Volby tak může vyhrát opozice s úmysly pro voliče horšími než dává tušit program. K tomuto bodu se nyní blíží vývoj v ČR. Současné vedení ČSSD zjevně není schopno či ochotno angažovat odborníky schopné napsat program smysluplný ve všech významných kapitolách. Politicky vybraní "odborníci" nejsou schopni kritické analýzy programu svého hlavního politického oponenta ("Modrá šance"). Místo toho ČSSD přichází s návrhy, které kopírují nápady ODS. Má to snad být vstupenka do příští široké protikomunistické koalice (jiná opozice než KSČM by nebyla)? Tuto hypotézu podporuje výčet "generalizátorů nápadů" v čele s bezpartijním odeesákem M. Jahnem. Manévr k vstupu do příští koalice se vůbec nemusí podařit, znechucení bývalých voličů se však daří, jak patrno z volebních preferencí.

Od "programu" je obvyklé žádat definici smysluplných cílů, popis cest k cílům směřujících a aspoň přibližný postup řešení. Cíle nemohou být příliš obecné, neboť by se celý program mohl zredukovat na konstatování "chceme dobro" ("za nás bude lépe"). To vládnoucí strana udělat nemůže, protože občané ve své většině nejsou dost dementní, aby nepostřehli, že vládnoucí strana vládne. Nemůže to udělat ani ve vládnutí úspěšná strana, pokud má oponenta schopného věrohodně znějícími argumenty úspěchy zpochybnit a média proti sobě. Veřejnost je stále netečná a věří médiím.

Návrh dlouhodobého programu v oblasti zdravotnictví pro zdravotnictví smysluplné cíle nedefinuje, proto ani nemůže popisovat cesty k nim směřující. Návrh by bylo nutno zásadním způsobem přepracovat. Současná ústřední zdravotní komise ČSSD disponuje nejméně jedním členem, který by toho byl schopen. Nemyslím tím samozřejmě sebe. Já zřejmě nejsem členem této komise. Nejsem zván, bylo mi opakovaně řečeno, že jsem "vypadl z evidence". Přesto budu usilovat o změnu programu tak, aby obsahoval konkrétní smysluplné cíle a postup řešení relevantních problémů zdravotnictví. Jsem totiž členem orgánu, který má návrh posoudit. Návrh nelze změnit vypouštěním a vkládáním vět, je nutno ho nahradit zcela jiným textem. To není na "mimořádném zasedání ÚVV ČSSD k programovým otázkám" možné. Budu tedy navrhovat zásadní přepracování textu pod vedením někoho, kdo je způsobilý takový úkol splnit. Nyní navrhovaný text je důkazem toho, že jeho autoři toho schopni nejsou.

Hned v první větě se konstatuje, že "Naše zdravotní politika vychází z poznání, že vinou postupu pravicových vlád došlo k vážným deformacím transformace zdravotnictví po listopadu 1989". Autor chce patrně chce sdělit, že transformace zdravotnictví byla dobrá, pokud se na ní sám podílel, dále pak byla "deformována". V čem byla dobrá a v čem byla deformována nelze v textu najít, právě tak není žádná zmínka dokládající jak a v čem se "opírá se o naše národní tradice, o evropský program Světové zdravotnické organizace "Zdraví pro všechny v 21. století" a o nároky vyplývající z členství ČR v EU". Program se odvolává na text kteří čtenáři znát nemusejí. Východiska nejsou tedy nijak popsána. Úplně totéž by do svého programu mohla napsat i ODS, opíraje se o jiné "tradice". Navíc "nároky vyplývající členství v EU" byly již naplněny přijetím zákonů, které bylo podmínkou vstupu do EU. Žádné další nároky EU nemá. Zatím.

Dále se uvádí, že "ČSSD prosazuje, aby rovnost v přístupu ke zdravotní péči všem občanům garantoval stát", neboť jeho role je nezastupitelná. Problém je v tom, že v posledních 4 letech ČSSD předáním nemocnic krajům značně omezila možnost, aby stát tuto svoji úlohu plnil, podobně například prosazením návrhu zákona o "kvalifikaci ve zdravotnictví" ČSSD pomohla kodifikovat privatizaci postgraduálního vzdělávání atd., V dalších normách dále omezila možnost, aby stát svoji úlohu plnil. Nevím ani o jednom případu, kdy by ČSSD prosadila návrh (který by byl dosud platný), jímž by se "nezastupitelná úloha státu více uplatnila". Marně vzpomínám na "dlouhodobě koncipovanou zdravotní politiku", nebo nějaké její náznaky. Ministři Špidla nebo Fišer se o žádnou koncepční politiku ani nepokusili, pokusy Součkové a Kubinyiho byly velmi krátkodeché a určitě ne "dlouhodobé". Bude-li ČSSD nadále stát jeho "nezastupitelné úlohy" zbavovat, nemá toto heslo v programu žádnou váhu. Návrhy některých činitelů ČSSD takovému postupu nasvědčují, nejvíce však výroky místopředsedy vlády M. Jahna nominovaného za ČSSD.

Také jsem si nevšiml žádného použitelného pokusu organizovat "systém zdravotnických zařízení", krom mého vlastního návrhu, který byl ministrem Špidlou vzápětí stažen z připomínkového řízení. Je ovšem pravda, že "prosazovat" takovou politiku je "nutné". "Vysokou informovanost občanů o zdraví a nemoci a o vzdělávacích a preventivních programech" bych určitě za významné prvky prosazování "rovnosti ve zdraví" nepokládal.

Následuje věta, která je nebezpečně nepravdivá: "Rovný přístup ke zdravotní péči je zajišťován i systémem povinného veřejného zdravotního pojištění, které zatěžuje jednotlivce platbou příspěvků úměrně jeho možnostem a je tak nástrojem realizace solidarity zdravých s nemocnými, mladších se staršími, bohatších s chudými." Systém povinného veřejného zdravotního pojištění rovnost v přístupu ke zdravotní péči rozhodně nezajišťuje. Při snížení výše pojistného bude "systém" existovat dále, rovnost nezajistí. To je možné jen za podmínky, že zůstane zachována pouze jedna kategorie pojištěnců a solidárně bude hrazena veškerá racionální zdravotní péče. To samotný systém povinného veřejného zdravotního pojištění nezaručuje a není tedy nástrojem solidarity. Platba "příspěvků úměrně jeho možnostem" je realizována samozřejmě i při komerčním pojištění. Rozdíl je v tom, že péče je pak poskytována "úměrně platbě" a hlavně "úměrně riziku". Solidarita existuje i v komerčním pojištění. Jde o solidaritu těch, kteří dospěli k pojistné události a těmi, kteří toho byli ušetřeni. Solidarita není napříč společností ale uvnitř pojištěnců pojištěných v rámci téhož pojistného "produktu".

Následují epiteta "zdravotní politiky", na prvním místě je uvedena srozumitelnost. Té se však právě v tomto dokumentu nedostává. Opakuje se požadavek "informovanosti" atd., Tvůrci však nesdělují, co se má od ČSSD očekávat. Následuje výčet "teoretických konceptů a nástrojů", obsah konceptů a využití nástrojů se však nenaznačuje. Místo toho se uvádí, že každý jednotlivec má být chráněn proti "nepatřičnému využívání vědeckého výzkumu". Chráněn je ovšem nejméně 30 let a neznám případ, kdy by byl "jednotlivec" ohrožen vědeckým výzkumem. Taková věta je spíše šířením poplašné zprávy.

Jako hlavní cíl je uvedeno "snižování nemocnosti". To je z laického pohledu zdánlivě logický cíl, ovšem může se týkat jen některých kategorií nemocí, nehledě na to, že nemoc se ze statistického hlediska objevuje, je-li deklarována. Intenzivnější a dostupnější zdravotní péče vede zdánlivě k větší nemocnosti. (Více lékařů konstatuje více nemocí.) K ní vede i prodlužování "střední délky života" stejně jako nezaměstnanost. To je zjevně pro autora programu neznámá abeceda lékařské sociologie. Program slibuje dosažení "kompatibility hodnot základních ukazatelů" s EU. Dále dlouhodobý program ČSSD po 6 letech vlády sděluje, že hodlá "dořešit legislativu". Hodlá také ovlivnit životní styl. Rovněž chce "zakotvit" systém ucelené rehabilitace, nenaznačuje však jak. Pokud vím, zakotvuje se řadu let. Podobně není ani uvedeno, jak hodlá podporovat "české lázeňství". Má se "řešit síť veřejného zdravotnictví" a to dokonce "organizovanou veřejnou správou". Dosud ji patrně řešila neorganizovaná veřejná správa. Aspoň to tak vypadá.... Jsou vyjmenovány různé druhy zdravotní péče a prý se má vytvořit jejich vzájemně provázaný systém. Co v tom vlády ČSSD provedly dosud? Pokud vím, tak zásluhou nejvyšších funkcionářů ČSSD byla zařízení dosud nezprivatizovaná převedena na kraje, které je zprivatizují. Jak potom vznikne "provázaná síť"a uplatní se "nezastupitelná úloha státu", to věru nevím, provázáni asi budou majitelé těchto zařízení. Ti už se o "hospodárnost" této péče postarají. Nevím proč se tedy umožnilo budování dalších zbytečných zařízení, když do budoucna je záměr opačný.

Uvádí se "posílení role praktického lékaře jako koordinátora péče". Pokud se tím například míní systém "gate keeping", s tím už ODS přišla před 10 lety. Je to dobrá cesta jak snížit dostupnost specializované zdravotní péče. O "další snížení počtu akutních nemocničních lůžek" se místo ČSSD postarají akciové společnosti, půjde-li o nevýnosnou péči. Výnosnou ovšem rozšíří.

Slibuje se "zlepšení pravidel kritérií rozhodovacích procesů v oblasti investiční výstavby". Žádná pravidla dosud zavedena nebyla a interní norma, která je měla zavést byla zrušena ihned po mém odchodu z ministerstva a to právě proto, aby se mohlo rozhodovat bez pravidel.

Bude se prý usilovat o "dlouhodobě vyrovnané financování zdravotnictví". Jak si však lze snadno ověřit, největší deficit za poslední léta vznikl právě v době působení ministra Fišera, který je nyní předsedou ústřední zdravotní komise. Příjmy pojištění byly záměrně nadhodnocovány, aby se mohlo odůvodnit zvýšení výdajů bez ohledu na deficit, který se samozřejmě vytvořil...

Základním principem má být "financování z více zdrojů". Není naznačeno, jaké zdroje kromě dosavadních mají autoři na mysli. Žádnou "optimální alokaci finančních prostředků založenou na důkazech" jsem v minulých letech nepozoroval u žádné vlády. Není pochyb, že je žádoucí, jen není naznačeno, jak se k ní dospěje. Rozhodovacích pravidel jsem se jako poslanec domáhal zcela marně. Ta, která jsem jako ministr stanovil, byla brzo zrušena.

Prezentuje se záměr "upravení sociální klauzule". To je zatím zcela zbytečné, protože stále ještě je zajištěna solidarita bohatých s chudými prostřednictvím zdravotního pojištění zahrnujícího skoro celé spektrum racionální péče. Má se to změnit? Nebo jde o to, aby se z veřejných zdrojů hradila chudým nadstandardní péče, která není medicínsky odůvodněna? Má to přinést zisk poskytovatelům této péče a výrobcům drahých léků, nebo jde o to pustit žilou veřejným rozpočtům?

Má se "zvážit možnost" propojení fondů pojištění zdravotního a nemocenského. Pokud se pamatuji, "zvažuje se to" nejméně od roku 1993 a v roce 1999 to tehdejší první místopředseda vlády striktně odmítl. Zvažování je zajímavý program...

Počítá se s "rozvojem poznávání... ve vzdělávání". Je dobře, že vzdělávání nebude zrušeno, když už byly v roce 2003 položeny základy pro jeho rychlou privatizaci.

Navržená "demokratizační opatření" už dávno existují. Autor návrhu programu to asi neví.

Nakonec se dozvídáme, že zdravotní politika se má opírat o analýzy a výzkum. Nevšiml jsem si, že by se v posledních 15 letech analýzy a výzkum ovlivnily zdravotní politiku. Je to však jistě velmi žádoucí cíl.

Celý návrh dlouhodobého programu ČSSD je málo srozumitelný a rozpačitý. Některé cíle v něm uvedené jsou velmi žádoucí (ač se k nim dosud nesměřovalo), některé sporné nebo nežádoucí (ač vypadají nenápadně nebo pozitivně, jako například "sociální klauzule" atd.)

Je evidentní, že autoři programu si nejsou vědomi ani rizik, která vyplývají z jejich návrhů, tak jako neodhadli riziko privatizace nemocnic po jejich převedení na kraje nebo podcenili růst deficitu veřejného pojištění při neúměrném zvyšování výdajů, stejně jako důsledky schválení návrhu zákona o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání apod.

Je třeba nejenom odstranit ze současné verze návrhu dlouhodobého programu chybné teze, ale klást hlavní důraz na odstranění libovůle, na standardizaci (s tím garanci kvality , dostupnosti a rozumné přiměřenosti), kontrolu kvality , kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky a dostatečné nástroje na účinnou nápravu nedostatků.

Nemám možnost se na programu ČSSD podílet, ale nikdo mi nemůže zabránit v analýze "Modré šance" ve zdravotnictví a ukázat, jak blízko k ní má místopředseda vlády Martin Jahn. Přestože jsem k návrhu programu ČSSD zaujal velmi kritický postoj, je Modrá šance ODS mnohem horší jak odbornou úrovní, tak i důsledky, které z ní vyplývají.