13. 10. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
13. 10. 2004

Událostí roku ve středovýchodní Evropě budou prezidentské volby na Ukrajině

Utajený společný osud

Středolevé vládnoucí strany v postsocialistických zemích procházejí krizí. Skutečný geopolitický konflikt se však odehrává na Ukrajině.

Utopeni v nedávnými malichernostech kolem sestavování nové vlády a v sérii politických kauz, ale též oslněni členstvím v Evropské unii, ztrácíme často schopnost vidět, jak mnoho máme společného se všemi zeměmi středovýchodní Evropy. Stačí ale připomenout si mezinárodní kontext našich vnitřních potíží:

  • Během léta postihla tři země Visegrádské čtyřky vládní krize. Nejen Česko, ale i Polsko a Maďarsko mají novou vládu. Pouze ta na Slovensku zůstává v zásadě nezměněna;
  • Všechny tři vlády, které byly rekonstruovány, jsou vedeny sociálními demokraty a lze je nazvat levostředové. Vláda na Slovensku je pravostředová.

OBMĚNA VLÁD v Praze, Varšavě i Budapešti byla vynucenou reakcí na propad popularity vládnoucích levicových stran. Zdá se, že postsocialistické země jsou stále ve fázi transformace, která si vynucuje vládní kroky, jež jsou pro levicovou voličskou základnu těžko stravitelné. Levici přitom nechybí voliči, ale program a věrohodní vůdcové. Příznačnou ukázkou této skutečnosti je první kolo voleb minulou neděli v Litvě.

Litva je od letošního roku členským státem NATO a Evropské unie. Dá se tedy o ní hovořit jako o zemi, která splňuje standardní požadavky kladené na demokratické a prosperující státy. Je i zemí, kde nejen místní komunistická strana získala punc národně orientované, ale po odtržení Litvy od Sovětského svazu se úspěšně proměnila na sociální demokracii. Její vůdce, Algirdaze Brazauskas, se již v roce 1992 dostal k moci. I dnes je předsedou litevské koaliční vlády složené ze sociálních demokratů a liberálů. Tato vláda ovšem narazila na ekonomicko-sociální problémy či limity. V zemi je jedenáctiprocentní nezaměstnanost, řada národohospodářů mluví o stagnaci. Navíc byl v květnu parlamentem odvolán prezident zvolený v přímých volbách, kterému pak bylo zabráněno, aby znovu kandidoval. Dost na to, aby lidé hledali jiné reprezentanty.

Litevské sociální demokraty přesto neporazila v prvním klání (litevský parlament se volí smíšeným způsobem, 70 poslanců systémem poměrného zastoupení a 71 většinovým systémem, který si vyžádá ještě jedno hlasování 24. října) žádná pravicová strana. Na prvním místě je zatím Strana práce. Ta je charakterizovaná jako levicová a populistická. Kritizuje korupci, ekonomickou stagnaci, neférové jednání při odvolávání bývalého prezidenta. Před rokem ji založil úspěšný podnikatel Viktor Uspaskič. Často se zdůrazňuje, že se narodil v Rusku. Jenže to se v dobách Sovětského svazu stalo nejednomu Litevci. Zajímavější je, že určitý čas pracoval v Gazpromu -- a že rozhovoru pro agenturu AFP prohlásil, že chce, aby jeho strana sestavila jednobarevnou vládu, ale že nechce být premiérem.

Zdá se, že při programové krizi středolevých stran patří budoucnost těm, kdo dokáží náležitě využít populismus. Tedy schopnost říkat to, co lidé v dané chvíli chtějí slyšet, ne to, co by odpovídalo liteře programů a hospodářským možnostem. Na této skutečnosti není postaven pouze úspěch litevské Strany práce. Je to i metoda práce mediálních a reklamních odborníků, kteří vytváření obraz českého politika, jenž to myslí upřímně.

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ UDÁLOSTÍ ROKU v prostoru středovýchodní Evropy budou prezidentské volby na Ukrajině. Ty proběhnou za dva týdny. V pelotonu 25 zájemců o křeslo nejmocnějšího muže v zemi se 48 miliony obyvatel jsou skutečně zajímaví pouze dva uchazeči: vůdce největšího opozičního bloku, bývalý premiér Viktor Juščenko (50 let), a současný předseda vlády Viktor Jankovič (54 let). Jejich konfrontace není spojována s rozdíly na škále levice versus pravice. Nejvíce pozornosti přitahuje skutečnost, že reprezentují odlišné chápáním geopolitického postavení Ukrajiny.

V září uveřejnil americký denník The Interantional Herald Tribune Juščenkovou programovou stať. Podle ní se rozšiřuje sociální, politická a kulturní propast mezi západní a střední Evropou z jedné a východní Evropou z druhé strany. "Dnes, pod ruinami ideologické konfrontace, zvedá hlavu nový protivník -- politický cynismus, který umožnil nové nebezpečí vzniku bipolární Evropy s centry v Bruselu a v Moskvě," píše Juščenko. Ve východní Evropě je prý patrný "divoký kapitalismus, sovětský autoritarismus a též středověké feudální uspořádání. Místo zákonnosti byly znovu vytvořeny loutkové soudy a loutkové silové struktury. Místo moci lidu -- řízená demokracie, v níž jsou výsledky voleb známy dopředu. Místo prostředků masové informace -- prostředky masové propagandy." Volby by prý měly rozhodnout, zda Ukrajina bude v Evropě.

PROTIRUSKÝ TÓN připomínající počátek 90. let vyvolal velkou odezvu. Náměstek ministra obrany Paul Wolfowitz se nechal slyšet, že nebude "svobodná a nedělitelná Evropa, dokud Ukrajina nebude členem NATO". Jenže již v létě ukrajinský prezident Leonid Kučma nechal oficiální doktríny Ukrajiny vyjmou představu, že strategickým cílem je přijetí do NATO a Evropské unie. To někteří politici v Kyjevě pokládají za zradu, ovšem právě tak to lze pokládat za realistické zhodnocení situace: s přijetím Ukrajiny do těchto institucí se zatím neuvažuje.

Ukrajina se začala aktivně podílet na vytváření jednotného ekonomického prostoru s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. To vše může být v případě vítězství Juščenka zpochybněno. Tato situace by vyhovovala i některým ruským politikům a oligarchům, neboť by zpochybnila politiku Vladimíra Putina. Není proto náhodou, že v sobotu Putin oslavil své narozeniny právě s Kučmou a Jankovičem.

Do volební hry tak bylo vsazeno skutečně mnoho. A nejde jen o prostý výsledek hlasování. Otázkou je, zda se ve volbách poražené skupiny smíří se svým osudem, nebo konfrontaci ještě vyostří. Pak si asi mnozí vzpomenou, že někteří geopolitici v 90. letech tvrdili, že v budoucnu bude Ukrajina rozdělena.

Článek vyjde ve čtvrtek 14. 10. 2004 v týdeníku Ekonom

                 
Obsah vydání       13. 10. 2004
13. 10. 2004 V Iráku se ztratila celá jaderná továrna
13. 10. 2004 James Baker usiluje zároveň o odpuštění i o vyplacení iráckých dluhů
13. 10. 2004 Od Saddáma Husajna nehrozil útok ZHN do 45 minut
13. 10. 2004 Blair znovu obhajoval v parlamentě svou kontroverzní politiku vůči Iráku
13. 10. 2004 Američané neokupovali Afghánistán, aby hájili práva žen
13. 10. 2004 Násilí a běsnění Václav  Dušek
13. 10. 2004 Mé jednání s Aidanem Whitem a zpráva Mezinárodního svazu novinářů, kterou nikdo nechtěl Irena  Válová
13. 10. 2004 České televize se v prosinci 2000 nezmocnili žádní vzbouřenci Ivo  Mathé
12. 10. 2004 Bezpečnost není absolutní, je to proces
13. 10. 2004 Zaměstnanecká participace a sociální stát v EU Zdeněk  Hába
13. 10. 2004 Michael  Marčák
13. 10. 2004 Utajený společný osud
13. 10. 2004 Soubor lístků, poslaných přes propast času
13. 10. 2004 František Bílek: Každý ve svém povolání dílo - život lámej a svým dávej
13. 10. 2004 Druhý vstup do téže řeky Petr  Fiala
13. 10. 2004 Alexandr Pícha: Rádio má stále budoucnost Irena  Ryšánková
12. 10. 2004 Krajská státní zástupkyně: Zahájení trestního stíhání Dalíka a Večerka bylo nezákonné
11. 10. 2004 Zemřel Christopher Reeve, herec, který představoval Supermana
12. 10. 2004 Michael  Marčák
12. 10. 2004 Máte vysokou spotřebu elektřiny, tedy vás odpojíme Miloš  Kaláb
12. 10. 2004 Pražská Národní knihovna bude omezovat volný přístup k internetu
12. 10. 2004 Poslání Národní knihovny je jiné než zpřístupňovat internet Hanuš  Hemola
12. 10. 2004 Podpora zájmů Českého telecomu, internetových kaváren, cenzury?
11. 10. 2004 O přístupu k internetu v knihovnách v Británii Jan  Čulík
11. 10. 2004 "Povstalci mají právo nás zabíjet"
12. 10. 2004 Proč se nemluví o dopravní obslužnosti Miloš  Dokulil
12. 10. 2004 Lidé v ČR jsou bohatí, protože se v Delvitě prodává drahá zmrzlina Bohumil  Kartous
12. 10. 2004 Nebezpečný věk Václav  Dušek
11. 10. 2004 Pijavice a básníci Václav  Dušek
10. 10. 2004 Bezesné noci: Studium postojů, nikoliv fakta Jan  Čulík
10. 10. 2004 Hospodaření OSBL za září 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Ukrajina RSS 2.0      Historie >
13. 10. 2004 Utajený společný osud   
21. 9. 2004 Volby 2004 na Ukrajině   
30. 8. 2004 Svaz Ruska a Běloruska hledá nový impuls Radek  Vogl
19. 8. 2004 Svět ruské zahraniční politiky Radek  Vogl
30. 6. 2004 Svědčíme o diskriminaci Boris  Chykulay
22. 11. 2003 22. listopad: 70. výročí hladomoru na Ukrajině 1932 - 1933   
8. 10. 2003 Veľká hra pokračuje Peter  Stupavský
1. 10. 2003 Zbieranie ruských zemí Juraj  Marušiak
26. 5. 2003 Politická reforma na Ukrajine: Neúplná skladačka