V listopadu 2003 zatelefonoval devětatřicetileté Hudě Alazawi, bohaté bagdádské podnikatelce, jeden Iráčan. Pracoval pro Američany a měl jednoduchý požadavek: paní Huda mu vyplatí 10 000 dolarů, jinak napíše pro americkou armádu zprávu, že Huda pracuje pro hnutí iráckého odporu, a Huda Alazawi bude zatčena.

Alazawi se odmítla vydírání podrobit, protože věděla, že by pak následovaly další požadavky. Iráčan tedy Alazawi a její rodinu skutečně americké armádě udal. Ti vyslýchali jejího bratra a sestru a prováděli razie proti luxusním rezidencím její rodiny v Bagdádu. 23. prosince 2003 Američané uvěznili Alazawina druhého bratra. Alazawi se rozhodla je přímo konfrontovat. Odebrala se na americkou základnu. Po čtyřhodinovém čekání ji začal vyslýchat americký kapitán. Po 10 minutách jí oznámil, že ji zatýká. Hovořila nyní, skoro po roce, o svých zážitcích z vězení v Abu Ghaib s reportérem listu Guardian.

Mediální hladina se opět rozvlnila s poslední zprávou tiskových agentur oznamující, že se Šamil Basajev přihlásil jako organizátor masakru dětí v Beslanu i útoku na obě ruská letadla. Čečensko je vděčné téma, všichni o tom mluví, ale čím více se mluví, tím méně se ví. A spíše naopak: čím méně toho víme, tím více se mluví.

Uveďme proto nejprve alespoň některá fakta.

Fedor Gál, Břetislav Rychlík, Dana Němcová, Anna Grušová, John Bok, Petra Procházková, Jaromír Štětina, Jan Urban, Adam Černý, Petruška Šustrová, Rudolf Zeman, Jiří Stránský, Jan Keller, Jan Sokol, Jiřina Šiklová, Václav Malý, Jindřích Suchánek, Miro Švolík, Michal Spevak a další občané podepsali petici, požadující přítomnost mezinárodní mírové mise v Čečensku, Ingušsku a Osetii, avšak, jak na to poukazuje Milan Valach v článku "Čečensko: lidská práva jako sentimentální žvást" kupodivu nikdy někteří z těchto signatářů nepožadovali mezinárodní správu pro Irák.

Níže publikujeme tiskové prohlášení organizátorů této petice:

Andrew Marr: My Trade - A Short History of British Journalism (Mé řemeslo: Stručná historie britské novinářské práce), Palgrave Macmillan, Londýn, ISBN 140500536X, 20 GBP

Novinářská práce je v současnosti natolik kontaminována subjektivní zaujatostí, aktivismem a všeobecným podváděním, že žádný čtenář nemůže doufat, že se z novin dozví, co se děje, pokud předem neví, kdo ty noviny vlastní, co jejich vydáváním vlastník sleduje a proč ty noviny vycházejí, píše známý britský novinář Andrew Marr, který v současnosti působí jako hlavní politický komentátor rozhlasu a televize BBC, ve své nové knize.

Nejnovější hádka mezi Vladimírem Železným a Janou Bobošíkovou je absolutní nesmysl, píše The Fleet Sheet, vycházející v Praze. Je ukázkou malosti českých médií. Podrobnosti jejich sporu nejsou důležité a už nejsou důležití ani Železný, ani Bobošíková, jenže česká média mají potřebu se neustále zabývat "slavnými" lidmi s malými problémy, namísto toho, aby vyvinula úsilí k odhalování velkých problémů malých lidí. Je to začarovaný kruh: v ČR se do médií dostane jen ten, kdo už je známý. List Fleet Sheet chválí Hospodářské noviny, které právem o nejnovější "mýdlové opeře" Železný-Bobošíková vůbec neinformovaly. List se zaříká, že ani Fleet Sheet nebude o Železném či Koženém nic psát, pokud skutečně neudělají něco, co bude zprávou.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Ve včerejším vydání Práva (20.9.2004) jsem v rubrice Zpravodajství nalezl pod titulkem "Ježek proti poslanecké imunitě, Kohák ji hájí" vyjádření obou jmenovaných k dané problematice. Navazuje sdělení, že v prvním kole doplňovacích voleb do Senátu v Praze 4 jsou "Kohákovými a Ježkovými soupeři" novinář Jaromír Štětina za Stranu zelených, bývalý šéf zpravodajství TV Nova Jan Vávra za Unii pro Prahu 4 a dva zdejší zastupitelé František Příhoda za ODS a Karel Skoupil za KSČM. Autoři zprávy: ink, trj

Bohužel toto sdělení se nezakládá na pravdě a je zavádějící.

Zaprvé žádný p. Štětina na Praze 4 nekandiduje, údajně kandiduje na Praze 10, tedy v jinou dobu a v jiném obvodě. Zadruhé v Praze 4 kandiduje do Senátu 7 (sedm) osob, z nichž uvedeno správně bylo z nich pouze pět.

• Bernard-Henri Lévy: Sartrovo století, HOST - listopad 2003 , ISBN 80-7294-099-6, 472 stran, 389 Kč
• Walter van Rossum: Simone de Beauvoir a Jean-Paul Sartre, ISBN: 80-7207-425-3, Volvox Globator 2003, Překlad: Emilie Harantová, 96 stran, 159 Kč

Dvě knihy, které v nedávné době vyšly o Jeanu-Paulu Sartrovi, budí už svými názvy značnou nedůvěru. Sartrovo století -- to někdo chce zasvětit jedno celé století intelektuálovi, který jej celé neprožil a nereflektoval? A Jean-Paul Sartre a Simone de Beauvoir -- nejde o nějaké "drby o slavných", o knihu, která bude stupidně pitvat osobní život významného myslitele a významné myslitelky? Jenže pokud se do obou knih začteme hlouběji, zjistíme, že jde o něco trochu jiného. Že Sartrovo století je spíše popisem, jak vnímal svět ve svých intelektuálních souřadnicích jeden významný filosof -- a že kniha o něm a Simone de Beauvoir je citlivým zamyšlením nad vztahem lidí, kteří o něm mluvili naprosto otevřeně. A že obě dvě knihy po svém způsobu rehabilitují myšlenky i život člověka, který se stal v době, kdy žil i více než dvacet let po své smrti předmětem pomluv, útoků i přezírání.

Článek "O Romech, nucené sterilizaci, a o Češích, kteří smrdí", který napsal Fabiano Golgo, hraničí podle mého přesvědčení s trestným činem hanobení rasy, národa a přesvědčení podle zdejšího Trestního zákona.

Česká spořitelna přistoupila na výplatu slíbené prémie i těm studentům, kteří ukončili bakalářský stupeň vysokoškolského studia. Stalo se tak po více než roce, co na porušování veřejného příslibu upozornilo Sdružení obrany spotřebitelů České republiky. Česká legislativa zná dva druhy vysokoškolského studia -- magisterský a bakalářský stupeň. Vynikajícím absolventům vysokoškolského studia (s červeným diplomem) slíbila ČS před několika lety výplatu 10 000 Kč, pokud budou mít u tohoto peněžního ústavu vedený běžný účet v režimu Sporostudent.

Pokaždé, když ve volbách, lhostejno ve které zemi, uspěje krajní levice či pravice, můžeme se dočíst či doslechnout v médiích tradiční komentář "Voliči potrestali vládní politiky za....".

V nynějším případě se jedná o nechuť lidí z bývalého Východního Německa k reformě trhu práce a sociálním škrtům, se kterou přišla spolková vláda Gerharda Schrödera. Nebudu komentovat, zda-li je reforma špatná či ne, to nechám na odbornících. Spíše by mě zajímalo co vedlo tyto voliče k tomu, aby dali bez skrupulí hlas lidem, kteří se vcelku neskrývaně hlásí k myšlenkám nacismu.

Historik Martin Brown, občasný přispěvatel do Britských listů, se bude účastnit panelové diskuse o Slovenském národním povstání na Slovenském velvyslanectví v Londýně ve čtvrtek 30. září v 18 hodin. Dalšími účastníky panelu budou Káťa Kocourková a Tim Beasley-Murray, oba z Londýnské univerzity a Tim Haughton z Centra pro ruská a východoevropská studia na Birmingham University.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Čistý plamen lásky
Výbor z písní pobělohorských exulantů ze Slezska
23. 9. 2004 v 18:00 v antikvariátu Fiducia.

Součástí večera bude přednáška na FF OU 23. 9. ve 14:15 (učebna E 15) K ediční přípravě literárních textů raného novověku ve spolupráci s Literárněvědnou společností.

Krátce před prezidentskými volbami na Ukrajině vás vyzýváme, abyste věnovali co možná nejvíce pozornosti událostem v zemi, jejíž ztráta státní nezávislosti se záporně projeví nejen na osudu České republiky, ale všech demokratických zemí Evropy.

Ostatně máme stále více svědectví, že Ukrajina může ztratit samostatnost po zjevně nepoctivých volbách prezidenta, kdy se do jejího čela dostane ten či onen chráněnec moskevského samovládce, následkem čehož se sama stane přívěskem Ruska, a celé jeji politické vedení bude sestaveno z marionet podle sovětského vzorce.

Plakáty s portrétem Stanislava Grosse jsou precizně vyrobené střely naváděné na cíl, tvrdí Daniel Kunštát z Centra pro výzkum veřejného mínění a kreativní ředitel agentury Ogilvy Daniel Bartek v článku Davida Macháčka pro týdeník Marketing a média . Podle něj nerozhodnutý volič nevolí strany, ale osobnosti. Nevolí program, ale heslo. Nevolí pro společnost, ale pro svůj prospěch. A nevolí minulost, ale budoucnost... Nestálých voličů má ČSSD ze všech stran nejvíc a potřebuje si jejich přízeň udržet.

Celý článek Davida Macháčka na serveru MAM

Snad jsem hned zkraje udělal chybu a zvolil příliš zavádějící a nepřesný nadpis, ale ať. Byl nejlepší z těch, co mne napadly, a i když pranic neprozrazuje o důležitosti tématu, alespoň poměrně přesně definuje, o čem že bude řeč. Tedy - nikoliv o Bondyho pojetí revoluce, či o jeho politických názorech vůbec, jak jsme na to byli v poslední době zvyklí. Stejně tak pomineme jeho dílo umělecké, tj. básně, prózu i drama. Ve středu zájmu tohoto článku je totiž Bondy jakožto filosof, jeho koncepce "nesubstanční ontologie" a teorie etiky, jež na ní vyrůstá.

Bondy TÉMA BL

Magda Váňová vydala román otitulovaný výzvou Zapomeň na minulost (vydalo naklad. Šulc a spol.), jehož smysl směřuje ke kritické a sebekritické rekapitulaci života dnes asi pětašedesátiletého muže, lékaře, jenž však může být (a také je) zástupcem kteréhokoliv svého vrstevníka. Už proto, že v zachycení jeho privátních osudů hraje významnou roli doba, do níž se asi kolem roku 1940 narodil, v níž studoval a vystudoval, habilitoval se a postupně třikrát oženil. Je to i román o času, jemuž chtě nechtě podléhal, svým způsobem s ním zápolil, on, člověk po výtce apolitický, se mu -- jako mnozí -- přizpůsoboval, aniž ztrácel lidskou důstojnost.

Když jsem kdysi před lety poprvé slyšela KUKL, byla jsem doslova uchvácena. Nevěřila jsem, že existují lidi, co napsali hudbu mně šitou na míru. Je škoda, že KUKL dneska už téměř nikomu nic neříká (až na pár nenapravitelných björkofilů a björkofilek jako jsem já nebo těch, co dobře znají vše, co vyšlo pod anarchistickým labelem Crass), protože tahle anarcho-punková kapela měla naprosto unikátní zvuk. Jelikož si myslím, že stojí za to KUKL znát, pokusím se vám ji trochu představit.

"Musíte si vybrat, jestli být člen strany, nebo novinář", pravil místopředseda ČSSD Škromach a já se v tu chvíli lekl, že se čas vrátil o patnáct let zpět a já sedím proti všemocnému soudruhu Jakešovi... Neklepal jsem se strachy tehdá, nepo...u se ani dnes. Nehodlám si vybrat.

Škromachova reakce na tiskové konferenci po skončení sobotního zasedání ÚVV ČSSD, která pobavila a udivila přítomné novináře, následovala po kontroverzi, kterou jsem vyvolal , když jsem si potvrdil pravost získaného dokumentu a ohradil jsem se proti porušení stanov, ke kterému v té souvislosti došlo ze strany předsedy ÚKK a předsednictva strany. Kontroverzi reflektoval Nedělní svět a deník Česká média. Celý spor však započal poté, co Britské listy informovaly s maximální možnou objektivitou o událostech, ke kterým v ČSSD došlo. Nedezinterpretovaly výsledky uzavřeného jednání na základě "nejmenovaných zdrojů", ale zveřejnily hlavní příspěvky v plném znění - jako zvuky. Někteří členové ÚKK ČSSD se domnívali, že médiím lze přikazovat, co zveřejní a co ne... Obsah jednání, které jsem s těmi pány vedl, jsem poté zveřejnil. Zatímco já předpokládal, že tímto to skončilo, předseda ÚKK byl jiného názoru a své soukromé hodnocení dal na papír a předložil předsednictvu strany.

Když jsem mluvil s českými přáteli o obvinění, že cikánské ženy v České republice byly nuceně sterilizovány, povšiml jsem si, že vteřinu mlčeli, než vyjádřili nesouhlas s touto praxí.

Jediným způsobem jak získat v této věci celou pravdu, by bylo vyvolat v této věci diskusi s přítelem, který zásadně rád říká, co si opravdu myslí, bez ohledu na to, jak je to kontroverzní. Standa však chytře obrátil role a snažil se ze mě dostat, co si já myslím o Cikánech, na základě mých zkušeností s nimi v České republice.

Rozhodčí senát "rozhodl", že firma Diag Human byla poškozena "nekalou soutěží", když ji bývalý ministr Martin Bojar údajně poškodil tvrzením, že jde o neseriózní firmu... Tím byl údajně potvrzen "základ škody" a nyní se přistupuje ke stanovení "výše škody".

Obchodní zákoník definuje v § 44, odst. 1 "nekalou soutěž" takto: "Nekalá soutěž je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Nekalá soutěž se zakazuje."

Občas se čtenář českého tisku pobaví nad zprávami o soudních případech, ve kterých jsou žalováni američtí výrobci cigaret za to, že někdo zemřel na následky kouření a jindy zase síť rychlého občerstvení za enormní obezitu svých strávníků. Vesměs všichni se zasmějí, jak jsou ti Američani úplně blbí, no kdo to kdy viděl, abych se soudil za to, že z vlastní vůle kouřím dvě krabičky denně, nebo že se krmím výhradně hamburgerem a rozpuštěným černým cukrem.

Reakce na článek "Filozofové v jeskyni"

Pavel Urban má sice rád Platónovu (skutečně Platónovu) metaforu O jeskyni (Ústava), ale vadí mu na ní filozof, který podle Platóna má schopnost promítat lidem podobu světa idejí. Rezignuje tedy na Platónovu gnoseologickou konstrukci a stává se agnostikem. A tomu odpovídá i stoický přístup k marným snahám uvidět něco víc než pavučiny. Stoikové ovšem považovali za zbytečné polemizovat o nepoznatelném, což se o Pavlu Urbanovi říct nedá.

Není ale až tak mojí věcí prát se o jeskyni, to si jistě Martin Škabraha vybaví sám. Zato bych se rád vyjádřil k pasážím článku Filosofové v jeskyni, který se týká zpochybňování některých myšlenek vzešlých z mého vžívání se do role teroristy.

Rozhovor se zaměstnancem psychiatrické léčebny v Bohnicích o kauze klecových lůžek, která se objevila počátkem léta, o kontextu jejich používání, o jiných psychiatrických metodách i o výhledech do budoucna. S Jindrou (26) jsem si povídal koncem srpna 2004 v klubu Krtkova kolona v Praze 7 - Holešovicích.

Stanislav Gross týden po schůzce se Stanislavem Pencem nepodepsal zápis, který byl se setkání pořízen, informuje Penc. Namísto toho tiskový odbor Úřadu vlády vydal v pátek v 18.20 vyjádření, které publikujeme níže. Zveřejňujeme i zmiňovaný zápis ze schůzky dne 10.9., který napsal Ivan Fišera, i dopis Stanislava Pence.

Ve čtvrtek 16. září přišel do českých kin s velkou reklamou nový film Jana Hřebejka a Petra Jarchovského Horem pádem. V Praze ho zhlédl Jan Čulík. Stojí ten film za to, abyste se na něj vydali do kina?

V srpnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 6350,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.