Z oficiální analýzy americké armády týkající se úmrtí a týrání vězňů v Iráku a v Afghánistánu vyplynulo, že k týrání docházelo v širším měřítku. Americký list New York Times konstatuje, že získal armádní zprávu o vyšetřování 37 případů údajného týrání vězňů americkými vojáky. List konstatoval, že byl dokument vypracovali pracovníci, kteří vedou trestní vyšetřování na žádost vojenských činitelů.

Po razii irácké policie do rezidence Ahmada Čalabiho si stěžoval jeho rozčilený mluvčí, že tito "barbarští vetřelci" zkonfiskovali jako "dokumentaci" i Čalabiho "osobní výtisk Koránu". Jenže, jak poznamenává ve středu deník Guardian, asi to jen osobní škodolibost vyšetřovatelů nebyla, neboť tento výtisk má věnování od íránského ajatolláha Chomejního, "Mému synu Ahmadovi". Právě během irácko-iránské války objevil Čalabi hodnotu informací a že je může prodávat Američanům. Už tehdy se snažil zavděčit se americkým rozvědčíkům v Ammánu s tím, že má výlučné výzvědné informace o irácko-íránské válce. "Od Ahmada jsem vždycky dostal informace o tom, co se děje, do 10 minut," vzpomíná láskyplně jeden bývalý americký velvyslanec v tomto regionu. Od začátku roku 1991 pracoval Čalabi intenzivně pro CIA. Svěřil se jednomu svému iráckému kolegovi, že USA jsou ochotny věnovat podstatné finanční částky irácké opozici: "Ty peníze bychom měli získat." Pracovníkům CIA se Čalabi líbil: jednal velmi rychle a hlavně jim vždycky říkal to, co chtěli slyšet. Pracovníkům CIA jaksi nevadilo, že od samého počátku má Čalabi kontakty v Íránu.

V úterý ráno po osmé hodině, po informaci o projevu prezidenta George Bushe o Iráku, interviewoval John Humphrys, moderátor pořadu "Today" k věci amerického neokonzervativce Richarda Perla. Upozorňujeme na strukturu a vedení tohoto rozhovoru.

Vlády v celé Evropě a Střední Asii pokračovaly ve vedení tak zvaného "boje proti terorismu", a přitom ve jménu bezpečnosti podkopávaly lidská práva. Mezi kroky, které tyto vlády učinily, patřila regresivní opatření v rámci "antiteroristické" legislativy, útoky proti ochraně utečenců a omezování svobody shromažďování a vyjadřování. Povrchní sliby o bezpečnosti, imigraci a azylu, spolu s růstem populismu ještě více podporovaly rasismus a diskriminační praktiky vůči menšinám v celém regionu. Nedostatek politické vůle ze strany Evropské unie (EU ) čelit porušování lidských práv v rámci svých hranic, je velice alarmující, zejména v souvislosti s plánovaným vstupem dalších 10 nových členů v r.2004. Ti, kdo nesou odpovědnost za porušování lidských práv včetně mučení nebo špatného zacházení, nadále zneužívají beztrestnosti.

Tisková zpráva Amnesty International, Londýn.

AI ve své Výroční zprávě 2004 upozorňuje, že násilí, jehož se dopouštějí ozbrojené skupiny, a různé přestupky vlád, společně představují nejtrvalejší útok na lidská práva a mezinárodní humanitární právo za posledních padesát let. To přispívá k narůstající nedůvěře, strachu a rozkolům ve světě.

Britská vláda uvedla v úterý, že plánovaná prozatímní irácká vláda bude mít právo činit konečná rozhodnutí o akcích zahraničních vojáků v Iráku, ale Washington naopak zdůraznil, že americké jednotky zůstanou pod americkým velením a budou jednat podle toho, co uznají za vhodné pro svou ochranu. Tyto neshody mezi Británií a USA by mohly zkomplikovat jejich úsilí získat pro předání moci v Iráku, k němuž má dojít 30. června, souhlas Rady bezpečnosti OSN, poznamenává tisková kancelář Reuters.

Po skandálu s týráním vězňů ve vězení v Abu Ghraib oznámil Pentagon, že generál Richardo Sanchez, vrchní velitel amerických vojsk v Iráku, bude nahrazen generálem Georgem Caseym. Brigádní generál Janis Karpinská, velitelka 800. brigády vojenské policie, která spravovala vězení v Abu Ghraib, byla suspendována. Bílý dům a Pentagon konstatovali, že rozhodnutí nahradit generála Sancheze nemá nic společného s vězeňským skandálem a že jeho práce v Iráku "byla vzorná". Nicméně, poznamenává britský list Independent, jména generálů Sancheze i Karpinské se stala symbolem nedostatečného dohledu na vězení v Abu Ghraib.

Ve Washingtonu bylo zahájeno naléhavé vyšetřování, které má zjistit, jestli Írán zmanipuloval Spojené státy, aby zaútočily na Irák tím, že americké rozvědce předával prostřednictvím Ahmeda Čalabího falešné výzvědné informace.

Tisková kancelář Associated Press získala videozáznam svatby v irácké vesnici, kterou minulou středu zmasakrovala americká letada. Usmrtila přitom více než 40 svatebčanů, včetně ženicha a nevěsty. Americká armáda dosud tvrdila, že nevybombardovala svatbu, ale "bezpečnostní úkryt podezřívaného zahraničního bojovníka".

Fakt, že český mediální prostor je zahlcen kvasiinformacemi a informační makulaturou, není třeba nahlížet pouze s odbrným společenskovědním nebo podobným odstupem. Můžeme se na tento fenomén dívat mnohem konkrétněji a hledat skutečné příčiny a odkrývat ty zdánlivé. Zkrátka: cui bono?

Jeho jméno znají nejen diváci filmů "Týden v tichém domě" (1947), "Svědomí" (1948), "Morálka paní Dulské" (1958), "Vyšší princip" (1960), "Čintamani a podvodník" (1964), "Penzion pro svobodné pány" (1967), "Svatba jako řemen" (1967) či "Božská Ema" (1979). Ti mladší znají jeho tvář také z rolí nenasytného řezníka ve Slavnostech sněženek ( "Já vás varuju pánové, já všechno sežeru!") a profesora kardiologie Stárka v Pelíšcích ("A ten pacient mi o svatební noci exitoval..."). Málo se ví, že Jiří Krejčík po léta režíroval divadlo, v Činoherním klubu například vytvořil dnes už legendární incenaci O'Caseyho "Penziónu pro svobodné pány" (v níž roli Halibuta převzal po Vladimíru Pucholtovi Jiří Menzel), která byla na repertoáru divadla celkem 16 let...

V pátek 21. května vysílal Český rozhlas 6 v pořadu "Média v postmoderním světě" tuto recenzi Jana Čulíka o knize Billa Kovache a Toma Rosenstiela Základy novinářské práce. Pak následovala diskuse Radka Kubička s Janem Čulíkem o lobbismu, o nezávislosti, o tom, že vyhozený šéfredaktor britského deníku Daily Mirror dostane odškodné 2 milionu liber (100 milionů Kč), o bezpodmínečné ochraně novinářských zdrojů v Británii, kterou zaštiťuje Evropský soud pro lidská práva a o případu Martina Šmoka, českého novináře, který dostal pokutu za odmítnutí prozradit svůj zdroj. Šmok by zřejmě pokutu neměl platit, ale měl by se také odvolat k Evropskému soudu pro lidská práva. Podle britské zkušenosti by svou věc zřejmě vyhrál:

Jako nepřímou odpověď na program BBC Radio 4 o deportaci Sudetských Němců z Československa uspořádal Slovanský klub při London School of Economics veřejnou přednášku historika Martina Browna.

Přednáška se uskutečnila počátkem května za přítomnosti početného publika akademiků, studentů, novinářů a mnohých dalších. Předsednictví se ujal Sir Michael Burton, bývalý velvyslanec Velké Británie v Německu a České republice (1994-1997).

Nedopatřením jsme ve středu ráno publikovali nedokonalou verzi tohoto článku; s omluvou opravujeme.

Není to paradox? Politik, od jehož narození uplyne 120 let (a od jeho smrti padesát šest let) stále vyvolává značné vášně. Stále jej někteří lidé nenávidí, jiní přijímají zákon o jeho zásluhách o stát. Není cílem tohoto článku posuzovat, zda mají pravdu ti, oni nebo někdo třetí. Neklade si za cíl ani rozhodnout, do jaké míry je toto zaujetí pro nebo proti Benešovi důsledkem jeho vlastní činnosti a do jaké míry spíše hvězdných (a tragických) okolností jeho politického života. Jeho cíl je podstatně skromnější -- uceleně shrnout základní fakta o Benešově životě a aktivitách pro čtenáře, který potřebuje základní orientaci...

Česká republika, Malta, Itálie, Litva, Polsko, Portugalsko a Slovensko požadují, aby tdo ústavy Evropské unie byla včleněna klauzule o "křesťanském základu evropské civilizace". To je nepřijatelné pro severské protestantské země a urážlivé vůči stoupencům mnoha jiných náboženství, kteří žijí v Evropské unii.

Vážení a vážené spoluradní v radě České televize,

milá Česká televize!

V sobotu ráno jsem utrpěl šok. Shlédl jsem v repríze poslední díl Velkého vozu (premiéru měl 17.5.) o zneužívání grantů na romské a proromské projekty.

Oběť znásilnění vstoupila před dvěma měsíci v texaském Dentonu do lékárny s předpisem pro kontracepční pilulky nazývané "morning after pill", tedy takové, které se berou po souloži hrozící těhotenstvím. V tomto případě se jednalo o naléhavou potřebu. Lékárník Gene Herr ale pilulky pacientce nevydal a řekl, že by to bylo proti jeho morálnímu přesvědčení a náboženské víře, kdyby měl vydáním léku způsobit vraždu počatého dítěte. Za tento postoj - odmítnutí vydat lék na předpis - byl ze zaměstnání propuštěn a je dnes bez práce. Podobně byli propuštěni další dva texasští lékárníci. Ve státu Wisconsin se vede disciplinární řízení proti lékárníkovi v obchodě Kmart, který také odmítl vydat antikoncepční tablety na předpis.

Tisková zpráva.

Česká vláda zveřejnila svůj záměr začít prodávat zbraně do Libye. Konkrétně se jedná o možnosti dodat této africké zemi vojenské letouny L159 a zajišťovat generální opravy starých typů letounu L39 dodané Kaddáffího režimu ještě v době totalitního Československa. A to přesto, že libyjský režim patří i dnes mezi země soustavně porušující lidská práva a ignorující řadu mezinárodních dohod a úmluv. V Libyi je omezena činnost opozice, její představitelé jsou vězněni a mučeni, kritiku režimu trestá Libye rozsudky smrti, ve své armádě využívá dětské vojáky a má podepsané dohody o vojenské spolupráci se Severní Koreou, Súdánem či Sýrií.

V najnovšom čísle spravodaja Slovenského syndikátu novinárov Fórum, sa sa objavila správa z Frankfurter Allgemeine Zeitung, , ktorá nedávno ušla našej pozornosti. Pritom za komentár rozhodne stojí. Ak sa vládni a vojenskí činitelia USA teraz zúfalo a neveľmi úspešne snažia v Iraku dokázať, že bezprecedentné zaobchádzanie s domácim obyvateľstvom nebolo vykonávané s vedomím veliteľov a politikov, tak nasledujúca príhoda voči novinárke z "najvernejšej spojeneckej krajiny" naznačuje, že paranoja mnohých Američanov dosahuje obludných rozmerov. Alebo inak - aj Júliusa Fučíka Gestapo síce mlátilo ako žito, no nič nepísal o tom, že by nacisti používali niektoré praktiky, dnes "samozrejmé" u mocenských orgánov v tzv. najdemokratickejšej krajine sveta...

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Nedávno uveřejněný článek Milana Valacha Poslanci nám zavařili se dotýká, přes svůj ironizující tón, samotné podstaty demokracie. Klade otázku: Jsou poslanci oprávněni stanovovat podmínky pro pořádání a platnost lidových hlasování?

Debata o európskej ústave na úrovni vlád finišuje. Napriek optimistickým vyjadreniam niektorých predstaviteľov únie nie je zďaleka jasné, či sa ústavu podarí v júni "na druhý pokus" prijať. Aj pri pozitívnej odpovedi ju bude ešte očakávať skúška ratifikačným procesom v jednotlivých členských krajinách. Ešte dlho tak ostane legitímnou otázka, či únia vôbec ústavu potrebuje. Ak má však byť táto pochybnosť aj zmysluplná, musí stáť na reálnych argumentoch, nie na mnohokrát opakovaných mýtoch.

Prezident Vladimír Putin na summitu EU-Rusko přislíbil, že jeho země ratifikuje Kjótský protokol. Ten dosud nevstoupil v platnost, protože nebyla splněna podmínka podpisu 55 rozvinutých států, které zároveň produkují 55 % emisí skleníkových plynů. Vzhledem k tomu, že Spojené státy Kjótský protokol odmítly ratifikovat, soustředila se EU na získání souhlasu dalšího obrovského producenta emisí -- Ruska.

Prvá publikovaná definícia "slumu" sa objavila vo Vauxovom Slovníku slangového jazyka z roku 1812, kde bol synonymom "šmeliny", "nelegálneho obchodu". O generáciu neskôr už boli slumy identifikované s Amerikou a Indiou a boli vo všeobecnosti uznané za medzinárodný fenomén.

To vysvětlil v týdeníku Sunday Times muslim Amir Taheri, který žije na Západě:

Demokracie je založena na rovnosti. Myšlenka rovnosti je pro islám nepřijatelná. Protože nevěřící nemohou být nikdy rovni věřícím. S nemuslimy lze zacházet slušně, ale nikdy jako rovný s rovným. Existuje hierarchie dokonce i pro zvířata a pro rostliny.

Novou knihu o Bohumilu Hrabalovi Hra života vydal polský bohemista Aleksander Kaczorowski. Odrazovým můstkem knihy je spisovatelova smrt pádem z okna v pátém patře nemocnice Na Bulovce. Byla to nehoda nebo sebevražda? Odpověď na tuto otázku nalezneme v Kaczorowského knize, které je založena na četných rozhovorech autora s Bohumilem Hrabalem a jeho přáteli. Kniha je podrobným Hrabalovým životopisem, který v osmi kapitolách zkoumá autorův život i jeho dílo.

Pořad Today rozhlasu BBC vysílal v pondělí 24. 5. v 8.47 ráno neuvěřitelný rozhovor s americkým důstojníkem, který odešel z irácké armády, protože odmítal střílet civilisty. Zvuková nahrávka rozhovoru (v angličtině) je ZDE.

Rodina Mohammeda Munim al-Izmerlyho se dověděla o jeho smrti teprve, když se jeho pomlácená mrtvola objevila v černém americkém pytli v bagdádské márnici. Přivázána k pytli byla lakonická poznámka, že dr. Izmerly, proslavený profesor chemie, zemřel na "stlačení mozkového kmene".

Ač jsem původně neměl v úmyslu zapojit se do diskuse o daňové problematice (ani jsem o ní nevěděl), poslal mi pan Samohýl několik otázek (na které jsem neuměl odpovědět) a vlastně mě tak vyzval, abych se přidal. Nejsem odborníkem na daňovou problematiku (a veřejné finance vůbec), ale přesto jsem se snažil napsat alespoň pár obecných tezí, jak na daňovou problematiku nahlížet. Po následném přečtení příspěvků na BL jsem pak již nemohl nereagovat na několik (podle mne kontroverzních) názorů.

Daňová problematika je často zneužívána pro politické účely.

Osobně jsem vůči ekonomice založené na spotřebě konzervativně skeptický, ale o to teď nejde. Podle teorie je důležité množství peněz a rychlost jejich obratu. Z tohoto hlediska není příliš důležité, zda tutéž částku vydá milion chudých za chleba nebo jeden miliardář za luxusní tryskáč s pozlaceným interiérem. V každém případě jsou tyto peníze utraceny, vrací se do ekonomiky a roztáčejí její kola.

Milimetrový, monokulturní, až nepřirozeně přirozeně vyhlížející trávník, předpokládající starostlivou péči sekačky -- traktůrku, obklopuje ze všech stran zapuštěný bazén s filtrací a protiproudem ( nebo alespoň kruhovej nadzemák, hlavně aby měli děti do čeho čůrat).

Interiér domu je dekorován roztodivnou směsí podivuprostých předmětů, které zaručeně nepocházejí z míst, jejichž duchovní odkaz mají zřejmě připomínat. Něco je "trendy", něco už méně a něco je naprosté faux pas, ale to neva, ti od vedle jsou na tom úplně stejně. No a dvakrát ročně je dobré navštívit operu ( třeba Prodanou nevěstu) nebo jiný, kvalitativně souměřitelný stánek. To abychom nebyli za nekulturní burany ( i když, to už snad dnes není nutné, všichni už přece chodíme na hokej).

Tak vypadá hrubý profil člověka, přijímajícího automaticky statusové symboly střední třídy. Díváme se na ně s odporem, přičemž jsme téměř všichni účastni procesu, během kterého se novodobé snobství stává neoddělitelnou součástí života.

V dubnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5361 Kč. Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.