Zvláštní velvyslanec prezidenta Bushe James Baker, který se snaží přesvědčit svět, aby Iráku odpustil jeho obrovské dluhy, vzniklé za vlády Saddáma Husajna, zároveň pracuje pro komerční firmu, která usiluje o to, aby jí Irák dluhy uhradil.

Obrovská kontroverze, v jejímž rámci zahynul v létě roku 2003 britský zbrojní expert David Kelly a o zaměstnání přišel reportér rozhlasu BBC Andrew Gilligan, šéf Rady BBC Gavyn Davies a generální ředitel BBC Greg Dyke, je u konce. Ukazuje se, že když v květnu 2003 zpochybnil reportér Andrew Gilligan tvrzení oficiální britské vládní zprávy o iráckých ZHN, že Saddám Husajn "má možnost těmito zbraněmi zaútočit do 45 minut", měl pravdu.

V úterý potvrdil britský ministr zahraničí Jack Straw, že britská rozvědka nyní oficiálně konstatovala, že tvrzení o útoku do 45 minut bylo nepravdivé.

Podvečerní publicistický pořad rozhlasové stanice BBC Radio 4 "PM" skončil v úterý dotazem jednoho posluchače: "Znamená to tedy, že se Gilligan, Dyke a Davies do BBC zase vrátí?"

středa 15.00: Britský premiér Tony Blair ve středu obvinil konzervativní opozici v Dolní sněmovně, že "odmítá podpořit britské vojáky" a vede "stranickopolitické hry" ohledně války v Iráku. Odmítl také tvrzení, že zkreslil výzvědné informace před útokem na Irák.

Při velmi konfliktní situaci v Dolní sněmovně požadoval opakovaně šéf britských konzervativců Michael Howard od Blaira, aby se omluvil za to, že údajně přeháněl výzvědné informace týkající se iráckých zbraní hromadného ničení.

Při volbách, které se o minulém víkendu konaly v Afghánistánu, bylo ve zpravodajství vidět mnohé ženy jak stojí frontu u volebních místností. George Bush o tom začal prohlašovat, že je to důkazem, že americká přítomnost vedla v Afghánistánu k "osvobození žen". Není to kompletní obraz, napsala v deníku Guardian Natasha Walter:

"Masa mě nezajímá", pravil hospodský povaleč, "já jsem vegetarián". Lidi v houfu se stávají loutkami v rukou chytráků, šejdířů, i masových vrahů. Lidičkové propadnou běsnění a touze po krvi, po životě druhého, po odplatě, odsudku -- a nejvíce vždy ti, co dříve zalezlí v norách a brlozích provokují až následné excesy. Nehledejme v prvopočátku zahájení honby na čarodějnice a následné krupobití pouze primitivy a sadisty. V počátcích malých i těch nejhnusnějších a nejodpornějších násilností a bestiálních střetů většinou stojí nositelé obstojných inteligenčních kvocientů. V lánech beznaděje, ale i úrody nadbytečné, přemýšlejí holomci katovi o dnech krvavých žní - ve kterých sehrají úlohu utajených startérů. Sejí pravidelně v časových horizontech plevy místo zrna, jsou hospodáři zločinů někdy málo viditelných, ale o to nebezpečnějších, zákeřnějších a odpudivých.

Reakce na recenzi filmu Bezesné noci.

Vážený pane Čulíku,

zaujalo mne Vaše hodnocení filmu o Krizi ČT a zejména pasáž o Aidanu Whitovi, generálním tajemníkovi Mezinárodní federace novinářů, jehož cestu do ČR jsem na jeho přání zprostředkovala, píše Irena Válová:

Reakce na recenzi filmu Bezesné noci.

Nechápu, proč jste mne zařadil mezi "zastánce televizních revolucinářů", nemáte k tomu žádný důvod, stejně jako k případnému zařazení mezi "odpůrce televizních revolucionářů" či mezi "vzdálené pozorovatele" (ač poslední charakteristika by se blížila skutečnosti nejvíc).

A koho vůbec za "televizní revolucionáře" považujete? Redaktory Redakce zpravodajství ČT, kterým se pokoušela dát pí. Bobošíková výpověď?

Poslední srpnový týden byl špatným týdnem pro hašovací fukce a dobrým pro kryptoanalytiky, kteří dosáhli neočekávaných vědeckých úspěchů. Definitivně byly prolomeny MD4, MD5, RIPEMD a HAVAL-128 a byly nalezeny nové obecnější techniky hledání slabin iterativních hašovacích funkcí, což jsou právě všechny důležité současné hašovací funkce. Výsledkem je trochu mrazení v zádech, zda tyto moderní hašovací funkce a zejména převládající SHA-1 ustojí tyto techniky a na nich založené útoky. ....

Z publikovaných příspěvků v minulém týdnu vyplynula určitá nervozita, zda tato odhalení nějak nenarušují bezpečnost systémů, používajících SHA-1. Dobrá zpráva je, že nikoli, ale to mrazení v zádech by mělo všechny dostatečně poučit. Co kdyby to vliv mělo? Hašovací funkce nové třídy SHA-2 jsou použity zatím jen minimálně, protože se spoléhá na bezpečnost SHA-1 a není ochota příliš věci měnit. Poučení tedy je, že je nutné se na průšvihy tohoto typu připravit jako na normální jevy, tak jako je normální u složitých programů vydávat záplaty. Nové paradigma by mělo být "nedůvěřovat slepě jen jedné funkci, ale systémy budovat tak, aby se kryptografické nástroje v nich mohly pružně měnit". Bezpečnost není absolutní, je to proces. Tuhle poučku sice každý zná, ale v oblasti používání kryptografických nástrojů jakoby všichni ztuhli.

Plné znění článku a další odkazy do kryptoanalytického světa ZDE

Hospodářský a politický fenomén zaměstnanecké participace -- spoluúčasti zaměstnanců na zisku, na majetku či na řízení podniků -- v posledním desetiletí nabral ve světě na obrátkách. Rozvíjí se jak v zemích od nás geograficky vzdálených, jako jsou USA nebo Japonsko, tak i v  bezprostředním sousedství ČR. Finanční spoluúčast zaměstnanců fungovala v r.2000 v členských zemích EU už ve třetině podniků s více než 200 zaměstnanci, podílnictví na zisku ve 45 % z jejich celkového počtu.

Středolevé vládnoucí strany v postsocialistických zemích procházejí krizí. Skutečný geopolitický konflikt se však odehrává na Ukrajině.

Utopeni v nedávnými malichernostech kolem sestavování nové vlády a v sérii politických kauz, ale též oslněni členstvím v Evropské unii, ztrácíme často schopnost vidět, jak mnoho máme společného se všemi zeměmi středovýchodní Evropy. Stačí ale připomenout si mezinárodní kontext našich vnitřních potíží:

• Během léta postihla tři země Visegrádské čtyřky vládní krize. Nejen Česko, ale i Polsko a Maďarsko mají novou vládu. Pouze ta na Slovensku zůstává v zásadě nezměněna;
• Všechny tři vlády, které byly rekonstruovány, jsou vedeny sociálními demokraty a lze je nazvat levostředové. Vláda na Slovensku je pravostředová.

Unikátní soubor dokumentů - "památníček československé státnosti" - získaly Britské listy k digitalizaci a zveřejnění díky letité péči ing. Bohumila Charváta o něj. Jeho matka jej dostala 28. října 1918. Jeho otec, vysoký legionářský důstojník, zemřel na svá zranění, když malému chlapci byly čtyři roky. Útlá knížečka, vydaná 10. dubna 1918 jako 135. svazek Uměleckých snah, které vydával B. Kočí v Praze 1, Františkovo nábřeží 14 je dnes tak vzácným tiskem, že jej nemá ani Národní knihovna. Obsahuje faksimile vzkazů tehdejších 50 českých, moravských, slezských a slovenských osobností kulturního a společenského života občanům u příležitosti založení samostatného státu - Československé republiky. Vydavatel v dedikaci píše:

Britské listy budou nyní každý den zveřejňovat jeden z těchto padesáti vzkazů, poslaných jakoby náhodou přes propast času - nám, kteří si mnohdy nedovedeme vážit ani své minulosti, ani své přítomnosti. Snad si myslíme, že o její podobu není třeba usilovat, a budoucnost, ta přijde sama.

Před slávou jednoho výtvarného pohybu se usvědčuji z naprosté nemohoucnosti. Působí na mne mocí, slávou a svatostí přes tisíciletí. Srazil mne k nejpozornějšímu se uchýlení do nejzažšího koutu na kolenách, hlavu až do prachu země překloněnou kladu tak, abych jej stále viděl, zajatý oním nejmcnějším divadlem rozumu. Dojetím slzím a při tom hovořím výtvarným slovem. Mé slovo je mlčenlivé, avšak stonásobným výrazem hlasitě prozrazuje Tvého výtvarného pohybu Božství: - Vzal Jsi Své Dílo - Život, Je lámal a svým dával.

Jste svědky onoho výtvarného pohybu a přec se tážete, jak by národ tvořil svou nehynoucí budoucnost?

Každý ve svém povolání dílo - život lámej a svým dávej ! Stvoříme tak nehynoucí, výtvarný pohyb světu jako bratrský dar a - na svého Pána svatou památku.

František Bílek .

V několika následujících článcích bych se chtěl příště letmo zmínit o některých aspektech zdejšího života na Tchajwanu, zvláště pak toho mého, studentského, nebo alespoň viděného mýma očima. Ale ještě než se k tomu dostanu, chci se krátce vrátit k předchozímu roku, prožitému v Evropě, převážně v České republice.

TISKOVÁ ZPRÁVA vydaná na základě výsledků dohledové prověrky na Krajském státním zastupitelství v Ostravě v trestní věci obv. Marka Dalíka a Jana Večerka

Po shrnutí dosavadních a Krajskému státnímu zastupitelství Ostravě předložených skutkových zjištění lze uzavřít, že prováděným prověřováním policejního orgánu bylo pouze potvrzeno konání schůzky Zdeňka Kořistky s Markem Dalíkem a Janem Večerkem za účelem zjištění, zda poslanec Zdeněk Kořistka nadále váhá s podporou ustavující se vlády ČR, ale nikoliv ty skutečnosti stran poskytnutí nabídky finanční částky ve výši 10 miliónů Kč a postu velvyslance v Bulharsku za již zmiňované podmínky, že bude hlasovat proti vyslovení důvěře vlády.

Dohledovou prověrkou rovněž byly zpochybněny vyhlášené závěry o výsledcích fyziodetekčního vyšetření Zdeňka Kořistky na polygrafu (detektoru lži) prezentované tak, že se jedná o naprosto věrohodnou osobu. Ne všechny odpovědi Zdeňka Kořistky lze vyhodnotit jako pravdivé, a to zejména ty vztahující se k nejzávažnějším skutečnostem s ohledem na snímané hodnoty, které zpochybňují pravdivost některých jeho tvrzení a nasvědčují o jeho neochotě říci určité skutečnosti, které jsou mu známy, což tedy podporuje závěr o nevěrohodnosti jeho osoby.

V neděli zemřel ve věku dvaapadesáti let americký herec Christopher Reeve, který v sedmdesátých a v osmdesátých letech hrál Supermana. Utrpěl infekci a zástavou srdce a octl se v neděli v komatu.

Před devíti lety Reeve ochrnul na celém těle, když si po pádu z koně zlomil krk. Posléze se stal stoupencem a popularizátorem výzkumu prostřednictvím kmenových buněk a byl přesvědčen, že se dožije doby, kdy mu vědci pomohou znovu normálně vládnout svým tělem. V posledních letech se mu vrátil cit do některých částí těla. Také se vrátil k filmové práci. V roce 1998 hrál v nové verzi Hitchcockova filmu Rear Window, o muži na kolečkovém křesle, který začne být přesvědčen, že jeho soused byl zavražděn.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Zatracená marihuana, začalo ji pěstovat příliš mnoho lidí. Svítí jejím rostlinám a tedy spotřebovávají mnoho elektřiny. Z toho vyplývá, že kdo spotřebovává mnoho elektřiny, bezpochyby pěstuje marihuanu, a tedy jedná proti zákonu.

Vážená paní Michalová i vážení čtenáři Britských listů,

je skutečně pravda, že jsme se dostali do poměrně svízelné situace při zpřístupňování tzv. volného internetu v Referenčním centru NK ČR ZDE. Strojový park centra prochází postupnou obnovou a všechny stanice jsou kompletně překonfigurovávány, aby byla maximálně zvýšena ochrana proti virům, spamům a neoprávněným zásahům do sítě zvenčí. Při známých finančních obtížích knihovny se nám nepodařilo dát do běžného provozu všechny stanice v žádaném termínu, píše Hanuš Hemola, ředitel Odboru služeb NKP ČR.

Musím opět některé věci upřesnit. Situaci v Glasgow neznám, ale znám situaci např. v Torontu, Washingtonu, New Yorku, Bostonu a dalších významných městech v USA a v Kanadě. Knihovny tam poskytují lepší podmínky, jako je prostě výkonnější ekonomika těchto zemí a je jinak vnímána role a postavení knihoven, jakož i vůbec práce s informacemi - to je však na dlouhou diskusi. Pokud chceme srovnávat, musíme postavit k sobě hodnoty srovnatelné. Národní knihovna ČR není ani běžnou veřejnou knihovnou, ani knihovnou univerzitní a proto srovnání v oblasti služeb, které jsou právě typické pro univerzitní, resp. veřejné knihovny, nedopadne nejlépe.

Doufám, že jste obdrželi vysvětlující dopis od HH z Národní knihovny v Praze, kde sděluje, že poskytování přístupu k internetu NENÍ PRIMÁRNÍ POSLÁNÍ knihovny, považuje 2 terminály s prístupem pro čtenáře NKP v Klementinu za vyhovující, naopak hodlá přístup k volnému internetu v budoucnu REGULOVAT a odkazuje zájemce do internetových kaváren..., píše Zorka Michalová.

Odpovídáme na žádost Zorky Michalové o informace v této věci:

Vezměme si jako příklad město Glasgow (cca 750 000 obyvatel). V běžných veřejných knihovnách v Glasgow je přístup na internet zcela zadarmo (platí se pouze za stránky, vytištěné z internetu). Veřejné knihovny v Glasgow provozují zároveň zadarmo pro veřejnost tzv. Real Learning Centres, kde mají občané volný přístup k internetu a jejichž cílem je zvyšovat počítačovou gramotnost populace. To považuje britská vláda z ekonomických důvodů za nesmírně důležité. "Real Learning Centres" zpřístupňují veřejnosti nejmodernější počítače, pomáhají uživatelům získávat novou kvalifikaci a zlepšovat své šance na získání lepšího zaměstnání. Konají se workshopy a počítačové kursy.

Hlavní referenční knihovna v Glasgow Mitchell Library provozuje např. toto "Real Learning Centre" s 50 multimediálními počítači pro veřejnost, připojenými na vysokorychlostní internet, jejichž užívání je zdarma (občan nemusí mít ani legitimaci do knihovny). "Mitchell je ideálním místem pro studium na internetu či pro vyřizování vaší emailové pošty", praví se na stránkách knihovny. - A co univerzitní knihovny?

Poprvé za pětatřicet let mají nyní Iráčané možnost mluvit a debatovat mezi sebou svobodně - veřejně a relativně beze strachu - o politických a společenských otázkách svého každodenního života. Ale většinou hovoří jen o násilí, napsal z Iráku komentátor listu Guardian Ghaith Abdul-Ahad: "Co se stalo dnes dopoledne? Kolik dělostřeleckých granátů dopadlo včera do vaší čtvrti? Propustili vám Američani bratrance, anebo ho stále ještě 'vyslýchají'?"

Brno už má svůj plebiscit o hlavním nádraží za sebou. Patřím také mezi ty, kteří nepočítali, že tak překvapivě velké množství Brňanů bude o tomto problému nakonec hlasovat. Chceme-li si trochu zakoketovat s "racionalitou", pak uznejme, že žádné hlasování není testováním pravdy. Hlasování není odborným posudkem. Ale ani "odborný posudek" není automaticky verdiktem, který by měl opravňovat k sebejistotě, že nějaké případně řadou posudků schvalované řešení je vskutku optimální.

Kupodivu v nedělní mimořádné televizní besedě o problematice brněnského hlavního nádraží nikdo z účastníků nezavadil ani slovem o tom hlavním problému, který se kolem toho nádraží pořád neodmyslitelně točí. Copak nestál a nestojí jako naprosto prvořadá otázka v této brněnské "chuťovce" problém dopravní obslužnosti? O něm nepadlo v tom pořadu ani slovo!

Člověk má tendenci neustále hodnotit. Všechny informace, které člověka obklopují, to co vnímá, co sleduje, čte, poslouchá, to co ho napadne, všechno stále zařazuje do různých hodnotících škál, které tvoří jeho svět. Nezajímavé opomine, zavrženíhodné zavrhne a významné ocení. I já jsem se rozhodl ocenit to, co považuji za významné z hlediska informačního vůbec, tedy žurnalistickou činnost.

Někdy člověk celé dny nezavadí o kloudnou myšlenku a z toho se mu nabízejí hned tři na jedné dvoustraně denního tisku. Jak jsem řekl, člověk má tendenci stále hodnotit, a tak jsem je seřadil dle svého nejlepšího vědomí a svědomí do následující stupnice:

Na nudu v Čechách si stěžovat nemůžeme. Zábavy máme přehršel, eskamotáže a džigitovky nejvyšší kvality sledujeme denně od orgánů volených i ministerských žonglérů, všelijakých podučitelů a poručníků, vševědců a zpozdilých socialistů. Z ničeho nemůže nic vzniknout, to věděl už v pátém století před naším letopočtem filozof Meliss. Přesto stále doufáme a věříme na zázraky. Není přece možné náhle ve věku úctyhodném přijít o zaměstnání, nikdo nás přece nemůže vyhodit na ulici, musí existovat slušnost, přece jsme lidé!

Exhibice všeho druhu kolem nás nepostrádají v době genetické průměrnosti bytostí magických podívaných. Odhalovali prý ve městě Teplice lázně v Čechách pamětní desku básníkovi a písničkáři Karlu Krylovi. Severní město mu bylo dočasným domovem, když pracoval v potu tváře v trnovanské keramičce a musel s kytarou v ruce při cestě do města míjet nebezpečný lokál zvaný Městské sály s pivem křenovým, cenami předpotopními, gulášem originálně hospodským, ke kterému se dávaly ještě skutečné houskové knedlíky, ne dnešní kynuté buchty.

V úterý 12. října se bude konat v kině Světozor promítání nového, téměř dvouhodinového filmu Davida Čálka a Radima Špačka o rebelii v České televizi o Vánocích roku 2000 Bezesné noci (108 min.). Po promítání se má konat diskuse.

Laskavostí autorů byl dokument zpřístupněn redakci Britských listů, takže vás můžeme o něm předem informovat. Přináší o televizní rebelii nějaké nové, objevné informace?

V září 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 9190,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.