21. 9. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
21. 9. 2004

Trestají voliči extremistických stran opravdu jen vládní politiky?

Pokaždé, když ve volbách, lhostejno ve které zemi, uspěje krajní levice či pravice, můžeme se dočíst či doslechnout v médiích tradiční komentář "Voliči potrestali vládní politiky za....".

V nynějším případě se jedná o nechuť lidí z bývalého Východního Německa k reformě trhu práce a sociálním škrtům, se kterou přišla spolková vláda Gerharda Schrödera. Nebudu komentovat, zda-li je reforma špatná či ne, to nechám na odbornících. Spíše by mě zajímalo co vedlo tyto voliče k tomu, aby dali bez skrupulí hlas lidem, kteří se vcelku neskrývaně hlásí k myšlenkám nacismu.

První důvod může být opravdu ten, který nabízejí média. Tito voliči jsou spořádaní občané, kteří si neodplivnou, když na ulici potkají spoluobčany tmavší pleti. Nečtou s oblibou "Sein Kampa" a v žádném případě neschovávají od války uniformu SS pod dědečkovi. Jsou to lidé jako já nebo vy. Bydlí v paneláku, občas mají finanční potíže, někdy přijdou o práci a opět ji najdou a řídí se podle toho, co píšou v novinách a říkají v televizi. Jsou zdánlivě neškodní, nemají žádné výrazně extremní názory a pokud byste je potkali v davu, ničím by vás neupoutali. Už vůbec byste je neměli hledat mezi holohlavými chlapíky, uprostřed nějaké bitky.

Přesto tito hodní, průměrní občané zvedli ruku (v tomto případě je jedno, jestli pravou či levou) a zvolili stranu, která jim nabídla jednoduché řešení pro všechny jejich problémy týkající se práce, sociálních jistot, názoru na přistěhovalce a kdoví ještě čeho.

Alespoň jednou v životě se možná tito lidé chtěli stát někým důležitým, který trestá a rozhoduje. Alespoň jednou ve svém životě chtěli těm "pánům nahoře" dokázat, že umí říci ne, že se umí vzepřít. Těžko říci, jestli v jejich rozhodování také nehrála roli uražená ješitnost nebo myšlenky, které vedly např. Emanuela Moravce ke kolaboraci. Podobnost možná přitažená za vlasy, ale dát svůj hlas neonacistům do jisté míry kolaborace je.

Nemůže existovat jeden jediný důvod, žádné ospravedlnění, proč by člověk měl volit příznivce potomků Adolfa Hitlera. Podporovat jasné zlo se stává zlem samotným. Ani kdyby naši bývalí spoluobčané z východního bloku volili pod dojmem naříkání svých hladovějících dětí (domnívám se, že to není jejich případ), by nebylo možné přijmout bez emocí jejich rozhodnutí. I kdyby reforma vládní koalice SPD a Zelených byla z 99% chybná, ani tento fakt je neospravedlňuje k tomu, co někteří z nich učinili. Navíc úspěch dané reformy stejně vždy záleží, jakým způsobem o ní informují média.. Jen málokdo z nás prostuduje jakýkoliv dokument, který má v konečném důsledku velký dopad na náš život. Je přeci jednodušší si to přečíst v novinách, tam vždycky znají pravdu. Není čas se namáhat a spolehnout se na svůj názor, stačí když to za mě udělá někdo jiný.

Druhým důvodem nebo spíše skupinou jsou lidé, kteří naopak v jiné než hnědé košili v neděli na špacír nevyjdou a pravá ruka jim vystřeluje k nebi tak často, že se ani nevyplatí ji strkat do kapsy. Této skupině budiž "ke cti", že je snadno čitelná, a i kdyby byl státní rozpočet vyrovnaný, nezaměstnanost byla 0% a životní úroveň nejvyšší možná, stejně si budou volit tu svoji "straničku". Možná právem považujeme za největší nebezpečí tuto druhou skupinou, ale jak se ukazuje, můžeme se též mýlit. I pan Schröder a jeho kolegové se možná zmýlili.

Ti škodolibější z nás můžou být možná spokojeni a leckdo možná utrousí pochybovačnou poznámku o proklamovaném vyrovnání Němců s minulostí. Leč my ostatní víme, že to co se stalo v zemských volbách v sousedním Německu, se bez problémů může stát i u nás.

Nezbývá než věřit, že v České republice není nic takového možné....ale teď když o tom přemýšlím, tak si tím vlastně vůbec nejsem jist...

                 
Obsah vydání       21. 9. 2004
21. 9. 2004 Češi: "Jednejte, jak já chci, ne jak já sám jednám." Fabiano  Golgo
21. 9. 2004 Irácká podnikatelka: Jak jsem byla vězněna v Abu Ghraib
21. 9. 2004 Čečensko: lidská práva jako sentimentální žvást Milan  Valach
21. 9. 2004 "Rusko není schopno samo řešit situaci v Čečensku"
21. 9. 2004 Dávejte si pozor na noviny
21. 9. 2004 Fleet Sheet: Malé problémy "velkých" lidí a velké problémy malých lidí
21. 9. 2004 Chyby v deníku Právo Petr  Švec
21. 9. 2004 Myšlenky i lásky jednoho filosofa Ondřej  Slačálek
21. 9. 2004 Kde to vlastně smrdí? Ivan Odilo Štampach
21. 9. 2004 Česká spořitelna ustoupila bakalářům
21. 9. 2004 Trestají voliči extremistických stran opravdu jen vládní politiky? Josef  Provazník
21. 9. 2004 V Londýně o Slovenském národním povstání
21. 9. 2004 Čistý plamen lásky v Ostravě
21. 9. 2004 Volby 2004 na Ukrajině
20. 9. 2004 Posměch zvyšuje oblibu
21. 9. 2004 Morálka podle Bondyho Jan  Motal
21. 9. 2004 Je možné zapomenout? Irena  Zítková
21. 9. 2004 KUKL - čarodějný spolek z Islandu Karolína  Václavíková
20. 9. 2004 Jak se novinář stane "nepřítelem strany" Štěpán  Kotrba
20. 9. 2004 O Romech, nucené sterilizaci, a o Češích, kteří smrdí Fabiano  Golgo
20. 9. 2004 Žádná nekalá soutěž Ivan  David
20. 9. 2004 Co Čech nepochopí Bohumil  Kartous
20. 9. 2004 Je nutné udělat z muslimů Evropany Bohumil  Kartous
20. 9. 2004 Česká psychiatrie v klecovém lůžku finančního nedostatku Petr  Záras
19. 9. 2004 Gross nepodepsal zápis ze schůzky se Stanislavem Pencem
17. 9. 2004 "Češi, uvolněte se a zbavte se defenzivních předsudků" Jan  Čulík
1. 9. 2004 Hospodaření OSBL za srpen 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů