|
12. 10. 2004
Krajská státní zástupkyně: Zahájení trestního stíhání Dalíka a Večerka bylo nezákonné TISKOVÁ ZPRÁVA
vydaná na základě výsledků dohledové prověrky na Krajském státním zastupitelství v Ostravě v trestní věci obv. Marka Dalíka a Jana VečerkaPo shrnutí dosavadních a Krajskému státnímu zastupitelství Ostravě předložených skutkových zjištění lze uzavřít, že prováděným prověřováním policejního orgánu bylo pouze potvrzeno konání schůzky Zdeňka Kořistky s Markem Dalíkem a Janem Večerkem za účelem zjištění, zda poslanec Zdeněk Kořistka nadále váhá s podporou ustavující se vlády ČR, ale nikoliv ty skutečnosti stran poskytnutí nabídky finanční částky ve výši 10 miliónů Kč a postu velvyslance v Bulharsku za již zmiňované podmínky, že bude hlasovat proti vyslovení důvěře vlády. Dohledovou prověrkou rovněž byly zpochybněny vyhlášené závěry o výsledcích fyziodetekčního vyšetření Zdeňka Kořistky na polygrafu (detektoru lži) prezentované tak, že se jedná o naprosto věrohodnou osobu. Ne všechny odpovědi Zdeňka Kořistky lze vyhodnotit jako pravdivé, a to zejména ty vztahující se k nejzávažnějším skutečnostem s ohledem na snímané hodnoty, které zpochybňují pravdivost některých jeho tvrzení a nasvědčují o jeho neochotě říci určité skutečnosti, které jsou mu známy, což tedy podporuje závěr o nevěrohodnosti jeho osoby. |
|
Nevěrohodnost jeho osoby vyplývá také z podaných vysvětlení, kdy po poučení policejním orgánem opakovaně záměrně nevypovídal pravdu, což zvlášť nepříznivě vyznívá u člověka, který slíbil jako poslanec dodržovat ústavu a zákony. Výsledky prověřování, které zůstaly na bázi tvrzení proti tvrzení aniž byl opatřen policejním orgánem další usvědčující důkaz svědčí o tom, že nebyly dány podmínky pro postup dle § 160 odst. 1 tr. řádu a usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 30.9.2004 pro trestný čin podplácení podle § 161 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák. obv. M. Dalíka a J. Večerka bylo vydáno nezákonně. O podaných stížnostech by měl rozhodnout dozorový státní zástupce Mgr. Martin Fraš s ohledem na jeho opakovaná vyjádření, že souhlas k zahájení trestního stíhání nedal a s ohledem na obsah jím vedeného dozorového spisu, je dána jeho věcná a místní příslušnost k rozhodnutí o stížnosti. Těmto podaným stížnostem by mělo být s ohledem na skutkový stav věci vyhověno a z podnětu těchto stížností by měl dozorový státní zástupce napadené usnesení policejního orgánu zrušit. Rovněž bude muset státní zástupce reagovat na nezákonné odmítnutí policejního orgánu umožnit obv. Marku Dalíkovi poté, co tento využil své právo a odmítl vypovídat a jeho obhájci, nahlédnout do spisu. Přezkoumáním koluzních vazebních důvodů dle § 67 písm. b) tr. řádu ve vztahu k rozhodování o podání či nepodání návrhu na vzetí do vazby lze jednoznačně konstatovat, že tyto dány nebyly. Z předloženého spisového materiálu, a to zejména s poukazem na neustále zdůvodňované odposlechy neplyne žádný poznatek k ovlivňování případných potencionálních svědků Šárky Froňkové, Radmily Ondříškové a Mirka Topolánka, a to navíc za situace, kdy tito podali vysvětlení již v rámci prověřování a žádné konkrétní poznatky k meritu věci z těchto podání nevyplynuly. Účelové zadržení obou obviněných dle § 75 tr. řádu bylo evidentně nezákonné, neboť obcházelo ustanovení § 76 odst. 1 tr. řádu, pro které však nebyly podmínky, když žádný z obviněných nebyl zadržen na útěku ani se nevyhýbal úkonům, a už vůbec okolnosti odůvodňující vazbu nevyšly najevo v průběhu výslechu policejním orgánem, který oba obviněné zadržel bezprostředně poté, co jim doručil usnesení o zahájení trestního stíhání a aniž by je nejdříve vyslechl ke sdělenému obvinění. Pokud by totiž existovaly důvody vazby, bylo by v tomto případě povinností policejního orgánu opatřit si k zadržení předchozí souhlas státního zástupce. Je nutno tedy konstatovat, že postupy policejního orgánu tak jak je shora nastíněno, nebyly v souladu se zákonem. Na druhé straně i dozorový státní zástupce se rovněž dopustil několika pochybení, když tento postup policie přinejmenším toleroval a nijak na něj prostředky, které mu dává zákon v rámci dozoru, nereagoval a nápravu musí sjednávat vedoucí státní zástupce, ale i nadřízené státní zastupitelství. Dozorový státní zástupce především neměl akceptovat, když sám nepovažoval tyto informace potřebné pro trestní řízení, žádost policejního orgánu ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 tr. řádu o sdělení údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství, neboť v daném případě k fyzickému poskytnutí peněz nedošlo, rovněž ke skutkové podstatě stíhaného trestného činu podplácení nevyplývá z dikce zákona potřeba ověřovat reálnost event. učiněné nabídky. Každý občan by měl mít právní jistotu, že bankovní tajemství nebude porušováno a účelově zneužíváno v rozporu se zákonem. Dalším pochybením bylo, žedozorový státní zástupce vzal na vědomí zadržení obou obviněných, aniž reagoval na nezákonnost postupu policejního orgánu popsanou shora. Předmětem interního šetření pak bude skutečnost, která byla rovněž zjištěna z dohledové prověrky a vyplývá z ní úmysl dozorového státního zástupce neplnit pokyny nadřízeného státního zastupitelství, přestože nebyly nezákonné, skrývat určité postupy a fakta významná pro posouzení věci jak před vedoucím státním zástupcem tak před vyšším státním zastupitelstvím. Dohledovou prověrkou nebyly získány poznatky, které by svědčily o tom, že postup orgánů činných v trestním řízení by byl ovlivňován vnějšími zásahy, a to i přes zjištěná pochybení jak policejního orgánu, tak i dozorového státního zástupce. Po vykonané dohledové prověrce bude trestní věc vrácena s pokyny na Okresní státní zastupitelství v Ostravě k pokračování ve výkonu dozoru. V Ostravě dne 11. října 2004
Krajská státní zástupkyně |
