Nejde nám, prostým občanům a zoufalým plátcům daní, z nichž si bere každý, kdo má jen trochu styky na příslušných místech, přece jen o něco jiného? Není snad naším společným cílem slušná politika vedená ve prospěch tohoto státu a nás občanů, průhledné a nekorupční prostředí a politici, kteří budou dbát hlasu svých voličů?

Jsem skutečně přesvědčeni, že toho všeho dosáhneme, když bude jeden podezřelý politik vyměněn za jiného?

Nesmíme zapomenout, že Grossova aféra je skutečně jen třešničkou na dortu ve srovnání s rozsáhlými zlodějnami v řádu stovek miliard korun, které zde probíhaly v devadesátých letech v bankovnictví, v obchodech s LTO, při manipulaci s pozemkovými fondy atd. atp.

Jen pro představu, miliarda je taková částka, že kdybychom kladli tisícikoruny na dálnici z Brna do Prahy jednu za druhou, pokryli bychom ji v délce 157 kilometrů.

Nic z toho nevyvolává takovou "spontánní" kampaň tisku, jaké jsme nyní svědky.

Pokud to myslíme skutečně, ale opravdu upřímně, nesmí nám jít jen o odstoupení jednoho podezřelého, ale o nápravu celé politické scény. Grossova aféra pak pro nás musí být jen impuls, který konečně rozhýbe vážné diskuse o reformě tohoto státu, volebního zákona, zákona o střetu zájmů (kdopak jej stále blokuje?), radikální reformě vztahu občanů a politických stran ve směru zásadního posílení role občanů a jejích kontrolní funkce v obcích i státu jako celku atd. Ale také o reformě selhávajícího soudnictví i veřejnoprávních sdělovacích prostředků, kteří svou roli vůbec neplní atd.

Obávám se však, že o to aktivním hráčům v současném politickém skandálu vůbec nejde. Jejich cíle jsou jiné. Blíží se volby, a tak se hraje o mediální body. Kalousek chce oslovit část upřímně naivních voličů a získat je jako voliče KDU- ČSL, k tomu však nesmí získat punc rozbíječe koalice, to lidé nemají rádi. Odtud jeho tanečky a radikálně neradikální vykrucování. Pokud by ČSSD ustoupila jeho nátlaku a zvolila si nového předsedu, bude tím ze strany KDU ponížena a ocejchována jako neschopná strana korupčníků, jíž před naprostým morálním úpadkem chrání jen milostivá ruka bratrů lidovců.

Většina českých sdělovacích prostředků, včetně těch tzv. veřejnoprávních, je orientována pravicově, z části ve směru konzervativní pravice. Jejich redaktoři nyní vycítili příležitost, jak konečně vypálit prostřednictvím Grosse celé levici cejch zlodějů a podvodníků. Především jde o zformování mentální struktury, v níž bude vše levicové pociťováno jako nečestné.

Vůbec nejde o to, že o levicovosti ČSSD lze mít vážné pochybnosti. Jde to, že je jako levicová veřejností vnímána a především, že je vedle KSČM vnímána jako přece jen demokratická levicová strana. Proto musí být zničena.

K tomuto se výborně hodí právě personalizace a moralizace politiky, která umožňuje mobilizovat lidi původně různého politického přesvědčení proti konkrétním osobám a odvést je od velice nebezpečných úvah o systémových změnách, o posilování přímé moci občanů prostřednictvím přímé demokracie (velice to osvědčený způsob boje proti korupci místních politiků) apod. Lze také očekávat, že tito mravně čestní, avšak politicky naivní občané ve volbách podpoří právě stranu morálních kazatelů, která se pak ocitá mimo možnost kritiky. Ta je již emocionálně nepřijatelná, nesnesitelná. Takovéto emocionálně vyhrocené a jednostranně zaměřené kampaně mohou proto v podmínkách nezralé občanské společnosti vážně ohrozit samu podstatu demokracie.

Rozhořčené reakce na pochybnosti Jana Čulíka ohledně cílů a poctivosti kampaně jsou svědectvím, že právě takto to funguje.

Pokud by se měla ČSSD z této pasti dostat, musila by vyrazit do ofenzívy, a to jak z hlediska přijetí účinných vnitrostranických kontrolních mechanismů, tak ostrého boje za přijetí podobných mechanismu na státní úrovni. Obávám se, že toho ČSSD není schopna, a to především proto, že není skutečnou levicovou stranou zastupující zájmy prostých občanů, čímž by levice z definice a historie měla být, ale jen volebním spolkem hochů a dam, kteří v politice našli příležitost pro osobní kariéru. Ostatně, to je charakteristika velké části politiků z celého politického spektra.

Doufám, že čeští občané nejsou takto naivní a nenechají se zneužít jako výtah k moci pro jednoho či druhého politika. Co skutečně potřebujeme a co jedině může napravit korupční politickou kulturu, to je aktivní občanská společnost, která bude usilovat o kontrolu nad všemi politiky, ať již pravicovými či levicovými. To by mělo být naše společné poučení z Grossovy aféry.