27. 1. 2005
Poté, co britská policie propustila ve středu večer čtyři britské občany, převezené z amerického tábora v zálivu Guantánamo na svobodu, vydal Pentagon prohlášení, v němž konstatoval, že tito muži představují "podstatnou hrozbu". To ostře odmítl otec jednoho z vězněných mužů. Azmat Begg, otec Moazzama Begga, zdůraznil, že navzdory stovkám výslechů v zálivu Guantánamo jeho synovi nebyla prokázána žádná vina. "Vyslýchali ho více než třistakrát. Neexistují žádné důkazy o ničem, ale jestliže chtějí Spojené státy něco trvdit, je to na nich. Znám svého syna. Znám svého syna velmi dobře. Můj syn nedělá nic špatného. Je to velmi bohabojný člověk. Vždycky myslí na lidi a vždycky dělá jen dobré věci." |
27. 1. 2005
Projevují následky mučení a týráníBritská policie propustila ve středu večer na svobodu, bez jakéhokoliv trestního stíhání, všechny čtyři britské občany, kteří byli bez soudu tři roky vězněni na americké základně Guantánamo a v úterý odtamtud byli letecky převezeni do Británie. Američané je označovali za "kontakty s organizací al Kajda". |
27. 1. 2005
Britský ministr vnitra Charles Clarke ve středu oznámil v Dolní sněmovně, že osoby, podezřívané bez soudně použitelných důkazů z terorismu, už nebudou v Británii vězněny bez soudu, ale bude na ně de facto uvaleno domácí vězení a budou pod dohledem: bude jim znemožněno komunikovat prostřednictvím emailů, telefonu a internetu. Ministr vnitra musel reagovat na nedávné rozhodnutí Horní sněmovny, která konstaovala, že to, že Británie zadržuje bez soudu 12 cizinců, údajně podezřívaných z terorismu, je diskriminační a protizákonné. Clarke proto rozhodl, že nový systém domácího vězení bude použitelný i pro britské občany, pokud budou podezříváni z terorismu, například pro aktivisty za práva zvířat. |
27. 1. 2005
Publicistický pořad televize BBC Newsnight se ve středu večer podrobně zabýval kontroverzním návrhem britského ministra vnitra Charlese Clarka nahradit nynější věznění osob bez soudu jejich domácím vězením. Potíž je, jak vysvětlila reportáž tohoto televizního pořadu, že v Británii nejsou u soudu použitelné jako důkazy záznamy z telefonních odposlechů. Například ve Francii byla většina osob, odsouzených kvůli přípravám teroristických akcí, usvědčena právě na základě telefonních odposlechů. Charles Clarke však legalizovat telefonní odposlechy jako důkazy odmítl. Namísto toho, jak vysvětlil jeden právní odborník, žije britské ministerstvo vnitra ve "virtuálním světě" a "vymýšlí si různá nepodložená obvinění, na jejichž základě pak lidi vězní - namísto toho, aby tyto věci řešily soudy." Moderátor pořadu Newsnight Jeremy Paxman natočil s ministrem vnitra Clarkem razantní rozhovor, který slouží jako ukázka skutečně kvalitní novinářské práce. (Vždycky mi přijde, že je Paxman při těchto rozhovorech jakoby v neuvěřitelném šoku, co je možné, že od politiků slyší. JČ) |
27. 1. 2005
V sedmnáct hodin odpoledne začne projevovat vedoucí vydání nervózní tik. Někteří z nich strašně křičí. Jiní jsou podivně zamlklí. Někteří se hystericky smějí. Padesátiminutový publicistický pořad Newsnight televize BBC, který se vysílá každý den ve 22.30, oslavuje v neděli 30. ledna své pětadvacátiny. Jeho moderátor Jeremy Paxman vylíčil na stránkách pořadu, jak se tento program připravuje...:) |
27. 1. 2005
Lobbistické organizace, financované americkým ropným průmyslem, se zaměřují na Británii ve snaze zpochybnit hrozbu podnebných změn a zabránit tomu, aby došlo ke snížení emisí skleníkových plynů, varují čelní vědci. Bob May, předseda britské vědecké Royal Society, konstatoval, že se tito lobbisté zaměřují na Británii, protože je v této mezinárodní debatě právě Británie silně slyšet. Britská vláda se nedávno rozhodla učinit globální oteplování hlavním tématem svého předsednictví skupiny G8. Hlavní vědecký poradce britské vlády David King charakterizoval podnebné změny jako větší hrozby než terorismus. |
27. 1. 2005
V Bagdádu visí billboardy, na nichž se píše: "Budete-li volit, zemřete." Americký prezident George Bush ve své inaugurační řeči zdůraznil, že americká zahraniční politika bude po světě podporovat demokracii. Naproti tomu šéf iráckých teorirstů Abu Musab al Zarkáví prohlašuje, že vede válku proti demokracii samotné. Na čí se postavíte stranu? ptá se v konzervativním britském deníku Daily Telegraph jeho komentátorka Janet Daleyová: |
27. 1. 2005
Zatímco volby v Iráku se nezadržitelně blíží, názory Iráčanů na ně se různí. Od rozhodnutí, zda budou vůbec volit, až po názory na to, zda výsledky přinesou pozitivní změnu jejich válkou zničené okupované zemi. Martin Mrzena shrnul reportáž známého novináře Dahra Jamaila. Zdroj ZDE. |
26. 1. 2005
|
27. 1. 2005
V objektu ministerstva zahraničí dnes začal mezinárodní seminář o evropském sociálním modelu. Akci zahájil náměstek ministra pro evropské záležitosti Vladimír Müller. Úvodní přednášku o historii a současné koncepci evropského sociálního modelu měl Miroslav Fuchs, zástupce České republiky v Evropské unii. Morten Rud Pedersen, představitel dánských odborů 3F vyslovil optimistickou vizi, že štěstí v budoucím světě přeje připraveným v oblasti celoživotní vzdělanosti a kvalifikace. Vyslovil doměnku, že nebezpečím evropského modelu sociální spravedlnosti je sociální dumping. |
27. 1. 2005
Martin Wolf: Why Globalization Works. Martin Wolf. New Haven: Yale University Press, 2004, 398 str. $30.00 Martin Wolf napsal pozoruhodnou, ale chybnou obranu globální tržní ekonomiky, recenzuje jeho novou knihu v britském měsíčníku Prospect David Held. Podle jeho názoru potřebuje svět v globalizační éře sociálnědemokratické principy: Jiná recenze Wolfovy knihy je ZDE |
27. 1. 2005
Globální teplota by mohla stoupnout až o jedenáct stupňů. Vyplývá to z velkého mezinárodního výzkumného projektu, jehož výsledky byly právě zveřejněny v časopise Nature. |
27. 1. 2005
ANALÝZA dlouhodobého programu ČSSD v oblasti zdravotnictvíPodle průzkumů veřejného mínění byl program silnou stránkou ČSSD sílící v polovině devadesátých let. Byla to pravda jen napůl, jenže veřejnost takto ČSSD vnímala. Obecně ve všech stranách platí, že přechod z opozice k vládnímu kormidlu rychle mění priority vedení strany. Jsou potlačováni odborníci, kteří připravili odborné zázemí. Do vládních funkcí pak většinou přicházejí politici - správci klientského systému a jejich špičkoví klienti, chráněnci. Kvalifikací ministra dopravy může být záliba v cestování, odborná způsobilost ministra školství může být odvozena z absolvování školní docházky, ministr zdravotnictví je možná zdráv, ministr financí je zvyklý na velké peníze atd.. Politika se neřídí zájmy voličů vládní strany, ale zájmy vlivných finančních skupin a lobbyistických skupin způsobilých činit politikům a jimi uvedeným hostům blaho nebo působit prostřednictvím médií velké potíže. Program se nutně stává nicneříkajícím, aby ho nebylo nutno dodržovat a strana se dostává do potíží vyplývajících z absence použitelného programu, z podpory zájmů s nimiž program nepočítal, nebo z nezájmu program naplňovat. Tím se partajní cyklická krize blíží bodu obratu. Veřejnost rozpoznala nezájem a neschopnost plnit program. Opozice přichází s programem, který působí lákavě tím spíše, čím méně mu veřejnost rozumí. Nepoučitelná veřejnost totiž opět předpokládá, že změna může být jen k lepšímu, změnu k horšímu si neumí představit, dokud nenastane a netrvá tak dlouho, aby ji pochopila nadkriticky významná část populace. |
27. 1. 2005
Úvahy nad jedním nálezem Ústavního souduV České republice jsme si dosud tak zcela nezvykli na to, že rozhodnutí soudů, tím spíše soudu Ústavního, by bylo možné posuzovat kriticky, nebo zvažovat jejich reálnost v současných podmínkách, ve kterých se společnost a stát nachází. Pravomocná rozhodnutí kteréhokoliv soudu a zvláště pak soudu Ústavního, si zaslouží plného respektu, avšak tím jistě v žádném případě není vyloučena úvaha nad důsledky takových rozhodnutí, resp. úvaha nad tím, zda rozhodnutí, byť pravomocná a vyslovená institucí hodnou respektu, obsahují i ohled nejen k právům, která jsou jím dotčena, ale i k právům jiným a jiných. Ale zejména: zda rozhodnutí soudů, a soudu Ústavního především, přispívají ke kultivaci právního vědomí, k obecné akceptaci práva. Takovým rozhodnutím, nad kterým je taková úvaha zcela na místě, je bezpochyby nedávno publikovaný nález Ústavního soudu zn. IV. ÚS 542/03 ze dne 23.9.2004. Nález vzbudil, zejména mezi soukromými pronajímateli bytů, značnou pozornost, neboť se dotýká jedné ze základních náležitostí přiměřeného, tj. rovnocenného náhradního bytu, který je pronajímatel, na základě výpovědi a soudního rozhodnutí, povinen nájemci poskytnout. |
27. 1. 2005
Pracuji momentálně jako dobrovolnice při záchraně časopisu Konec konců, jenž se brzy ocitne bez vydavatele a jehož historii popsala redakce v příloze, píše Jana Soukupová, "spřízněná redaktorka na volné noze". Situace je skutečně kritická, příští týden vyjde poslední číslo, které hradí současný vydavatel, od 1. 4. 2005 přejdou vydavatelská práva na sdružení Moravskoslezský kruh, který tvoří členové redakce. Ti jsou momentálně zcela bez prostředků na chod redakce i výrobu časopisu. Redakce začíná rozesílat stovky dopisů nejrůznějším subjektům s prosbu o sponzorský příspěvek. |
26. 1. 2005
|
27. 1. 2005
Je to málo nebo moc?Erhard Stackl hovořil s Frei Bettem
z němčiny přeložila Míla Hradečná, úvodní komentář Marta Pešková "Fome Zero", program brazilského presidenta Luly da Silva na snížení hladu v jeho zemi na nulu, se začíná uskutečňovat. Cílem je, aby brazilští chudí si mohli dopřát jídlo třikrát denně. A nejde o pár stovek či tisíc lidí -- jde o miliony: 50 milionů ze 180 milionů obyvatel Brazílie žije pod hranicí chudoby. Umožnit nasycení těchto lidí -- to znamená velkou reorganizaci ve společnosti, v mnoha oblastech (např. daně, pozemková reforma). Brazílie není chudá země, jde o to, aby se z jejího bohatství dostalo i na ty, kteří byli doposud opomíjeni. Vládu presidenta Luly zvoleného v říjnu 2002 kritizují nyní mnozí -- "zprava" ti, kdo reformami mohou hodně ztratit,"zleva" ti, kdo doufali, že president prosadí zásadní změny v politických, ekonomických a sociálních strukturách země. Reformy a změny se prosazují obtížně (zejména pozemková reforma), tlaky na prezidenta zevnitř i ze zahraniční jsou velké. Stojí za přečtení, jak situaci vidí Frei Betto, jeden z protagonistů v křesťanské jižní Americe velmi populární theologie osvobození. |
26. 1. 2005
DOKUMENT K ZAMYŠLENÍ NAD MINIMALIZACÍ SOCIÁLNÍHO STÁTUspolečný program Labour Party a SPDTony Blair a Gerhard Schröder, 1999
Někdy si nezaškodí přečíst s odstupem dokumenty, které v prvním okamžiku vyznívají vábivě jak zpěv sirén. Po letech jsou tyto teorie - v tuto chvíli už prověřené praxí - vyčpělé. Jásavý tón, zaznívající ze společného prohlášení obou státníků, lze dnes konfrontovat s politickými i ekonomickými výsledky. Se situací, která nastala v Německu s nástupem modernizátorů a demontáže soiciálního státu, řízeného nadnárodními manažery. S reformou Hart IV. S uměle způsobenoým rozpadem socialistické Jugoslávie. S následnými etnickými a náboženskými válkami na Balkáně, v Afghánistánu, v Iráku. S uměle vytvořenou nenávistí. S uměle vytvořenými "revolucemi" v řadě zemí. Ať již jsou oranžové, budou tulipánové či byly krvavé, změnily politickou mapu Evropy, vnímání solidarity a idejí demokracie a socialismu. Přinášíme vám exkluzivní dokument, který který společně představili veřejnosti v Londýně před volbami v březnu 1999 Tony Blair a Gerhard Schrőder. Tento dokument je asi nejvýraznějším dokladem nové programové orientace, kterou od té doby prosazují "modernizační" části sociálních demokracií v Evropě, a který loňský summit socialistických a sociálně demokratických stran kriticky přehodnotil. Chronologie událostí, tvořících pozadí tehdejší programové diskuse v SPD 11. 1995 Oskar Lafontaine zvolen předsedou SPD.
01. 3. 1998 Gerhard Schrőder vyhrál dolnosaské zemské volby. O den později byl jmenován oficiálním kandidátem SPD na německého kancléře v zářijových celoněmeckých volbách a vyzyvatelem dosavadního kancléře Helmuta Kohla (CDU).
27. 9. 1998 Parlamentní volby v Německu vyhráli po 16 letech sociální demokraté -- SPD (40,9 procenta hlasů), CDU/CSU získaly 35,1 procenta. Skončila Kohlova éra.
10. 1998 Designovaný německý kancléř Gerhard Schrőder a vůdce Zelených Joschka Fischer na návštěvě USA. Jednali s prezidentem USA Billem Clintonem, který při setkání prohlásil, že je bezpodmínečně nutné, aby se Německo podílelo na vojenském zásahu NATO proti Jugoslávii. Fischer později při poradě s vedením Zelených řekl: "Američané chtějí válku ... Stojíme před otázkou, zda má červeno-zelená koalice ztroskotat na mezinárodní konstelaci."
20. 10. 1998 Designovaný ministr zahraničí SRN Joschka Fischer (Zelení) prohlásil v Bonnu, že Německo už nechce zatěžovat vztahy s ČR a Polskem minulostí.
27. 10. 1998 Novým německým kancléřem zvolen sociální demokrat Gerhard Schrőder. Jmenována koaliční německá vláda SPD a Zelených. Oskar Lafontaine se stává ministrem financí, Joschka Fischer ministrem zahraničí.
Po 27.10. 1998 Německý ministr financí a předseda SPD Oskar Lafontaine na návštěvě Kanady a USA. Veřejně kritizoval neoliberalismus, američtí neoliberálové na oplátku nešetřili Lafontaina. Čelní američtí politikové se od Lafontainových názorů distancovali, avšak zachovali "low profile".
11. 3. 1999 Německý ministr financí a předseda SPD Oskar Lafontaine odstoupil z obou funkcí. Podle zpráv tisku došlo předtím k ostré výměně názorů mezi Schrőderem a některými ministry včetně Lafontaina. Schrőder údajně žádal, aby ministři byli ve svých plánech a vystoupeních realističtější a nepřicházeli s návrhy, které nemají podporu v německé společnosti.
23. 3. 1999 NATO zahájilo leteckou válku proti Jugoslávii.
12. 4. 1999 Mimořádný sjezd SPD. Gerhard Schrőder zvolen předsedou strany.
1. 5. 1999 Oskar Lafontaine v projevu na manifestaci v Saarbrűckenu ostře kritizoval válku NATO proti Jugoslávii a způsob, jakým se do ní zapojila německá vláda a SPD.
8. 6. 1999 Tony Blair a Gerhard Schrőder v Londýně představili společný programový dokument Labour Party a SPD "The Third Way/Die Neue Mitte" v češtině a angličtině ŠOK Plné znění dokumentu The Third Way/Die Neue Mitte v češtině a angličtině ZDE |
26. 1. 2005
Zdá se, že sama Reifenstahlová použila nacismus jako výrazový "umělecký" prostředek pro svůj individuální psychický prožitek svého díla. Tento provokativní titulek mě napadl po shlédnutí výstavy "Mýtus Leni Riefenstahl", kterou pořádá až do 6. 2. 2005 Leica Gallery Prague v galerii Louvre na Národní třídě v Praze. Hitlerova kontroverzní filmařka je z pochopitelných důvodů zatracována, avšak umělecké kvality bude zřejmě nutné v jejích filmech uznat. |
26. 1. 2005
V Americe nyní získávají vliv proponenti "inteligentního designu" světa a biologických druhů, Je to "teorie", která zpochybňuje pravdivost darwinovské evoluce a její stoupenci jsou daleko sofistikovanější než někdejší "kreacionisté". Už nedokazují, že by svět stvořen za šest dní, prostě jen zpochybňují evoluci a zdůrazňují, že inteligentní život přece nemohl vzniknout náhodou, musí to být dílo vědomého Stvořitele. Nedělají vědecké pokusy a nepublikují ve vědeckých časopisech. Avšak argumentují, že děti mají "mít právo" zpochybňovat vědeckou pravdu. A tak je teorie o evoluci přírodních druhů na ústupu. |
26. 1. 2005
Z nejnovějšího amerického výzkumu vyplývá - a v USA kolem toho také vznikla znepokojená debata - že ve Spojených státech dochází v současnosti k vážnému úpadku literární kultury. Američané přestávají číst - a týká se to dospělých osob každého věku, všech ras, všech příjmových kategorií, všech vzdělávacích úrovní a všech regionů. Nyní však poukazuje deník Washington Post na to, že si komentátoři dosud nepovšimli jedné nesmírně závažné věci. V letech 1992 - 2002 došlo totiž k vzniku podstatného rozdílu mezi pohlavími. Počet mladých Američanek, které čtou knihy, za toto desetiletí poklesl z 63 na 59 procent, kdežto počet mladých mužů - Američanů, kteří čtou, poklesl drasticky z 55 na 43 procent. |
26. 1. 2005
Sedli jsme si v neděli v poledne s Kateřinou k televizi, protože náš ředitel Klárčiny školy tam měl diskusi s ministryní školství. Šlo o drobnost z nového školského zákona, o přijímačky na střední školy. Jestli si děti mohou vybrat, anebo jim to stát na té první hlavní křižovatce života rovnou pokazí. Klárka v sekundě už to má šťastně za sebou, Elišku to čeká, protože je teprve ve třetí třídě. |
26. 1. 2005
S mírným pobavením (a zároveň se zoufalou beznadějí) jsem si přečetl v posledních dvou číslech časopisu Týden články o náměstku ministra vnitra a největším vzdělanci počátku 3. tisíciletí v českých zemích Jiřím Vackovi. Nebudu zde převypravovat perličky z jeho bohatýrského života, spíše mě upoutala jeho odpověd na jednoduchý dotaz, který mu byl položen v České televizi: "Máte maturitu ?". Když se odprostíme od faktu, že to nebylo v žádném humorném pořadu a otázka byla s naprostou vážnosti směřována na jednoho z nejvyšších státních úředníků, tak jeho odpověď nám vše vynahradí. |
26. 1. 2005
Británie:Reportéři rozhlasu BBC odhalili rozsáhlou podvodnou podnikatelskou akci, v jejímž rámci vybírá předem skupina českých a slovenských podvodníků několikatisícové částky od osob především ze Slovenska, jimž podvodně slibuje zařídit v Británii lukrativní zaměstnání. Po vylákání do Británie, po vyinkasování peněz na letišti a po vydání falešné "pracovní smlouvy" jsou středoevropští uchazeči o zaměstnání ponecháni svému osudu. Jak potvrdilo britské ministerstvo průmyslu a obchodu vyžadovat od žadatele o zaměstnání poplatek za zprostředkování pracovní příležitosti je v Británii zákonem zakázáno. - Reportáž, která se vysílala v britském rozhlase v pondělí 24. ledna v podvečer, měla podstatný ohlas. Jeden poslanec Dolní sněmovny bude požadovat od premiéra Blaira, aby proti takovýmto podvodným praktikám razantně zasáhl: |
26. 1. 2005
DOKUMENTZ doslovného přepisu magnetofonového záznamu z jednání opozice s premiérem Ladislavem Adamcem z 28. listopadu 1989 vyplývá, že vedení OF i VPN sice chtělo změny ve vládě, ale vůbec nevědělo, jak by měly vypadat. A už vůbec nechtělo dát Adamcovi vlastní návrhy. Z přepisu, který nedávno zveřejnily slovenské noviny Úsvit, přinášíme tu část, která to dokazuje. |
26. 1. 2005
Politológ a poradca bývalého česko-slovenského premiéra Ladislava Adamcapre Slovo spracovali Miroslava Necpalová a Braňo Ondruš
Česko-slovenskí disidenti nechceli ani dva týždne po 17. novembri 1989 prevziať moc do svojich rúk, nechceli priamo vstúpiť do vlády. Vtedajšiemu premiérovi L. Adamcovi preto nedali žiadne návrhy, hoci od neho žiadali urýchlenú rekonštrukciu federálnej vlády. Aj to dokazuje, že nežná revolúcia sa neodohrala podľa žiadneho vopred premysleného scenára. Podľa priameho účastníka najdôležitejších politických rozhodnutí Oskara Krejčího ho nemala ani ŠtB. Politológ, publicista, vysokoškolský predagóg O. Krejčí bol spolu so sociologičkou Ľudmilou Benkovičovou hosťom Klubu Nového Slova. |
25. 1. 2005
Proti iráckému fašismuJe šokující, že tak málo demokratických vlád podporuje irácký lid. Kde jsou francouzské, německé a španělské protesty proti teroru, jemuž jsou vystaveni voliči v Iráku? Proč nikdo neprotestuje proti islámskému fašismu? Strašlivou válku proti iráckému lidu vedou titíž lidé, kteří jej utlačovali a mučili celá desetiletí - Saddámovi vrazi a věznitelé. A jim silně pomáhají islamofašističtí džihádisté jako Usámův Heydrich v Iráku, Abu Musab al-Zarkáví. Lidé považují volby opravdu za důležité - zejména lidé, jimž byly volby odpírány. William Shawcross obvinil v deníku Guardian evropské demokraty z pokrytectví. |
27. 1. 2005
DOKUMENTpřeložila Míla Hradečná
Myšlenka zorganizovat mezinárodní tribunál proti válce v Iráku se vyskytla na několika místech světa. Byla diskutována a v principu podpořena na protiválečných setkáních v Berlíně, Jakartě a Ženevě, v Paříži a Cancúnu. Koordinační výbor se sídlem v Istanbulu v Turecku na svém zasedání 27.-29. října 2003 rozhodl o konceptu, formě a cílech tohoto projektu. Hlavní serie slyšení započala ve středu 14. dubna 2004 v Bruselu a bude zakončena na závěrečném zasedání tribunálu v Istanbulu v červnu 2005. Doposud poslední tribunál se konal v Římě, v prosinci 2004. V Praze se konal seminář "Irák a mezinárodní právo" 2. prosince 2004. Následující jednání bude v únoru 2005 v Lisabonu. Zasedat bude Komise na posouzení účasti Portugalska při přípravách a invazi do Iráku. Světový tribunál o Iráku, který se bude konat v Istanbulu 23. - 26. června 2005, má být kulminací všech tribunálů a s nimi spojených akcí a událostí. |
26. 1. 2005
POZVÁNKAsobota 29. 1. 2005 od 10 do 17 hodin ve Velkém salónku Magistrátu hl. m. Prahy na Mariánském nám. 2, 1. patro
Proč se sejít? Kromě stručné informace o společných akcích v uplynulém roce je cílem především příprava společných akcí v roce 2005. Mimo jiné v neděli 20. března 2005, v den druhého výročí zahájení války proti Iráku, se uskuteční i u nás CELOEVROPSKÁ AKCE PROTI OKUPACI A VÁLCE. Druhé České sociální fórum proběhne v květnu nebo říjnu 2005. Česká účast na akcích Evropského sociálního fóra včetně přípravy -- Evropské sociální forum v Aténách na jaře 2006. |
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
22. 1. 2005
V prosinci 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 15412 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby). Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.
Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
27. 1. 2005 | Globalizace funguje, ale s tržními principy by se to nemělo přehánět | ||
27. 1. 2005 | Ropné společnosti financují kampaň, popírající podnebné změny | ||
26. 1. 2005 | Podvodníci okrádají středoevropské uchazeče o zaměstnání | ||
25. 1. 2005 | Hrubý amatérismus České televize | Bohumil Kartous | |
25. 1. 2005 | Konzumente, raduj se! | Josef Provazník | |
25. 1. 2005 | Démon přizpůsobivosti v satanském ráji | Václav Dušek | |
24. 1. 2005 | Jan Palach: Kam až lze zajít v úsilí o vlastní fyzické přežití? | Karel Dolejší | |
24. 1. 2005 | Nezáviďme jim - přece kdo obohacuje sebe, obohacuje i stát | Petr Miller | |
24. 1. 2005 | Proč literární věda k ničemu není | Boris Cvek | |
22. 1. 2005 | Představa, že lze exportovat demokracii, je "nebezpečnou iluzí" |
Jan Palach | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 1. 2005 | Jan Palach: Kam až lze zajít v úsilí o vlastní fyzické přežití? | Karel Dolejší | |
20. 1. 2005 | Palachova oběť byla velká a hrozná, dnes by možná stačilo jen trochu ochoty spálit si prsty | Jiří Škuba | |
20. 1. 2005 | Šmelinářů bývá víc než partyzánů | Ivan David | |
19. 1. 2005 | Je Palachova oběť hodná následování? | Filip Sklenář | |
13. 9. 2004 | Definitívny koniec československej jari | Peter Greguš | |
20. 8. 2004 | Pražské jaro 1968 z pohledu dnešního třicátníka | Boris Cvek | |
19. 8. 2004 | Skandální cynismus Stanislava Grosse | Martin Mařák | |
11. 5. 2004 | Do Evropy bez řetězu | Jaroslav Hutka | |
23. 2. 2004 | Kde to žijem !?! | Tomáš Koloc | |
4. 12. 2003 | Ano, buďte aktivní | Petr Jánský |
Novoroční projev Václava Klause, leden 2005 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
10. 1. 2005 | Klausův projev | Václav Žák | |
7. 1. 2005 | Klaus je člověk, který ví, co říká | ||
7. 1. 2005 | Klaus má geniálně moudré, reálné vidění světa | ||
6. 1. 2005 | Projev státníka | Wenzel Lischka | |
6. 1. 2005 | Zuzaně Dáňové: Proč se rozčilujete? | ||
5. 1. 2005 | Mají Češi rádi Franze Josefa? | ||
5. 1. 2005 | Volná soutěž idejí v boji o moc končí, rozhodovat napříště budou jen peníze | Jan Paul | |
5. 1. 2005 | Drzost cizince Jiřího Jírovce | ||
4. 1. 2005 | Ti, kteří mají ideály, mají názory a mají vize... | Václav Klaus | |
4. 1. 2005 | O různém prezidentování | Bohumil Kartous |
Katastrofa v jihovýchodní Asii | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
21. 1. 2005 | Koupíte si šest airbusů, anebo na vás uvalíme evropská ochranářská cla | ||
5. 1. 2005 | Je Bůh terorista? | ||
5. 1. 2005 | Výstražný systém, který mohl varovat před tsunami, existoval | ||
5. 1. 2005 | Jak to, že se americká základna v Indickém oceáně ubránila před tsunami? | ||
4. 1. 2005 | Letiště v městě Banda Aceh bylo dočasně uzavřeno | ||
4. 1. 2005 | Humanitární organizace požadují přístup na Andamanské a Nicobarské ostrovy | ||
3. 1. 2005 | Katastrofa v Čechách horší než v Asii? | Wenzel Lischka | |
3. 1. 2005 | OSN: Vlády asi nesplní své sliby | ||
2. 1. 2005 | Při asijské katastrofě nezahynula žádná zvířata | ||
2. 1. 2005 | Přívalové deště ztěžují humanitární pomoc |
Vláda Stanislava Grosse a politika ČSSD | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 1. 2005 | Podivuhodná vítězství Stanislava Grosse | Oskar Krejčí | |
26. 1. 2005 | Evropa: Třetí cesta -- Nový střed po šesti letech | ||
25. 1. 2005 | Gross nebo Škromach? | Martin J. Kadrman | |
24. 1. 2005 | Škromach příštím lídrem ČSSD | Robert Vašíček | |
24. 1. 2005 | Rychtář - filantrop | Bohumil Kartous | |
21. 1. 2005 | Sociální demokraté -- roztříštěni na prach | Irena Ryšánková | |
21. 1. 2005 | Blíží se klíčový okamžik sociálních demokratů | Štěpán Kotrba | |
21. 1. 2005 | Pragmatická sociální demokracie? | Jan Baláč | |
21. 1. 2005 | Platforma a Škromach se vzájemně podporují | ||
20. 1. 2005 | Diagnóza ČSSD: Nejde o spor pravice a levice uvnitř strany | Radim Valenčík |
Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 1. 2005 | Česká redakce BBC informuje o filmu Adama Curtise | Jan Čulík | |
19. 1. 2005 | Curtisova Moc nočních můr znovu v britské televizi | ||
18. 1. 2005 | Bez analýzy a syntézy se ve světě nezorientujete - musíte vytvářet teorie o tom, jak věci jsou | Irena Ryšánková | |
6. 1. 2005 | Jak Adam Curtis bourá mýty prostřednictvím šokujících vizuálních souvislostí | Marta Svobodová | |
6. 1. 2005 | Síla nočních můr v Nostickém paláci | ||
20. 12. 2004 | Je Adam Curtis Sergejem Ejzenštejnem digitální televizní éry? | Lucie Česálková | |
6. 11. 2004 | Adam Curtis - Vymítač duchů | ||
4. 11. 2004 | Al Kajdá neexistuje | ||
4. 11. 2004 | Jak si stáhnout z internetu film The Power of Nightmares | Tomáš Stýblo | |
28. 10. 2004 | Podivný svět fantazie, lhaní, násilí a strachu, v němž dnes žijeme |
Ukrajina | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
5. 1. 2005 | Ukrajinská politická šachovnice | Oskar Krejčí | |
4. 1. 2005 | BHHRG Watch: "Třetí kolo ukrajinských voleb bylo zmanipulované" | ||
31. 12. 2004 | Je nutno vznést vážné otázky týkající se amerického vlivu na Ukrajině | ||
30. 12. 2004 | Ukrajina: Premiér Janukovyč odchází z funkce | ||
27. 12. 2004 | UKRAJINA: Kdokoliv se nyní chopí moci, bude čelit jiným lidem | ||
27. 12. 2004 | Rusko nemá právo na impérium | ||
26. 12. 2004 | Ukrajina: Juščenko vítězem | ||
22. 12. 2004 | Kam kráčíš, Ukrajino? | Oskar Krejčí | |
14. 12. 2004 | Napomáhá či škodí silový postoj Washingtonu demokracii na Ukrajině? | ||
14. 12. 2004 | Vývoj na Ukrajině je podivný... |
17. listopad | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 1. 2005 | Oskar Krejčí: Komunisti museli disidentom moc doslova vnútiť | ||
26. 1. 2005 | Opozice nechtěla jít do vlády | ||
24. 1. 2005 | Šlo o lidskou důstojnost, i když to většina už zapomněla | Vilém Prečan | |
24. 1. 2005 | Filipov: Nic se nepohne do května 1990 | ||
24. 1. 2005 | Blacková: Nechte Fojtíka jet do USA | ||
24. 1. 2005 | Proč se v Praze pořád nic neděje | ||
24. 1. 2005 | Klaus: Z Občanského fóra se stává politická strana | ||
13. 12. 2004 | 17. listopad -- přestaňme se litovat | Milan Valach | |
10. 12. 2004 | Trojí ohlédnutí za "Listopady" | Petr Miller | |
8. 12. 2004 | 17. listopad trochu jinak | Miroslav Polreich |
Český film | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 1. 2005 | Formanovo Taking Off je typické emigrantské dílo | Jan Čulík | |
9. 1. 2005 | Vcelku slušná televizní inscenace | Jan Čulík | |
8. 12. 2004 | Jak se v Jihlavě opět myslelo filmem | Petr Šafařík | |
29. 10. 2004 | Český sen: Podstatný film aneb Zklamání z kritiky Jana Čulíka | Petr Šafařík | |
10. 10. 2004 | Bezesné noci: Studium postojů, nikoliv fakta | Jan Čulík | |
22. 9. 2004 | Hřebejk filmy točit umí | Jaroslav Krupka | |
17. 9. 2004 | "Češi, uvolněte se a zbavte se defenzivních předsudků" | Jan Čulík | |
9. 8. 2004 | LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení | Ondřej Čapek | |
9. 8. 2004 | Co dluží česká kultura komunismu | Milan Černý | |
5. 8. 2004 | Několik poznámek na téma LÁSKA | Igor Chaun |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
25. 1. 2005 | Hrubý amatérismus České televize | Bohumil Kartous | |
18. 1. 2005 | Česko hledá... | Jan Sýkora | |
14. 1. 2005 | Jára morálním vítězem? | Bohumil Kartous | |
9. 1. 2005 | Sledovanost veřejnoprávní BBC nezadržitelně klesá | ||
5. 1. 2005 | Dáda není dada | Bohumil Kartous | |
4. 1. 2005 | "Dáda" Patrasová škodí dětem a České televizi - dělá jí za to ČT zakázanou reklamu? | Jiří Černý | |
4. 1. 2005 | Otázky televize BBC | ||
15. 12. 2004 | Rekordně klesla sledovanost televize BBC | ||
8. 12. 2004 | BBC propustí 5300 zaměstnanců | ||
2. 12. 2004 | BBC má snížit svůj programový rozpočet o 15 procent |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 1. 2005 | Petice | Jaroslav Hutka | |
25. 1. 2005 | Vláda občanovi omezuje svobodu volby | Miloš Dokulil | |
25. 1. 2005 | Nebylo to "politické rozhodnutí" | Miloš Dokulil | |
20. 1. 2005 | Je jediná alternativa vůbec alternativou? | Miloš Dokulil | |
18. 1. 2005 | Šéf britské školní inspekce kritizoval islámské školy | ||
17. 1. 2005 | Metodika plánování a metodika dialogu | Boris Cvek | |
17. 1. 2005 | Školné na vysokých školách: Drsná zkušenost z Kanady | Jiří Jírovec | |
13. 1. 2005 | Katedra architektury v Cambridge nakonec nebude zrušena | ||
13. 1. 2005 | Rodiče nechtějí o dětech nic vědět | Bohumil Kartous | |
12. 1. 2005 | Dluhy se maj platit nejen o vánocích |
Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
27. 1. 2005 | Do Iráku přichází demokracie | ||
27. 1. 2005 | Co si Iráčané myslí o volbách | ||
26. 1. 2005 | Iráčané v zahraničí se jen málo registrují k volbám | ||
26. 1. 2005 | Mnoho Iráčanů dostalo rakovinu od munice z ochuzeného uranu | ||
25. 1. 2005 | Proč nepodporuje víc demokratů volby v Iráku? | ||
17. 1. 2005 | Američané vážně poškodili starověké město Babylon | ||
12. 1. 2005 | Terry Jones: Proč se nevybírají peníze pro irácké mrtvé? | ||
10. 1. 2005 | Francie: Další unesená novinářka v Iráku | ||
3. 1. 2005 | Nařídil mučení muslimských vězňů George Bush? | Mojmír Babáček | |
28. 12. 2004 | Američané chtějí zaručit vládní posty sunnitům |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
21. 1. 2005 | K čemu je podivné myšlení o takových věcech, jako je například literatura | Pavel Janoušek | |
19. 1. 2005 | Jana Černá neboli Honza Krejcarová, dcera Mileny Jesenské, milenka Egona Bondyho, černá lyra nebo bílá labuť s poraněnou perutí Bohumila Hrabala ... | Ludvík Hess | |
14. 12. 2004 | "Kolik budu muset studovat literatury?" | Rajendra A. Chitnis | |
14. 12. 2004 | `How much literature do I have to do?' | Rajendra A. Chitnis | |
6. 12. 2004 | Supermarket sovětských hrdinů v časopise Téma | ||
6. 12. 2004 | Na genologické vycházce | František Hrdlička | |
1. 12. 2004 | Autorské čtení "nezavedených" spisovatelů | ||
19. 11. 2004 | Divoké víno | Ludvík Hess | |
15. 11. 2004 | S Josefem Škvoreckým o pádu komunismu v Československu | ||
5. 11. 2004 | Slam poetry 2004 | Tomáš Krček |