Washingtonu znemožnil účast na volbách 200 000 osobám. V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům. Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL |
24. 2. 2005
Vůbec nejde o to, že o levicovosti ČSSD lze mít vážné pochybnosti. Jde to, že je jako levicová veřejností vnímána a především, že je vedle KSČM vnímána jako přece jen demokratická levicová strana. Proto musí být zničena. Pokud by se měla ČSSD z této pasti dostat, musila by vyrazit do ofenzívy, a to jak z hlediska přijetí účinných vnitrostranických kontrolních mechanismů, tak ostrého boje za přijetí podobných mechanismů na státní úrovni. Obávám se, že toho ČSSD není schopna, a to především proto, že není skutečnou levicovou stranou zastupující zájmy prostých občanů, čímž by levice z definice a historie měla být, ale jen volebním spolkem hochů a dam, kteří v politice našli příležitost pro osobní kariéru. Ostatně, to je charakteristika velké části politiků z celého politického spektra. Grossova aféra přišla v pro něj nejméně vhodnou dobu. Znechucení politiky dosahuje v České republice zatím nebývalých hodnot a do této atmosféry přicházejí odhalení o podezřelých půjčkách a kontaktech pana premiéra a jeho manželky. Celé akce nemohla mít lepší načasování. Hněv veřejnosti si našel svůj konkrétní cíl a zdatně přiživován prakticky jednotnou frontou sdělovacích prostředků dále roste. Je však odstranění Grosse a svatozář pro M. Kalouska skutečně tím, co si přejeme? |
25. 2. 2005
1. turista Šmiták -- přítel žehu v Chile 2. premiér Gross -- spaluje zájem voličů o ČSSD, také Chile. |
25. 2. 2005
Mediální ruch kolem skandálních afér Stanislava Grosse vynesl na denní světlo tříšť informací, z nichž některé se vracejí, jiné zajímají novináře jen přechodně. Obecně si udržují pozornost spíše poznatky o majetkových poměrech rodiny Grossových, zatímco věc týmu "Mlýn", jež má z právního a politického hlediska nejméně stejný význam, téměř upadla v zapomnění, stejně jako záležitosti Grossovy cesty k právnickému a jazykovému vzdělání . Útlum zájmu o "Mlýn" je tak nápadný, že vyvolává podezření, že smysl některých po něm nastolených témat spočívá právě v jeho zastínění. Zprávy přicházejí a opět mizí ze zorného pole veřejnosti, ale přes jejich pomíjivost z nich lze abstrahovat obecné poznatky, dokreslující osobnostní portrét nastávajícího ex-premiéra. |
25. 2. 2005
Podle mne zní odpověď na Vaši otázku, proč TAKÉ nejsou medii probírány případy dalších českých politiků, v tom, že případy pánů Kalouska, Tlustého a mnohých dalších, nemají potřebný bulvární potenciál, míní Jiří Ekl. Což neznamená, že nedochází k manipulacím s potencionálním čtenářstvem, ani to, že manipulaci někdo udává směr. Jen mi z vnějšího pohledu nečtenáře denního tisku přijde, že rodina pana premiera tento potenciál bulvárního smýkání evidentně má, obdobně jako před časem tehdejší prezident Václav Havel s chotí, zatímco rodiny pánů Kalouska, Tlustého nikoli. Dalším tématem je v tomto směru reakce spolustraníků . Například reakce primátora Béma k problému pana Tlustého je pak urážkou všech potenciálních voličů jeho strany, ale on to tak zjevně necítí. |
24. 2. 2005
Kvůli bordelu v Československu ztratili komunisté v r. listopadu 89, co mohli. V únoru 2005 kvůli bordelu v Nuslích opět získávají. |
24. 2. 2005
Shodou okolností zrovna těsně předtím, než se Britské listy začaly zajímat o majetkové poměry i Miroslava Kalouska, znervózněl poslanec Kalousek do té míry, že zaslal "vysvětlující" dopis šéfům parlamentních komor. Předseda sněmovny Zaorálek si neodpustil jedovatý komentář, řka, že nebude vrbou pro každého poslance, a utajený dopis odmítl. Kalousek ho pak poskytl ČTK. Vysvětluje v něm podmínky, za jakých obdržel prý 860 000 Kč od manželčina bratra, podnikatele Lubomíra Kašáka. Jako kdyby jiné nemovitosti neužíval. Dopis předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska šéfům parlamentních komor ZDE Kalousek však už nevysvětluje, z jakých zdrojů získal ostatní prostředky na koupi domu, stejně jako nevysvětluje, z jakých prostředků získal peníze na další zkvalitnění svého bydlení. V roce 1999 dle článků, jejichž pravdivost nebyla nikdy Kalouskem zpochybněna, koupil Kašák za 6,5 milionu byt na Veleslavínu a ubytoval v něm Kalouskovy. Kašákova firma IDOS získala mnohamilionové zakázky z veřejných rozpočtů - výstavbu bytů v bývalých kasárnách, zakázky v areálu Aquaparku, zakázku na recyklaci stavebních a demoličních materiálů, zakázku na odvoz a likvidaci nebezpečného odpadu. Kalouskovi přitom navíc odkoupili od města byt 3+1 v panelovém domě za 752 tisíc korun... Kde na to vše poslanec Kalousek vzal? Z platu? Otázek, na které tento politik neodpověděl, je víc než dost. Odpověď na jednu otázku vyvolává deset dalších. |
24. 2. 2005
Je pondělí večer. Před hotelem Kaskáda v Solenicích, ležících pod Orlickou přehradou, zastavuje mercedes. Z luxusního auta vystupuje známý příbramský podnikatel Lubomír Kašák. Podle svědectví jednoho z číšníků po chvíli vychází z hotelu jeho společník a přítel Zdeněk Němec a na Kašáka něco nesrozumitelně křičí. Nato vytahuje pistoli a Kašák po několika výstřelech padá k zemi. Nebezpečí komunální korupce bagatelizují vládní politici i po příbramských vraždách. "Vůbec netuším, proč bychom se tím měli na politické úrovni zabývat. Po panu Vackovi nebudeme chtít žádné vysvětlování," říká Jaromír Talíř, šéf klubu KDU. Miroslav Kalousek se odmítá s Respektem o čemkoli bavit. "Byl by to hyenismus bavit se o tom. Naprosto mě to z politického pohledu nezajímá," říká šéf poslaneckého klubu US Karel Kühnl. Ani sociální demokraty případ nevzrušuje. "Jsou důležitější věci na práci," říká ministr práce Zdeněk Škromach. Koncem března loňského roku [2002] vyšel v Mladé frontě DNES článek Jiřího Kubíka a Sabiny Slonkové s titulkem "Kalousek v politice podezřele zbohatl". V něm se mimo jiné píše, cituji: "Lidovecký poslanec Miroslav Kalousek dokázal během posledních čtyř let několikanásobně zvýšit životní úroveň své rodiny. Aniž si půjčoval peníze v bance, investoval celkem přes tři miliony korun do stavby rodinného domu v jihočeské Bechyni a odkoupení třípokojového bytu v panelovém domě v Praze."
"Řešili jsme to půjčkami od příbuzenstva", vysvětluje původ peněz Kalousek, který je od roku 1990 závislý jen na příjmech ze státního rozpočtu a jeho žena pracuje jako asistentka na vysoké škole. Kromě bechyňského domku a bytu v paneláku, má Kalouskova rodina navíc k dispozici luxusní dvousetmetrový půdní byt na pražském Veleslavínu. Mladá fronta DNES během pátrání po majetkových poměrech předních politiků zjistila, že Miroslav Kalousek má svého sponzora. Je jím podnikatel Lubomír Kašák, majitel stavební firmy IDOS Praha, která profituje na veřejných zakázkách v Příbrami. Spojovacím článkem mezi firmou a poslancem je Radka Kalousková, politikova žena a Kašákova sestra. Lubomír Kašák nejprve prostřednictvím sestry přispěl půl milionem korun na Kalouskovu předvolební kampaň v roce 1998 a o rok později za 6,5 milionu koupil výše zmíněný byt na Veleslavínu a ubytoval v něm Kalouskovy. Financováním Kalouskovy kampaně a luxusním veleslavínským bytem propojení stavební firmy IDOS a politiky nekončí. Příbramským starostou je člen celostátního vedení KDU-ČSL a Kalouskův přítel Josef Vacek. Ten přiznal, že IDOS přispíval i na jeho kampaň. Za dobu, kdy příbramskou radnici vede Vacek, IDOS získal mnohamilionové zakázky, výstavbu bytů v bývalých kasárnách, zakázky v areálu Aquaparku, zakázku na recyklaci stavebních a demoličních materiálů, zakázku na odvoz a likvidaci nebezpečného odpadu. Tolik citace z článku Jiřího Kubíka a Sabiny Slonkové v Mladé frontě DNES z 26. března roku 2002. Na podzim roku 2002 byl právě švagr Miroslava Kalouska, tedy Lubomír Kašák, zavražděn. Pročpak řeší české sdělovací prostředky jen případ Stanislava Grosse? Neměly by se zabývat i případem Miroslava Kalouska? Není to záhada, vzhledem k tomu, že všechny zde dnes uvedené informace o něm už byly publikovány? (Dvě citace, viz výše, jsou z časopisu Respekt a z vysílání Českého rozhlasu 6.) Přinášíme, bez komentáře, několik citací ze starších rozhlasových pořadů a ze staršího tisku... |
25. 2. 2005
Jediná výtka proti médiím by měla být: Proč jste to, co děláte Grossovi, nedělala se stejnou intenzitou už dávno a proč neberete stejný metr na všechny vysoké politiky? V souvislosti s kauzami Stanislava Grosse se často objevuje obžaloba vůči médiím: prý se na premiéra pořádá "mediální kampaň" (asi něco podobného jako v Británii nedávno zakázaný rituální hon na lišku). Je pravda, že Gross není jediný politik, který má máslo na hlavě, a že každý, kdo to myslí s demokracií vážně, musí doufat, že se konečně začne o nečistých hrách VŠECH politiků psát tvrdě a bez ohledů na jejich mocenské postavení. |
25. 2. 2005
V basilice sv. Markéty v Břevnovském klášteře v Praze 6 se v sobotu dne 5. března v 18 hod. koná zádušní mše u příležitosti 11. výročí úmrtí Karla Kryla. Celebruje převor P. Prokop Siostrzonek, zazpívá pěvecký soubor Deylovy konservatoře, informuje Martin Štumpf. Po mši se Krylovi přátelé sejdou v přilehlé restauraci U Kláštera a zazpívají si jeho písničky. |
25. 2. 2005
Včerejšího večera zachvátila média, ale i sociálně demokratické poslance veliká starost. Prý se ztratil poslanec Kubinyi, všeobecně známý pod přezdívkou Huňády. Kvůli jeho absenci o jeden hlas neprošel návrh zákona o zákazu "privatizace nemocnic", ačkoliv klub ČSSD měl o tomto bodu ZÁVAZNÉ HLASOVÁNÍ. Kubinyi není úplně neznámý. Upozornil na sebe již při prezidentských volbách. Řečnění při takové příležitosti je vyhrazeno význačným parlamentním funkcionářům. Nápad řadového poslance vystoupit s projevem při takové příležitosti je srovnatelný s pokusem veřejně polemizovat s papežem o výkladu bible. Sebevědomého poslance si Vladimír Špidla vybral (těžko sám) jako vhodného kandidáta pro úřad ministra zdravotnictví. Tam společně s náměstkem Pustelníkem ihned vynikl hbitým odvoláním několika ředitelů nemocnic, což nedovedl řádně vysvětlit, i když přitom také mluvil mnoho. |
25. 2. 2005
"Maminko a tatínku, ohrožuji své spolužáky tím, že na ně střílím z nástrojů, které jsem si sám vyrobil, z krabičky od zápalek, kolíčku na prádlo, zavařovací gumy a tužky ...." Nevím, jestli si tuhle zbraň hromadného ničení si někdo dovede představit bez podrobného schématu, ale jisté je že my, tenkrát žáci nezbední, pár let po ukončení druhé války, zvané též světová, jsme ji s úspěchem používali nejen o přestávkách, ale i v hodinách k odstřelování rozmanitých cílů. |
24. 2. 2005
Všimli jste si, jak často se u nás píše a diskutuje o zákonu, o nařízení, vyhlášce, možná i o kodexu, a jak málo se vede diskuse (a tím méně se i jedná) o tom, co se musí dělat, co se musí dít, jak se musí jednat, aby něco bylo v pořádku nebo se dostalo do pořádku? Jako bychom pořád vězeli hluboko v Rakousku-Uhersku nebo v carském Rusku: báťuška cár vydá "ukaz" neboli nařízení, a bude to. Rudý velitel města Bugulmy vydal rozkaz, aby se lid naučil do tří dnů číst a psát. Radši bych četl o tom, jak se žije, když nemáme dohodnutou normu, co si učitel má a nemá vůči sobě a vůči dětem dovolit. Předpisem - ať etickým kodexem, zákonem, Biblí, dopravní značkou - se ovlivňuje jednání lidí mnohem méně než tím, jakým procesem člověk došel k poznání, k uznání a k dodržování kodexu, pravidel, desater, zákonů. |
24. 2. 2005
So závisťou sledujem diskusiu o narúšaní pravidiel českého jazyka nevedomosťami nových generácií a o importovaní cudzích slov do češtiny. K importovaniu slov by som rád dodal dávnejšie započutý "stesk" jednej ženy v nejakej relácii (parafrázujem): "Teraz máme len samý sekáč a second hand, ale kto si už spomenie na staré krásne české vetešnictví." Slovensku je diskusia o správnosti väzieb v jazyku na hony vzdialené. Tak ďaleko sa chápanie, zrozumiteľnosť a láska k jazyku u nás vo všeobecnosti nedostali. Milan Nápravník, "O úpadku jazyka"ZDE Ondřej Slačálek, "Infantilní insinuace intelektuálně indiferentních individuí"ZDE Jan Čulík, "Je pravdou"ZDE Jan Sláma, "Nejen, že je pravdou"ZDE Dominik Lukeš, "Purizmus, předsudky a pitominyZDE |
24. 2. 2005
V nedávné době českými médii opět několikrát po sobě proletělo slovo školné. V prvé řadě to bylo v souvislosti s pokusem ministra Martina Fronce zavést školné na Slovensku (do parlamentu má Froncův návrh přijít v březnu), v druhé řadě připustil řeč na toto téma český premiér Gross. O školném se vede diskuse řadu let, často ale sklouzává spíše na rovinu populismu. V extremním případě je debata redukována na pravicové ano a levicové ne. Oprostíme-li se však od politicky zabarvených diskusí, můžeme dnes skutečně vidět pádné důvody k zcela zásadnímu zásahu do samotné podstaty vzdělávacího systému? Připomeňme, co mohl znamenat pro české studenty poslední pokus o zavedení školného u nás, který dokonce prošel senátem. |
24. 2. 2005
Jan Čulík nemá pravdu, když píše, že se zahraniční média o Grossovu aféru příliš nezajímají. |
24. 2. 2005
Vážený pane Čulíku, především Vám děkuji za Váš seriozní přístup k mému sdělení, byť jsem použil poněkud zlehčujícího tónu, píše Jaroslav Doležal: Nemohu si však pomoci, mám značnou obavu, že v současnosti se v přestřelkách zcela vytratila podstata problému, tj. nevyjasněné majetkové poměry premiéra, resp. finanční krytí, a dále pak jeho arogantní přístup při jejich objasňování. Apatie občanů k věcem veřejným, vyjádřená i jejich přístupem k volbám, je jasnou ukázkou jejich nedůvěry k politickým stranám a jejich představitelům. A Stanislav Gross bohužel jejich představu o zkorumpovaných politicích beze zbytku naplnil. |
13. 2. 2005
V lednu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 11 000 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby). Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.
Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. |
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 2. 2005 | Svoboda slavila Vítězný únor | Bohumil Kartous | |
25. 2. 2005 | Gross má pro tisk bulvární potenciál | ||
25. 2. 2005 | Co se může dít v obci Úhonice | Zdeněk Belušík | |
25. 2. 2005 | Portrét nastávajícího expremiéra | Zdeněk Jemelík | |
24. 2. 2005 | Proč média nevyšetřují také případ Miroslava Kalouska? | ||
22. 2. 2005 | O facce | Alex Koenigsmark | |
21. 2. 2005 | Kjótský protokol je pouhým začátkem | Bushka Bryndová | |
21. 2. 2005 | Úvahy ženevského měšťana o čistém řešení | Alex Koenigsmark | |
21. 2. 2005 | Emancipační strategie -- hlas minulosti? | František Šamalík | |
21. 2. 2005 | Rusko vyveze do Sýrie protiletecké rakety, o něž se zajímá libanonský Hizballáh | Karel Dolejší |
Vláda Stanislava Grosse a politika ČSSD | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
25. 2. 2005 | Co všechno na něj ještě vypluje... | Boris Cvek | |
25. 2. 2005 | Gross má pro tisk bulvární potenciál | ||
25. 2. 2005 | Portrét nastávajícího expremiéra | Zdeněk Jemelík | |
24. 2. 2005 | Proč je protigrossovská hysterie tak selektivní? | Jan Čulík | |
24. 2. 2005 | Gross naplnil představu lidí o zkorumpovaných politicích | ||
24. 2. 2005 | Poukazování i na jiné korupčníky by akce proti Grossovi rozmělnilo | ||
24. 2. 2005 | Gross je jen záminka | Milan Valach | |
24. 2. 2005 | Monitor Jana Paula: Lidé bděte! | Jan Paul | |
24. 2. 2005 | Moc nechápu námitky proti kritice antigrossovské hysterie | Vojtěch Polák | |
24. 2. 2005 | Gross je velká ryba alespoň svým postavením |
Globální oteplování | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 2. 2005 | Proč publikují média "nekompetentní" články Ivana Breziny? | ||
21. 2. 2005 | Kjótský protokol je pouhým začátkem | Bushka Bryndová | |
17. 2. 2005 | Jak se svět mění | ||
15. 2. 2005 | I my jsme součástí hmotného světa | ||
8. 2. 2005 | Budou ohroženy vodní zdroje, výroba potravin i světové hospodářství | Bushka Bryndová | |
3. 2. 2005 | Ledový masív v Antarktidě taje - hrozí zvýšení mořské hladiny o 5 metrů | ||
1. 2. 2005 | Globální oteplování zřejmě "do 20 let povede k vyhynutí ledních medvědů" | ||
27. 1. 2005 | Ropné společnosti financují kampaň, popírající podnebné změny | ||
21. 1. 2005 | Nájemní smlouva se Zemí | Josef Šmajs | |
17. 1. 2005 | Globální stmívání |
Knowledge society - znalostní společnost | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
7. 2. 2005 | Význam médií a nových informačních a komunikačních technologií při utváření znalostní a informační společnosti | Petr Sak | |
26. 1. 2005 | Evropa: Třetí cesta -- Nový střed po šesti letech | ||
25. 10. 2004 | Nečiň jiným, co nechceš, aby činili tobě | Štěpán Kotrba | |
5. 10. 2004 | Mysli globálně, jednej lokálně | Štěpán Kotrba | |
29. 9. 2004 | Bez veřejného prostoru budou lidé pouze otroci a nikoliv občané | Štěpán Kotrba | |
18. 8. 2004 | Výběr mezi CocaColou a PepsiColou není výběr - to není demokracie | Milan Rokytka | |
6. 8. 2004 | Hvězdné války a globální bezpečnostní prostředí | Miroslav Polreich | |
6. 8. 2004 | Global Trends 2015: A Dialogue About the Future With Nongovernment Experts | ||
27. 7. 2004 | Nookracia | Ladislav Kováč | |
26. 7. 2004 | Je nejsvobodnějším médiem Internet? Pro koho? | Štěpán Kotrba |
Ukrajina | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
28. 1. 2005 | Na Ukrajině to Západ udělal správně, v Iráku špatně. Jak to dopadne s Íránem? | ||
5. 1. 2005 | Ukrajinská politická šachovnice | Oskar Krejčí | |
4. 1. 2005 | BHHRG Watch: "Třetí kolo ukrajinských voleb bylo zmanipulované" | ||
31. 12. 2004 | Je nutno vznést vážné otázky týkající se amerického vlivu na Ukrajině | ||
30. 12. 2004 | Ukrajina: Premiér Janukovyč odchází z funkce | ||
27. 12. 2004 | UKRAJINA: Kdokoliv se nyní chopí moci, bude čelit jiným lidem | ||
27. 12. 2004 | Rusko nemá právo na impérium | ||
26. 12. 2004 | Ukrajina: Juščenko vítězem | ||
22. 12. 2004 | Kam kráčíš, Ukrajino? | Oskar Krejčí | |
14. 12. 2004 | Napomáhá či škodí silový postoj Washingtonu demokracii na Ukrajině? |
Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 1. 2005 | Česká redakce BBC informuje o filmu Adama Curtise | Jan Čulík | |
19. 1. 2005 | Curtisova Moc nočních můr znovu v britské televizi | ||
18. 1. 2005 | Bez analýzy a syntézy se ve světě nezorientujete - musíte vytvářet teorie o tom, jak věci jsou | Irena Ryšánková | |
6. 1. 2005 | Jak Adam Curtis bourá mýty prostřednictvím šokujících vizuálních souvislostí | Marta Svobodová | |
6. 1. 2005 | Síla nočních můr v Nostickém paláci | ||
20. 12. 2004 | Je Adam Curtis Sergejem Ejzenštejnem digitální televizní éry? | Lucie Česálková | |
6. 11. 2004 | Adam Curtis - Vymítač duchů | ||
4. 11. 2004 | Al Kajdá neexistuje | ||
4. 11. 2004 | Jak si stáhnout z internetu film The Power of Nightmares | Tomáš Stýblo | |
28. 10. 2004 | Podivný svět fantazie, lhaní, násilí a strachu, v němž dnes žijeme |
Český film | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 1. 2005 | Formanovo Taking Off je typické emigrantské dílo | Jan Čulík | |
9. 1. 2005 | Vcelku slušná televizní inscenace | Jan Čulík | |
8. 12. 2004 | Jak se v Jihlavě opět myslelo filmem | Petr Šafařík | |
29. 10. 2004 | Český sen: Podstatný film aneb Zklamání z kritiky Jana Čulíka | Petr Šafařík | |
10. 10. 2004 | Bezesné noci: Studium postojů, nikoliv fakta | Jan Čulík | |
22. 9. 2004 | Hřebejk filmy točit umí | Jaroslav Krupka | |
17. 9. 2004 | "Češi, uvolněte se a zbavte se defenzivních předsudků" | Jan Čulík | |
9. 8. 2004 | LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení | Ondřej Čapek | |
9. 8. 2004 | Co dluží česká kultura komunismu | Milan Černý | |
5. 8. 2004 | Několik poznámek na téma LÁSKA | Igor Chaun |
Genderová nerovnost ve společnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
22. 2. 2005 | Frommova Karkulka: Jak se bouří ženy | Jan Stern | |
10. 2. 2005 | Rekordní počet žen je obětí osahávání v tokijském metru | ||
28. 1. 2005 | Egypt otřesen sexuálním skandálem, svědčícím o tamějším postavení žen | ||
23. 12. 2004 | OSN: Sexuální skandál v Kongu novým Abu Ghraib? | ||
10. 12. 2004 | Soud zakázal násilníkovi vstup do bytu | ||
10. 12. 2004 | Ženy jsou ignorované oběti konfliktů po celém světě | ||
9. 12. 2004 | Nejhorší zločin na světě | ||
2. 12. 2004 | Žena roku 2004? | Jiří Kratochvíl | |
2. 12. 2004 | Diskriminuje islám ženy? | ||
26. 11. 2004 | Postavenie ženy v 19. storočí | Zuzana Pinčíková |
Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
18. 2. 2005 | Vojáci týrali vězně i v Afghánistánu | ||
16. 2. 2005 | Bushova vláda obviňována ze zneužívání financí v Iráku | ||
16. 2. 2005 | Panel v americkém Senátu obvinil činitele OSN, že zpronevěřil 1,2 milionu dolarů | ||
15. 2. 2005 | V iráckých volbách zvítězili stoupenci Íránu | ||
13. 2. 2005 | Šíité vyhráli volby v Iráku | ||
11. 2. 2005 | Vězni z Guantánama obviňují vyšetřovatelky | ||
3. 2. 2005 | Vyřeší volby situaci v Iráku? | Václav Žák | |
3. 2. 2005 | Volby: chabá útěcha za proměnu Iráku v naprostý chaos | ||
2. 2. 2005 | Účast ve vietnamských volbách byla také velká | ||
2. 2. 2005 | Demokracie není zaklínadlo | Oskar Krejčí |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
17. 2. 2005 | Cimrman a Největší Čech | Vojtěch Polák | |
14. 2. 2005 | Největší Čech a Jára Cimrman | Jan Čulík | |
25. 1. 2005 | Hrubý amatérismus České televize | Bohumil Kartous | |
18. 1. 2005 | Česko hledá... | Jan Sýkora | |
14. 1. 2005 | Jára morálním vítězem? | Bohumil Kartous | |
9. 1. 2005 | Sledovanost veřejnoprávní BBC nezadržitelně klesá | ||
5. 1. 2005 | Dáda není dada | Bohumil Kartous | |
4. 1. 2005 | "Dáda" Patrasová škodí dětem a České televizi - dělá jí za to ČT zakázanou reklamu? | Jiří Černý | |
4. 1. 2005 | Otázky televize BBC | ||
15. 12. 2004 | Rekordně klesla sledovanost televize BBC |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
25. 2. 2005 | Paradoxy diskuse o školném | Radim Valenčík | |
24. 2. 2005 | Slušný člověk, slušný národ - a etické kodexy | Ondřej Hausenblas | |
22. 2. 2005 | Českým učitelům chybí osobnost, ne etický kodex... | Filip Sklenář | |
21. 2. 2005 | Pedagogická komora a etický kodex učitele | Radek Sárközi | |
9. 2. 2005 | S žaludeční sondou na mozek | Bohumil Kartous | |
7. 2. 2005 | Pak teče i krev a jsou mrtví; a není "v tom" jen škola... | Miloš Dokulil | |
7. 2. 2005 | Na české univerzitě v Brně se vyučuje rakouskému právu (a německy) | Zdeněk Moravčík | |
28. 1. 2005 | Vysokoškolské vzdělání -- bezplatně, či za školné? | Miroslav Václav Steiner | |
26. 1. 2005 | Petice | Jaroslav Hutka | |
25. 1. 2005 | Vláda občanovi omezuje svobodu volby | Miloš Dokulil |
21. srpen 1968 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
22. 11. 2004 | Udalosti, ktoré zmenili pohľad na svet | Michal Barnovský | |
13. 9. 2004 | Definitívny koniec československej jari | Peter Greguš | |
3. 9. 2004 | Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule | Tomáš Koloc | |
1. 9. 2004 | 21. srpen: Trinásta komnata dejín | Pavol Janík | |
23. 8. 2004 | K roku 1968: Psal jsem z pozice laika | Boris Cvek | |
23. 8. 2004 | Chcete snad říci, že srpen 1968 nebyl událostí? | ||
21. 8. 2004 | Ukradená normalizace | Milan Krejčiřík | |
21. 8. 2004 | Českoamerická televize o invazi z roku 1968 | ||
21. 8. 2004 | Výstava o Pražském jaru 1968 a o srpnové invazi na Michigan University | ||
20. 8. 2004 | A tyhle si vemte s sebou a naložte s nimi, jak uznáte za vhodné |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
21. 1. 2005 | K čemu je podivné myšlení o takových věcech, jako je například literatura | Pavel Janoušek | |
19. 1. 2005 | Jana Černá neboli Honza Krejcarová, dcera Mileny Jesenské, milenka Egona Bondyho, černá lyra nebo bílá labuť s poraněnou perutí Bohumila Hrabala ... | Ludvík Hess | |
14. 12. 2004 | "Kolik budu muset studovat literatury?" | Rajendra A. Chitnis | |
14. 12. 2004 | `How much literature do I have to do?' | Rajendra A. Chitnis | |
6. 12. 2004 | Supermarket sovětských hrdinů v časopise Téma | ||
6. 12. 2004 | Na genologické vycházce | František Hrdlička | |
1. 12. 2004 | Autorské čtení "nezavedených" spisovatelů | ||
19. 11. 2004 | Divoké víno | Ludvík Hess | |
15. 11. 2004 | S Josefem Škvoreckým o pádu komunismu v Československu | ||
5. 11. 2004 | Slam poetry 2004 | Tomáš Krček |