Kdybychom srovnávali naopak to, co je charakteristické pro národní knihovny, tak by výsledek nebyl pozitivní pro uvedené knihovny. Nelze meřit jedním metrem supermarket a obchod s delikatesami, byť každý má své místo na trhu.

Tak i národní knihovny ve světě jsou trošku "exkluzivním" místem, které musí pamatovat nejen na toho momentálního uživatele u pultu, ale stejně tak i na uživatele, který příjde za deset, dvacet, padesát let.

Poslání národních knihoven má těžiště v péči o trvalé uchovávání lidského poznání - tzn. práce s konzervačními fondy, jejich řádné zmapování, restaurování, ochrana etc. Národní knihovna není prostě knihovnou rychlé a okamžité spotřeby a mezi ní a běžnou veřejnou a mnohou univerzitní knihovnou je zpravidla rozdíl jako mezi restaurantem U Malířů na Malé Straně a McDonaldem na Václavském náměstí.

Proto není pro NK ČR prioritou rychlé občerstvení v podobě tzv. volného internetu. Stanice s internetem jsou hlavně určeny pro přístup k předplaceným informačním zdrojům, ke kterým se uživatel nedostane jinde. Pokud uživatel potřebuje při této práci dohledávat dále v prostředí volného internetu, případně u toho poslat něco mailem, nikdo mu nebrání.

Knihovna však svým přístupem a v souladu i s posláním, které má, nevytváří prostor pro aktivity na internetu, které nesouvisí přímo s tím, co knihovna poskytuje. To je rozdíl od veřejných a univerzitních knihoven, ty vytváří místo, prostor pro setkávání, výuku, odpočinek a právě spektrem svých služeb tyto aktivity podporují.

A propos, stále byla řeč o jednom místě v Národní knihovně, o Referenčním centru, ale knihovna pro uživatele disponuje 52 veřejnými stanicemi, z nichž 30 je s plným přístupem k internetu (pravda, deset je momentálně v rekonfiguraci).

Když pominu podfinancování knihovny a s tím spojené problémy, tak základ sporu a diskuse vidím v nenaplněném očekávání. Národní knihovna jasně deklaruje podmínkami pro uživatele, v propagačních materiálech i na webové stránce to, co je jejím posláním, cílem a jaké služby poskytuje.

Přístup na volný internet v nabídce jejích služeb má své místo, není však pochopitelně na nejvyšších příčkách priorit, jako jím není běžné půjčování románů a detektivek, populárně naučné literatury, organizování her pro dětské čtenáře či další služby typické pro jiné knihovny.

Česká republika má velkou knihovnickou tradici a pyšní se jednou z nejrozsáhlejších sítí knihoven, které spolupracují a společně vytvářejí prostor pro své uživatele/čtenáře. Služby, které poskytují, knihovny mezi sebou koordinují, proto jsem nabízel pro běžné užívání internetu veřejné knihovny, případně jiná místa.