V odstavci 2 je pak definováno, jakým způsobem "zejména" může k újmě "jiného" soutěžitele nebo spotřebitele dojít. Z citované formulace je jasné, že takovou újmu může způsobit soutěžitel "jinému" soutěžiteli, nebo soutěžitel spotřebiteli. V žádném případě tedy nemůže "nekalou soutěží" způsobit újmu vyhlašovatel. Je evidentní, že ministr Bojar soutěžitelem nebyl, nebyl tedy způsobilý podle § 44 způsobit "jinému" soutěžiteli újmu. Tím padá "základ škody" a postrádá smysl vypočítávat její výši.

překlad dopisu Martina Bojara K. Eldrupu Jorgensenovi ARCHIV BL

Může se zdát podivné, že věhlasní právníci konstatovali, že k nekalé soutěži došlo. Inu, soutěží se o velký "balík" a tady může jít objektivita stranou. Z vlastní zkušenosti bych připomněl expertizu docenta právnické fakulty, kterou si objednala správní rada ústřední pojišťovny VZP. Ten "interpretoval" novelu zákona, podle níž došlo k prodloužení trvání mandátu členů správní rady "ze 2 na 4 roky" tak, že dochází k prodloužení mandátu "ze 2 o 4 roky", tedy na 6 let. A přirozeně si nechal za tento intelektuální výkon zaplatit. Jako ministrovi mi nezbylo, než věc žalovat tzv. "určovací žalobou", neboť zákon může vykládat ministerstvo jako nejvyšší orgán státní správy, ale právně závazný je pouze výklad soudu. Po mně jdoucí ministr zdravotnictví Vladimír Špidla ovšem určovací žalobu ihned stáhl. Nechtěl se totiž dozvědět, že 2 + 2 = 4 a nikoli 6.

Jsem si jist, že příslušné orgány jsou motivovány konstatovat, že firmě Diag Human zřejmě odškodnění za nekalosoutěžní újmu náleží. A tak budeme platit.

Autor je bývalý ministr zdravotnictví

Pozn.red. Redakce se neztotožňuje s právním názorem, že ministr zdravotnictví, zastupující ČR, nemůže být účastníkem hospodářské soutěže. V této kauze tedy lze jeho jednání podřadit pod nutnou podmínku § 44, odst. 1 ObchZ - "jednání v hospodářské soutěži". Obsah pojmu "účast v hospodářské soutěži" je judikaturou a publikovanými komentáři v tomto smyslu vykládán extenzivněji, subjektem soutěžních vztahů tak může být i správní orgán, vystupující jako subjekt v obchodněprávních vztazích.

Viz.např. Hajn, P.: "Ke způsobilosti přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům." In Právní praxe v podnikání, 3/93.