Fabiano Golgo se ve svém dnešním článku stává obětí dost podstatného nedorozumění, když píše: "Jak je zjevné, v České republice - dokonce i u tvůrců veřejného mínění, jako je Čulík - korupce tady lidem nevadí, každý ji relativizuje."

Kolikrát jsem napsal a kolikrát to mám ještě opakovat, že Grosse nehájím, že to, co dělal, a zejména podnikatelské aktivity jeho ženy a jeho styky s pronajímatelkou bordelu, atd., jsou pro politika nepřijatelné. Je zjevné, že to zlikviduje jeho kariéru, a právem.

Jenže, mně, prosím, jde o něco jiného a myslím velmi podstatného: Čímpak to je, že jsou při kritice Stanislava Grosse česká média tak selektivní?

V dnešních Britských listech rekapitulujeme případ šéfa KDU-ČSL Miroslava Kalouska. Jde o skutečnosti, které každý zná.

Miroslav Kalousek získal za tři miliony chalupu na venkově a za více než šest milionů luxusní byt v Praze. Podnikatel, který mu byt koupil, získával od státu lukrativní zakázky. Posléze byl zavražděn.

Může mi někdo vysvětlit, proč se při honbě na Stanislava Grosse nikdo TAKÉ nezabývá těmito skutečnostmi? Proč se nikdo v médiích TAKÉ nezabývá údajně pochybnými skutečnostmi kolem Vlastimila Tlustého z ODS? Proč se veškerý tlak soustřeďuje JENOM na Stanislava Grosse, jehož případ, například ve srovnání s případem Miroslava Kalouska, se zdá být mírnější.

Opakuju pro všechny, kteří to nepochopili, že GROSSE NEHÁJÍM - ptám se však, proč nikdo nevyšetřuje i jiné, často horší případy, které dokonce tiskem už dávno proběhly, jak - v Kalouskově případě - dnes dokumentujeme v Britských listech.

Proč nepíše o Kalouskových skandálech, o jeho luxusních bytech a o vraždě jemu spřízněného podnikatele Mladá fronta Dnes nepřetržitě TAKÉ celý jeden měsíc, jak to činí v případě pronásledování Stanislava Grosse? Proč nikdo nepronásleduje pana Tlustého?

Je přesvědčivé usoudit, že je to skutečně jen neumětelství českých novinářů? O korupci jiných politiků, když to není Gross, není v českých médiích zájem? Oni snad novináři o Kalouskově případu NEVĚDÍ? Oni si ty články nemohou najít v příslušných databázích tak jako my? Nevěřím.

Fabiano Golgo argumentuje, že někdy jsou věci tak zjevné (třeba neexistence iráckých zbraní hromadného ničení), že prostě světová média začnou unisono mluvit jednotným hlasem. Toto tvrzení samo je sporné (není vůbec pravda, že např. list Guardian či další seriózní britské noviny netiskly i názory pro válku v Iráku a co se BL týče, sám jsem napsal komentáře, v nichž jsem argumentoval, že z lidskoprávních důvodů je americká invaze do Iráku správná, např. ZDE) - jenže Golgo mluví o něčem úplně jiném, než co se děje v ČR. V případě irácké války či jiných "zjevných" kauz se v západních médiích prostě nestalo a nestává, že by ležely na bíledni informace, které jsou volně přístupné, jsou relevantní k danému tématu, ale média by je záměrně pomíjela. Golgo má možná nízký práh citlivosti, když nevnímá manipulaci, kterou já v případě honu na Grosse cítím už na dálku.

Jeden čtenář se mě včera zeptal, jak si myslím, že by na Grossův případ reagovala britská média, kdyby se tam něco takového stalo.

Potíž je, že situace je nesrovnatelná. Česká politická kultura je, zdá se, daleko strašnější než politická kultura britská a čeští politikové, včetně Grosse, si dosud mysleli, že jim projde skoro všechno. Vidím Grosse jako zosobnění české politické kultury, i když - opakuji - nikoliv zosobnění nejhorší - jak to ostatně dokumentuje i výše zmíněný případ Miroslava Kalouska. Žádný britský ministr by si nedovolil mít rodinné styky s osobou, pronajímající bordel (naopak jsem o tom mluvil s jedním svým studentem z Hongkongu a ten poukázal na to, že tam je něco podobného běžné) a kdyby se objevil případ korupce ve vládě, média by se tím samozřejmě zabývala. To by vyvolalo vyšetřování v parlamentě a parlament by zřejmě daného ministra donutil rezignovat.

Proč je však situace nesrovnatelná: britská média by totiž vzala kauzu vládní korupce zeširoka: okamžitě by rekapitulovala všechny podobné případy v nedávné historii a zjišťovala by, zda neexistuje korupce i u jiných ministrů.

Český hon na Grosse se od normální, široké, práce mezinárodních médií odlišuje právě tím, že česká média tak zvláštně mlčí o všech ostatních případech korupce mezi politiky. Proč?

Česká veřejnost je - právem - svými nekvalitními a korupčními politiky naprosto rozčarována. Podobně jako v době rebelie v České televizi na rozhraní roku 2000 - 2001 se i tentokrát médiím podařilo toto lidové rozčarování - vztek z politiků - usměrnit a zacílit určitým užitečným politickým cílem. Gross se stal dnes pro Čechy "symbolem korupce". Mohou na něho směrovat svou bezmocnou zuřivost.

Pokud se však česká média nezbaví své podivné selektivity, bude i nadále zcela oprávněné je obviňovat z neupřímnosti. A tvrdí-li například o sobě novináři z MFD či z Lidových novin, jakou to záslužnou občanskou práci dělají, když útočí na Grosse - nedělají. Museli by obzor svého zájmu rozšířit i do jiných politických kruhů.